Trump chce přestěhovat Palestince z Pásma Gazy do Egypta

Rozhodnutí Donalda Trumpa navrhnout přesun palestinských obyvatel z Pásma Gazy do Egypta a Jordánska vyvolává vážné otázky o jeho dopadech na regionální stabilitu, identitu Palestinců a budoucnost konfliktu. Přesídlení, ať už dočasné či trvalé, by mohlo být vnímáno jako zásah do práva Palestinců na vlastní půdu a jejich historické nároky na území Gazy.

Trump podle BBC prohlásil, že chce, aby Jordánsko a Egypt pomohly Palestincům, kteří žijí v Gaze, a to jak dočasně, tak dlouhodobě, protože podle něj je celá oblast Gazy v současnosti „demoličním místem“, tedy naprosto zničeným územím. Tento návrh zněl v kontextu intenzivního konfliktu mezi Palestinci a Izraelem, který vedl k masivnímu zničení infrastruktury, jako jeden z alternativních způsobů řešení tragické humanitární krize, která se zde vyvinula.

Trump na základě své debaty s jordánským králem Abdalláhem II. prohlásil, že by si přál, aby Jordánsko přijalo více palestinských uprchlíků z Gazy. Tento návrh byl podpořen jeho plánem udělat podobnou žádost i egyptskému prezidentovi Abdela Fattaha al-Sísímu. I když Trump uvedl, že přesídlení by mohlo být dočasné nebo dlouhodobé, vzhledem k rozsahu zničení Gazy, kde podle údajů OSN až 60 % staveb bylo zasaženo nebo úplně zničeno, tento návrh vyvolal silné reakce z řad palestinského vedení a obyvatel Gazy.

Pro palestinskou komunitu je Pásmo Gazy nejen místem, kde žijí, ale i historickým a kulturním centrem, které považují za svůj domov po generace. Význam tohoto území pro Palestince je hluboce zakořeněný v jejich národní identitě. A právě proto, jak zdůraznil Bassem Naim, člen politického výboru Hamásu, se Palestinci v Gaze necítí ochotni vzdát svého území, bez ohledu na to, jak dobře míněné mohou být nabídky jiných zemí na přesídlení.

„Naše země, naše historie, naše kořeny – to vše je v Gaze,“ řekl Naim, odmítajíc jakýkoli pokus o vyhnání Palestinců. Tento názor sdílí většina palestinských obyvatel, kteří považují Gazu za místo svého původu, a kteří se i navzdory těžkým podmínkám rozhodli zůstat na své půdě.

Trumpovy návrhy se setkaly s negativními reakcemi nejen od Hamásu, ale i od širší palestinské veřejnosti, která by jakékoli nucené přesídlení vnímala jako pokračování dlouholetého procesu vyhánění Palestinců z jejich domovů. Historie tohoto konfliktu, který sahá až k vzniku Státu Izrael v roce 1948, kdy byly stovky tisíc Palestinců nuceny opustit své domovy, zanechává hluboké stopy v kolektivní paměti celého národa. A právě toto historické dědictví způsobuje, že Palestinci v Gaze nejenom odmítají jakýkoli návrh na přesídlení, ale rovněž se cítí být podrobeni trvalému tlaku a zásahům do své národní identity.

Trumpovy komentáře přicházejí v momentě, kdy se situace v Gaze stává stále dramatičtější. I přes rozsáhlou humanitární pomoc a mezinárodní snahy o zajištění přístupu k základním potřebám, jako jsou potraviny, voda a léky, zůstává oblast v kritickém stavu. Většina Gazy je v troskách, infrastruktura byla zničena a tisíce lidí byly nuceny uprchnout nebo byly přímými oběťmi konfliktu. Pro takto zasaženou oblast je obnova ještě několik let vzdálená a i když mezinárodní společenství slibuje pomoc, neexistuje jednoduché řešení.

Trumpovy návrhy na přesun obyvatelstva do Egypta a Jordánska však vyvolávají nejen kritiku ze strany palestinských vůdců, ale i z pozic některých arabských států. Egyptský prezident Sísí již dříve výslovně odmítl jakékoli pokusy o přesun palestinských uprchlíků do Sinajského poloostrova, přičemž zdůraznil, že jediným trvalým řešením je vznik nezávislého palestinského státu, který by zahrnoval i Pásmo Gazy. 

Související

Zleva: Jeremy Hansen, Victor Glover, Reid Wiseman a Christina Hammock Koch

Posádka mise Artemis II převzala od Trumpa nejvyšší americké vesmírné vyznamenání

Posádka mise Artemis II převzala nejvyšší americké vesmírné vyznamenání za úspěšný oblet Měsíce. Čtyři astronauti obdrželi Kongresovou kosmickou medaili cti přímo z rukou amerického prezidenta Donalda Trumpa. Slavnostní ceremoniál se uskutečnil v Johnsonově vesmírném středisku v Houstonu za účasti vedení Národního úřadu pro letectví a vesmír i řady dalších významných hostů.

Více souvisejících

Donald Trump Pásmo Gazy

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Pedro Sánchez

Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě

Španělský premiér Pedro Sánchez obvinil sociální sítě spojené s Ruskem a Izraelem ze šíření hoaxů o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády byla tato kampaň zaměřena na diskreditaci španělského kabinetu i na rozdělení Evropy. Sánchez zdůraznil, že do šíření fám se zapojily také mezinárodní krajně pravicové sítě. Celá záležitost má podle něj přímou souvislost s postojem Madridu ke konfliktům na Ukrajině a na Blízkém východě.

před 3 hodinami

Massoud Pezeškiján

Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA

Íránský prezident Masúd Pezeškiján se v Kyrgyzstánu účastní summitu Šanghajské organizace pro spolupráci. Během této mezinárodní akce plánuje jednat s řadou zahraničních představitelů a světových lídrů. Pezeškiján, který je vnímán jako relativně umírněný politik, se na okraji summitu již setkal s indickým premiérem Naréndrou Módím. Při této příležitosti prohlásil, že Teherán nadále usiluje o diplomatické řešení konfliktu se Spojenými státy.

před 3 hodinami

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině

Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Sergej Lavrov

Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu

Rusko považuje rostoucí vojenskou aktivitu Severoatlantické aliance v Arktidě za přímou hrozbu pro svou národní bezpečnost. Ve svém nově publikovaném článku to podle France24 uvedl ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Reagoval tak na posilování přítomnosti členských států NATO v polárním regionu. K tomuto kroku aliance přistoupila v návaznosti na probíhající válku na Ukrajině.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Vláda ČR

Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii

Ministryně financí Alena Schillerová představila po jednání vlády návrh státního rozpočtu, který počítá se schodkem ve výši 389 miliard korun. Kabinet zároveň naplánoval rekordní prorůstové investice, které mají dosáhnout 290 miliard korun. Podle šéfky rezortu financí má takto koncipované hospodaření zajistit budoucí ekonomický růst České republiky. Zástupci vlády zdůrazňují, že vysoký deficit je využit především na klíčové rozvojové projekty.

před 7 hodinami

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským

Kreml odmítl možnost konání třístranného mírového summitu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem, americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Podle vyjádření z Moskvy nemá takové setkání absolutně žádný smysl, pokud není předem připravena konkrétní dohoda k podpisu. Jakékoliv rozhovory na nejvyšší úrovni bez předchozího ujednání považuje ruská strana za zbytečné. Kreml tím zchladil naděje na brzké osobní jednání lídrů v probíhajícím konfliktu.

před 8 hodinami

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku

Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Bleskové povodně v Nepálu

Katastrofa v Nepálu má přes 900 mrtvých. Počet pohřešovaných hrozivě narůstá

Ničivé bleskové povodně v Nepálu si vyžádaly již nejméně 903 lidských životů. Tamní úřady zároveň hlásí prudký nárůst počtu pohřešovaných osob, jejichž bilance se během šesti dnů záchranných prací vyšplhala na 4 247. Ještě v neděli přitom úřady evidovaly 2 502 nezvěstných. Počet potvrzených obětí rovněž vzrostl z původních 781. Záchranáři v zasažených oblastech každodenně nalézají desítky dalších těl.

před 11 hodinami

včera

Ilustrační foto

Ruský soud vyhodil z voleb stranu bojující proti válce na Ukrajině

Ruský Nejvyšší soud vyhověl žalobě nacionalistické strany Vlast a vyřadil liberální stranu Jabloko ze zářijových parlamentních voleb. Odstraněním celostátní kandidátky této formace ztratili voliči možnost odevzdat hlas jedinému zbývajícímu oficiálnímu politickému subjektu v zemi, který otevřeně vystupuje proti válce na Ukrajině a vyzývá k uzavření příměří. Verdikt vyvolal protest před budovou soudu, kde se shromáždily stovky převážně mladých lidí.

včera

Reykjavík

Proč Islanďané odmítli vstup do EU? Na vině jsou ryby i mladí

Obyvatelé Islandu v referendu odmítli obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií. Proti obnovení jednání se vyslovilo 52,8 procenta voličů, zatímco pro bylo 47,2 procenta hlasujících. Výsledek představuje neúspěch pro islandskou vládu, která učinila z kampaňového referenda ústřední bod svého volebního období. Volební účast byla podle oficiálních údajů vyšší než při posledních parlamentních volbách.

včera

Bleskové povodně v Nepálu

Hrdina povodní v Nepálu: Ředitel zachránil život 900 studentů

Rychlé rozhodnutí ředitele školy v nepálském okrese Nuwakot zachránilo život devíti stům žáků před ničivou bleskovou povodní. Ředitel školního zařízení Rajendra Dawadi nařídil okamžitou evakuaci pouhých deset minut předtím, než budovu zasáhl proud vody a bahna. Katastrofální záplavy v regionu si již vyžádaly stovky lidských životů a tisíce lidí zůstávají pohřešovány.

včera

Lodní doprava, ilustrační foto

U pobřeží Kypru se převrátila loď s 267 lidmi na palubě, počet mrtvých narůstá

U pobřeží severního Kypru se převrátila cestovní loď Filo Jet, na jejíž palubě se v době neštěstí nacházelo celkem 267 osob. Podle dosavadních oficiálních informací si tragická nehoda vyžádala nejméně sedm lidských životů. Záchranářům se podařilo z moře vytáhnout 237 přeživších, přičemž někteří z nich utrpěli různě závažná zranění. Dalších třiadvacet cestujících a členů posádky zůstává nadále nezvěstných.

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Babiš rovná vztahy s Hradem. Obnoví schůzky s Pavlem

Po dlouhých měsících napětí a vyostřených sporů mezi vládou a Pražským hradem se prezident Petr Pavel a premiér Andrej Babiš dohodli na obnovení společných schůzek. První osobní jednání obou představitelů se uskutečnilo na Úřadu vlády po zasedání Bezpečnostní rady státu. Obě strany se shodly na tom, že vzájemná komunikace je nezbytná, a to především v oblasti zahraniční politiky. Návrat k jednacímu stolu má představovat začátek pozitivní změny ve vzájemných vztazích.

včera

Nedělní debata

ČT představila novou nedělní debatu. Řešil se propad preferencí ANO i neefektivní zadlužování Česka

Česká televize představila novou podobu svého hlavního diskusního pořadu Nedělní debata, který nahradil předchozí formát. Do hlavního politického duelu moderovaného Lukášem Dolanským zasedli vládní vicepremiéři Karel Havlíček za hnutí ANO a Petr Macinka za Motoristy sobě spolu s opozičními lídry Martinem Kupkou z ODS a Vítem Rakušanem ze hnutí STAN. Ústředními tématy diskuse se staly nejnovější volební preference, stav státního rozpočtu, boj s dezinformacemi i nadcházející prezidentská volba. Diskusnímu střetu předcházel úvodní rozbor odborníků zaměřený na aktuální společenskou náladu.

včera

Politico: Rusko plánuje novou pozemní ofenzívu na Kyjev

Ukrajinské zpravodajské služby získaly informace, podle kterých Ruská federace plánuje nové pozemní ofenzívy zaměřené na Kyjev a Černihiv. Informaci webu Politico sdělil zástupce vedoucího ukrajinské prezidentské kanceláře Pavlo Palisa. Podle něj dostali ruští vojenští velitelé od politických představitelů v Kremlu za úkol připravit a naplánovat útoky na obě tato města. Kyjev v současnosti tyto zprávy vyhodnocuje a přijímá příslušná opatření.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy