Spor v USA graduje. Cíl zatýkat tisíce migrantů denně vráží klín mezi Trumpovy úřady

Ministerstvo spravedlnosti Spojených států (DOJ) se distancovalo od tvrzení, že Bílý dům stanovil cíl zatýkat 3 000 migrantů denně, což je údajný cíl, který veřejně potvrdil bývalý poradce prezidenta Trumpa Stephen Miller. Tato rozporuplná prohlášení podle webu Politico opět ukazují na nesoulad mezi veřejnými vyjádřeními poradců Bílého domu a právními postoji administrativy.

V květnu 2025 Miller na televizní stanici Fox News uvedl, že pod vedením prezidenta Trumpa by měli agenti imigrační a celní kontroly (ICE) každý den provádět minimálně 3 000 zatčení, což považoval za nezbytné pro realizaci masové deportace migrantů. Tento cíl, který označil za nezbytný, měl podle něj být i postupně zvyšován.

Nicméně když se federální soudy minulý týden začaly zabývat podrobnostmi tohoto čísla, administrativní úřady popřely existenci takového cíle. Tato neshoda se objevila v rámci žaloby, která tvrdila, že tlak na dosažení vysokých čísel vedl ICE k provádění nezákonných razií v Los Angeles.

Nejde přitom o jediný případ, kde se tento údajný cíl objevil jako klíčový důkaz v právních sporech. Soudkyně Jia Cobb, jmenovaná prezidentem Bidenem, použila toto číslo při rozhodování, že expanze „urychlených“ deportačních řízení je v rozporu se zákonem. Podobně soudkyně Trina Thompson v San Francisku zmínila tento cíl, když minulý týden zablokovala snahu administrativy ukončit dočasný chráněný status pro tisíce migrantů z Nikaraguy, Hondurasu a Nepálu.

V pátek však ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že žádné takové pokyny nikdy nebyly vydány. „Ministerstvo vnitřní bezpečnosti (DHS) potvrdilo, že vedení ICE ani jeho regionální kanceláře nebyly nikdy instruovány k dosažení jakéhokoli kvóty či cíle pro zatýkání, zadržování nebo jiné operační činnosti,“ uvedl právník ministerstva spravedlnosti Yaakov Roth.

Tento rozpor se stal posledním příkladem mezi tím, co veřejně tvrdí poradci Bílého domu, a tím, co ministerstvo spravedlnosti uvádí v soudních dokumentech. Tento nesoulad může podkopat důvěryhodnost DOJ u soudců.

Úředníci ministerstva vnitřní bezpečnosti se k situaci nevyjádřili, a tisková mluvčí Bílého domu Abigail Jackson se na přímé dotazy ohledně tohoto rozporu nevyjádřila.

„Trumpova administrativní politika je zaměřena na realizaci největší operace deportace v historii tím, že bude vymáhat federální imigrační zákony a odstraňovat nelegální násilné migranty, které Joe Biden nechal proniknout do amerických komunit,“ uvedla Jackson.

Právník ministerstva spravedlnosti potvrdil, že mezi prohlášeními DOJ v soudních podáních a veřejnými vyjádřeními Bílého domu není žádný nesoulad.

„Celá Trumpova administrativní politika je sjednocena v plném vymáhání imigračních zákonů naší země a DOJ pokračuje v důležité roli v obhajobě prezidentova deportačního plánu před soudem,“ uvedl mluvčí DOJ.

Obhájci práv migrantů považují zprávy o kvótě 3 000 zatčení denně za důkaz, že administrativní taktiky, které podle nich porušují základní právní principy, jsou výsledkem zaměření na dosažení kvantitativních cílů. Soudci tyto zprávy rovněž zohlednili při posuzování zákonnosti postupů administrativy.

Tento údajný cíl vyvolal komplikace v případě žaloby proti imigračním raziím v Los Angeles. Administrativa se brání proti rozhodnutí, které federální soud vydal minulý měsíc, zakazující ICE provádět „pohyblivá“ zatýkání na základě širokých kritérií, jako je přítomnost na místech jako jsou obchody s domácími potřebami či prádelny.

Během soudního řízení na 9. okruhu minulý týden, když se administrativy pokusila zvrátit toto rozhodnutí, se tvrzení o kvótě stalo klíčovým bodem v ústních argumentech. Když 9. okruh soudců v pátek večer rozhodl, že zákaz bude většinou potvrzen, citovali celé popření DOJ a upozornili na Millerova veřejná prohlášení o „cíli“ 3 000 zatčení denně.

Tři demokraty jmenovaní soudci, kteří se případu věnovali, uvedli, že faktory, na něž se ICE spoléhalo, vytvářejí podezření o velkých segmentech zákonně jednající populace, včetně těch, kteří vypadají hispánsky, mluví španělsky nebo anglicky s akcentem, nosí pracovní oblečení, nebo se nacházejí v blízkosti prádelny, před obchodem Home Depot nebo na autobusové zastávce. 

Související

Julius Rosenberg (12. května 1918 New York – 19. června 1953) byl špion popravený spolu se svou manželkou Ethel Rosenbergovou (25. září 1915 New York – 19. června 1953) za špionáž pro Sovětský svaz a vyzrazení řady tajemství, včetně tajemství výroby atomové bomby.

Špehovali pro Sověty. V USA před 75 lety začal proces s Rosenbergovými

Před 75 lety, šestého březnového dne roku 1951, ve Spojených státech amerických odstartoval soudní proces se špiony, kteří získávali a dodávali informace pro vládu Sovětského svazu. Jednalo se o pár, o manžele Rosenbergovi. Kdo byli tito lidé a co obnášela jejich špionážní činnost?

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) uprchlíci Bílý dům USA

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

AC Sparta Praha, stadion na Letné

Sparta s Olomoucí narazí v Konferenční lize na nejtěžší možné soupeře

Po posledním pohárovém týdnu je jisté, že v evropských klubových fotbalových soutěží zbyli už jen dva čeští zástupci, oba v Konferenční lize. Sparta i Olomouc se dozvěděly své soupeře pro osmifinále této soutěže. Ze soupeřů, kterých se jim nabízelo, vzešli ti nejtěžší možní. V případě Sparty jde o nizozemský AZ Alkmaar i s českým legionářem Matějem Šínem v kádru. Olomouc, pro kterou to bude historicky první evropské osmifinále, vyzve německou Mohuč. Poslední los v Nyonu také rozhodl o dvojice pro osmifinále zbylých dvou evropských soutěží Ligy mistrů a Evropské ligy.

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Plzeň poprvé v Evropské lize prohrála a stalo se jí to osudným. Olomouc jde dál

Historií jsou odvety play-off měly Evropské i Konferenční ligy. V obou soutěžích měl český fotbal své zástupce, přičemž o osmifinále EL bojovala dosud neporažená Viktoria Plzeň, o osmifinále EKL zase pro změnu hrála Olomouc. Přestože větší pravděpodobnost postupu u většiny českých fanoušků mohla mít vzhledem k její dosavadní sérii neporazitelnosti Plzeň, naopak právě ona tuto svou šňůru přetrhla, když v odvetě s Panathinaikosem Atény prohrála na penalty. To olomouckému postupu do osmifinále se možná nevěřilo, přesto Hanáci svůj největší  klubový úspěch přetavili ve skutečnost, když i s notnou dávkou štěstí porazili švýcarské Lausanne na jeho umělém trávníku 2:1.

včera

včera

Julius Rosenberg (12. května 1918 New York – 19. června 1953) byl špion popravený spolu se svou manželkou Ethel Rosenbergovou (25. září 1915 New York – 19. června 1953) za špionáž pro Sovětský svaz a vyzrazení řady tajemství, včetně tajemství výroby atomové bomby.

Špehovali pro Sověty. V USA před 75 lety začal proces s Rosenbergovými

Před 75 lety, šestého březnového dne roku 1951, ve Spojených státech amerických odstartoval soudní proces se špiony, kteří získávali a dodávali informace pro vládu Sovětského svazu. Jednalo se o pár, o manžele Rosenbergovi. Kdo byli tito lidé a co obnášela jejich špionážní činnost?

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump vyhlásil nový přístup k Íránu: Jediná možnost ukončení války je bezpodmínečná kapitulace

Americký prezident Donald Trump vyhlásil novou, nekompromisní linii vůči Teheránu a oznámil, že jedinou cestou k ukončení současného konfliktu je bezpodmínečná kapitulace Íránu. Na své sociální síti Truth Social zdůraznil, že nehodlá přistoupit na žádnou dohodu, dokud země zcela nesloží zbraně. Poté, co bude nastoleno nové a pro Washington přijatelné vedení, je Trump ochoten spolu se spojenci pracovat na ekonomické obnově země, kterou chce učinit silnější než kdy dříve pod heslem „Make Iran Great Again“.

včera

včera

včera

včera

Ropná rafinerie

Ceny ropy míří k největšímu nárůstu za poslední čtyři roky

Ceny ropy na světových trzích míří k největšímu týdennímu nárůstu za poslední čtyři roky. Tento prudký vývoj vyvolává vážné obavy z nového inflačního šoku, který by mohl opětovně rozpoutat krizi životních nákladů a poškodit globální hospodářský růst. Hlavním motorem růstu je eskalující konflikt s Íránem, kvůli kterému mezinárodní benchmark Brent tento týden posílil o 17,65 % a překonal hranici 85 dolarů za barel.

včera

Andrij Sybiha

Maďarsko zadrželo zaměstnance ukrajinské banky a desítky milionů dolarů a eur

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha vznesl závažné obvinění vůči maďarským úřadům, které podle něj v Budapešti vzaly jako rukojmí sedm zaměstnanců ukrajinské státní spořitelny Oschadbank. Incident se odehrál během přepravy značného finančního obnosu a cenností z Rakouska na Ukrajinu. Sybiha v této souvislosti hovoří o „státním terorismu a torpédování“ ze strany sousedního státu.

včera

Viktor Orbán

Trump mobilizuje síly. Chce v Maďarsku udržet u moci Orbána

Maďarský premiér Viktor Orbán čelí nejtěžšímu volebnímu souboji za posledních 16 let své vlády a americký prezident Donald Trump spolu se svým hnutím MAGA podle webu Politico mobilizují síly, aby mu pomohli. Podle aktuálních průzkumů Orbán poprvé zaostává za svým bývalým spojencem a nynějším vyzyvatelem Péterem Magyarem. Ten dokázal využít frustraci voličů z rekordní inflace, hospodářské stagnace a série politických skandálů, které otřásly maďarskou scénou.

včera

včera

Benjamin Netanjahu

Válka s Íránem může Netanjahuovi doma pomoci, Izraeli ale v zahraničí uškodí

Britský deník Telegraph v pondělí označil Benjamina Netanjahua za velkého válečného vůdce naší doby. Autor článku Charles Moore přirovnal izraelského premiéra k Winstonu Churchillovi, a to zejména kvůli jeho dlouhodobému zaměření na Írán, spojectví s Donaldem Trumpem a vojenským úspěchům proti teroristickým skupinám i Teheránu. Toto srovnání pravděpodobně potěšilo příznivce premiéra, který se sám stylizuje do role moderního ochránce světa před íránskou hrozbou, podobně jako Churchill kdysi čelil nacismu.

včera

5. března 2026 21:59

Opozice tepe vládu, Babiš se brání. Tvrdá kritika Česka z úst Merricka rezonuje politiky

Mezi českou vládou a Spojenými státy se rozhořel spor o výši investic do vlastní obrany. Premiér Andrej Babiš v reakci na kritiku amerického velvyslance Nicholase Merricka prohlásil, že navržené výdaje na armádu jsou pro letošní rok „maximem možného“. V rozhovoru pro Českou televizi zdůraznil, že jeho kabinet sice považuje obranu za důležitou, ale prioritou zůstávají sociální otázky a každodenní problémy českých občanů.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy