Svět prožil bouřlivý týden. Co přinese ten nadcházející?

Před nadcházejícími rozhovory mezi USA a Ukrajinou v Saúdské Arábii se hlavní světoví hráči připravují na další kroky. Server BBC zmapoval, jaké jsou jejich priority.

Spojené státy: Trump kritizuje Moskvu, ale stále čelí obviněním z proruského postoje

Administrativa prezidenta Donalda Trumpa se tento týden dostala pod palbu kritiky poté, co pozastavila vojenskou a zpravodajskou pomoc Ukrajině. Tento krok je považován za jeden z nejhorších momentů pro Kyjev od začátku ruské invaze a podle Trumpových demokratických oponentů je důkazem, že prezident USA fakticky hraje do karet Moskvě.

Podle zdrojů z Bílého domu je Trumpovým cílem přimět Zelenského k podpisu dohody o těžbě nerostných surovin a k rychlému příměří. Trumpův vyslanec, generál Keith Kellogg, situaci přirovnal k „ráně dřevěnou deskou do tváře mezka“. Podle něj je to tvrdá, ale účinná taktika, jak Ukrajinu přinutit k dohodě.

I když Trump v pátek pohrozil Rusku novými sankcemi, jeho administrativa se zdržuje otevřené kritiky Moskvy. Když ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov označil přítomnost evropských mírových jednotek na Ukrajině za „nepřátelský akt“, mluvčí amerického ministerstva zahraničí odmítla jeho slova komentovat.

Přesto se Trumpova zahraničněpolitická skupina příští týden setká s ukrajinskou delegací v Saúdské Arábii.

Rusko: Využívá chaosu na Západě a pokračuje v ofenzivě

Zatímco Trumpova administrativa řeší vnitřní rozpory, Moskva nemá důvod zpomalovat své vojenské operace. Ruská vláda vnímá americké stažení podpory Ukrajině jako obrovskou výhodu a pokračuje v rozsáhlých útocích.

Kreml stále trvá na dosažení cílů tzv. „speciální vojenské operace“, což v praxi znamená obsazení dalších částí Ukrajiny. Mezitím Moskva odmítá jakékoliv západní snahy o zmírnění konfliktu, včetně nasazení mírových jednotek.

Francouzský prezident Emmanuel Macron tento týden prohlásil, že Amerika vedená Trumpem „už možná není na naší straně“. Pro Vladimira Putina je to vítězství bez jediného výstřelu – stačilo počkat na rozkol v západním spojenectví.

V Moskvě panuje přesvědčení, že Kreml může pouze sledovat situaci, zatímco Západ se potýká s vnitřními krizemi.

Ukrajina: Zelenskyj se chystá na další rozhovory s USA po náročném týdnu

Pro ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského to byl extrémně obtížný týden. Nejenže musel čelit ostré výměně názorů s Trumpem, ale zároveň se snažil zachránit západní vojenskou pomoc, která je pro obranu Ukrajiny klíčová.

Zdroj blízký ukrajinské vládě situaci popsal slovy: „Ve vzduchu je cítit zrada. Celá země to vnímá – včetně prezidenta a jeho týmu.“

Zelenskyj odmítl Trumpův požadavek na veřejnou omluvu za jejich konfrontaci v Oválné pracovně, místo toho poslal americkému prezidentovi dopis a označil jejich střet za „politováníhodný“.

Ukrajinský lídr následně odcestoval do Bruselu, kde se snažil posílit evropskou podporu. Přestože se mu dostalo symbolické solidarity, konkrétní vojenské závazky, které očekával, nezískal.

Navzdory neúspěchům však zůstává odhodlaný. Podle jednoho z jeho poradců platí: „Před třemi lety ho mohli zabít, ale rozhodl se zůstat v Kyjevě. Čím větší tlak na něj je, tím je tvrdší.“

Evropa: Mohla by Francie rozšířit svůj jaderný deštník?

Evropské země čelí nové realitě. Po desetiletích spoléhání na bezpečnostní záruky USA si nyní uvědomují, že americká ochrana nemusí být samozřejmostí.

Lídři EU se proto snaží jednat. Francie a Velká Británie hovoří o vytvoření „koalice ochotných“, která by mohla pomoci na Ukrajině, pokud bude dosaženo příměří.

Macron plánuje svolat vojenské velení k jednání o možném zapojení evropských vojsk.

Další velkou otázkou je, jak zajistit bezpečnost samotné Evropy. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová varovala, že Evropa čelí „jasnému a přítomnému nebezpečí“. EU proto zvažuje vytvoření mnohamiliardového obranného fondu.

Zajímavým návrhem je rozšíření jaderného deštníku Francie a Velké Británie nad celou Evropu. Francie naznačila ochotu jednat o této možnosti, ale konečné rozhodnutí by bylo na Paříži.

Pro menší státy, jako je Litva, není jiná možnost než spoléhat na evropskou kolektivní obranu.

Polský premiér Donald Tusk šel ještě dál a prohlásil, že Evropa by měla zvážit vytvoření vlastního jaderného arzenálu.

Co bude dál?

Napětí mezi USA, Ukrajinou a Evropou dosahuje nových výšin. Trumpova administrativa vysílá smíšené signály, Moskva si užívá rozkol mezi spojenci a Evropa se snaží rychle reagovat na novou geopolitickou situaci.

Nadcházející jednání v Saúdské Arábii budou klíčová. Zelenskyj bude usilovat o obnovu americké podpory, zatímco Trumpovi vyjednavači budou tlačit na uzavření příměří za podmínek příznivých pro USA.

V sázce je nejen budoucnost Ukrajiny, ale také další směřování mezinárodní politiky.