Putin kvůli "katastrofálnímu nedostatku lidských zdrojů" odmítl ukrajinský návrh na omezení úderů

Podle Putina je motivace pro podání tohoto návrhu zcela zřejmá, neboť ruské odvetné údery hluboko v ukrajinském vnitrozemí jsou podle jeho slov mnohem silnější, ničivější a mají větší dopad. Ruský prezident tvrdí, že ukrajinská iniciativa odráží katastrofální nedostatek lidských zdrojů na straně Kyjeva, přičemž jakákoli přestávka v bojích by ukrajinským silám pouze umožnila přeskupit síly. Ofenzivní operace ruské armády proto podle něj nebudou v žádném případě zastaveny.

Ukrajinské údery na ruském území mají podle Kremlu za cíl pouze odvést pozornost a kapacity Moskvy od jejích hlavních cílů. Těmi Putin opětovně označil úplné osvobození Donbasu a Novorossije, čímž odkázal na Doněckou, Luhanskou, Záporožskou a Chersonskou oblast. Tyto čtyři ukrajinské regiony Rusko v roce 2022 jednostranně a částečně anektovalo, přičemž je v současnosti kontroluje pouze zčásti a nadále usiluje o jejich kompletní dobytí.

Ruský prezident nicméně poprvé detailněji přiznal, že ukrajinské útoky bezpilotních letounů na ruskou infrastrukturu způsobují vážné komplikace. Nálety zaměřené zejména na energetický sektor vyvolaly v několika ruských regionech nedostatek pohonných hmot. Putin potvrdil, že tuto problematiku řešil na nedělním jednání s vládními ministry, zároveň však před televizními kamerami ujišťoval veřejnost, že situace je pod kontrolou a daří se ji úspěšně zvládat.

V souvislosti s ochranou kritické infrastruktury Putin oznámil, že prvořadým úkolem země je nyní rychlé a výrazné navýšení výroby nejvíce potřebných systémů protivzdušné obrany. Navzdory přiznaným problémům s palivem v některých oblastech však ruský vůdce rezolutně prohlásil, že škody způsobené ukrajinskými drony nemají žádný vliv na dynamiku bojů. Údery mířící na ruské zázemí podle něj absolutně neovlivňují situaci na přímé linii doteku armád.

V rozhovoru došlo také na téma diplomatických jednání se Spojenými státy. Moskva podle Putina očekává možné obnovení diplomatického úsilí pod vedením USA ve chvíli, kdy opadne současná horká fáze krize spojené s Íránem. Ruská strana v této souvislosti počítá s dalším zapojením amerických vyjednavačů Steva Witkoffa a Jareda Kushnera, kteří se v minulosti snažili zprostředkovat mírové řešení konfliktu.

Putin připustil, že předchozí diskuse s Washingtonem sice odhalily určité možnosti pro ukončení války na Ukrajině, žádné oficiální dohody však podepsány nebyly. Ruský prezident zároveň naznačil, že roli prostředníka při případných budoucích mírových rozhovorech by mohl sehrát také běloruský prezident Alexandr Lukašenko. Kreml se tak snaží reagovat na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa z summitu G7, který Rusko vyzval k uzavření dohody.

Údajný ukrajinský plán na omezení dálkových úderů představuje zatím poslední z řady pokusů Kyjeva dotlačit Moskvu k mírovým rozhovorům. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v uplynulých týdnech opakovaně prosazoval přímé jednání a v otevřeném dopise z počátku června vyzval Putina k osobní schůzce. Ruský prezident však myšlenku okamžitých rozhovorů na bilaterální úrovni odmítl a označil takové setkání za bezpředmětné.