Rusko představuje největší bezpečnostní hrozbu pro Švédsko a jeho spojence v nadcházejících letech. Vyplývá to z nové bezpečnostní strategie, kterou Stockholm vydal v pondělí a která bude platit do roku 2030. Uvedl to server Barron´s s odkazem na agenturu AFP.
Premiér Ulf Kristersson, ministr obrany Pal Jonsson a poradce pro národní bezpečnost Henrik Landerholm představili na stockholmské tiskové konferenci novou národní strategii, v níž uvedli, že v současnosti „hrozba pro Švédsko je široká a vážná“.
„Rusko je největší a nejvážnější hrozbou pro naši národní bezpečnost," řekl Jonson podle místního média Expressen. „Ozbrojený útok proti Švédsku a jeho spojencům nelze vyloučit," uvádí se v nové bezpečnostní strategii.
Švédsko posílilo svou politiku národní bezpečnosti uprostřed obav, které vedly vrchního velitele jeho armády v lednu k varování Švédů, že se musí „duševně připravit na válku“.
Ministr obrany Pål Jonson upozornil, že závažnost ruské hrozby bude záviset na vývoji války na Ukrajině.
Přestože ruské síly utrpěly na Ukrajině těžké ztráty, vojenská síla Moskvy zůstává podle nové strategie značná.
„Rusko má nízký práh pro použití vojenské síly, je připraveno podstoupit velká politická a vojenská rizika a také vyjádřilo vysoké ambice na přezbrojení,“ dodal Jonson.
Podle politika se další „autoritářské“ státy, jako je Čína, snaží posílit svůj vliv a zpochybnit „světový řád založený na pravidlech“. Informuje turecká státní agentura Anadolu Ajansi.
„Můžeme konstatovat, že Čína nyní provádí rozsáhlé přezbrojení, které ovlivňuje regionální stabilitu v indo-pacifickém regionu,“ řekl ministr obrany.
Švédská vláda podnikla kroky k ochraně svých strategických zájmů, především na severu země. V lednu 2023 švédská těžební společnost objevila v arktické oblasti největší ložisko kovů vzácných zemin v Evropě, které jsou klíčové pro výrobu technologií, jako jsou větrné turbíny, elektromobily, chytré telefony a displeje.
Nová bezpečnostní strategie přichází v souvislosti s posílením švédské obrany po začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. V reakci na ruskou agresi se Švédsko v březnu 2024 stalo členem NATO.
Související
Papež vyzval Ukrajinu a Rusko, aby zasedly k jednomu stolu a začaly jednat
Evropa může čelit válce s Ruskem do několika let. Podle expertů na to není vůbec připravena
válka na Ukrajině , Rusko , Švédsko , Pål Jonson
Aktuálně se děje
před 48 minutami
Pentagon: Čína v roce 2027 rozpoutá válku s Tchaj-wanem
před 2 hodinami
Izraelská policie zatkla palestinského muže. Převlékl se za Santa Clause
před 2 hodinami
Předvánoční úspěchy českých sportovců, které dávají naději směrem k Zimním olympijským hrám
před 2 hodinami
Ještě v neděli závodil, před Štědrým dnem ho našli v hotelu. Zemřel biatlonista Bakken
před 2 hodinami
Zůna ukázal SPD tvrdou realitu. Bohužel však skončil dříve, než vůbec začal
před 3 hodinami
Na Kilimandžáru se zřítil vrtulník s pěti lidmi na palubě. Mezi mrtvými jsou čeští turisté
před 4 hodinami
Papež vyzval Ukrajinu a Rusko, aby zasedly k jednomu stolu a začaly jednat
před 4 hodinami
Soud poslal MMA zápasníka Karlose Vémolu do vazby
před 5 hodinami
Turecko zadrželo stovku sympatizantů Islámského státu. Chystali teroristické útoky během novoročních oslav
před 7 hodinami
Islámský stát v tichosti opět sílí. Vytváří statisíce nových uprchlíků
před 8 hodinami
Úřady oznámily, že našly přes milion nových dokumentů v kauze Epsteina
před 9 hodinami
Evropa může čelit válce s Ruskem do několika let. Podle expertů na to není vůbec připravena
před 11 hodinami
Počasí bude mrazivé i po svátcích, o víkendu se přidá sněžení
včera
Brusel vrací úder. Tlaku USA ustoupit nehodlá
včera
RECENZE: Záhada strašidelného zámku se bojí i vlastního stínu. Neurazí, ale upadne v zapomnění
včera
Napětí na Blízkém východě: Izrael stupňuje údery v Libanonu před klíčovým termínem
včera
Referendum o konci války, budoucnost Záporožské jaderné elektrárny. Co obsahuje 20bodový mírový plán?
včera
Jihomoravští záchranáři jsou na pokraji sil: Místo nehod řeší rýmu a teploty
včera
Ruské jednotky v noci vtrhly do ukrajinské vesnice. Odvlekly desítky lidí
včera
Transatlantická roztržka graduje: USA zakázaly vstup do země strůjcům evropské digitální regulace
Vztahy mezi Evropou a Spojenými státy zažívají prudké ochlazení. Francouzský prezident Emmanuel Macron a zástupci Evropské unie ostře odsoudili rozhodnutí Washingtonu uvalit zákaz udělování víz pěti vlivným evropským osobnostem. Jde o lidi, kteří stojí v čele boje za regulaci amerických technologických gigantů a potírání dezinformací. Evropská strana mluví o „zastrašování a nátlaku“, zatímco USA argumentují bojem proti „mimosoudní cenzuře“.
Zdroj: Libor Novák