Putin tvrdí, že Ukrajina bude jednat o míru až tehdy, když jí dojdou zdroje

Putin tvrdí, že pro zahájení mírových jednání je nezbytné, aby Ukrajina nejprve vyčerpala své zdroje. Současně varoval, že případné příměří by mohlo Ukrajina využít k posílení svého ozbrojeného potenciálu, jak uvedla agentura Reuters. Podle Putina musí Kyjev také zrušit zákon, který zakazuje jednání s Ruskem.

Ruskou podmínkou pro možná mírová jednání je, aby Ukrajina uznala ruské územní zisky na jejím území. To však pro Ukrajinu, která byla napadena, není přijatelné. Kyjev usiluje o osvobození všech okupovaných území, včetně Krymského poloostrova, který byl anektován Ruskem v roce 2014.

Ukrajina jednání o míru původně prosazovala, v poslední době jej ale odmítá. Šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba ji demonstruje na příkladu Jevgenije Prigožina a poukazuje na to, že se Putinovi nedá věřit, uvedla agentura Ukrinform.

"Prigožin byl v konfliktu s panem Putinem. Vedl rozhovory a dohodl se na bezpečnostních zárukách. A pak ho Putin zabil. Není důvod myslet si, že Putin by se choval jinak při jiných jednáních," uvedl Kuleba.

Uvedl také, že se Ukrajina neobává poklesu vojenské pomoci ze strany Západu. "Nepociťujeme žádný pokles podpory od Kongresu ani v Evropském parlamentu," řekl Kuleba. "Vidíme, že někteří lidé v Americe a také v Evropě prohlašují, že bychom měli podporovat Ukrajinu méně. Ve Spojených státech je to spojeno se začátkem volebního cyklu," dodal s tím, že Ukrajina "to překoná".

Letadlo s Prigožinem na palubě se v srpnu v Tverské oblasti a příčina neštěstí není dosud známá. Nevyjádřili se k ní ani vyšetřovatelé. Na internetu a v médiích se ale objevily spekulace, zejména v souvislosti s Prigožinovými konflikty s Putinem, že letoun mohl být sestřelen nebo že na jeho palubě mohla explodovat bomba. Podle některých ruských médií je právě tato možnost nyní považována za nejpravděpodobnější.

I ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl návrhy na jednání o míru. Ve svém rozhovoru pro CNN uvedl, že smrt šéfa Wagnerovy skupiny, který zřejmě obdržel slib svobody za podmínky, že bude pokračovat ve své činnosti, je varováním, které by mělo být bráno v potaz.

Připomněl i příklady jiných zemí, které byly napadeny Ruskem a jsou stále částečně okupovány Moskvou. "Máme nějaké příklady Putinova kompromisu v jiných případech, jako s Gruzií či Moldavskem?" řekl Zelenskyj.

Spojenci Ukrajiny, kteří poskytují Kyjevu vojenskou podporu, také zdůrazňují, že zatím nejsou vytvořeny podmínky pro "spravedlivý a trvalý" mír. Někteří další významní světoví představitelé, jako je brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva, ale apelují na Ukrajinu, aby ukončila konflikt.

Sám ale přiznává, že ani Zelenskyj ani Putin nejsou na mír připraveni. Dodal, že mírový návrh, na kterém pracuje Brazílie s dalšími neutrálními zeměmi, bude připraven ve chvíli, kdy budou Moskva a Kyjev připraveny jednat. Brazilský prezident už dříve kritizoval ruského i ukrajinského prezidenta, že neusilují o jednání o příměří, protože oba věří, že dokáží v této válce zvítězit.