Švýcarsko chce, aby se na druhém mírovém summitu o Ukrajině ukázalo Rusko

Rusko by se mělo zúčastnit druhého mírového summitu o Ukrajině, uvedl v pondělí švýcarský ministr zahraničí Ignazio Cassis po schůzce se svým italským kolegou Antoniem Tajanim. Uvedla to agentura ANSA.

"Podporujeme uspořádání druhého mírového summitu, kterého se zúčastní všechny strany včetně Ruska," napsal Cassis na sociální síti X.

Cassis také uvedl, že s Tajanim podepsali společné prohlášení, ve kterém vyjádřili hluboké znepokojení nad ruskou agresí na Ukrajině. Oba ministři vyzvali k zajištění jaderné bezpečnosti, propuštění válečných zajatců a nastolení trvalého míru v souladu s prohlášením z červnového mírového summitu o Ukrajině, dodal Cassis.

Švýcarsko v polovině června hostilo desítky světových lídrů na summitu, jehož cílem bylo najít cestu k míru na Ukrajině. Rusko na konferenci pozváno nebylo. Kyjev již dříve uvedl, že na další mírový summit by mohli být pozváni i představitelé Ruska. 

Vedoucí kanceláře ukrajinského prezidenta Andrej Jermak už dříve zdůraznil, že nadcházející mírový summit organizovaný Kyjevem za účelem ukončení války na Ukrajině nemá být považován za začátek jednání s Ruskem. Uvedla to agentura Ukrinform.

V rozhovoru pro online noviny Jevropeiska pravda Jermak řekl: "Nikdo by neměl považovat druhý summit za začátek vyjednávání s Ruskem." Dále uvedl, že Ukrajina hodlá připravit konkrétní plán na dosažení míru, který bude předán Rusku.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl v polovině července, že jeho cílem je do listopadu letošního roku sestavit všechny části mírového plánu, aby mohl Kyjev svolat druhý mírový summit.

První mírový summit uspořádala Ukrajina v červnu ve Švýcarsku a zúčastnili se ho zástupci 92 zemí, kromě Ruska. Kyjev připustil, že na příští schůzku o míru by mohli být pozváni i představitelé Ruska.

Spojené státy tento návrh podpořily. Rusko uvedlo, že nejdřív musí pochopit, co ukrajinský prezident Zelenskyj myslí druhým mírovým summitem, než případně přijme pozvání k jednání, uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

"Ukrajina rozhodne, kdy, jak a za jakých podmínek se diplomatická jednání uskuteční," prohlásil podle serveru Ukrajinska pravda mluvčí amerického ministerstva zahraničí Matthew Miller. "Podporujeme ukrajinskou vládu," dodal na dotaz novinářů, zda USA souhlasí se Zelenského návrhem.

Podle Millera je Ukrajina obětí a její území je napadeno, proto musí ona rozhodnout o jednáních a jejich formátu. "Nikdy však není jasné, jestli je Kreml připraven na skutečnou diplomacii," poznamenal.

Ukrajina uspořádala první mírový summit minulý měsíc ve Švýcarsku, kde se sešli zástupci 92 zemí, ale Rusko mezi nimi nebylo.

Prezident Zelenskyj v pondělí 15. července uvedl, že jeho cílem je do listopadu letošního roku připravit všechny prvky mírového plánu, aby Kyjev mohl svolat druhý mírový summit, na který by mohl pozvat i ruské představitele.

Rusko před švýcarským summitem prohlásilo, že je připraveno k jednání, pokud se Ukrajina stáhne z Chersonské, Záporožské, Doněcké a Luhanské oblasti a vzdá se plánů na vstup do NATO. 

Peskov, citovaný agenturou AFP, upřesnil, že první setkání, které se konalo v červnu ve švýcarském středisku Bürgenstock, "vlastně nebylo mírovým summitem".

"Takže je možná nejdřív potřeba pochopit, co měl Zelenskyj na mysli, když říkal, že by se Rusko mělo zúčastnit druhého mírového summitu," dodal Peskov k válce, kterou Rusko rozpoutalo 24. února 2022 a kterou stále oficiálně označuje za "speciální vojenskou operaci".

Zelenskyj v pondělí uvedl, že jeho cílem je do listopadu letošního roku připravit všechny prvky mírového plánu, aby mohl Kyjev svolat druhý mírový summit. Kyjev naznačil, že by na příští jednání o míru mohl pozvat i ruské představitele.

Na summit v Bürgenstocku přijeli zástupci 92 zemí.

Související

střela Flamingo

Ukrajinské Flamingo slaví úspěch. Tři z pěti střel zasáhly v Rusku svůj cíl

Ukrajinská těžká střela s plochou dráhou letu FP-5 Flamingo, kterou vyvinula kyjevská společnost Fire Point, zaznamenala v noci z 26. na 27. června svůj dosud nejúspěšnější bojový křest. Podle oficiálních ukrajinských zdrojů i nezávislých analytiků zasáhly tři z pěti vypuštěných střel vojensko-průmyslový komplex Titan-Barrikady ve Volgogradu v Ruské federaci, což je zhruba 500 až 900 kilometrů od předpokládaných míst startu. 

Více souvisejících

válka na Ukrajině Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Aktuálně se děje

před 18 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Donald Trump

Jedna výhra, tři drtivé porážky. Soud rozhodoval v Trumpových kauzách

Americký nejvyšší soud vydal zásadní rozhodnutí týkající se pravomocí hlavy státu, které přineslo Donaldu Trumpovi jeden velký úspěch, ale také tři porážky. Soudci zrušili téměř sto let starý precedens z éry prezidenta Franklina Delana Roosevelta a přiznali prezidentovi širokou pravomoc odvolávat komisaře nezávislých regulačních orgánů. Podle většinového názoru předsedy soudu Johna Robertse jsou podřízení vykonávající prezidentskou moc odpovědní přímo prezidentovi, a ten se pak odpovídá lidu.

před 4 hodinami

včera

střela Flamingo

Ukrajinské Flamingo slaví úspěch. Tři z pěti střel zasáhly v Rusku svůj cíl

Ukrajinská těžká střela s plochou dráhou letu FP-5 Flamingo, kterou vyvinula kyjevská společnost Fire Point, zaznamenala v noci z 26. na 27. června svůj dosud nejúspěšnější bojový křest. Podle oficiálních ukrajinských zdrojů i nezávislých analytiků zasáhly tři z pěti vypuštěných střel vojensko-průmyslový komplex Titan-Barrikady ve Volgogradu v Ruské federaci, což je zhruba 500 až 900 kilometrů od předpokládaných míst startu. 

včera

Ilustrační foto

Co způsobilo extrémní počasí v Evropě? Na vině je hned několik faktorů

Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, kdy v západních oblastech rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia, a zaznamenala také nejteplejší noc s průměrem 21,6 stupně Celsia. Celostátní průměrná teplota 29,9 stupně Celsia představuje nejvyšší hodnotu od začátku měření v roce 1947, přičemž 147 francouzských měst dosáhlo svých historických červnových maxim. Velká Británie zaznamenala nejteplejší červnový den od začátku měření s teplotou 36,1 stupně Celsia a červnové rekordy padly také v Česku, ve Španělsku, Německu, Rakousku, Nizozemsku a Švýcarsku.

Aktualizováno včera

včera

Petr Macinka

Bylo to nešťastné, řekl Babiš k vystoupení ve Strážnici. Macinka se překvapivě omluvil

Ministr zahraničí Petr Macinka se po jednání vlády omluvil za své víkendové vystoupení na folklorním festivalu ve Strážnici. Uvedl, že na akci nejel nikoho provokovat, a vyjádřil lítost nad tím, že na celou situaci doplácí samotné město Strážnice. K incidentu se vyjádřil také premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, který Macinkovo vystoupení označil za ne úplně šťastné.

včera

Andrej Babiš

Pavel by měl zvážit přehodnocení své cesty do Turecka, vyzval Babiš

V čele české delegace na nadcházejícím červencovém summitu NATO v turecké Ankaře stane premiér Andrej Babiš (ANO), nikoliv prezident Petr Pavel. Předseda vlády oznámil, že ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) již v pátek oficiálně zapsal prezidenta i jeho doprovod na seznam účastníků. 

včera

včera

Německá policie, ilustrační foto

Střelba na severu Německa: Po útoku ve Stade je pět mrtvých

V dolnosaském městě Stade došlo v pondělí kolem poledne ke tragické střelbě, která si vyžádala pět lidských životů. K incidentu došlo v hanzovním městě, které má bezmála padesát tisíc obyvatel. Na místo okamžitě vyrazilo velké množství policistů a záchranářů. 

včera

Dovoz a vývoz zboží

Konec levných zásilek z Číny. EU zavádí bič na Temu a Shein

Evropská komise se rozhodla zakročit proti masivnímu přílivu levného zboží z Číny a schválila zavedení celního poplatku ve výši 3 eur na malé zásilky. Opatření, které začne platit již od této středy, ruší dosavadní osvobození od cla pro balíčky s hodnotou do 150 eur. 

včera

Ilustrační foto

Vlna veder končí, za pár dní ale může dorazit další. A mnohem horší, varují meteorologové

Evropu se po první vlně extrémních veder chystá zasáhnout druhá, podstatně rozsáhlejší a vytrvalejší horká vzdušná masa, takzvaná teplotní kupole. Zatímco první vlna na konci června byla sice velmi agresivní, ale relativně krátká, nová meteorologická data a dlouhodobé modely globálních předpovědních center ECMWF a GFS naznačují pro začátek července mnohem horší scénář. Nad západní Evropou se totiž podle těchto výstupů formuje atmosférická blokáda typu Omega, která by mohla vysoký tlak nad kontinentem doslova uzamknout. Tento systém pak bude fungovat jako obří tepelné víko a uvězní horký vzduch nad evropským územím po dobu nejméně šesti až devíti dnů.

včera

Francie, Paříž, ilustrační foto

Francie čelí po vlně veder další krizi. Márnice jsou přeplněné

Pařížské márnice čelí kritickému nedostatku kapacit poté, co Francii v uplynulém týdnu zasáhla ničivá vlna veder. Podle předběžných odhadů národního úřadu pro veřejné zdraví Public Health France vzrostla úmrtnost v zemi během pouhých tří nejteplejších dnů o více než 1 000 případů, přičemž experti toto číslo označují za velmi střízlivý odhad, který po zpracování všech úmrtních listů ještě výrazně stoupne.

včera

včera

Vladimír Putin

Putin kvůli "katastrofálnímu nedostatku lidských zdrojů" odmítl ukrajinský návrh na omezení úderů

Ruský prezident Vladimir Putin odmítl údajný ukrajinský návrh na vzájemné omezení úderů dlouhého dosahu, který měl sloužit jako krok k deeskalaci konfliktu trvajícího již pátým rokem. V rozhovoru pro ruskou státní televizi Putin prohlásil, že Moskva bude i nadále pokračovat ve své ofenzivě s cílem plně ovládnout čtyři ukrajinské regiony. Iniciativu Kyjeva označil za pouhý pokus o zmírnění tlaku na ukrajinské jednotky podél 1 250 kilometrů dlouhé frontové linie. Ruský vůdce zdůraznil, že záchrana kyjevského režimu rozhodně není součástí ruských plánů.

včera

Hormuzský průliv

USA a Írán se stáhnou z Hormuzského průlivu. Nechtějí situaci eskalovat

Spojené státy a Írán se po vzájemné výměně střeleckých úderů v oblasti Hormuzského průlivu pro tuto chvíli stáhnou a nebudou situaci dále vojensky vyhrocovat. Podle vyjádření představitelů administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa zůstávají technické rozhovory s Teheránem i nadále na dobré cestě.

včera

včera

WHO: Současná vlna veder si v Evropě vyžádala přes 1300 mrtvých

Evropou se prohnala bezprecedentní vlna veder, která si podle šéfa Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse vyžádala od jednadvacátého června již více než 1 300 nadbytečných úmrtí. Extrémní teploty doprovázené takzvaným efektem tepelné kopule se o víkendu přesouvaly dále na východ kontinentu a na mnoha místech přepisovaly historické tabulky.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy