Situace na Ukrajině zůstává napjatá, zatímco konflikt směřuje podle serveru Politico do rozhodující fáze. Zbývá jen sedm týdnů, než se Donald Trump ujme úřadu prezidenta USA, a lze se jen domnívat, co nastane poté.
Trump slíbil, že válku rychle ukončí, a jmenoval bývalého generála Keitha Kellogga svým zvláštním vyslancem pro vyjednávání s Ruskem. To vedlo obě strany k tomu, aby podnikly strategické kroky a snažily se získat výhodu před případnými mírovými rozhovory.
Konflikt dosáhl intenzivní fáze, přičemž Rusko nasadilo nové jednotky z KLDR, zavádí nové typy raket a zvýšilo vojenské operace, zejména na východě Ukrajiny. Institut pro studium války uvádí, že ruské síly od začátku listopadu získaly 574 čtverečních kilometrů území, což je více než v předchozích obdobích.
Rusko také varovalo, že americké vojenské objekty, jako například základna protiraketové obrany v Polsku, mohou být cílem útoku. Ukrajina na druhé straně získala povolení od USA k použití raket dlouhého doletu proti cílům v Rusku.
Výsledek války je zásadní pro obě země. Ukrajina čelí výrazným problémům, včetně nedostatku lidí, zatímco Rusko se potýká s ekonomickým tlakem způsobeným slábnutím rublu a vysokými ztrátami vojáků, denně jich je zabito či zraněno až 1 500. I přes tyto těžkosti jsou úředníci NATO přesvědčeni, že Ukrajina není poražena, ale čelí těžkým výzvám.
Možnost mírových rozhovorů vyvolává obavy a spekulace. Trumpův výběr Kellogga, který navrhl odložení členství Ukrajiny v NATO výměnou za mírovou dohodu, odráží snahu přimět Rusko k jednání.
Existují ale pochybnosti o Putinově ochotě vyjednávat v dobré víře. Kritici, včetně kanadské ministryně zahraničí Mélanie Joly, varují, že jakýkoli příměří by mohlo být jen dočasné, což by umožnilo Putinovi se reorganizovat a případně obnovit útoky.
Širší strategický kontext situaci komplikuje. Západní úředníci se domnívají, že Putin usiluje o zpochybnění západem vedeného mezinárodního pořádku tím, že se spojí s národy, které jsou mu v opozici, a prezentuje konflikt jako součást širšího střetu se Západem. Tato ambice může přesahovat Ukrajinu a zahrnovat tajné operace a útoky na západní infrastrukturu a zájmy.
V souhrnu jsou nadcházející týdny klíčové pro Ukrajinu, Rusko i Západ. Možnost, že Trumpova angažovanost povede k vyjednávání, je na snadě, ale otázky týkající se Putinových skutečných úmyslů a riziko další eskalace činí tuto dobu velmi nebezpečnou pro budoucnost.
Související
Rusko varuje cizince na Ukrajině. Masivní útoky budou pokračovat
Rusové zaútočili na další most v Kyjevě. Provoz musel být omezen
Aktuálně se děje
včera
Princ Harry je zpátky v Británii. Je to skvělé, svěřil se králův syn
včera
Zemřel herec Kamil Pulec, zahrál si i v televizních seriálech
včera
Na Španěly i s Naderim, ovšem bez zraněného Karabce. Český kádr neminou další změny
včera
Policie dohlížela na tuningový sraz. Na pokutách se vybralo přes čtvrt milionu
včera
Metnar jmenoval nového šéfa civilní rozvědky. Úřaduje od čtvrtka
včera
Severní Korea odpálila balistickou raketu do moře. Soul již zareagoval
včera
Únos mladíka ve Zlíně se nedaří objasnit. Policie hledá muže z videa
včera
Pražský festival Metronome končí. Pořadatelé zmínili několik důvodů
včera
Rusko varuje cizince na Ukrajině. Masivní útoky budou pokračovat
včera
Tělo pohřešované našla speciálně vycvičená fenka, prozradila policie
včera
Česko dá miliardy na projektování železnic. Peníze půjdou i na vyskorychlostní tratě
včera
Čeští fotbalisté ani na druhý pokus nezískali body. V deseti lidech nestačili na Anglii
včera
Zemřela ostravská herečka a držitelka Thálie Štěpánka Ranošová
včera
Fico ze zdravotních důvodů mění sobotní program
včera
Ukrajinci varují. Rusové chystají operace na území NATO a EU
včera
Rusové zaútočili na další most v Kyjevě. Provoz musel být omezen
včera
Superdávka od října změnila parametry. Ministerstvo zmínilo, co je jinak
včera
Počasí: Příští týden se citelně ochladí, babí léto skončí
2. října 2026 21:59
Terorismus, nebo sebevražda? Experti se neshodnou, co bylo cílem útočícího pilota
2. října 2026 20:44
Sedmnáct států EU vytvořilo frontu. Brojí proti plánovaným škrtům
Sedmnáct členských států Evropské unie vytvořilo společnou frontu proti plánovaným škrtům v evropském rozpočtu zaměřených na zemědělství a regionální rozvoj. Ve společném dopise adresovaném irskému premiérovi Micheálu Martinovi, jehož země aktuálně předsedá Radě Evropské unie, požadují zachování finančních prostředků ve výši téměř devíti set miliard eur.
Zdroj: Libor Novák