Putin oznámil vznik nárazníkové zóny na rusko-ukrajinské hranici

„Již dříve jsem řekl, že padlo rozhodnutí vytvořit nezbytnou bezpečnostní nárazníkovou zónu podél hranice. Naše ozbrojené síly tento úkol právě řeší. Palebná postavení nepřítele jsou aktivně potlačována, práce pokračují,“ prohlásil Putin během jednání vlády v Moskvě.

Ukrajina reagovala ostře. Mluvčí ministerstva zahraničí Heorhij Tychyj označil plán za „agresivní“ a uvedl, že „právě Rusko je v tuto chvíli hlavní překážkou mírových snah“.

Záměr vytvořit nárazníkovou zónu Putin zmínil už v březnu při návštěvě Kurské oblasti. Tento čtvrtek během další schůzky s představiteli vlády plán znovu potvrdil a oznámil, že se chystá zvláštní jednání o obnově zničených oblastí v pohraničí. Podle něj je nutné „pomoci lidem vrátit se do svých rodných vesnic a obcí, obnovit dopravní infrastrukturu a další služby tam, kde to bezpečnostní situace umožňuje“.

Kreml tvrdí, že k oznámení došlo ve světle nedávného ukrajinského raketového útoku na město Lgov v Kurské oblasti, kde bylo zraněno dvanáct civilistů, včetně dvou dětí. Zničeny nebo poškozeny byly podle místního gubernátora čtyři vozidla, dvě obytné budovy a jeden bytový dům.

Putin v rámci své návštěvy regionu diskutoval s místními úředníky i o hloubce nárazníkové zóny. „Kolik kilometrů hluboká by měla být?“ zeptal se podle ruské agentury RIA Novosti jednoho z přítomných. Institut pro studium války (ISW), americká analytická instituce, upozornil, že se o zřízení nárazníkové zóny v ruské Sumské oblasti mluvilo již dříve.

Ruský prezident navíc zopakoval, že ukrajinské síly se podle jeho slov pokoušejí přiblížit k ruské hranici, což údajně ohrožuje bezpečnost regionu. Státní média připomněla, že Kyjev loni v srpnu zahájil ofenzivu do ruského pohraničí, čímž se stal první zahraniční mocností od druhé světové války, která vstoupila na ruské území. Ukrajina si chtěla územními zisky vytvořit výhodnou pozici pro budoucí jednání, ale tato kontrola skončila teprve nedávno, když Rusko oznámilo, že oblast opět plně ovládá.

Právě ztráta této strategické pozice mohla přispět k tomu, že ukrajinská a ruská delegace se minulý týden poprvé po třech letech osobně setkaly v Turecku. Výsledkem byl dohoda o výměně zajatců – každá strana propustí 1 000 osob.

Kreml ve čtvrtek potvrdil, že již obdržel ukrajinský seznam válečných zajatců, které chce vyměnit. „Ano, skutečně jsme ho obdrželi,“ uvedl mluvčí Dmitrij Peskov. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v ten samý den uvedl, že Ukrajina „prověřuje každé jméno“, které Rusko na seznam zařadilo.

Zelenskyj zároveň poznamenal, že „výměna tisíce našich lidí z ruského zajetí byla možná jediným hmatatelným výsledkem setkání v Turecku“. Dodal, že se pracuje na tom, aby k výměně skutečně došlo.

Zatímco Moskva tvrdí, že zřizuje nárazníkovou zónu z bezpečnostních důvodů, Kyjev i západní analytici upozorňují, že jde o další fázi ruské okupace a destabilizace regionu. Podle pozorovatelů by vznik takové zóny mohl prodloužit válku a komplikovat jakékoli pokusy o dosažení trvalého míru.