Rozhodnutí Donalda Trumpa navrhnout přesun palestinských obyvatel z Pásma Gazy do Egypta a Jordánska vyvolává vážné otázky o jeho dopadech na regionální stabilitu, identitu Palestinců a budoucnost konfliktu. Přesídlení, ať už dočasné či trvalé, by mohlo být vnímáno jako zásah do práva Palestinců na vlastní půdu a jejich historické nároky na území Gazy.
Trump podle BBC prohlásil, že chce, aby Jordánsko a Egypt pomohly Palestincům, kteří žijí v Gaze, a to jak dočasně, tak dlouhodobě, protože podle něj je celá oblast Gazy v současnosti „demoličním místem“, tedy naprosto zničeným územím. Tento návrh zněl v kontextu intenzivního konfliktu mezi Palestinci a Izraelem, který vedl k masivnímu zničení infrastruktury, jako jeden z alternativních způsobů řešení tragické humanitární krize, která se zde vyvinula.
Trump na základě své debaty s jordánským králem Abdalláhem II. prohlásil, že by si přál, aby Jordánsko přijalo více palestinských uprchlíků z Gazy. Tento návrh byl podpořen jeho plánem udělat podobnou žádost i egyptskému prezidentovi Abdela Fattaha al-Sísímu. I když Trump uvedl, že přesídlení by mohlo být dočasné nebo dlouhodobé, vzhledem k rozsahu zničení Gazy, kde podle údajů OSN až 60 % staveb bylo zasaženo nebo úplně zničeno, tento návrh vyvolal silné reakce z řad palestinského vedení a obyvatel Gazy.
Pro palestinskou komunitu je Pásmo Gazy nejen místem, kde žijí, ale i historickým a kulturním centrem, které považují za svůj domov po generace. Význam tohoto území pro Palestince je hluboce zakořeněný v jejich národní identitě. A právě proto, jak zdůraznil Bassem Naim, člen politického výboru Hamásu, se Palestinci v Gaze necítí ochotni vzdát svého území, bez ohledu na to, jak dobře míněné mohou být nabídky jiných zemí na přesídlení.
„Naše země, naše historie, naše kořeny – to vše je v Gaze,“ řekl Naim, odmítajíc jakýkoli pokus o vyhnání Palestinců. Tento názor sdílí většina palestinských obyvatel, kteří považují Gazu za místo svého původu, a kteří se i navzdory těžkým podmínkám rozhodli zůstat na své půdě.
Trumpovy návrhy se setkaly s negativními reakcemi nejen od Hamásu, ale i od širší palestinské veřejnosti, která by jakékoli nucené přesídlení vnímala jako pokračování dlouholetého procesu vyhánění Palestinců z jejich domovů. Historie tohoto konfliktu, který sahá až k vzniku Státu Izrael v roce 1948, kdy byly stovky tisíc Palestinců nuceny opustit své domovy, zanechává hluboké stopy v kolektivní paměti celého národa. A právě toto historické dědictví způsobuje, že Palestinci v Gaze nejenom odmítají jakýkoli návrh na přesídlení, ale rovněž se cítí být podrobeni trvalému tlaku a zásahům do své národní identity.
Trumpovy komentáře přicházejí v momentě, kdy se situace v Gaze stává stále dramatičtější. I přes rozsáhlou humanitární pomoc a mezinárodní snahy o zajištění přístupu k základním potřebám, jako jsou potraviny, voda a léky, zůstává oblast v kritickém stavu. Většina Gazy je v troskách, infrastruktura byla zničena a tisíce lidí byly nuceny uprchnout nebo byly přímými oběťmi konfliktu. Pro takto zasaženou oblast je obnova ještě několik let vzdálená a i když mezinárodní společenství slibuje pomoc, neexistuje jednoduché řešení.
Trumpovy návrhy na přesun obyvatelstva do Egypta a Jordánska však vyvolávají nejen kritiku ze strany palestinských vůdců, ale i z pozic některých arabských států. Egyptský prezident Sísí již dříve výslovně odmítl jakékoli pokusy o přesun palestinských uprchlíků do Sinajského poloostrova, přičemž zdůraznil, že jediným trvalým řešením je vznik nezávislého palestinského státu, který by zahrnoval i Pásmo Gazy.
Související
Otázka, kterou si klade celý svět: Proč Trump nechal zabavit ropný tanker?
Zelenskyj dnes uspořádá hovor s třiceti evropskými lídry. Trump hovoří o ztrátě času
Aktuálně se děje
včera
Nezvládli krize, inklinují k neonacismu a chtějí Česko odklonit od Západu. Vžene nás nová vláda do náručí Kremlu?
včera
EU zmrazila ruská aktiva natrvalo, aby obešla veto Maďarska a Slovenska ohledně pomoci Ukrajině
včera
Machadové pomohla utéct americká armáda. Z Venezuely se dostala v přestrojení
včera
VIDEO: Rvačky, alkohol, vulgarity, ponižování žen. Ostudné zasedání parlamentu, jaké Slovensko nepamatuje
včera
Írán zatkl držitelku Nobelovy ceny za mír Narges Mohammadiovou
včera
OBRAZEM: Došlo i na úsměvy. Nejbližší a přátelé se rozloučili s Patrikem Hezuckým
včera
Ukrajinské síly znovu dobyly osady v Charkovské oblasti
včera
"Zákaz spalovacích motorů v roce 2035 je smeten ze stolu." EU příští týden kontroverzní nařízení zmírní
včera
Česko se rozloučilo s moderátorem Hezuckým. Bouček dojemně promluvil
včera
Ukrajina by podle mírového plánu měla vstoupit do EU v roce 2027
Aktualizováno včera
Lidé se rozloučili s Theodorem Pištěkem. Na obřad dohlížela Hradní stráž
včera
Německo: Rusko stojí za kybernetickým útokem proti kontrole letového provozu, snažilo se i ovlivnit volby
včera
Po Ruttem přichází další důrazné varování: Válka klepe na dveře Evropy
včera
Zásadní změny od nového roku: Konec tělesných trestů i střídavé péče
včera
Politika SPD a Motoristů vyhovuje oligarchům, Babiš se v EU může chovat jako Meloniová, říká politoložka
včera
USA mají nový návrh týkající se Donbasu, oznámil Zelenskyj. Kyjev už jej nemusí předat Rusku
včera
Krajní pravice sílí po celé Evropě. Problémy má Starmer, Merz i Macron
včera
Británie čelí masivní vlně super chřipky. Nic horšího jsme od pandemie nezažili, tvrdí NHS
včera
Ukrajina oplácí agresorům stejnou mincí. Stupňuje útoky proti Rusku, míří na energetickou infrastrukturu
včera
Eurovizí zmítá největší skandál v historii. Vítěz loňského ročníku kvůli Izraeli vrací trofej
Vítěz loňského ročníku Eurovize, švýcarský zpěvák Nemo, oznámil, že vrací svou trofej. Tento krok podnikl na protest proti přetrvávající účasti Izraele v této mezinárodní hudební soutěži. Šestadvacetiletý umělec, který je nebinární osobou, uvedl, že vnímá jasný rozpor mezi izraelskou účastí a ideály "jednoty, inkluze a důstojnosti", které se soutěž snaží zastávat.
Zdroj: Libor Novák