Americký prezident Donald Trump oznámil, že ruský prezident Vladimir Putin přijal pozvání do jeho nově vznikající „Rady míru“. Tento orgán, původně zamýšlený jako dozorčí rada pro rekonstrukci Pásma Gazy, má podle Trumpa ambici sdružovat lídry, kteří „dokážou dotahovat věci do konce“. Prezident připustil, že přítomnost Putina bude kontroverzní, ale zdůraznil, že pro globální stabilitu je nutné mít u stolu všechny národy, které mají skutečnou moc.
Z uniklých dokumentů podle CNN vyplývá, že Trumpovy plány sahají daleko za hranice Blízkého východu. Rada míru by se podle něj měla stát přímým konkurentem Organizace spojených národů, kterou prezident dlouhodobě kritizuje za neefektivitu. V čele tohoto nového mezinárodního uskupení má jako doživotní a neodvolatelný předseda stanout právě Donald Trump, přičemž ve výkonném výboru mu mají sekundovat postavy jako Jared Kushner, Marco Rubio nebo Tony Blair.
Diplomatické kruhy však nejvíce znepokojuje finanční model celého projektu. Trvalé členství v radě přesahující tři roky je totiž podmíněno příspěvkem ve výši jedné miliardy dolarů do fondu na obnovu Gazy. Kritici tento přístup přirovnávají k placenému členství v soukromém klubu, kde si vliv a legitimitu kupují bohaté státy bez ohledu na své demokratické standardy či dodržování lidských práv.
Zatímco země jako Francie nebo Norsko projekt rezolutně odmítly kvůli obavám z podkopávání mezinárodního práva, Trumpovi se podařilo získat podporu jinde. Účast potvrdily Spojené arabské emiráty, Bahrajn a čerstvě také izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Ten se k radě připojí i přesto, že ve výboru zasednou zástupci Turecka a Kataru, s nimiž má Izrael napjaté vztahy.
Tradiční spojenci USA, reprezentovaní například britskou ministryní zahraničí Yvette Cooperovou, považují zapojení Ruska do mírového orgánu za naprosto nepřijatelné. Existují vážné obavy, že Vladimir Putin využije členství k rozbíjení západní jednoty a k definitivní likvidaci autority OSN. Experti varují, že nahrazení zavedených globálních struktur soukromou iniciativou s nejasným mandátem může vést k nebezpečné destabilizaci světa.
Související
Evropa vyzvala Trumpa, aby uspořádal setkání Zelenského s Putinem
FBI zmařila atentát na Trumpa. Útočníci měli vtrhnout do Bílého domu
Aktuálně se děje
včera
Evropa vyzvala Trumpa, aby uspořádal setkání Zelenského s Putinem
včera
Americká rozvědka: Írán získal schopnost kdykoli zablokovat Hormuzský průliv
včera
Ruská válečná loď vystřelila v Lamanšském průlivu směrem k britské jachtě
včera
Ebola v Kongu je smrtící. Zdravotníci oslavují každého vyléčeného pacienta
včera
FBI zmařila atentát na Trumpa. Útočníci měli vtrhnout do Bílého domu
včera
Lodě se ani po uzavření míru do Hormuzského průlivu neženou
včera
Zelenskyj: Rusko si najde způsob, jak cestu Ukrajiny do EU zablokovat
včera
Trump se setkal se Zelenským. Rusko mělo přistoupit na dohodu o ukončení konfliktu, řekl
včera
Nový podvod cílí na řidiče. Ministerstvo radí, aby si lidé dávali pozor
včera
Tragédie v USA. Havaroval bombardér B-52, všichni lidé na palubě zemřeli
včera
Autobus na jihu Čech narazil do viaduktu. Mezi cestujícími jsou zranění
včera
Babiš zhodnotil půlrok vlády. Nechtěli jsme dobu hájení, prohlásil
včera
V Chorvatsku vyprostili tělo čtvrté oběti nedělní tragické nehody
včera
Feriho zřejmě čeká další soud. Žalobkyně se s rozhodnutím nespokojila
včera
Trump možná zveřejní dohodu s Íránem před podpisem, naznačil Vance
včera
Počasí bude o víkendu v Česku tropické, teploty dosáhnou až 35 stupňů
15. června 2026 21:01
Netanjahu příměří nepodpořil. Izrael se chystá na další boje
15. června 2026 19:40
Podepsali jsme dohodu o ukončení války, lodě už proplouvají Hormuzským průlivem, oznámil Trump
15. června 2026 18:24
Pracovníci České televize a Českého rozhlasu vstoupí do stávky
15. června 2026 17:10
Likvidační, zní z ČRo. Chudárek nastínil, kde bude ČT muset škrtat
Schválení vládního návrhu na změnu financování veřejnoprávních médií vyvolalo ostrou reakci ze strany jejich vedení. Generální ředitel České televize Hynek Chudárek i šéf Českého rozhlasu René Zavoral shodně varují, že pokud nová legislativa projde parlamentem, obě instituce se nevyhnou masivnímu propouštění. Podle prvních odhadů by mohlo o práci přijít celkově 450 až 700 zaměstnanců, přičemž obě klíčová média by kvůli zrušení koncesionářských poplatků přišla zhruba o patnáct procent svých dosavadních příjmů.
Zdroj: Libor Novák