Ruský prezident Vladimir Putin podle CNN schválil rekordní rozpočet na obranu, který představuje třetinu všech vládních výdajů. Tento krok přichází téměř tři roky po začátku války na Ukrajině, která se stala největším konfliktem v Evropě od druhé světové války a výrazně vytěžuje zdroje obou stran.
Rozpočet na rok 2025, zveřejněný v neděli, počítá s částkou přibližně 13,5 bilionu rublů (126 miliard dolarů) na národní obranu, což odpovídá 32,5 % všech vládních výdajů. Tento rekord překonává letošní výdaje o 3 biliony rublů (28 miliard dolarů). I když plán na roky 2026 a 2027 předpokládá mírné snížení vojenských výdajů, aktuální zvýšení podtrhuje význam, který Moskva přikládá pokračující válce.
Ukrajinský konflikt, označovaný často za opotřebovávací válku, klade obrovské nároky na materiální a lidské zdroje obou stran. Zatímco Moskva dosahuje dílčích úspěchů na frontě a bojuje s ukrajinskou protiofenzivou v Kurské oblasti, kde Kyjev letos zaznamenal svůj jediný výrazný úspěch, dlouhodobé vyhlídky jsou pro obě země nejisté.
Ukrajina, která má méně vojáků i materiálu, se spoléhá na miliardovou pomoc od západních spojenců. Například Německo v pondělí oznámilo další vojenskou podporu ve výši více než 650 milionů eur. Spojené státy, dosud hlavní poskytovatel ukrajinské pomoci, však mohou přehodnotit své závazky s příchodem nového prezidenta. Naproti tomu Rusko disponuje většími lidskými i materiálními zdroji, ale jeho ekonomika a populace čelí rostoucímu tlaku.
Ruská ekonomika se potýká s přehříváním. Inflace zůstává vysoká a na trhu práce chybí pracovní síly. Centrální banka v říjnu zvýšila úrokové sazby na 21 %, což je nejvyšší úroveň za poslední dekády. Náklady na válku a vysoké vojenské výdaje přispívají k rostoucímu napětí v ekonomice, která musí zvládat jak domácí, tak mezinárodní sankce.
Na bojišti se začínají objevovat i nové faktory. Severní Korea nedávno poslala na ruskou stranu zhruba 11 000 vojáků, kteří působí zejména v Kurské oblasti. Severokorejské zbraně, včetně balistických raket, tvoří podle ukrajinských zdrojů třetinu útoků na Ukrajinu v tomto roce. Zatímco tato pomoc může krátkodobě posílit ruské snahy, dlouhodobé materiální ztráty bude obtížné nahradit.
Německý kancléř Olaf Scholz mezitím navštívil Kyjev poprvé po více než dvou letech a znovu zdůraznil závazek své země vůči Ukrajině. Scholzova návštěva přichází poté, co jeho nedávný telefonát s Putinem vyvolal kritiku ukrajinských představitelů, kteří vnímají jakékoli kontakty s Moskvou jako podkopávání izolace ruského vedení.
Přes relativní početní převahu se Rusko potýká s velkými ztrátami na bojišti. Poslední částečná mobilizace vyústila v masový exodus mužů, což naznačuje, že získávání nových rekrutů se stává stále obtížnějším. Zatímco ruské velení hledá způsoby, jak stabilizovat situaci, napětí mezi vojenskými cíli a domácími ekonomickými problémy se dále stupňuje.
Putinovo rozhodnutí o rekordních obranných výdajích ukazuje, že Rusko se připravuje na pokračování dlouhodobého konfliktu. Avšak rostoucí ekonomické a sociální tlaky naznačují, že cena za tuto strategii bude pro Moskvu stále vyšší. Na druhé straně Ukrajina s podporou západních spojenců spoléhá na vytrvalost a schopnost čelit postupujícím ruským silám, čímž se konflikt posouvá do nové, vyčerpávající fáze.
Související
Rusko mění strategii. Místo energetické infrastruktury si na Ukrajině vybírá nový typ cílů
Proč jsou útoky na Kyjev navzdory krytům tak ničivé? Na vině je hned několik faktorů
Aktuálně se děje
včera
V kavárně v Moskvě došlo k výbuchu. Na místě údajně slavili ruští hlavouni
včera
Jak má probíhat odzbrojení Pásma Gazy? Bílý dům chce začít do měsíce, podle expertů jde o práci na rok
včera
Coca-Cola, Mondelēz, Danone, Ferrero a další firmy bojkotují snahy o potlačení obezity, varuje WHO
včera
Počasí: Moravu zasáhly silné bouřky, mohou padat kroupy
včera
Proti FIFA se bouří světové fotbalové organizace. Současný způsob řízení je neudržitelný, vzkazuje UEFA
včera
Rusko mění strategii. Místo energetické infrastruktury si na Ukrajině vybírá nový typ cílů
včera
Záchranáři převezli na Bulovku ženu s podezřením na vysoce nakažlivou nemoc
včera
Jak překonali migranti opevněnou hranici? Proč zamířili zrovna do Ceuty? Otázky, na které se ptá celý svět
včera
Španělsko odsoudilo reakci EU na příliv migrantů. Sánchez si stěžuje von der Leyenové na sobeckost a ignoraci
včera
Proč jsou útoky na Kyjev navzdory krytům tak ničivé? Na vině je hned několik faktorů
včera
Není to jen válka. Klimatická krize je pro globální ekonomiku stále větší hrozbou
včera
Nedostali jídlo ani bydlení. Většina migrantů se ze španělské enklávy vrátila zpět do Maroka
včera
Rusko zaútočilo na Kyjev balistickými raketami, nejméně devět mrtvých
včera
Počasí hraje zásadní roli. V Česku nastane nejhorší stav za čtyři roky
31. července 2026 21:57
Knížakovi bude na pohřbu mluvit i bývalý prezident Klaus
31. července 2026 21:11
V Jablonci došlo k napadení dvou žen. Policisté se obrátili na veřejnost
31. července 2026 20:34
Dvě pošty přepadl muž, který si měl jít sednout za mříže
31. července 2026 19:52
Policie posílí bezpečnostní opatření na Prague Pride, oznámil Metnar
31. července 2026 19:03
Pavel bude mít nového spolupracovníka. Mění se ředitel zahraničního odboru
31. července 2026 18:15
První Čech přeplaval La Manche před 55 lety. Po několika letech si to zopakoval
Předposledního červencového dne roku 1971, tedy přesně před 55 lety, se podařilo prvnímu Čechovi v historii přeplavat Lamanšský průliv mezi Francií a Velkou Británií. Jmenoval se František Venclovský a průliv za svůj život překonal hned dvakrát.
Zdroj: Lucie Žáková