Spor v USA graduje. Cíl zatýkat tisíce migrantů denně vráží klín mezi Trumpovy úřady

Ministerstvo spravedlnosti Spojených států (DOJ) se distancovalo od tvrzení, že Bílý dům stanovil cíl zatýkat 3 000 migrantů denně, což je údajný cíl, který veřejně potvrdil bývalý poradce prezidenta Trumpa Stephen Miller. Tato rozporuplná prohlášení podle webu Politico opět ukazují na nesoulad mezi veřejnými vyjádřeními poradců Bílého domu a právními postoji administrativy.

V květnu 2025 Miller na televizní stanici Fox News uvedl, že pod vedením prezidenta Trumpa by měli agenti imigrační a celní kontroly (ICE) každý den provádět minimálně 3 000 zatčení, což považoval za nezbytné pro realizaci masové deportace migrantů. Tento cíl, který označil za nezbytný, měl podle něj být i postupně zvyšován.

Nicméně když se federální soudy minulý týden začaly zabývat podrobnostmi tohoto čísla, administrativní úřady popřely existenci takového cíle. Tato neshoda se objevila v rámci žaloby, která tvrdila, že tlak na dosažení vysokých čísel vedl ICE k provádění nezákonných razií v Los Angeles.

Nejde přitom o jediný případ, kde se tento údajný cíl objevil jako klíčový důkaz v právních sporech. Soudkyně Jia Cobb, jmenovaná prezidentem Bidenem, použila toto číslo při rozhodování, že expanze „urychlených“ deportačních řízení je v rozporu se zákonem. Podobně soudkyně Trina Thompson v San Francisku zmínila tento cíl, když minulý týden zablokovala snahu administrativy ukončit dočasný chráněný status pro tisíce migrantů z Nikaraguy, Hondurasu a Nepálu.

V pátek však ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že žádné takové pokyny nikdy nebyly vydány. „Ministerstvo vnitřní bezpečnosti (DHS) potvrdilo, že vedení ICE ani jeho regionální kanceláře nebyly nikdy instruovány k dosažení jakéhokoli kvóty či cíle pro zatýkání, zadržování nebo jiné operační činnosti,“ uvedl právník ministerstva spravedlnosti Yaakov Roth.

Tento rozpor se stal posledním příkladem mezi tím, co veřejně tvrdí poradci Bílého domu, a tím, co ministerstvo spravedlnosti uvádí v soudních dokumentech. Tento nesoulad může podkopat důvěryhodnost DOJ u soudců.

Úředníci ministerstva vnitřní bezpečnosti se k situaci nevyjádřili, a tisková mluvčí Bílého domu Abigail Jackson se na přímé dotazy ohledně tohoto rozporu nevyjádřila.

„Trumpova administrativní politika je zaměřena na realizaci největší operace deportace v historii tím, že bude vymáhat federální imigrační zákony a odstraňovat nelegální násilné migranty, které Joe Biden nechal proniknout do amerických komunit,“ uvedla Jackson.

Právník ministerstva spravedlnosti potvrdil, že mezi prohlášeními DOJ v soudních podáních a veřejnými vyjádřeními Bílého domu není žádný nesoulad.

„Celá Trumpova administrativní politika je sjednocena v plném vymáhání imigračních zákonů naší země a DOJ pokračuje v důležité roli v obhajobě prezidentova deportačního plánu před soudem,“ uvedl mluvčí DOJ.

Obhájci práv migrantů považují zprávy o kvótě 3 000 zatčení denně za důkaz, že administrativní taktiky, které podle nich porušují základní právní principy, jsou výsledkem zaměření na dosažení kvantitativních cílů. Soudci tyto zprávy rovněž zohlednili při posuzování zákonnosti postupů administrativy.

Tento údajný cíl vyvolal komplikace v případě žaloby proti imigračním raziím v Los Angeles. Administrativa se brání proti rozhodnutí, které federální soud vydal minulý měsíc, zakazující ICE provádět „pohyblivá“ zatýkání na základě širokých kritérií, jako je přítomnost na místech jako jsou obchody s domácími potřebami či prádelny.

Během soudního řízení na 9. okruhu minulý týden, když se administrativy pokusila zvrátit toto rozhodnutí, se tvrzení o kvótě stalo klíčovým bodem v ústních argumentech. Když 9. okruh soudců v pátek večer rozhodl, že zákaz bude většinou potvrzen, citovali celé popření DOJ a upozornili na Millerova veřejná prohlášení o „cíli“ 3 000 zatčení denně.

Tři demokraty jmenovaní soudci, kteří se případu věnovali, uvedli, že faktory, na něž se ICE spoléhalo, vytvářejí podezření o velkých segmentech zákonně jednající populace, včetně těch, kteří vypadají hispánsky, mluví španělsky nebo anglicky s akcentem, nosí pracovní oblečení, nebo se nacházejí v blízkosti prádelny, před obchodem Home Depot nebo na autobusové zastávce. 

Související

Tchaj-Wan

Jak funguje prodej amerických zbraní Tchaj-wanu a proč se Číně nelíbí?

Po nedávném summitu amerického prezidenta Donalda Trumpa s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem se pozornost opět obrátila k podpoře, kterou Washington poskytuje Tchaj-wanu, a k dodávkám amerických zbraní tamní vládě. Hned v první den rozhovorů adresoval Si Ťin-pching svému americkému protějšku varování, že Tchaj-wan představuje nejvýznamnější otevřenou otázku mezi oběma mocnostmi a při nesprávném přístupu může vyústit ve velmi nebezpečnou situaci. Prezident Trump následně odložil podpis zbrojního kontraktu za 14 miliard dolarů, který nedávno schválil Kongres, a označil ho za velmi dobrou vyjednávací kartu pro svá jednání s Pekingem.
Hormuzský průliv

Spojené státy a Írán dosáhly předběžné dohody o otevření Hormuzského průlivu

Spojené státy a Írán dosáhly předběžné dohody o otevření strategického Hormuzského průlivu a zahájení rozhovorů o jaderném programu, jak uvádějí američtí představitelé. Zvažované memorandum o porozumění nicméně prezident Donald Trump prozatím nepodepsal. Oficiální zástupci Teheránu se k této potenciální dohodě dosud nevyjádřili a íránská média upozorňují, že text ještě nebyl definitivně schválen.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) uprchlíci Bílý dům USA

Aktuálně se děje

před 37 minutami

Oslo

Norsko odmítá plán Kallasové, aby EU byla mediátorem mezi Ruskem a Ukrajinou

Norsko zastává názor, že by Evropa měla mít své místo u jednacího stolu při jakýchkoli rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války, neměla by však vystupovat v roli prostředníka. Podle norského ministra zahraničí Espena Bartha Eideho potřebují Evropané vyjednavače, který by hájil body dohody přímo se dotýkající zájmů Evropské unie. Norský diplomat to uvedl v době, kdy unijní ministři zahraničí zamířili na Kypr, aby projednali plány na případné jmenování zvláštního zmocněnce pro tuto válku.

před 2 hodinami

Mark Rutte v Praze

NATO je připraveno bránit každý palec svého území, řekl Rutte po dopadu dronu v Rumunsku

Generální tajemník NATO Mark Rutte prohlásil, že aliance je připravena bránit každý palec svého území poté, co ruský dron zasáhl obytný dům v Rumunsku. Incident se odehrál během nočního ruského útoku na sousední Ukrajinu. Šéf aliance označil jednání Moskvy za bezohledné chování, které představuje nebezpečí pro všechny, a vyjádřil plnou podporu napadené členské zemi.

před 2 hodinami

Evropský parlament

Evropská unie uvolňuje Maďarsku 16 miliard eur

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen oznámila uvolnění finančních prostředků ve výši 16,4 miliardy eur pro Maďarsko. Toto rozhodnutí padlo po jednání s novým maďarským premiérem Péterem Magyarem v Bruselu. Obě strany se sešly, aby podepsaly politickou dohodu týkající se unijních peněz, které byly dříve zmrazeny kvůli obavám z porušování principů právního státu a korupčních rizik spojených s předchozí vládní garniturou.

před 3 hodinami

Tchaj-Wan

Jak funguje prodej amerických zbraní Tchaj-wanu a proč se Číně nelíbí?

Po nedávném summitu amerického prezidenta Donalda Trumpa s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem se pozornost opět obrátila k podpoře, kterou Washington poskytuje Tchaj-wanu, a k dodávkám amerických zbraní tamní vládě. Hned v první den rozhovorů adresoval Si Ťin-pching svému americkému protějšku varování, že Tchaj-wan představuje nejvýznamnější otevřenou otázku mezi oběma mocnostmi a při nesprávném přístupu může vyústit ve velmi nebezpečnou situaci. Prezident Trump následně odložil podpis zbrojního kontraktu za 14 miliard dolarů, který nedávno schválil Kongres, a označil ho za velmi dobrou vyjednávací kartu pro svá jednání s Pekingem.

před 4 hodinami

Hormuzský průliv

Spojené státy a Írán dosáhly předběžné dohody o otevření Hormuzského průlivu

Spojené státy a Írán dosáhly předběžné dohody o otevření strategického Hormuzského průlivu a zahájení rozhovorů o jaderném programu, jak uvádějí američtí představitelé. Zvažované memorandum o porozumění nicméně prezident Donald Trump prozatím nepodepsal. Oficiální zástupci Teheránu se k této potenciální dohodě dosud nevyjádřili a íránská média upozorňují, že text ještě nebyl definitivně schválen.

před 6 hodinami

Dron Šáhid-136 ve službách agresora - Ruské armády.

Rumunsko vysvětlilo, proč ruský dron nesestřelilo

Nedostatek času a striktní právní omezení, v jejichž rámci musí armáda v době míru fungovat, byly hlavními důvody, proč nebylo sestřeleno ruské bezpilotní letadlo v rumunském městě Galați. Brigádní generál Gheorghe Maxim uvedl, že prvním zásadním limitem je legislativa, která vojákům zakazuje zahájit palbu způsobem, jenž by jakkoli zasáhl do vzdušného prostoru sousedního státu. Zneškodnění vzdušného cíle navíc vyžaduje určitou časovou lhůtu pro detekci, identifikaci a samotný zásah, přičemž čtyři minuty, které měla obrana k dispozici, představovaly extrémně krátký úsek.

před 7 hodinami

Prezident Petr Pavel přichází na Pražský hrad

Pavel: Incident v Rumunsku je nepřípustný. Svět nesmí skončit jen u slovního odsouzení

Zásah obytného domu v rumunském městě Galați ruským bezpilotním letounem vyvolal ostrou vlnu reakcí mezi předními českými politiky. Prezident Petr Pavel označil tuto událost za naprosto nepřípustnou a zdůraznil, že světové společenství nesmí skončit pouze u slovního odsouzení. Hlava státu na sociální síti X vyjádřila plnou podporu výzvě rumunského prezidenta Nicušora Dana k ráznému mezinárodnímu postupu. Podle Pavla je nutné dát Moskvě jasně najevo, že podobné útoky nebudou tolerovány.

před 8 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump poslal spojencům návrh mírové dohody s Íránem

Americký prezident Donald Trump nechal mezi své spojence včetně Izraele rozeslat návrh mírové dohody s Íránem. Tento krok přichází v době, kdy se obě strany konfliktu snaží zabránit tomu, aby nová porušení příměří eskalovala mimo kontrolu a zhatila možnost dosažení konečné shody. V úsilí o urychlení probíhajících vyjednávání má v pátek pákistánský ministr zahraničí Mohammad Ishaq Dar odletět do Washingtonu, kde se setká se svým americkým protějškem Marcem Rubiem.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Ruský bezpilotní letoun se zřítil na obytný dům ve východní části Rumunska

Obytný dům v Rumunsku zasáhl ruský dron s výbušninami. Několik zraněných

Ruský bezpilotní letoun, který byl součástí nočního vzdušného úderu zacíleného na Ukrajinu, se zřítil na obytný dům ve východní části Rumunska. Tamní úřady incident potvrdily s tím, že při nárazu utrpěli zranění dva lidé. Oficiální prohlášení Bukurešti tento incident ostře odsoudilo a označilo jej za nezodpovědnou eskalaci ze strany Moskvy.

před 11 hodinami

Bouřka, ilustrační fotografie.

Počasí může být po víkendu bouřlivé, ukazuje předpověď

Evidentní změnu už má přinést víkendové počasí. Bude sice nadále teplo, ale očekávají se i srážky. Pršet by pak mělo i v příštím týdnu, to nejvíce deště přinesou bouřky. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

Věra Nerušilová (autor: Jan Polák)

Zemřela herečka a zpěvačka Věra Nerušilová

Hned dvě smutné zprávy zasáhly ve čtvrtek českou uměleckou obec. Ve věku 91 let zemřela zpěvačka, šansoniérka a herečka Věra Nerušilová, o které se tradovalo, že má možná vůbec nejnižší ženský hlas v Česku. 

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

MS v hokeji: Česko - Finsko 1:4. Národní tým se loučí ve čtvrtfinále, na favorita nestačil

Poslední zápasy ve skupině (a nejen ty) naznačily, že to v kritickém čtvrtfinálovém zápase – pokud nastoupí proti silnějšímu soupeři – budou mít svěřenci kouče Radima Rulíka velice těžké. To se také potvrdilo. Dosavadní výkony českého týmu ve skupinové fázi zkrátka nenabízely příliš důvodů proto, aby čtvrtfinále bylo úspěšné. V Curychu proti Finsku se prakticky na nic zvláštního čeští hokejisté nezmohli a během zápasu nenastal jakýkoliv souvislejší český tlak. I proto je tak výsledek 4:1 pro Finsko jasným vyústěním českého marasmu.

včera

včera

včera

Péter Magyar

Za Orbána by to bylo nemyslitelné. Maďarsko se připojí k EPPO

Nový maďarský premiér Péter Magyar oznámil, že se jeho země připojí k Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO). Tento krok znamená zásadní obrat oproti politice předchozího ministerského předsedy Viktora Orbána, který vstup do této instituce dlouhodobě odmítal s argumentem, že by to narušilo národní suverenitu. Maďarsko tak dosud patřilo k několika málo členským státům Evropské unie, které stály mimo tento unijní orgán zaměřený na boj proti podvodům.

včera

Írán

Jsou vztahy USA a Íránu definitivně rozbité, nebo je ještě naděje na mír?

Vztahy mezi Spojenými státy a Íránem se nacházejí ve velmi nepřehledném a napjatém stadiu, kdy dosavadní příměří čelí vážným zkouškám. Přestože klid zbraní, který vstoupil v platnost 8. dubna, trvá již přes sedm týdnů a je výrazně delší než předchozí intenzivní boje, obě strany v posledních dnech přistoupily k odvetným vojenským akcím.

včera

Ministr životního prostředí Igor Červený

Stát lidem nabídne bezúročné úvěry. Na rekonstrukci domu až dva miliony, na byt ani ne polovinu

Domácnosti plánující energetické úspory budou moci využít nové podmínky dotačního programu Nová zelená úsporám. Na celkovou modernizaci rodinného domu stát umožní získat bezúročnou půjčku dosahující až dvou milionů korun. V případě bytových domů se počítá s finanční podporou do výše 750 tisíc korun na jednu bytovou jednotku. Pro sociálně slabší rodiny je navíc v rámci modifikace NZÚ Light připravena přímá finanční dotace, která může činit až 400 tisíc korun.

včera

včera

Kallasová: Dynamika války se obrací ve prospěch Ukrajiny, Rusko se ocitá v defenzivě

Kaja Kallasová, šéfka evropské diplomacie, prohlásila, že se dynamika války obrací ve prospěch Ukrajiny a Rusko se ocitá v defenzivě z hlediska vojenského, ekonomického i diplomatického. Zároveň však na základě posledních útoků na Kyjev upozornila, že Moskva neprojevuje skutečný zájem o mír, což potvrdila i shoda unijních ministrů. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy