Teherán se chystá na obří akci pro miliony lidí, pohřeb Chameneího ale běžné Íránce nezajímá

Teherán na organizaci rozlučky nešetří penězi, ačkoli země prošla nákladným válečným konfliktem a čelí dlouhodobým hospodářským potížím. Velkolepý ceremoniál je protkán náboženskou symbolikou a jeho načasování se překrývá s oslavami 250. výročí Dne nezávislosti Spojených států. Státní orgány zapojily do logistického zajištění státní zaměstnance, univerzity, odbory, armádu i náboženské spolky. Miliony poutníků se chystají navštívit posvátná místa nejen v Íránu, ale i v sousedním Iráku, kde mají šíité většinu.

Média v Íránu se události intenzivně věnují již déle než deset dní. Vysílají oslavné písně a dokumenty o životě zesnulého ajatolláha, které v televizním programu nahradily zprávy o vyjednávání s Američany. Rozsah chystaných procesí má demonstrovat celému světu, že politický režim ustál existenční hrozbu a odkazu svého vůdce využije jako symbolu vlastního odporu. Předseda parlamentu Mohammad Báger Ghalíbáf, jenž vede rozhovory s USA, ve svém prohlášení uvedl, že íránský národ nezůstane k útlaku mlčet a nevzdá se krve svého imáma.

Smuteční ceremonie má silný symbolický podtext, jelikož tělo bude vystaveno přesně na americký svátek nezávislosti a další fáze rituálu spadá na významný šíitský památný den. Vše se navíc odehrává během islámského měsíce muharram, který je pro šíity spojen s mučednictvím imáma Husejna. Alí Chameneí, jehož dlouhá vláda se vyznačovala tvrdým odporem vůči Západu, sice zemřel hned první den konfliktu 28. února, avšak jeho pohřeb je koncipován jako triumfální cesta po íránských a iráckých městech.

Během svého života Chameneí čelil masovým domácím protestům, které tvrdě potlačoval, a upevňoval pozice radikálního křídla režimu. Podle analytika Siny Toossiho z Center for International Policy získal ajatolláh po své smrti ještě silnější symbolický vliv, než jakým disponoval zaživa. Nyní je prezentován jako mučedník a náboženská autorita na úrovni historických svatých, což má podle oficiálního výkladu potvrzovat správnost jeho celoživotního světonázoru.

Podobně masové pohřby zažil Írán pouze v letech 1989 a 2020 při úmrtích Ruholláha Chomejního a Kásema Solejmáního, přičemž obě akce tehdy skončily tragickými tlačenicemi. Zajištění bezpečnosti a zvládnutí davů je proto pro zemi oslabenou nedávnými vnitřními nepokoji obrovskou výzvou. Tělo bude od sobotního rána vystaveno na vyvýšeném pódiu v teheránském komplexu Mosalla, kde hasiči rozmístili tisíce vodních rozprašovačů pro ochlazování vzduchu.

Během dnů hlavních obřadů dojde k uzavření mezinárodních i vnitrostátních letišť a v dotčených městech byly vyhlášeny dny pracovního klidu. Teherán čekají masivní dopravní uzavírky, zákaz vjezdu soukromých aut do okolí trasy průvodu a zřízení stovek záchytných parkovišť. K nasycení poutníků se plánuje upéct padesát milionů kusů chleba s využitím mobilních pekáren. Zdravotníci a záchranáři nasadí tisíce pracovníků, vrtulníky, drony a sanitky, přičemž pro potřeby ubytování se uvolňují také školní třídy, sportovní haly a parky.

Po skončení teheránské části se procesí přesune do posvátného města Qom a následně bude rakev přepravena do iráckých center Nadžaf a Karbalá. Posledním místem odpočinku se stane svatyně imáma Rezy v Chameneího rodném Mašhadu. Cesta těla přes hranice do Iráku ilustruje snahu režimu prezentovat se jako nadnárodní revoluční síla. Představitelé Íránu očekávají účast v řádu milionů lidí a informovali o přítomnosti tisíců novinářů, avšak z významných zahraničních politických figur potvrdili účast pouze zástupci Ruska, Pákistánu a Gruzie.

Velkým otazníkem zůstává případné veřejné vystoupení nového nejvyššího vůdce Modžtaby Chameneího, syna zabitého ajatolláha, který byl při stejném úderu zraněn a od té doby se skrývá. Jeho případná neúčast by mohla vyvolat spekulace o jeho zdravotním stavu a o tom, kdo zemi skutečně řídí. Vojenské kruhy a ministr zahraničí Abbás Aráqčí varovali před jakýmkoli narušením obřadů a pohrozili tvrdou odvetou, obzvláště poté, co izraelský ministr obrany označil nového vůdce za terč.

Navzdory masivní státní kampani a snaze vykreslit pohřeb jako demonstraci jednoty se část obyvatelstva k celé události staví lhostejně. Běžní obyvatelé Teheránu si stěžují na komplikace v každodenním životě, jako jsou například extrémní fronty u čerpacích stanic. Mnoho lidí podle svědectví místních obyvatel volné dny spíše využilo k tomu, aby z hlavního města odjeli na dovolenou.