Trump hrozí Íránu zničením největšího pole zemního plynu na světě

Trump ve svém prohlášení na síti Truth Social uvedl, že Izrael se v hněvu nad událostmi v regionu rozhodl k násilnému úderu na toto klíčové íránské zařízení. Prezident zároveň zdůraznil, že Washington o tomto konkrétním izraelském plánu dopředu nic nevědělo. Stejně tak podle jeho slov nebyl o záměru informován ani Katar, který s Íránem toto obří ložisko v Perském zálivu sdílí.

Situace se vyostřila poté, co Írán v odvetě za izraelský úder napadl katarská zařízení na zpracování zkapalněného zemního plynu. Podle Trumpa Teherán zaútočil nespravedlivě, protože neznal všechna fakta týkající se incidentu v South Pars. Prezident varoval, že pokud bude Írán v útocích na nevinné strany pokračovat, USA zasáhnou silou, jakou tato země dosud nikdy nezažila.

Zatímco Bílý dům oficiálně popírá jakoukoli spojitost s izraelskou operací, dva izraelští představitelé sdělili médiím, že úder byl se Spojenými státy koordinován. Tato rozporuplná tvrzení přicházejí ve chvíli, kdy se region potýká s rozsáhlými škodami na energetických uzlech. Íránské balistické rakety totiž dvakrát během dvanácti hodin zasáhly katarské průmyslové město Ras Laffan.

Ministerstvo obrany v Kataru potvrdilo, že tamní hlavní energetický uzel utrpěl po íránských útocích rozsáhlé škody. Problémy hlásí také Abú Zabí, kde musely být dočasně přerušeny plynové operace na klíčových místech. Stalo se tak poté, co na tamní zařízení dopadly trosky sestřelených raket, což vyvolalo obavy o bezpečnost personálu i technologií.

Do diplomatické a vojenské rozepře se vložila také Saúdská Arábie, která oznámila, že si vyhrazuje právo na vojenskou akci proti Teheránu. Rijád informoval o úspěšném zachycení dronů, z nichž jeden směřoval přímo na plynárenské zařízení. Napětí dále eskalovalo rozhodnutím Kataru, který se rozhodl vyhostit íránské vojenské a bezpečnostní přidělence.

Na energetických trzích se tyto události projevily okamžitým nárůstem cen ropy, která ve středu poskočila na 110 dolarů za barel. Analytici upozorňují, že poškození infrastruktury pro těžbu a zpracování surovin může mít dlouhodobé následky. Oprava takto složitých zařízení by mohla trvat měsíce i roky, což prodlužuje globální energetickou krizi.

Význam ložiska South Pars je pro Írán i zbytek světa zcela zásadní, neboť jde o největší zdroj domácích dodávek energie v zemi. Výpadky v této oblasti přímo ovlivňují schopnost Íránu vyrábět elektřinu a vytápět domácnosti. Pole celkově obsahuje odhadem 1 800 bilionů krychlových stop využitelného plynu, což by teoreticky stačilo na pokrytí celosvětové spotřeby po dobu 13 let.

Kromě útoků na pozemní cíle se konflikt přenesl i na moře, kde britská námořní agentura ohlásila zásahy dvou plavidel neznámými projektily. K incidentům došlo v oblasti Perského zálivu brzy ráno ve čtvrtek. Od začátku války nahlásilo problémy v Hormuzském průlivu a Ománském zálivu již více než dvacet ropných tankerů a nákladních lodí.

Izraelská armáda mezitím pokračuje v ofenzivě a oznámila, že během středy zasáhla 200 cílů v západním a centrálním Íránu. Mezi zasaženými objekty je především vojenská infrastruktura, kterou Teherán využívá k podpoře svých operací. Izrael také potvrdil, že zachytil rakety vypálené z íránského území, jejichž úlomky zabily jednoho cizince v regionu Šaron.

Situace se zhoršila i na okupovaném Západním břehu Jordánu, kde fragmenty raket zasáhly kadeřnictví. Podle izraelské armády při tomto incidentu zahynuly nejméně tři ženy. Vojenské zdroje uvedly, že tragédii způsobila íránská kazetová munice, která dopadla do obydlené oblasti během probíhající přestřelky mezi oběma státy.

Spojené arabské emiráty označily útoky na infrastrukturu spojenou se South Pars za nebezpečnou eskalaci, která ohrožuje nejen dodávky energií, ale i regionální stabilitu. Katar se vyjádřil podobně a kroky vedoucí k poškození ložiska nazval nezodpovědnými.