Putinův plán znepokojil USA. Obávají se destabilizace Korejského poloostrova

Americké ministerstvo zahraničí vyjádřilo obavy ohledně prohlášení ruského prezidenta Vladimira Putina, který nevyloučil možnost, že by Rusko mohlo poslat zbraně Severní Koreji. Washington varoval, že takový krok by mohl ohrozit stabilitu Korejského poloostrova. 

Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Matthew Miller označil tuto hrozbu za velmi znepokojující. "Mohlo by to být v rozporu s rezolucemi Rady bezpečnosti OSN, které podpořilo i samotné Rusko," řekl Miller podle CNN.

Ruský prezident Putin během své návštěvy ve Vietnamu ve čtvrtek nevyloučil možnost dodání zbraní Severní Koreji. Uvedl, že by to byla reakce na zbrojní podporu Ukrajiny ze strany Západu.

"Ti, kteří posílají zbraně na Ukrajinu, si myslí, že s námi nebojují. Řekl jsem však i v Pchjongjangu, že si pak vyhrazujeme právo dodávat zbraně do jiných regionů světa... Nevylučuji to," uvedl Putin.

Podle agentury Reuters Putin ocenil podporu KLDR pro ruskou politiku, včetně té vůči Ukrajině. "Velmi si vážíme vaší důsledné a neochvějné podpory ruské politice, a to i směrem k Ukrajině," řekl Putin.

Putin dále uvedl, že vztahy mezi Ruskem a KLDR jsou založeny na rovnosti a vzájemném respektování zájmů. Zmínil také nový zásadní dokument, který bude tvořit základ vztahů mezi oběma zeměmi na dlouhá léta. Dodal, že vzájemné vztahy se zintenzivnily po loňské Kimově návštěvě v Moskvě.

Putin připomněl, že loni Rusko a KLDR oslavily 75. výročí diplomatických vztahů a letos slaví 75. výročí prvního mezistátního dokumentu - Dohody o hospodářské a kulturní spolupráci, kterou podepsal Kim Ir-sen během své první návštěvy Moskvy.

Kim uvedl, že vztahy mezi Ruskem a KLDR nyní vstupují do nové éry prosperity, která překonává období korejsko-sovětských vztahů z minulého století. Vyjádřil také přesvědčení, že Putinova návštěva posílí přátelství mezi oběma zeměmi. Putinovu návštěvu označil za významný okamžik v historii rusko-korejských vztahů.

Putin vyjádřil naději, že další setkání se severokorejským vůdcem proběhne opět v Moskvě. Bilaterální jednání v rozšířeném formátu se konala ve vládní rezidenci v Pchjongjangu a trvala asi 1,5 hodiny, s následnými rozhovory mezi čtyřma očima.

Putin také prohlásil, že Rusko a Severní Korea společně bojují proti hegemonii USA. Severokorejskému lídrovi poděkoval za vyvážený postoj jeho země k Ukrajině. "V současnosti společně bojujeme proti hegemonistickým a neokolonialistickým praktikám Spojených států a jejich satelitů," řekl Putin podle AFP, která se odvolala na prezidentova vyjádření zprostředkovaná ruskými státními tiskovými agenturami.

Podle Kima má nicméně dohoda obranný a mírový charakter. "Nepochybně urychlí vytvoření nového multipolárního světa," podotkl Kim. Severokorejský lídr dodal, že tato smlouva plně přispívá k udržování míru a stability v regionu.

Smlouva, jejíž cílem je rozšířit ekonomickou a vojenskou spolupráci a upevnit jednotnou frontu proti Washingtonu, nahrazuje předchozí dohody mezi Ruskem a Severní Koreou z let 1961, 2000 a 2001, uvedl server CNN.

Putin během jednání označil tuto smlouvu za klíčový dokument, který bude dlouhodobě tvořit základ vztahů obou zemí. Slavnostní podpis smlouvy následoval po jednáních delegací a dvouhodinovém rozhovoru mezi Putin a Kimem.

BBC dodala, že tento pakt o vzájemné obraně by mohl mít dopady na válku, kterou Rusko vede proti Ukrajině. Rusko by mohlo požádat o pomoc KLDR v souvislosti s útoky ukrajinské armády na ruská města jako Belgorod nebo na okupovaných územích na východě Ukrajiny.

Související

Vladimir Putin

Evropský lídr po rozhovoru s Putinem mírní nadšení: Od jednání s Ruskem nic nečekejte, Kreml žádný mír nechce

Norští představitelé v čele s premiérem Jonasem Gahrem Størem vyjádřili v rozhovoru pro portál Politico velké obavy ohledně nadcházejících mírových jednání. Podle jeho vyjádření nelze od připravovaných třístranných rozhovorů v Abú Dhabí očekávat žádný zásadní průlom. Setkání naplánované na listopad má sloužit pouze jako mezidobí pro další vývoj diplomatických snah.

Více souvisejících

Vladimír Putin ,  Severní Korea (KLDR)

Aktuálně se děje

před 4 minutami

před 8 minutami

Klimatická konference COP31

Klíčové klimatické setkání? COP33 bude stěžejní, nikdo jej ale pořádat nechce

Čína po měsících vnitřních debat definitivně vyloučila možnost, že by v roce 2028 hostila třiatřicátou konferenci Organizace spojených národů o změně klimatu známou jako COP33. Toto rozhodnutí podle webu The Guardian zklamalo řadu mezinárodních odborníků a klimatických expertů, kteří doufali, že největší světový znečišťovatel ovzduší převezme vůdčí úlohu v globálním úsilí o ochranu klimatu v době, kdy Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa ustupují od veškeré mezinárodní spolupráce v této oblasti.

před 54 minutami

Francie, Paříž, ilustrační foto

Francie obvinila Írán z kybernetického útoku na chlaďáky v supermarketech. Teherán to popírá

Francouzská vláda oficiálně obvinila Írán z kybernetického útoku na supermarkety, ke kterému došlo v průběhu minulého měsíce. Incident vedl ke zkažení čerstvých i mražených potravin u zhruba sedmi set prodejců po celé zemi. Paříž v reakci na tuto událost přistoupila k diplomatickým krokům a oznámila přípravu sankcí. Írán jakékoliv zapojení do útoků popírá.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Jana Peroutková

ČT opustí výrazná tvář. Peroutková odejde z Událostí i Nedělní debaty

Jana Peroutková, dlouholetá moderátorka zpravodajství a publicistiky opustí Českou televizi ke konci roku 2026 po necelých patnácti letech. Její rozhodnutí odejít je osobní a profesní volbou, která zrála několik měsíců. V televizi bude působit do 30. prosince. Do konce roku ji diváci nadále uvidí v pořadech Události a Nedělní debata.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

António Costa

Evropští lídři řeší, kdo bude zastupovat EU na mírových jednáních. Ve hře jsou dvě jména

Evropští představitelé se během pátečního summitu v irském Dublinu přou o to, kdo by měl unijní sedmadvacítku oficiálně zastupovat v nadcházejících mírových jednáních o budoucnosti Ukrajiny. Zatímco administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa intenzivně usiluje o ukončení rusko-ukrajinského konfliktu a otevřela dveře k účasti Evropy u jednacího stolu, vnitřní neshody v samotné Evropské unii mohou zastínit celé diplomatické úsilí, píše Politico.

před 5 hodinami

Klimatická konference COP31

COP31: Nevratné překročení teplotních limitů je na dosah, miliardám lidí hrozí katastrofické dopady klimatických změn

Svět směřuje k nenávratnému překročení globálních teplotních limitů, což miliardy lidí uvrhne do katastrofických dopadů změny klimatu kvůli tomu, že vládní představitelé příliš dlouho odkládali rázné snížení emisí skleníkových plynů. Vyplývá to z nejnovější analýzy organizace Climate Action Tracker, která byla zveřejněna během probíhajících klimatických rozhovorů COP31 v turecké Antalyi.

před 6 hodinami

Praha - Masarykovo nádraží

Pevná nástupiště, posílení ostrahy na nádražích. Železnici čekají už od prosince zásadní změny

Správa železnic reaguje na výsledky rozsáhlé letní ankety nazvané Refreshněte s námi železnici, v níž cestující odevzdali přes pět tisíc vyplněných dotazníků a hodnotili celkem 567 nádraží po celé zemi. Na základě získané zpětné vazby nyní správce infrastruktury přichází s konkrétními změnami zaměřenými na zlepšení informovanosti, služeb i celkového pohodlí na českých nádražích.

před 7 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Evropa se připojí k příštímu kolu mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem

Evropští zástupci se připojí k příštímu kolu zprostředkovaných mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem. Oznámili to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj spolu s americkými vyslanci Jaredem Kushnerem a Stevem Witkoffem ve čtvrtek po sérii rozhovorů s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě. Toto oznámení současně doprovodilo uzavření dohody o rozsáhlé výměně válečných zajatců.

před 7 hodinami

před 9 hodinami

včera

L-39 Skyfox

Kyiv Post: Česko plánuje předat Ukrajině šestnáct moderních cvičných a bojových letounů

Česká republika plánuje předat Ukrajině celkem šestnáct moderních cvičných a bojových letounů L-39 Skyfox, které mají pomoci posílit tamní protivzdušnou obranu a efektivně čelit ruským dronům. Tuto možnost potvrdil český ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček během své návštěvy Kyjeva, kde jednal s nejvyššími ukrajinskými představiteli, uvedl server Kyiv Post.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruské úřady vynakládají na utajování skutečných ztrát ve válce enormní úsilí

Ruské úřady vynakládají velké úsilí na utajování skutečných ztrát ve válce na Ukrajině, přičemž se snaží potlačovat jakékoliv dokumentování padlých vojáků. Za pořizování fotografií hřbitovů padlých vojáků hrozí v Rusku lidem drastické tresty vězení, v některých případech kvalifikované dokonce jako vlastizrada a spolupráce s ukrajinskými tajnými službami.

včera

Policie USA

Ve Washingtonu se střílelo, dva mrtví a čtyři zranění

Hlavním městem Spojených států ve čtvrtek dopoledne otřásl vážný incident, při němž v rezidenční čtvrti Logan Circle ve Washingtonu, D.C., zemřeli dva lidé včetně střelce a další čtyři osoby utrpěly zranění. Ozbrojený útočník zahájil střelbu uvnitř místního fitness centra a v přilehlém okolí, což vyvolalo rozsáhlou policejní operaci. Bezpečnostní složky musely v reakci na hrozbu vydat dočasný příkaz k setrvání v krytech pro místní obyvatele.

včera

včera

Jensen Huang

Šéf nejbohatší firmy světa rezignoval. Jensen Huang po milostných aférách odchází z Nvidie

Spoluzakladatel a dlouholetý generální ředitel technologického gigantu Nvidia Jensen Huang s okamžitou platností rezignoval na všechny své funkce ve vedení společnosti. Stalo se tak po mimořádně bouřlivém týdnu, během kterého čelil vážným obviněním a mediálnímu tlaku kvůli svému osobnímu životu. Představenstvo firmy v reakci na tuto situaci jmenovalo novou prozatímní šéfku.

včera

Vojenská verze Starlinku na Ukrajině opět nefunguje. Rychlost Starshieldu je limitovaná

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že vojenská verze satelitní sítě Starlink, systém Starshield, se opět potýká s rychlostním omezením na 161 kilometrů za hodinu. Toto opatření podle jeho slov vážně omezuje schopnost ukrajinské armády efektivně zachycovat ruské drony poháněné proudovými motory. Omezení se již negativně projevilo na obraně země a přispělo k úspěšným úderům ze strany ruských sil. Kyjev nyní usiluje o získání oficiálního vysvětlení od Spojených států.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy