Ruská média vyzvala Putina, aby ukončil pronásledování novinářů v zemi

V Rusku muselo v posledních měsících několik médií ukončit činnost nebo bylo označeno za takzvané zahraniční agenty, což pro ně znamená značná administrativní omezení a hrozbu vysokých pokut. Někteří novináři čelí trestnímu stíhání.

"To, co se děje, má charakter kampaně, jejímž cílem je zničit nevládní média a vyvinout tlak na konkrétní novináře," uvádí se v dopise, který zveřejnily například opoziční zpravodajské servery Novaja Gazeta, Meduza, ruský Forbes nebo televizní kanál Dožď. Putina a další představitele ruských úřadů list vyzývá k ukončení nespravedlivého pronásledování novinářů, k respektování zákona o médiích a k upuštění od praxe, kdy jsou mediální projekty zařazovány na seznamy zahraničních agentů a nežádoucích organizací.

Ruské úřady označení "zahraniční agent" používají pro nevládní organizace či média financované ze zahraničí, které podle nich vyvíjejí politickou činnost. Termín má z éry rozpadlého Sovětského svazu hanlivý podtext a používá se vůči subjektům určeným ke zvláštní vládní kontrole. Po zařazení na seznam "zahraničních agentů" musí dotyčná média své materiály doprovázet prohlášením, že je zveřejňuje mediální organizace "plnící funkci zahraničního agenta".

Média v dopise připomněla, že za zahraniční agenty byly letos označeny například ruskojazyčný portál Meduza, stanice Dožď nebo server The Insider. Stejnou nálepku si vysloužilo i několik konkrétních novinářů. Stanici Rádio svobodná Evropa/Rádio svoboda, které byl již dříve přidělen tento status, úřady letos za absenci náležitého označení jejích materiálů uložily pokuty, které postupně narostly na 230 milionů rublů (asi 67,5 milionu Kč). Mnozí její spolupracovníci nevydrželi tlak a odjeli ze země.

V srpnu ruské úřady zablokovaly weby médií spjatých s podnikatelem a kritikem Kremlu Michailem Chodorkovským. Skončit tak musely Otkrytyje media nebo MBCH Media. V červenci byl na seznam nežádoucích organizací na ruském území přidán server Projekt, čímž byl fakticky zakázán.

V otevřeném dopise redakce také připomněly, že novináři, kteří informují z místa na demonstracích, jsou nezřídka zaměňováni za účastníky protestů a biti policií. V dopise také uvedly jména několika novinářů, kteří čelí stíhání. Mezi nimi je například bývalý zpravodaj listu Kommersant Ivan Safronov. Ten byl obviněn z vlastizrady kvůli údajné spolupráci s českou rozvědkou a od července loňského roku je ve vazbě.

Ruský prezidentský mluvčí Dmitrij Peskov sdělil, že podle Kremlu výzva zasluhuje pozornost, přestože její rétorika není podle něj zcela správná. "Jde o značně emotivní výzvu. Nesouhlasíme s formulací ‚pronásledování‘. Jde o aplikaci zákonných ustanovení," komentoval dopis podle agentury Interfax.