Putinova válka dlouhodobě selhává. Proč ji tedy neukončí a proč se nebojí Trumpa?

Donald Trump dal ve svém nedávném prohlášení ve Skotsku najevo rostoucí nespokojenost s jednáním ruského prezidenta Vladimira Putina ohledně války na Ukrajině. Prezident USA uvedl, že Putin musí zastavit bojové akce do „10 nebo 12 dnů“, jinak bude čelit sankcím a druhotným tarifům. Tento výrok je součástí tvrdších vyhrůžek, které Trump vyslovil již dříve, ale jeho hrozby pravděpodobně nezmění Putinovu strategii.

Podle magazínu Time je na první pohled je těžké pochopit, proč válka stále pokračuje. Putin, který má možnost ji ukončit, ví, že Rusko zaplatilo za svou agresi vysokou cenu. Během posledních tří a půl let konfliktu Rusko získalo pouze 20 % ukrajinského území, přičemž na bojištích přišel o více než milion ruských vojáků, z nichž čtvrt milionu bylo zabito.

Konflikt navíc posílil NATO, což je pro Putina hlavní nepřítel, a přivedl do něj nové členské státy, zatímco evropské vlády začaly investovat mnohem více do obrany. Od invaze utekl z Ruska přibližně milion mladých lidí, aby se vyhnuli povolávacím rozkazům nebo našli lepší pracovní příležitosti.

Ačkoliv krátkodobé rozšíření ruské válečné mašinerie podpořilo ekonomiku, dlouhodobě Rusko čelí ztrátě evropských odběratelů energie, vysoké inflaci a rostoucí neochotě obyvatel utrácet, což vážně ohrožuje jeho ekonomickou budoucnost. Proč tedy Putin stále nechce jednat a ukončit válku, když by mohl vyhlásit vítězství a konsolidovat získané území?

Putin věří, že čas stále pracuje pro něj. Ukrajině se nyní podle CNN moc nedaří a v nadcházejících měsících tak ruské síly pravděpodobně získají další území na východní Ukrajině, což posílí jeho odhodlání pokračovat v maximálním tlaku na Ukrajinu.

Rusko bude pokračovat v leteckých úderech na ukrajinská města a infrastrukturu, protože Kyjev zatím nenalezl způsob, jak jim účinně čelit. Tlak na Ukrajinu se bude ještě zvyšovat a Putin zůstane zaseknutý ve své politice, která ho zatím drží ve hře.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navíc není připraven ke kompromisům. Domácí situace ho oslabila, když jeho vláda neuspěla v pokusu o omezování nezávislého protikorupčního dohledu, který se zaměřil na jeho politické spojence.

I kdyby ale byl Zelenskyj silnější, Ukrajinci už utrpěli příliš mnoho škod způsobených Kremlem, než aby byli ochotni nabídnout výrazné ústupky, které by Putinovi stačily. Ukrajinci navíc nemají důvod věřit, že Putin nebo jeho následovníci splní sliby o ukončení konfliktu.

Trump, přestože varuje před možnými tarify na země obchodující s Ruskem, nemá dostatečný vliv na to, aby ovlivnil Putinovo rozhodování. Obchod mezi USA a Ruskem není natolik silný, aby ho Trump mohl vážně ohrozit.

Kromě toho Putin může pochybovat, že Trump bude ochoten otevírat nové konflikty s Čínou a Indií, které jsou klíčovými energetickými partnery Ruska, zejména když Trump pracuje na velkých obchodních dohodách s oběma zeměmi.

Nakonec ani sankce Evropské unie nemají dostatečný dopad na ruskou obrannou výrobu a ruské ropné exporty. I když Evropská unie použije cenový strop na ruskou ropu, bez americké podpory nebude mít tento nástroj větší efekt.

Zároveň Trumpova schopnost vyvíjet tlak na Zelenského není už tak silná, jak se zdálo ještě před pár týdny. Putin i Zelenskyj si uvědomují, že Trump má nyní mnohem více naléhavých problémů, které musí řešit.

Je však možné, že Putin i nadále prodlužuje tuto nákladnou válku z jiného důvodu: možná stále nevidí, jak velké ztráty Rusko utrpí, pokud v ní bude pokračovat. Invaze byla totiž zásadní chybou v hodnocení sil Ruska i Ukrajiny. 

Související

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Donald Trump Vladimír Putin

Aktuálně se děje

před 19 minutami

Soud, ilustrační foto

Zásadní změny od nového roku: Konec tělesných trestů i střídavé péče

České rozvodové právo prochází od ledna 2026 zásadní proměnou, která má za cíl zrychlit řízení, snížit emocionální zátěž dětí a posílit soukromí manželů. Vzhledem k tomu, že v Česku končí rozvodem téměř polovina manželství, přináší novela občanského zákoníku řadu důležitých novinek.

před 51 minutami

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Politika SPD a Motoristů vyhovuje oligarchům, Babiš se v EU může chovat jako Meloniová, říká politoložka

Politoložka Daniela Ostrá z olomoucké Univerzity Palackého v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz promluvila o tom, jak vnímá budoucí složení nové vlády. Zejména se jí ale nezamlouvá oligarchizace české politiky a zdůraznila, že nyní již premiér Andrej Babiš ani zdaleka není jediným problémem. „Andrej Babiš se ze dne na den nestane obyčejným občanem s lehce nadprůměrnými příjmy. Stále je to člověk, který dokázal nakumulovat velké bohatství i moc. U něj nicméně uplatnění bohatství i moci vidíme relativně transparentně,“ říká.

před 1 hodinou

Volodymyr Zelenskyj

USA mají nový návrh týkající se Donbasu, oznámil Zelenskyj. Kyjev už jej nemusí předat Rusku

Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Spojené státy navrhují, aby Ukrajina stáhla své jednotky z oblasti Donbasu. Washington by následně v částech, které Kyjev v současné době kontroluje, vytvořil „svobodnou ekonomickou zónu“. Původně USA navrhovaly, že by Kyjev měl části Donbasu, které stále drží, jednoduše předat Rusku. Podle čtvrtečního prohlášení ukrajinského prezidenta pro novináře je ale nyní navržena kompromisní varianta, kde by se ukrajinské síly stáhly, ale ruské jednotky by do tohoto území nepostupovaly.

před 1 hodinou

Emmanuel Macron

Krajní pravice sílí po celé Evropě. Problémy má Starmer, Merz i Macron

V nedávných volbách v několika evropských zemích, jako jsou Spojené království, Francie, Německo, Nizozemsko a Rumunsko, se zdálo, že voliči dávají naději středovým politikům. Před šestnácti měsíci, po volbách do Evropského parlamentu, dokonce předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen prohlásila, že „střed drží“, protože pro silnou Evropu stále existuje většina ve středu politického spektra. Dnes však podle webu Politico toto přesvědčení vypadá značně nejistě. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajina oplácí agresorům stejnou mincí. Stupňuje útoky proti Rusku, míří na energetickou infrastrukturu

Ukrajina tento týden oznámila, že její drony dlouhého doletu zasáhly významnou ropnou plošinu v Kaspickém moři, což je signálem pro další rozšíření seznamu cílů v rámci intenzivního tažení. Cílem této kampaně je přerušit tok ruských energetických příjmů, které financují válku. Zdroj z Bezpečnostní služby Ukrajiny pro CNN potvrdil, že jde o první ukrajinský útok na infrastrukturu související s těžbou ropy v Kaspickém moři.

před 4 hodinami

Nemo (Foto: Corinne Cumming / EBU)

Eurovizí zmítá největší skandál v historii. Vítěz loňského ročníku kvůli Izraeli vrací trofej

Vítěz loňského ročníku Eurovize, švýcarský zpěvák Nemo, oznámil, že vrací svou trofej. Tento krok podnikl na protest proti přetrvávající účasti Izraele v této mezinárodní hudební soutěži. Šestadvacetiletý umělec, který je nebinární osobou, uvedl, že vnímá jasný rozpor mezi izraelskou účastí a ideály "jednoty, inkluze a důstojnosti", které se soutěž snaží zastávat.

před 5 hodinami

Počasí

Počasí o víkendu může ovlivnit studená fronta

I víkendové počasí bude připomínat spíš podzim, ačkoliv od prosince probíhá meteorologická zima. Přes Česko sice v noci ze soboty na neděli přejde studená fronta, ale ochlazením se neprojeví. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

Vláda ČR

Poslední rozhodnutí Fialovy vlády. Týkají se očkování či sociálních služeb

Vláda Petra Fialy v demisi se ve středu sešla ke své poslední pravidelné schůzi. Projednala a schválila například novou národní očkovací strategii a novou strategii rozvoje sociálních služeb, rozhodla také o povolení používání přípravků s obsahem psychotropní látky psilocybinu v odůvodněných případech léčby psychických onemocnění a několik legislativních změn. Zabývala se také jedenácti kontrolními nálezy Nejvyššího kontrolního úřadu.

včera

včera

Andrej Babiš

Uvidíme, jak to dopadne s Turkem, přiznal Babiš. S apelem na poslance neuspěl

Premiér Andrej Babiš (ANO) přiznal, že tlačil na poslance Filipa Turka (Motoristé), aby se zúčastnil pondělního rozhovoru s prezidentem Petrem Pavlem. Turek se z jednání ze zdravotních důvodů omluvil, jistě tak nebude v pondělí jmenován členem vlády. Pavel má navíc k jeho osobě dlouhodobé a trvající výhrady.

včera

včera

včera

střela MTS Narwhal

Česká firma představila světu stealth dron Nightray a moderní střelu. Až Narwhal zasáhne Rusko, půjde do výroby

Na leteckém veletrhu Dubai Airshow představila česká společnost LPP dva moderní systémy určené k hlubokým úderům. Jedná se o řízenou střelu MTS Narwhal, poháněnou proudovým motorem, a jednosměrný útočný dron MTS Nightray, který využívá stealth technologii. Oba systémy jsou vybaveny vizuální navigací pro plně autonomní provoz ve vzdušném prostoru. 

včera

Ruská armáda

Nekvalitní mír může znamenat ruské tanky u hranic se Slovenskem. Ukrajina nevydrží každý Trumpův rozmar

Ukrajina čelí rostoucímu tlaku, aby přijala územní ústupky Rusku výměnou za příměří. Kyjev to odmítá s tím, že by šlo jen o odklad další agrese. Současně se objevují návrhy, které ohrožují nejen Donbas, ale i další částečně okupované regiony. Pokud by jednání selhala a podpora Západu slábla, hrozí scénář kolapsu celé Ukrajiny s možným posunem ruské fronty až k hranicím Evropské unie a NATO.

včera

včera

včera

včera

První evropský stát vrací úder. Po zveřejnění Trumpovy výbušné bezpečnostní strategie označil USA za hrozbu

Dánsko poprvé označilo Spojené státy za potenciální bezpečnostní riziko ve výroční zprávě jedné ze svých zpravodajských služeb, což dále dokládá rostoucí napětí v transatlantickém spojenectví mezi Evropou a USA. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy