Rusko by se mělo zúčastnit druhého mírového summitu o Ukrajině, uvedl v pondělí švýcarský ministr zahraničí Ignazio Cassis po schůzce se svým italským kolegou Antoniem Tajanim. Uvedla to agentura ANSA.
"Podporujeme uspořádání druhého mírového summitu, kterého se zúčastní všechny strany včetně Ruska," napsal Cassis na sociální síti X.
Cassis také uvedl, že s Tajanim podepsali společné prohlášení, ve kterém vyjádřili hluboké znepokojení nad ruskou agresí na Ukrajině. Oba ministři vyzvali k zajištění jaderné bezpečnosti, propuštění válečných zajatců a nastolení trvalého míru v souladu s prohlášením z červnového mírového summitu o Ukrajině, dodal Cassis.
Švýcarsko v polovině června hostilo desítky světových lídrů na summitu, jehož cílem bylo najít cestu k míru na Ukrajině. Rusko na konferenci pozváno nebylo. Kyjev již dříve uvedl, že na další mírový summit by mohli být pozváni i představitelé Ruska.
Vedoucí kanceláře ukrajinského prezidenta Andrej Jermak už dříve zdůraznil, že nadcházející mírový summit organizovaný Kyjevem za účelem ukončení války na Ukrajině nemá být považován za začátek jednání s Ruskem. Uvedla to agentura Ukrinform.
V rozhovoru pro online noviny Jevropeiska pravda Jermak řekl: "Nikdo by neměl považovat druhý summit za začátek vyjednávání s Ruskem." Dále uvedl, že Ukrajina hodlá připravit konkrétní plán na dosažení míru, který bude předán Rusku.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl v polovině července, že jeho cílem je do listopadu letošního roku sestavit všechny části mírového plánu, aby mohl Kyjev svolat druhý mírový summit.
První mírový summit uspořádala Ukrajina v červnu ve Švýcarsku a zúčastnili se ho zástupci 92 zemí, kromě Ruska. Kyjev připustil, že na příští schůzku o míru by mohli být pozváni i představitelé Ruska.
Spojené státy tento návrh podpořily. Rusko uvedlo, že nejdřív musí pochopit, co ukrajinský prezident Zelenskyj myslí druhým mírovým summitem, než případně přijme pozvání k jednání, uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
"Ukrajina rozhodne, kdy, jak a za jakých podmínek se diplomatická jednání uskuteční," prohlásil podle serveru Ukrajinska pravda mluvčí amerického ministerstva zahraničí Matthew Miller. "Podporujeme ukrajinskou vládu," dodal na dotaz novinářů, zda USA souhlasí se Zelenského návrhem.
Podle Millera je Ukrajina obětí a její území je napadeno, proto musí ona rozhodnout o jednáních a jejich formátu. "Nikdy však není jasné, jestli je Kreml připraven na skutečnou diplomacii," poznamenal.
Ukrajina uspořádala první mírový summit minulý měsíc ve Švýcarsku, kde se sešli zástupci 92 zemí, ale Rusko mezi nimi nebylo.
Prezident Zelenskyj v pondělí 15. července uvedl, že jeho cílem je do listopadu letošního roku připravit všechny prvky mírového plánu, aby Kyjev mohl svolat druhý mírový summit, na který by mohl pozvat i ruské představitele.
Rusko před švýcarským summitem prohlásilo, že je připraveno k jednání, pokud se Ukrajina stáhne z Chersonské, Záporožské, Doněcké a Luhanské oblasti a vzdá se plánů na vstup do NATO.
Peskov, citovaný agenturou AFP, upřesnil, že první setkání, které se konalo v červnu ve švýcarském středisku Bürgenstock, "vlastně nebylo mírovým summitem".
"Takže je možná nejdřív potřeba pochopit, co měl Zelenskyj na mysli, když říkal, že by se Rusko mělo zúčastnit druhého mírového summitu," dodal Peskov k válce, kterou Rusko rozpoutalo 24. února 2022 a kterou stále oficiálně označuje za "speciální vojenskou operaci".
Zelenskyj v pondělí uvedl, že jeho cílem je do listopadu letošního roku připravit všechny prvky mírového plánu, aby mohl Kyjev svolat druhý mírový summit. Kyjev naznačil, že by na příští jednání o míru mohl pozvat i ruské představitele.
Na summit v Bürgenstocku přijeli zástupci 92 zemí.
Související
Rusové na Ukrajině bombardují už i domovy důchodců
Kdo pomůže zařídit mír na Ukrajině? Seznam zprostředkovatelů není dlouhý, ale existuje
válka na Ukrajině , Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)
Aktuálně se děje
před 26 minutami
Leyenová odcestovala do Kyjeva za Zelenským. Ohlásila půjčku ve výši 35 miliard
před 40 minutami
Krajské a senátní volby odstartovaly. O přízeň voličů se uchází tisíce kandidátů
před 1 hodinou
Lavrov: Moskva bude bránit své zájmy v Arktidě. Diplomaticky i vojensky
před 1 hodinou
Prezident Pavel jednal s jihokorejským protějškem o Dukovanech a posílení spolupráce
před 2 hodinami
Německá diplomacie opravila ruské tvrzení o invazi Rudé armády do Polska
před 2 hodinami
Povodně v ČR končí, to nejtěžší teprve přijde. Armáda, hasiči i dobrovolníci likvidují škody
před 3 hodinami
Rusové na Ukrajině bombardují už i domovy důchodců
před 3 hodinami
MANUÁL: Dnes startují krajské a senátní volby. Jak volit a kde nekroužkovat?
před 3 hodinami
Ústavní soud zamítl stížnost na kampaň SPD. Podobné chování je i nadále možné, zlobí se advokátka
před 3 hodinami
Orbán se rozčiloval nad pomalou pomocí EU. Ta už ale je na cestě, Česku připadnou dvě miliardy
před 4 hodinami
Trump: Pokud prohraju volby, bude to vina i Židů
před 5 hodinami
Jak v nájmu řešit škody, které napáchaly rozsáhlé deště?
před 6 hodinami
Izraelci udeřili v Libanonu, zasáhli nejméně sto raketometů. Cílem je teroristická infrastruktura
před 7 hodinami
Kdo pomůže zařídit mír na Ukrajině? Seznam zprostředkovatelů není dlouhý, ale existuje
před 7 hodinami
Počasí v příštím týdnu ovlivní další tlaková níže. Obavy ale nejsou nutné
včera
Zákaz, který přišel draho. Izraelci při útoku na členy Hizballáhu využili zranitelnost
včera
Experti z mise OSN mají jasno: Rusové některými akcemi na Ukrajině porušují mezinárodní právo
včera
Komise si posvítí na Manchester City. Velkoklub podezřívá z porušení finančních pravidel
včera
Povodňové počasí aktuálně: Hrozba nadále existuje, stále platí výstraha
včera
Povodně nutí stát upravit rozpočet. Desítky miliard půjdou na obnovu postižených oblastí
Povodně si vyžádají změny v rozpočtu na rok 2024 i 2025. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) oznámil, že vláda uvolní 30 miliard Kč na obnovu po povodních a dalších 10 miliard pro rok 2025. Prioritou budou malé obce. Vznikne jednotná metodika žádostí o pomoc a bude připravena novela rozpočtu.
Zdroj: Jakub Jurek