Ministerstvo spravedlnosti Spojených států (DOJ) se distancovalo od tvrzení, že Bílý dům stanovil cíl zatýkat 3 000 migrantů denně, což je údajný cíl, který veřejně potvrdil bývalý poradce prezidenta Trumpa Stephen Miller. Tato rozporuplná prohlášení podle webu Politico opět ukazují na nesoulad mezi veřejnými vyjádřeními poradců Bílého domu a právními postoji administrativy.
V květnu 2025 Miller na televizní stanici Fox News uvedl, že pod vedením prezidenta Trumpa by měli agenti imigrační a celní kontroly (ICE) každý den provádět minimálně 3 000 zatčení, což považoval za nezbytné pro realizaci masové deportace migrantů. Tento cíl, který označil za nezbytný, měl podle něj být i postupně zvyšován.
Nicméně když se federální soudy minulý týden začaly zabývat podrobnostmi tohoto čísla, administrativní úřady popřely existenci takového cíle. Tato neshoda se objevila v rámci žaloby, která tvrdila, že tlak na dosažení vysokých čísel vedl ICE k provádění nezákonných razií v Los Angeles.
Nejde přitom o jediný případ, kde se tento údajný cíl objevil jako klíčový důkaz v právních sporech. Soudkyně Jia Cobb, jmenovaná prezidentem Bidenem, použila toto číslo při rozhodování, že expanze „urychlených“ deportačních řízení je v rozporu se zákonem. Podobně soudkyně Trina Thompson v San Francisku zmínila tento cíl, když minulý týden zablokovala snahu administrativy ukončit dočasný chráněný status pro tisíce migrantů z Nikaraguy, Hondurasu a Nepálu.
V pátek však ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že žádné takové pokyny nikdy nebyly vydány. „Ministerstvo vnitřní bezpečnosti (DHS) potvrdilo, že vedení ICE ani jeho regionální kanceláře nebyly nikdy instruovány k dosažení jakéhokoli kvóty či cíle pro zatýkání, zadržování nebo jiné operační činnosti,“ uvedl právník ministerstva spravedlnosti Yaakov Roth.
Tento rozpor se stal posledním příkladem mezi tím, co veřejně tvrdí poradci Bílého domu, a tím, co ministerstvo spravedlnosti uvádí v soudních dokumentech. Tento nesoulad může podkopat důvěryhodnost DOJ u soudců.
Úředníci ministerstva vnitřní bezpečnosti se k situaci nevyjádřili, a tisková mluvčí Bílého domu Abigail Jackson se na přímé dotazy ohledně tohoto rozporu nevyjádřila.
„Trumpova administrativní politika je zaměřena na realizaci největší operace deportace v historii tím, že bude vymáhat federální imigrační zákony a odstraňovat nelegální násilné migranty, které Joe Biden nechal proniknout do amerických komunit,“ uvedla Jackson.
Právník ministerstva spravedlnosti potvrdil, že mezi prohlášeními DOJ v soudních podáních a veřejnými vyjádřeními Bílého domu není žádný nesoulad.
„Celá Trumpova administrativní politika je sjednocena v plném vymáhání imigračních zákonů naší země a DOJ pokračuje v důležité roli v obhajobě prezidentova deportačního plánu před soudem,“ uvedl mluvčí DOJ.
Obhájci práv migrantů považují zprávy o kvótě 3 000 zatčení denně za důkaz, že administrativní taktiky, které podle nich porušují základní právní principy, jsou výsledkem zaměření na dosažení kvantitativních cílů. Soudci tyto zprávy rovněž zohlednili při posuzování zákonnosti postupů administrativy.
Tento údajný cíl vyvolal komplikace v případě žaloby proti imigračním raziím v Los Angeles. Administrativa se brání proti rozhodnutí, které federální soud vydal minulý měsíc, zakazující ICE provádět „pohyblivá“ zatýkání na základě širokých kritérií, jako je přítomnost na místech jako jsou obchody s domácími potřebami či prádelny.
Během soudního řízení na 9. okruhu minulý týden, když se administrativy pokusila zvrátit toto rozhodnutí, se tvrzení o kvótě stalo klíčovým bodem v ústních argumentech. Když 9. okruh soudců v pátek večer rozhodl, že zákaz bude většinou potvrzen, citovali celé popření DOJ a upozornili na Millerova veřejná prohlášení o „cíli“ 3 000 zatčení denně.
Tři demokraty jmenovaní soudci, kteří se případu věnovali, uvedli, že faktory, na něž se ICE spoléhalo, vytvářejí podezření o velkých segmentech zákonně jednající populace, včetně těch, kteří vypadají hispánsky, mluví španělsky nebo anglicky s akcentem, nosí pracovní oblečení, nebo se nacházejí v blízkosti prádelny, před obchodem Home Depot nebo na autobusové zastávce.
Související
Útok Spojených států mířil na jadernou elektrárnu, tvrdí Teherán
Trump tvrdí, že mu volali z Íránu. Teherán se prý chce dohodnout
USA (Spojené státy americké) , uprchlíci , Bílý dům USA
Aktuálně se děje
před 36 minutami
Sen se stal skutečností. Wimbledon uvidí v sobotu ryze české ženské finále mezi Muchovou a Noskovou
před 1 hodinou
Přijel pozdě, odjel předčasně, nemluvil s nikým. Pro jednoho lídra se summit NATO nevyvedl
před 3 hodinami
Útok Spojených států mířil na jadernou elektrárnu, tvrdí Teherán
před 3 hodinami
Námořníci opět váhají s cestami přes Hormuzský průliv, potvrzují data
před 4 hodinami
Policie si rozpočtově polepší. Peníze půjdou na investice i platy
před 5 hodinami
Podivná cesta domů. Trump se pokusil vysvětlit, proč v Británii měnil letoun
před 6 hodinami
Pavel zveřejnil lékařskou zprávu. Má doporučenou dietu
před 7 hodinami
Le Penová má nakročeno k vítězství v prezidentské volbě, naznačují průzkumy
před 7 hodinami
Pavel naznačil, že Ukrajina má dva měsíce na ukončení války s Ruskem
před 8 hodinami
Počasí potěší milovníky léta. Tropické hodnoty se ale nečekají
Aktualizováno před 9 hodinami
Zemřela legendární zpěvačka Bonnie Tyler
před 10 hodinami
V Británii fakticky začal výběr nového premiéra. Favorit je jasný
před 10 hodinami
Velký požár ve Zlíně. Hoří v areálu Svitu, platí třetí stupeň poplachu
před 11 hodinami
Trump tvrdí, že mu volali z Íránu. Teherán se prý chce dohodnout
před 12 hodinami
Babiš prozradil, co přednesl na summitu NATO. Česko hodlá navýšit obranné výdaje
před 13 hodinami
Trumpova slova se naplnila. Američané znovu zaútočili v Íránu
před 14 hodinami
Počasí se oteplí, ubyde srážek. Jeden problém se tak prohloubí
včera
Rodičovský příspěvek bude 400 tisíc korun. Sněmovna schválila i úpravy superdávky
včera
Artis Brno dalším nováčkem Chance ligy. Nahrazuje vyloučenou Karvinou
včera
Závěry summitu NATO. Deklarace zmiňuje Rusko, Ukrajinu i Írán
Letošní summit NATO v turecké Ankaře dospěl ke svému konci. Lídři členských zemí, k nimž patří i Česko, si znovu přislíbili pomoc v případě napadení. Rusko bylo označeno za hrozbu, jím napadená Ukrajina se může těšit na další podporu ze strany aliančních spojenců. V závěrečné deklaraci se zmiňuje také Írán.
Zdroj: Lucie Podzimková