Šéf Naftogazu se vyjádřil k zákazu dovozu ropy do Maďarska a na Slovensko

Podle něj Maďarsko a Slovensko obdržely v červenci stejný objem ropy jako před zavedením těchto sankcí.

Sankce zavedl Kyjev koncem června, což vyvolalo obavy v Budapešti a Bratislavě z nedostatku ropy. Tyto země tvrdí, že sankce omezují jejich schopnost nakupovat ruskou ropu pro své rafinérie a ohrožují jejich energetickou bezpečnost.

Černyšov v rozhovoru pro ukrajinskou mediální službu NV uvedl, že situace kolem Lukoilu je do jisté míry politizována.

Slovenský ministr zahraničních věcí Juraj Blanár a jeho maďarský kolega Péter Szijjártó v polovině července prohlásili, že ukrajinská opatření porušují asociační dohodu mezi EU a Ukrajinou z roku 2014, a vyzvali Evropskou komisi k urgentnímu jednání.

Následně eurokomisař pro hospodářství Valdis Dombrovskis ve svém dopise slovenskému a maďarskému ministrovi uvedl, že podle informací od maďarské společnosti MOL se ropa na rusko-ukrajinské hranici stává majetkem obchodních společností, a na ni se tedy údajně nevztahují sankce.

Ukrajinský premiér Denys Šmyhal reagoval na obavy Slovenska a Maďarska s tím, že sankce nepředstavují hrozbu pro energetickou bezpečnost Slovenska.

Evropská komise ve svém prohlášení vyjádřila zájem několika členských zemí EU o to, proč Maďarsko a Slovensko dosud nesnížily svou závislost na ruské ropě. Podle analýzy EK mohou obě země získávat ropu přes ropovod JANAF jako součást ropovodu Adria z Chorvatska.

Ropovod Družba, který spojuje Rusko s východní Evropou, zůstal funkční i během více než dvou let války na Ukrajině, i když EU přestala odebírat většinu ostatních zdrojů ruské energie, připomíná Reuters.