Proč došlo v Nepálu k největšímu sesuvu půdy za 20 let? Vědci už znají odpověď

Ničivý proud se pohyboval po říčních tocích Lhende Khola, Bhotekoshi a Trišúlí rychlostí dosahující téměř sto padesáti kilometrů za hodinu. Záchranné práce v postižené oblasti značně komplikuje nepříznivé počasí, špatná přístupnost terénu a hrozba dalších záplav způsobená vznikem dvou nových jezer. Nepálský premiér Balendra Šáh k situaci uvedl, že se v žádném případě nejedná o běžnou přírodní událost. Na sociálních sítích zdůraznil, že rizika v himálajském regionu se v důsledku klimatických změn neustále zvyšují.

Šáh zároveň vyzval mezinárodní společenství k důraznému řešení katastrof způsobených proměnami klimatu. Příčina samotného neštěstí byla zpočátku nejasná, přičemž prvotní zprávy hovořily o zemětřesení nebo běžném sesuvu půdy. Následné satelitní analýzy však podle The Guardian ukázaly, že došlo ke kolapsu skalního podloží přímo pod ledovcem. Samotný sesuv vyvolal seismický signál odpovídající zemětřesení o síle 5,2 stupně.

Odborník na geotechnické inženýrství Adrian McCallum vysvětlil, že se v podstatě utrhla masivní skalní stěna i s ležícím ledovcem. Jeden ze seismologů označil tento sesuv za jeden z největších na světě za poslední dvě dekády. Vědci upozorňují, že vzniklou tragédii nelze oddělovat od širších environmentálních změn. Oblasti Himálaje se totiž oteplují dvakrát rychleji než je globální průměr, což zvyšuje riziko lavin a záplav.

Podle údajů Organizace spojených národů ztratily nepálské hory v důsledku globálního oteplování za pouhých třicet let téměř třetinu svého ledu. Rostoucí teploty způsobují tání a destabilizaci trvale zamrzlých horských svahů. Zvýšená teplota vede k intenzivnějšímu tání, čímž vzniká větší množství volné vody. Pronikání vody do dutin v půdě a horninách následně narušuje stabilitu dříve pevného prostředí.

Horské oblasti čelí kvůli globálnímu oteplování také degradaci permafrostu a čím dál nepředvídatelnějším dešťovým srážkám. Velké nebezpečí představují takzvané náhlé záplavy ze zatarasených ledovcových jezer, ke kterým dochází při proražení přírodních hrází. Tyto nekontrolované přivalové vlny si v historii na celém světě vyžádaly již více než dvanáct tisíc lidských životů. Podobným rizikům čelí i další světová pohoří jako evropské Alpy nebo jihoamerické Andy.

Vědci sice objasnili, že u aktuálního sesuvu v Nepálu nešlo o přímé proražení ledovcového jezera, nebezpečí však zůstává vysoké. V Nepálu se nachází více než dva tisíce ledovcových jezer, z nichž dvacet jedna je považováno za potenciálně nebezpečná. Vzhledem k vysokému riziku pro níže položené obce odborníci zdůrazňují nutnost vybudování koordinovaných mezinárodních systémů včasného varování. Bez těchto systémů je včasná evakuace obyvatelstva v horských údolích velmi obtížná.

Akademik Bill McGuire napsal, že globální oteplování nezanechá žádnou část planety nedotčenou. Události v Nepálu a Tibetu podle jeho slov ukazují lekci, kterou lidstvo nemůže ignorovat bez rizika dalších tragédií. Záchranáři v postižených údolích mezitím stále pátrají po tisících pohřešovaných osob a úřady monitorují stabilizaci vodních ploch vzniklých při sesuvu.