Ruská invaze na Ukrajinu kromě velkých ztrát na životech přinesla i psychickou devastaci

"Válka, která začala před devíti lety, dosáhla zcela nové úrovně (ruskou) invazí v únoru loňského roku a přinesla nám všem dobře známé důsledky - více než deset milionů uprchlíků, desetitisíce mrtvých, ničení a drancování, znásilňování a mučení, a také psychologickou krizi neuvěřitelných rozměrů," řekl nizozemský historik a aktivista Robert van Voren, šéf FGIP pro lidskoprávní otázky.

Rusko v roce 2014 anektovalo ukrajinský poloostrov Krym a rozpoutalo válku na Donbasu na východní Ukrajině mezi Moskvou podporovanými separatisty a jednotkami loajálními nové prozápadní vládě v Kyjevě. Loni pak zahájilo plnohodnotnou vojenskou invazi z východního, severního i jižního směru, při které obsadilo část ukrajinského území a ostřeluje a bombarduje ukrajinská města i civilní infrastrukturu. Psychologická traumata způsobená válkou a následná duševní onemocnění mohou podle van Vorena na Ukrajině napáchat hluboké škody.

FGIP přišla s programem psychologické první pomoci v podstatě hned poté, co Rusko Ukrajinu loni napadlo, píše Medscape. Společně s NUDZ a dalšími organizacemi vytvořili on-line program Samopomich (v české verzi opatruj.se).

Myšlenkou programu je podle van Vorena pomoci lidem bez dostupné psychologické péče, aby si "pomohli sami a předešli vážným problémům s duševním zdravím". Webové stránky k tomu poskytují různé nástroje a materiály, které ukazují, jak zvládnout pocity deprese, úzkosti či paniky a kdy vyhledat pomoc.

FGIP také na začátku války pomáhala s dodávkami potravin a zdravotnických potřeb. Potíže působil hlavně nedostatek léků zejména psychofarmak, které je složité dostat přes celní úřady, uvedl van Voren. Aktivista si pro lepší koordinaci pomoci zřídil základnu v Litvě a jednou za měsíc jezdí do Kyjeva.