Ministerstvo spravedlnosti Spojených států (DOJ) se distancovalo od tvrzení, že Bílý dům stanovil cíl zatýkat 3 000 migrantů denně, což je údajný cíl, který veřejně potvrdil bývalý poradce prezidenta Trumpa Stephen Miller. Tato rozporuplná prohlášení podle webu Politico opět ukazují na nesoulad mezi veřejnými vyjádřeními poradců Bílého domu a právními postoji administrativy.
V květnu 2025 Miller na televizní stanici Fox News uvedl, že pod vedením prezidenta Trumpa by měli agenti imigrační a celní kontroly (ICE) každý den provádět minimálně 3 000 zatčení, což považoval za nezbytné pro realizaci masové deportace migrantů. Tento cíl, který označil za nezbytný, měl podle něj být i postupně zvyšován.
Nicméně když se federální soudy minulý týden začaly zabývat podrobnostmi tohoto čísla, administrativní úřady popřely existenci takového cíle. Tato neshoda se objevila v rámci žaloby, která tvrdila, že tlak na dosažení vysokých čísel vedl ICE k provádění nezákonných razií v Los Angeles.
Nejde přitom o jediný případ, kde se tento údajný cíl objevil jako klíčový důkaz v právních sporech. Soudkyně Jia Cobb, jmenovaná prezidentem Bidenem, použila toto číslo při rozhodování, že expanze „urychlených“ deportačních řízení je v rozporu se zákonem. Podobně soudkyně Trina Thompson v San Francisku zmínila tento cíl, když minulý týden zablokovala snahu administrativy ukončit dočasný chráněný status pro tisíce migrantů z Nikaraguy, Hondurasu a Nepálu.
V pátek však ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že žádné takové pokyny nikdy nebyly vydány. „Ministerstvo vnitřní bezpečnosti (DHS) potvrdilo, že vedení ICE ani jeho regionální kanceláře nebyly nikdy instruovány k dosažení jakéhokoli kvóty či cíle pro zatýkání, zadržování nebo jiné operační činnosti,“ uvedl právník ministerstva spravedlnosti Yaakov Roth.
Tento rozpor se stal posledním příkladem mezi tím, co veřejně tvrdí poradci Bílého domu, a tím, co ministerstvo spravedlnosti uvádí v soudních dokumentech. Tento nesoulad může podkopat důvěryhodnost DOJ u soudců.
Úředníci ministerstva vnitřní bezpečnosti se k situaci nevyjádřili, a tisková mluvčí Bílého domu Abigail Jackson se na přímé dotazy ohledně tohoto rozporu nevyjádřila.
„Trumpova administrativní politika je zaměřena na realizaci největší operace deportace v historii tím, že bude vymáhat federální imigrační zákony a odstraňovat nelegální násilné migranty, které Joe Biden nechal proniknout do amerických komunit,“ uvedla Jackson.
Právník ministerstva spravedlnosti potvrdil, že mezi prohlášeními DOJ v soudních podáních a veřejnými vyjádřeními Bílého domu není žádný nesoulad.
„Celá Trumpova administrativní politika je sjednocena v plném vymáhání imigračních zákonů naší země a DOJ pokračuje v důležité roli v obhajobě prezidentova deportačního plánu před soudem,“ uvedl mluvčí DOJ.
Obhájci práv migrantů považují zprávy o kvótě 3 000 zatčení denně za důkaz, že administrativní taktiky, které podle nich porušují základní právní principy, jsou výsledkem zaměření na dosažení kvantitativních cílů. Soudci tyto zprávy rovněž zohlednili při posuzování zákonnosti postupů administrativy.
Tento údajný cíl vyvolal komplikace v případě žaloby proti imigračním raziím v Los Angeles. Administrativa se brání proti rozhodnutí, které federální soud vydal minulý měsíc, zakazující ICE provádět „pohyblivá“ zatýkání na základě širokých kritérií, jako je přítomnost na místech jako jsou obchody s domácími potřebami či prádelny.
Během soudního řízení na 9. okruhu minulý týden, když se administrativy pokusila zvrátit toto rozhodnutí, se tvrzení o kvótě stalo klíčovým bodem v ústních argumentech. Když 9. okruh soudců v pátek večer rozhodl, že zákaz bude většinou potvrzen, citovali celé popření DOJ a upozornili na Millerova veřejná prohlášení o „cíli“ 3 000 zatčení denně.
Tři demokraty jmenovaní soudci, kteří se případu věnovali, uvedli, že faktory, na něž se ICE spoléhalo, vytvářejí podezření o velkých segmentech zákonně jednající populace, včetně těch, kteří vypadají hispánsky, mluví španělsky nebo anglicky s akcentem, nosí pracovní oblečení, nebo se nacházejí v blízkosti prádelny, před obchodem Home Depot nebo na autobusové zastávce.
Související
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
Macron tajně varoval evropské lídry: Existuje šance, že USA zradí Ukrajinu a Evropu
USA (Spojené státy americké) , uprchlíci , Bílý dům USA
Aktuálně se děje
před 15 minutami
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
před 52 minutami
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
před 1 hodinou
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
před 2 hodinami
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
před 2 hodinami
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
před 4 hodinami
Počasí o víkendu: V noci bude mrznout, přes den se citelně oteplí
včera
Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem
včera
Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin
včera
Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu
včera
New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha
včera
Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony
včera
Je naprostá iluze věřit, že by Rusko mohlo na Ukrajině prohrát, prohlásil belgický premiér
Aktualizováno včera
Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel
včera
Macron tajně varoval evropské lídry: Existuje šance, že USA zradí Ukrajinu a Evropu
včera
Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá
včera
Král Karel III. pronesl vzácné prohlášení k Ukrajině. Odsoudil Rusko
včera
Zemřel světově proslulý kostýmní výtvarník Theodor Pištěk
včera
Co si myslí Evropané? Bojí se války a Trumpa vnímají jako nepřítele
včera
Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael
včera
Putin nezahálí. Po neúspěšném jednání o Ukrajině míří do Indie
Ruský prezident Vladimir Putin zahajuje dvoudenní návštěvu Indie, kde se má setkat s premiérem Narendrou Modim a zúčastnit se každoročního summitu obou zemí. Očekává se, že Dillí a Moskva podepíšou řadu dohod, a to jen několik měsíců poté, co Spojené státy zvýšily tlak na Indii, aby přestala nakupovat ruskou ropu. Návštěva se koná také v době, kdy administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vede sérii rozhovorů s Ruskem a Ukrajinou ve snaze ukončit válku. Indie a Rusko jsou si blízkými spojenci po celá desetiletí a Putin s Modim udržují vřelý vztah.
Zdroj: Libor Novák