Rusko dá na armádu rekordní finance. Putin poslal třetinu vládních výdajů na obranu

Ruský prezident Vladimir Putin podle CNN schválil rekordní rozpočet na obranu, který představuje třetinu všech vládních výdajů. Tento krok přichází téměř tři roky po začátku války na Ukrajině, která se stala největším konfliktem v Evropě od druhé světové války a výrazně vytěžuje zdroje obou stran.

Rozpočet na rok 2025, zveřejněný v neděli, počítá s částkou přibližně 13,5 bilionu rublů (126 miliard dolarů) na národní obranu, což odpovídá 32,5 % všech vládních výdajů. Tento rekord překonává letošní výdaje o 3 biliony rublů (28 miliard dolarů). I když plán na roky 2026 a 2027 předpokládá mírné snížení vojenských výdajů, aktuální zvýšení podtrhuje význam, který Moskva přikládá pokračující válce.

Ukrajinský konflikt, označovaný často za opotřebovávací válku, klade obrovské nároky na materiální a lidské zdroje obou stran. Zatímco Moskva dosahuje dílčích úspěchů na frontě a bojuje s ukrajinskou protiofenzivou v Kurské oblasti, kde Kyjev letos zaznamenal svůj jediný výrazný úspěch, dlouhodobé vyhlídky jsou pro obě země nejisté.

Ukrajina, která má méně vojáků i materiálu, se spoléhá na miliardovou pomoc od západních spojenců. Například Německo v pondělí oznámilo další vojenskou podporu ve výši více než 650 milionů eur. Spojené státy, dosud hlavní poskytovatel ukrajinské pomoci, však mohou přehodnotit své závazky s příchodem nového prezidenta. Naproti tomu Rusko disponuje většími lidskými i materiálními zdroji, ale jeho ekonomika a populace čelí rostoucímu tlaku.

Ruská ekonomika se potýká s přehříváním. Inflace zůstává vysoká a na trhu práce chybí pracovní síly. Centrální banka v říjnu zvýšila úrokové sazby na 21 %, což je nejvyšší úroveň za poslední dekády. Náklady na válku a vysoké vojenské výdaje přispívají k rostoucímu napětí v ekonomice, která musí zvládat jak domácí, tak mezinárodní sankce.

Na bojišti se začínají objevovat i nové faktory. Severní Korea nedávno poslala na ruskou stranu zhruba 11 000 vojáků, kteří působí zejména v Kurské oblasti. Severokorejské zbraně, včetně balistických raket, tvoří podle ukrajinských zdrojů třetinu útoků na Ukrajinu v tomto roce. Zatímco tato pomoc může krátkodobě posílit ruské snahy, dlouhodobé materiální ztráty bude obtížné nahradit.

Německý kancléř Olaf Scholz mezitím navštívil Kyjev poprvé po více než dvou letech a znovu zdůraznil závazek své země vůči Ukrajině. Scholzova návštěva přichází poté, co jeho nedávný telefonát s Putinem vyvolal kritiku ukrajinských představitelů, kteří vnímají jakékoli kontakty s Moskvou jako podkopávání izolace ruského vedení.

Přes relativní početní převahu se Rusko potýká s velkými ztrátami na bojišti. Poslední částečná mobilizace vyústila v masový exodus mužů, což naznačuje, že získávání nových rekrutů se stává stále obtížnějším. Zatímco ruské velení hledá způsoby, jak stabilizovat situaci, napětí mezi vojenskými cíli a domácími ekonomickými problémy se dále stupňuje.

Putinovo rozhodnutí o rekordních obranných výdajích ukazuje, že Rusko se připravuje na pokračování dlouhodobého konfliktu. Avšak rostoucí ekonomické a sociální tlaky naznačují, že cena za tuto strategii bude pro Moskvu stále vyšší. Na druhé straně Ukrajina s podporou západních spojenců spoléhá na vytrvalost a schopnost čelit postupujícím ruským silám, čímž se konflikt posouvá do nové, vyčerpávající fáze.

Související

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Jeden z nejtragičtějších útoků války. Rusové zaútočili na školu, přes 35 mrtvých

Při ruském leteckém úderu na frontové město Komysuvacha v Záporožské oblasti zahynulo nejméně 37 lidí a desítky dalších jsou nezvěstné. Ruské síly shodily na budovu školy, která sloužila jako lidový úkryt a humanitární distribuční středisko, nejméně devět silných bomb. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil tento útok za jeden z nejtragičtějších v průběhu celého konfliktu.

Více souvisejících

válka na Ukrajině ,  Rusko ,  Vladimír Putin

Aktuálně se děje

před 51 minutami

Letiště Václava Havla Praha

Bombové výhružky napříč evropskými lety se opakují i dnes. Terčem je i pražské letiště

Série poplašných zpráv o uložení výbušnin dnes opět zasáhla civilní letectví a vyvolala bezpečnostní opatření na řadě evropských letišť. V Praze se terčem hrozeb stalo už devět letů směřujících do metropole nebo z ní odlétajících. Letiště Václava Havla webu The Guardian potvrdilo, že policie přijala potřebná bezpečnostní opatření, přičemž běžný provoz letiště zůstává bez přímého omezení.

před 1 hodinou

Jicchak Herzog

Izraelský prezident oznámil, kdy pověří jednoho z vítězů voleb sestavením vlády

Izraelský prezident Isaac Herzog oznámil, že v neděli rozhodne, který z politiků dostane pověření k sestavení nové vlády. Hlavní rival premiéra Benjamina Netanjahua, Gadi Eisenkot, přitom během konzultací získal podporu šedesáti sedmi poslanců nově zvoleného Knesetu. Netanjahuův dosavadní koaliční blok naproti tomu obdržel podporu pouhých čtyřiceti šesti zákonodárců.

před 2 hodinami

Letadla, ilustrační foto

Falešná hlášení o bombách v letadle pokračují, ve čtvrtek se dotkla desítek letů. Kdo za nimi stojí?

Nejméně 21 letů a několik letišť po celé Evropě se ve čtvrtek stalo terčem poplašných zpráv o uložení bomby. Bezpečnostní složky musely v drtivé většině případů odklánět letadla nebo v Itálii dokonce vyslat stíhačky k eskortě ohroženého stroje. Přestože se všechny hrozby nakonec ukázaly jako falešné, úřady upozorňují, že situace vyžaduje maximální ostražitost pro případné budoucí incidenty.

před 3 hodinami

Marco Rubio

Skončí za prohrané volby Hegseth a Rubio ve funkcích? Bílý dům se vyjádřil ke spekulacím

Bílý dům oficiálně popřel nedávné spekulace o tom, že by ministr obrany Pete Hegseth a ministr zahraničí Marco Rubio mohli opustit své funkce v rámci personálních změn po volbách. Zprávy o možném odchodu obou čelných představitelů administrativy se objevily v amerických médiích v souvislosti s porážkou republikánů v kongresových volbách. Vedení státu však jakékoliv úvahy o jejich nahrazení odmítlo a označilo je za nepravdivé.

před 4 hodinami

Bílý dům, Washington D.C., USA

Trump si předělal Bílý dům k obrazu svému. Teď to budoucím prezidentům zakázal

Americký prezident Donald Trump podepsal exekutivní příkaz, kterým oficiálně prohlásil slavnou Oválnou pracovnu Bílého domu za národní památku. Cílem tohoto opatření je podle jeho vyjádření zabránit budoucím prezidentům v provádění výrazných stavebních či demoličních změn. Dokument se vztahuje také na sousední zasedací místnost kabinetu.

před 4 hodinami

umělá inteligence (AI), Photo by BoliviaInteligente

Prohrají USA technologický závod s Čínou? Lidé odmítají budování nových datových center

Nedávné volby ve Spojených státech přinesly výrazný politický posun a vlnu odporu vůči budování nových datových center, což může zásadně ovlivnit dosavadní rekordní investiční boom. Demokratická vítězství napříč zemí a překvapivá změna v texaském guvernérském klání hrozí přibrzděním největšího výdajového trendu v moderní americké historii. Tato situace by mohla narušit klíčový motor hospodářského růstu, který letos podle odhadů ekonomů tvořil až čtvrtinu celkového růstu amerického HDP.

před 5 hodinami

Prezident Trump

Soud zablokoval stavbu Trumpova obřího oblouku

Americká federální soudkyně zablokovala stavbu triumfálního oblouku prezidenta Donalda Trumpa na dobu čtrnácti dnů. Stalo se tak pouhou hodinu poté, co projekt obdržel finální schválení od federální komise. Rozhodnutí přichází v době ostrých sporů ohledně legálnosti a dopadů plánovaného památníku v hlavním městě USA.

před 6 hodinami

Jicchak Herzog

Blesk z čistého nebe, reagují Izraelci na Trumpovo oznámení o ukončení americké finanční pomoci

Americký prezident Donald Trump oznámil ukončení americké finanční pomoci Izraeli ještě v průběhu letošního roku, což vyvolalo značné překvapení na politické scéně a podle televize CNN Izraelce šokovalo. Izraelský prezident Isaac Herzog označil toto prohlášení za blesk z čistého nebe a varoval před dopady na bilaterální vztahy. Rozhodnutí přichází navzdory platnému memorandu o porozumění, které mělo zajistit financování nákupu amerických zbraní až do roku 2028.

před 7 hodinami

včera

Oto Klempíř

Klempíř odevzdal cenu udělenou posmrtně režiséru Herzovi

Cena udělovaná ministerstvem kultury, v jehož čele stojí Oto Klempíř (Motoristé), se nakonec ocitla v rodině jednoho z laureátů, ačkoliv se původně uvádělo, že ji blízcí zesnulého režiséra Juraje Herze odmítli převzít. Informovalo o tom ministerstvo kultury. 

včera

včera

Andrej Babiš

Babiš v Polsku jednal s Tuskem. Plánují společné vládní jednání

Premiér Andrej Babiš (ANO) se během pracovní návštěvy Polska setkal ve Varšavě s polským premiérem Donaldem Tuskem. Hlavními tématy společného jednání byla energetická bezpečnost a konkurenceschopnost evropského průmyslu, příští víceletý finanční rámec Evropské unie na období 2028–2034, bezpečnost, migrace a dopravní spojení obou zemí. 

včera

Tomáš Zdechovský

Zdechovský apeluje na tvrdší boj proti podvodům s evropskými penězi

Evropská prokuratura vyšetřovala na konci loňského roku případy s odhadovanou škodou přes 67 miliard eur, tedy zhruba 1,6 bilionu korun. Jen v České republice šlo o případy za téměř 19 miliard korun. Výbor pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu schválil návrhy, které mají zlepšit odhalování podvodů, spolupráci vyšetřovatelů a vymáhání zneužitých peněz. Jedním ze spoluzpravodajů zprávy je europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL / EPP).

včera

Kateřina Konečná

Konečná dává sbohem komunistům, potvrdila strana

Velký třesk se odehrál uvnitř mimosněmovní Komunistické strany Čech a Moravy (KSČM). Europoslankyně Kateřina Konečná, která byla v posledních letech nejvýraznější tváří, oznámila, že stranu opouští. S komunisty ale hodlá nadále spolupracovat.

včera

včera

ČNB

Národní banka zvyšuje úrokové sazby. Bude to mít vliv na hypotéky

Česká národní banka na čtvrtečním jednání rozhodla o zvýšení úrokových sazeb. Informovala o tom v tiskové zprávě. Základní úroková sazba se od pátku zvyšuje na čtyři procenta. Centrální banka chce dosáhnout toho, aby celková inflace zůstala poblíž dvouprocentního inflačního cíle. 

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

Babiš hodlá znovu obsadit pozici poradce pro národní bezpečnost

Česko by brzy mělo opět mít poradce pro národní bezpečnost. Ve čtvrtek to uvedl premiér Andrej Babiš (ANO) na bezpečnostní konferenci Prague Security Dialogue, kterou pořádá Institut pro politiku a společnost, tedy think-tank vládního hnutí ANO. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy