Rusko pozastavuje účast na smlouvě označované jako Nový START, která omezuje počet jaderných hlavic a jejich nosičů. V dnešním projevu k členům parlamentu a dalším představitelům vládnoucí elity to řekl ruský prezident Vladimir Putin. Americký ministr zahraničí Antony Blinken Putinovo vyjádření označil za nezodpovědné, podle Washingtonu ale není jasné, zda bude mít oznámení praktické důsledky.
Zmíněnou smlouvu podepsali v roce 2010 v Praze tehdejší prezidenti Spojených států a Ruska Barack Obama a Dmitrij Medveděv. Rusko už dříve odmítlo spolupracovat na inspekcích jaderných zbraní, jejichž podmínky jsou v této smlouvě popsány. Smlouva Nový START je považována za poslední významnou rusko-americkou úmluvu o kontrole jaderných zbraní.
"Jsem dnes nucen oznámit, že Rusko pozastavuje účast na smlouvě Nový START. Opakuji, neodstupuje od smlouvy, nýbrž pozastavuje účast," citovala Putina agentura TASS. Rusko účast obnoví, až se mu dostane vysvětlení, jakým způsobem bude smlouva brát v potaz "celkový úderný arzenál Severoatlantické aliance", uvedl ruský prezident.
"Než se vrátíme k projednání této otázky, musíme vědět, o co jde takovým zemím Severoatlantické aliance, jako jsou Francie a Británie," uvedl Putin. Požadavek, aby Rusko povolilo inspekce ve svých objektech obranné infrastruktury, označil za "absurdní drama".
"Doufáme, že Putin své unáhlené rozhodnutí pozastavit účast (Ruska) na smlouvě Nový START přehodnotí," uvedl dnes mluvčí britského premiéra Rishiho Sunaka. Putin podle Londýna tímto krokem ohrožuje globální bezpečnost jen kvůli politickému prospěchu.
Šéf americké diplomacie Blinken rozhodnutí Moskvy považuje za nezodpovědné a hluboce nešťastné. "Budeme bedlivě sledovat, co Rusko ve skutečnosti udělá... Zůstáváme připraveni s Ruskem kdykoli jednat o omezování (počtu) strategických zbraní, nehledě na vše ostatní, co se děje v našem vztahu nebo ve světě," citovala jej BBC.
Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Ned Price později doplnil, že Spojené státy po Putinově vyjádření neregistrovaly žádný důvod ke změně v nastavení svých nukleárních sil. Podle agentury Reuters také uvedl, že není jasné, zda slova ruského prezidenta budou mít nějaký dopad v praxi.
Washington na konci loňského roku vyjádřil přesvědčení, že Moskva své závazky plynoucí z dohody nedodržuje, když odmítá americkým vyslancům provádět inspekce na svém území. Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov tehdy uvedl, že současný stav rusko-amerických vztahů neumožňuje nové setkání ohledně jaderné dohody.
Nový START má kořeny na začátku 90. let, kdy první smlouvu START podepsali prezidenti USA a Sovětského svazu George Bush starší a Michail Gorbačov. Smlouvu Nový START pak v dubnu 2010 uzavřeli Obama a Medveděv, čímž stanovili limit pro arzenály svých zemí na úrovni 1550 "strategických jaderných zbraní", neboli zbraní delšího doletu. O prodloužení smlouvy, která má zatím platit do roku 2026, i o jejím případném rozšíření měli zástupci Moskvy a Washingtonu jednat už v roce 2021. Rusko však jednání odložilo, aniž navrhlo nový termín.
Související
Putin a Trump si volali, oznámil Kreml. Poradce prozradil detaily
Chystáme tvrdou reakci na rozhodnutí Maďarska vyhostit naše diplomaty, oznámilo Rusko
Aktuálně se děje
před 34 minutami
Pavlovi by zřejmě byl největším soupeřem. Babiš promluvil o kandidatuře na Hrad
před 1 hodinou
Karel III. napsal dopis, aby bylo jasno. Jde o Harryho a Meghan
před 1 hodinou
Hráč v bezvědomí a konec. Příprava extraligových velkoklubů byla předčasně ukončena
před 2 hodinami
Putin a Trump si volali, oznámil Kreml. Poradce prozradil detaily
před 2 hodinami
Takový bude začátek podzimu. Meteorologové nabídli výhled na měsíc
před 3 hodinami
Jedovaté látky po 11. září zabily víc lidí než samotné útoky. Úřady o nich věděly, odhalují utajované spisy
před 4 hodinami
Chystáme tvrdou reakci na rozhodnutí Maďarska vyhostit naše diplomaty, oznámilo Rusko
před 5 hodinami
Úspěch AfD je vítězstvím Putina a tvrdou ranou Ukrajině
před 6 hodinami
Argentina dál stupňuje spor o Falklandy. Kvůli spolupráci s Brity stíhá izraelskou firmu
před 6 hodinami
Merz připustil, že k výhře AfD mohla přispět jeho nízká popularita. rezignovat nehodlá
před 7 hodinami
Způsobili jste klimatickou krizi, vzkazuje světu nepálská vláda. Od zbytku světa žádá odškodnění za záplavy
Aktualizováno před 8 hodinami
Na Šumavě podle Turka uniká yperit, pak se opravil na fosgen. Červený označil únik toxických látek za katastrofu
před 8 hodinami
Úspěch AfD v Německu nemusí být ojedinělý. Tlaku čelí politický systém v celé Evropě
před 9 hodinami
Pohřeb válečného zločince Ratka Mladiće výrazně zhoršil vztahy mezi Bruselem a Srbskem
před 10 hodinami
Okamžité deportace, konec podpory Ukrajiny, obnovení vztahů s Ruskem... Co slibuje Němcům AfD?
před 11 hodinami
V Kanadě vstoupila v platnost odvetná cla vůči USA
před 11 hodinami
V Kladně hoří obchod Lidl, škoda jde do desítek milionů
před 13 hodinami
Počasí bude o víkendu mírné, bez tropů i deště
včera
Vzestup nacionalismu nemusí skončit v Německu. Evropa se obává blížících se voleb v jiných zemích
včera
Válku s Íránem pociťuje celý svět. Teherán sílí, lidé sahají hlouběji do kapsy
Válečný konflikt v Íránu přinesl domácnostem výrazné zvýšení životních nákladů v podobě dražších pohonných hmot a rostoucích úrokových sazeb u hypoték. Dlouhotrvající dopady přetrvávají výrazně déle, než původně státy předpokládaly. Přestože případné příměří může některé z těchto výkyvů zmírnit, samotná struktura globální ekonomiky prošla trvalými změnami. Významné proměny zasáhly především logistické trasy, chování velkých spotřebitelů i rozložení těžebních kapacit po celém světě.
Zdroj: Libor Novák