Rusko představuje největší bezpečnostní hrozbu pro Švédsko a jeho spojence v nadcházejících letech. Vyplývá to z nové bezpečnostní strategie, kterou Stockholm vydal v pondělí a která bude platit do roku 2030. Uvedl to server Barron´s s odkazem na agenturu AFP.
Premiér Ulf Kristersson, ministr obrany Pal Jonsson a poradce pro národní bezpečnost Henrik Landerholm představili na stockholmské tiskové konferenci novou národní strategii, v níž uvedli, že v současnosti „hrozba pro Švédsko je široká a vážná“.
„Rusko je největší a nejvážnější hrozbou pro naši národní bezpečnost," řekl Jonson podle místního média Expressen. „Ozbrojený útok proti Švédsku a jeho spojencům nelze vyloučit," uvádí se v nové bezpečnostní strategii.
Švédsko posílilo svou politiku národní bezpečnosti uprostřed obav, které vedly vrchního velitele jeho armády v lednu k varování Švédů, že se musí „duševně připravit na válku“.
Ministr obrany Pål Jonson upozornil, že závažnost ruské hrozby bude záviset na vývoji války na Ukrajině.
Přestože ruské síly utrpěly na Ukrajině těžké ztráty, vojenská síla Moskvy zůstává podle nové strategie značná.
„Rusko má nízký práh pro použití vojenské síly, je připraveno podstoupit velká politická a vojenská rizika a také vyjádřilo vysoké ambice na přezbrojení,“ dodal Jonson.
Podle politika se další „autoritářské“ státy, jako je Čína, snaží posílit svůj vliv a zpochybnit „světový řád založený na pravidlech“. Informuje turecká státní agentura Anadolu Ajansi.
„Můžeme konstatovat, že Čína nyní provádí rozsáhlé přezbrojení, které ovlivňuje regionální stabilitu v indo-pacifickém regionu,“ řekl ministr obrany.
Švédská vláda podnikla kroky k ochraně svých strategických zájmů, především na severu země. V lednu 2023 švédská těžební společnost objevila v arktické oblasti největší ložisko kovů vzácných zemin v Evropě, které jsou klíčové pro výrobu technologií, jako jsou větrné turbíny, elektromobily, chytré telefony a displeje.
Nová bezpečnostní strategie přichází v souvislosti s posílením švédské obrany po začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. V reakci na ruskou agresi se Švédsko v březnu 2024 stalo členem NATO.
Související
Ukrajinci při masivním útoku na Rusko cílili na kritická místa
Putin přehání, tvrdí experti po analýze ruského postupu na Ukrajině
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Macron poprvé reagoval na nepokoje ve Francii. Násilí odsoudil
před 1 hodinou
Pro dobro českých dětí. Babiš a Metnar povolali izraelské experty
před 2 hodinami
Splnilo se, že jim Senát nedáme, hodnotí Kupka výsledky druhého kola
před 3 hodinami
Ukrajinci při masivním útoku na Rusko cílili na kritická místa
před 4 hodinami
Papeže propustili z nemocnice. Před návratem do Vatikánu řekl, jak se cítí
před 5 hodinami
Na Děčínsku došlo k násilnému činu. Podezřelý havaroval na dálnici
před 5 hodinami
Babiš po debaklu v senátních volbách avizuje změny v hnutí ANO
před 6 hodinami
Nepokoje ve Francii. Shořela historická radnice, policie zatýkala ve velkém
včera
StarDance bude pokračovat bez Štěpánka. Rozloučil se tangem
včera
Za vraždu taxikářky v Šumperku má hrozit až výjimečný trest. Vyšetřování je u konce
včera
Vary, Litomyšl, Zlín. Klempíř chce nové smlouvy s velkými akcemi
včera
Novým šéfem světového hokeje je Němec Reindl. Bříza ho nemá za proruského
včera
Operace by bez ní nebyly možné. Anestezie se úspěšně používá již 180 let
včera
Senátní volby vyhrála opozice v čele se Starosty. ANO na celé čáře pohořelo
včera
V Česku se opět objevily kojenecké výživy, v nichž může být nebezpečný toxin
včera
Putin přehání, tvrdí experti po analýze ruského postupu na Ukrajině
Aktualizováno včera
Češi měli poslední šanci ovlivnit složení Senátu. Druhé kolo voleb skončilo
včera
Zelenskyj okomentoval Trumpovo rozhodnutí ohledně protiruských sankcí
včera
Ministerstvo vysvětlilo, jak je to s barvami obálek ve druhém kole senátních voleb
včera
Rusko poprvé reagovalo na Trumpovo rozhodnutí pozastavit nové sankce
Z Ruska přicházejí první reakce na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa, jenž využil svých pravomocí a zablokoval některé z nových protiruských sankcí. Podle speciálního zmocněnce ruského prezidenta Kirilla Dmitrijeva jde o historický okamžik.
Zdroj: Lucie Podzimková