Íránské úřady naplánovaly rozsáhlé smuteční obřady za zabitého nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího, které se uskuteční od 4. do 9. července na území Íránu i sousedního Iráku.
Několikaměsíční odstup od jeho úmrtí, k němuž došlo 28. února během prvního dne americko-izraelské války s Íránem, vyvolává řadu otázek ohledně postavení jeho syna a nástupce. Kritici režimu navíc poukazují na to, že se státní aparát tímto způsobem snaží uměle zvýšit celkovou účast na ceremoniích. Podle zveřejněného harmonogramu se vzpomínkové akce promění v národní a regionální událost zasahující několik klíčových měst.
Oficiální program odstartuje 3. července v Teheránu pietním aktem za účasti zahraničních lídrů a vysokých představitelů. Široká veřejnost bude mít možnost se s bývalým vůdcem rozloučit 4. a 5. července v teheránské synagoze Imáma Chomejního, na což 6. července naváže hlavní smuteční průvod íránskou metropolí. V následujících dnech se vzpomínkové akce přesunou do dalších náboženských center.
Dne 7. července proběhnou obřady v íránském Qomu a 8. července se procesí přesunou do iráckých šíitských svatých měst Nadžaf a Karbalá, kde místní lidové mobilizační síly již zahájily akreditaci domácích i zahraničních novinářů. Celý smuteční týden vyvrcholí 9. července v Chameneího rodném městě Mašhadu, které je považováno za duchovní metropoli země. Zde budou jeho ostatky uloženy do hrobky v uctívané svatyni Imáma Rezy.
Ájatolláh Alí Chameneí byl íránský duchovní a politik, který v letech 1989 až 2026 zastával úřad nejvyššího vůdce Íránu (nejvyšší hlavy státu). V této pozici byl absolutní autoritou země s rozhodujícím slovem v oblasti armády, zahraniční politiky, justice i náboženských záležitostí.
Narodil se v roce 1939 v posvátném šíitském městě Mašhad do chudé rodiny duchovního. Již od mládí studoval teologii v Mašhadu, iráckém Nadžafu a posléze v Qomu, kde se stal žákem ájatolláha Rúholláha Chomejního. V 60. a 70. letech se aktivně zapojil do opozice proti režimu tehdejšího sekulárního monarchy (šáha) Mohammada Rezy Pahlavího, za což byl íránskými tajnými službami opakovaně vězněn.
Po úspěchu islámské revoluce v roce 1979 patřil k nejbližším spolupracovníkům vůdce revoluce Chomejního a zastával řadu klíčových postů. V roce 1981 přežil pokus o atentát, který mu trvale paralyzoval pravou ruku. V letech 1981 až 1989 působil jako třetí prezident Íránu, což byla tehdy spíše reprezentativní funkce, během níž však navázal mimořádně úzké vazby s Islámskými revolučními gardami (IRGC).
Když ájatolláh Chomejní v roce 1989 zemřel, Chameneí byl vybrán jako jeho nástupce v úřadu nejvyššího vůdce. Během své téměř 37 let dlouhé vlády systematicky centralizoval moc, podporoval rozvoj íránského jaderného programu a vybudoval z Revolučních gard dominantní ekonomickou i vojenskou sílu v zemi.
Zahraniční politiku pod jeho vedením charakterizoval tvrdý odpor vůči Spojeným státům a Izraeli, na domácí scéně pak nekompromisní potlačování opozice, reforem a masových protestů. Jeho éra skončila 28. února 2026, kdy byl zabit v první den americko-izraelské války s Íránem.
Související
Exšéf Mossadu: Izraelští špioni opakovaně pronikli do íránského jaderného zařízení ve Fordo
Trump se v Íránu spletl. Nové vedení jmenované Chámeneím prosazuje agresivní přístup
Aktuálně se děje
před 49 minutami
OBRAZEM: Zatmění Slunce uchvátilo Čechy i Evropany, příští rok nás čeká znovu
před 1 hodinou
V přístavu v Rotterdamu došlo k výbuchu, nejméně jeden mrtvý
před 2 hodinami
Další vlna veder je tady. Extrémní počasí opět spaluje Evropu
před 3 hodinami
Co znamená podpis příkazu o vakcínách? Trump nemění očkování, ale důvěru v medicinský zázrak
před 3 hodinami
Babiš obešel Motoristy. Sucho začal řešit se svým bývalým ministrem
před 3 hodinami
Počasí beze srážek má důsledky. Nebezpečí požárů už se týká celého Česka
před 4 hodinami
Ruská armáda našla nový zdroj rekrutů. Studenti ze škol
před 5 hodinami
Rusko už nemůže válku ignorovat. Propad popularity Putina už reflektují i prokremelské průzkumy
před 5 hodinami
Počasí v Asii je tak extrémní, že se brambory doslova vaří v zemi
před 6 hodinami
Dejte nám 10 procent svých raket do Patriotů a zničíme všechny ruské balistické střely, vzkázal Zelenskyj USA
před 7 hodinami
Trump nebyl sám. Z Turecka s ním potají odletěl jediný ministr
před 8 hodinami
Víkendové počasí přinese změnu. Teploty opět poletí nahoru
včera
Páral nebude mít veřejný pohřeb. Rodina se chce rozloučit jinak
včera
Situace se stabilizuje, hlásí ministerstvo. Jde o důležitý lék na rakovinu
včera
Bývalý šéf České pošty Knap podlehl vážné nemoci
včera
Policie vyšetřuje pondělní tragickou zkoušku potrubí v Praze
včera
Houbaři už pamatují lepší časy. Zelená místa na mapě vesměs chybějí
včera
Padlo obvinění kvůli útoku v Tanvaldu. Útočníka poslal soud do vazby
včera
Podporovat Trumpa už se v Evropě nenosí. Pro politiky se stal přítěží
včera
Britové po 10 letech brexitu litují. Přijala by je EU zpátky?
Průzkum veřejného mínění thinktanku Evropská rada pro mezinárodní vztahy v patnácti zemích ukázal, že dvě třetiny občanů Evropské unie považují opětovný návrat Velké Británie do tohoto společenství za velmi dobrý, dobrý nebo neutrální nápad.
Zdroj: Libor Novák