Rusko zkouší trpělivost NATO. Tlak na obranu ukrajinského nebe roste

Minulý víkend proti plně vyzbrojenému ruskému dronu zasahovali Lotyši, během července zaznamenali několik případů nebezpečných dronů Rumuni. Podle serveru RFE/RL ruské drony dopadly i na území Polska, Bulharska či dokonce Chorvatska. 

Neoficiální odhady hovoří o tom, že ruské vzdušné útoky proti Ukrajině vytvořily škody za zhruba 155 miliard dolarů. Rumunské a polské území sousedí přímo s tímto územím; konkrétněji Rumuni musejí řešit útoky proti ukrajinským přístavům na Dunaji, který tvoří hranici mezi oběma zeměmi. 

Nejdůraznější jsou v tomto ohledu Poláci. „Polsko má povinnost sestřelovat ruské rakety nad Ukrajinou,“ popsal tamní ministr zahraničí Radek Sikorski.

„Uznáváme právo každého spojence na ochranu vlastního vzdušného prostoru, ale to, co jednotliví spojenci dělají na podporu Ukrajiny, může mít význam i pro NATO jako celek. Spojenci budou i nadále konzultovat další kroky k ochraně a obraně spojeneckého území. Jasné je, že NATO se nestane stranou konfliktu,“ shrnul anonymně jeden z představitelů NATO.  

Obrana ukrajinského vzdušného prostoru by podle některých vojenských analytiků nebyla eskalací. „Rusko na nás tlačí na tolika místech a je si stále více jisté, že ve skutečnosti nic neuděláme,“ míní bývalý velitel amerických sil v Evropě Ben Hodges. 

Bezpečnostní expert a bývalý plukovník americké armády Alexander Crowther to vidí jasně. „Všechny země mají absolutní právo na sebeobranu a kontrolu svého vzdušného, pozemního a námořního prostoru. Čína a Rusko tyto prostory běžně porušují. Státy mají podle mezinárodního práva právo sestřelovat neidentifikovaná plavidla ve svém vzdušném prostoru,“ zdůraznil. 

K leteckému krytí Ukrajiny vyzval i bývalý švédský diplomat Fredrik Wesslau. „Myšlenkou je rozmístit pozemní a letecké prostředky spojenců NATO, tedy například systémy Patriot nebo F-16 v Polsku, na Slovensku a v Rumunsku na jejich straně hranice s Ukrajinou, na strategických místech, a použít tyto prostředky k zachycení ruských bezpilotních letounů a raket, které v první řadě vstupují do vzdušného prostoru těchto spojenců, ale také k jejich zachycení nad ukrajinským územím, když míří k NATO a spojencům NATO,“ vylíčil. 

Jenže takové plány mohou způsobit vážné logistické problémy. „Pokud se chystáte zasahovat cíle nad ukrajinským vzdušným prostorem, musí existovat nějaký koordinační mechanismus, aby ukrajinské zbraně nebyly v konfliktu se zbraněmi NATO a identifikace ruských raket byla jasná pro všechny strany,“ podotkl bývalý velvyslanec USA při NATO William Taylor podle australské mutace stanice ABC.

Washington už má s podobným přístupem zkušenosti. „Děláme to v Rudém moři, kde bráníme mezinárodní lodní dopravu před raketami Hutíjů a izraelské občany před íránskými raketami. Proč bychom nemohli chránit nevinné ukrajinské civilisty před ruskými raketami?“ ptal se Hodges. 

Podle Wesslaua Rusko zkouší trpělivost zemí NATO. „Čím více nebudeme reagovat, tím se riziko v jistém smyslu zvětšuje, protože je zcela jasné, že Rusko podněcuje, tlačí a zkouší, a pokud není žádná reakce, tlačí dál. A to v jistém smyslu zvyšuje sázky a také zvyšuje nebezpečí eskalace,“ uvedl.

„Někteří spojenci jsou proti, někteří pro, ale myslím si, že je to jedna z těch věcí, která bude s postupem času stále aktuálnější, jak budeme svědky stále většího počtu těchto nájezdů ruských dronů a raket,“ varoval Wesslau.