Americký prezident Donald Trump jednostranně oznámil prodloužení dvoutýdenního příměří s Íránem. Učinil tak uprostřed horečnatých snah o návrat obou stran k jednacímu stolu. Trump, který krátce předtím naznačoval bezprostřední vojenský útok, se rozhodl své plány dočasně pozastavit.
Na platformě Truth Social prezident uvedl, že k tomuto kroku přistoupil na žádost pákistánských lídrů, polního maršála Asima Munira a premiéra Šehbáze Šarífa. Své rozhodnutí zdůvodnil tím, že íránská vláda je v současné době značně roztříštěná. Zároveň nařídil americké armádě, aby pokračovala v blokádě a zůstala v plné pohotovosti.
Podmínkou pro udržení příměří je předložení návrhu na mír ze strany íránských vyjednavačů. Trump zdůraznil, že klid zbraní potrvá tak dlouho, dokud nebudou jednání uzavřena jedním či druhým směrem. Toto oznámení přišlo v den, kdy byla odložena očekávaná cesta viceprezidenta JD Vance do Islámábádu.
Trumpův náhlý obrat se setkal s ostrou reakcí Muhammada Bágira Ghalibáfa, předsedy íránského parlamentu, který vede tamní vyjednávací tým. Jeho poradce odmítl prodloužení příměří jako taktiku, která má Spojeným státům získat čas pro překvapivý úder. Celý návrh označil za lest.
Íránská strana je vůči americkému postoji velmi kritická a naznačuje, že se nehodlá podřídit. Představitelé režimu vzkázali, že poražená strana nemůže diktovat podmínky. Podle jejich vyjádření je současná blokáda neudržitelná a musí být vyřešena vojenskou reakcí.
Napětí mezi oběma zeměmi vzrostlo po pátečních příspěvcích na sociálních sítích, ve kterých Trump prohlásil vítězství a vykreslil Írán jako kapitulující zemi. Tato rétorika rozzuřila vedení Islámských revolučních gard, což vedlo k opětovnému uzavření Hormuzského průlivu. Předtím přitom ministr zahraničí Abbás Araghčí deklaroval, že průliv bude otevřen.
Pákistánský premiér Šaríf, který v celém konfliktu působí jako hlavní prostředník, Trumpovi za rozhodnutí poděkoval. Ujistil, že Pákistán bude nadále vyvíjet upřímné úsilí o vyjednané urovnání konfliktu. Trump přitom dříve v rozhovoru pro CNBC tvrdil, že nechce příměří prodloužit a trval na tom, že USA jsou v silné pozici.
Americký prezident a ministr financí Scott Bessent potvrdili, že i přes příměří bude námořní blokáda pokračovat. Bessent uvedl, že se strategie vyplácí, protože zásobníky na ostrově Chark budou brzy plné, což donutí íránské ropné vrty k zastavení těžby. USA tím chtějí nadále zvyšovat tlak na Teherán.
Oficiální íránská média potvrdila, že žádná íránská delegace v Islámábádu zatím není. Ghalibáf obvinil amerického prezidenta ze snahy proměnit jednání v akt kapitulace. Írán podle něj nepřistoupí na vyjednávání pod stínem výhrůžek a připravuje nové kroky na bojišti.
Blokáda íránských přístavů zůstává zásadní překážkou pro další kolo rozhovorů. Teherán opakovaně vyzval k jejímu ukončení, což však Washington odmítá. Šéf Mezinárodní agentury pro energii Fatih Birol varoval, že dopad konfliktu na ropu a plyn představuje největší krizi v dějinách energetických trhů.
Uzavření Hormuzského průlivu ohrožuje světovou ekonomiku, jelikož se přes něj přepravuje pětina globálních zásob ropy a plynu. Americké síly navíc nedávno zadržely ropný tanker podezřelý z pašování íránské suroviny v Asii. Íránské ministerstvo zahraničí tento krok označilo za námořní pirátství a státní terorismus.
Pákistánští představitelé, včetně ministra zahraničí Ishaka Dara, vyvíjejí intenzivní úsilí o uspořádání druhé fáze rozhovorů. V hlavním městě Islámábád platí přísná bezpečnostní opatření a úřady jsou uzavřeny. Analytici upozorňují, že neúspěch těchto jednání by byl pro Pákistán diplomatickou ostudou.
Související
Harry a Meghan nevysvětlili odchod z USA. Trump mlčí, i když na něj poukazují
Kimova sestra reagovala na Trumpův záměr jednat se severokorejským vůdcem
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Výhled počasí na poslední víkend prázdnin. Sluníčko moc svítit nebude
včera
Harry a Meghan nevysvětlili odchod z USA. Trump mlčí, i když na něj poukazují
včera
Prohra v Bělehradě byla poslední kapkou. Plzeň se rozloučila s trenérem Hyským
včera
Ministerstvo reaguje na útoky na pracovníky OSPOD. Podává trestní oznámení
Aktualizováno včera
Policie vyšetřuje útok v rodině na Karlovarsku. Podezřelého hledal i vrtulník
včera
U Zadaru spadlo letadlo na cestě z Česka. Zemřeli dva lidé
včera
Další ztráta pro fotbalovou Spartu. Opora týmu Sörensen přestoupil do Kodaně
včera
Kimova sestra reagovala na Trumpův záměr jednat se severokorejským vůdcem
včera
V Česku se otevřel další úsek dálnice, která je alternativou k D1
včera
Pro ODS je to uzavřená věc, řekl Kupka k obžalobě exministra Blažka
včera
Ebola už zasáhla území větší než Francie. WHO se rozhodla pro experiment s vakcínou
včera
Čeští atleti poprvé od roku 1938 nepřivezli z ME žádnou medaili. Přichází kritika od legend
včera
Jedno vozidlo, 13 zraněných. Na dálnici D11 se stala vážná nehoda
včera
Íránský prezident Pezeškján naznačil, jak si představuje konec války s USA
včera
Máte to mimořádně náročné, řekl Babiš zemědělcům na Zemi živitelce
včera
Pádem větrníku na Přerovsku se zabývá policie. Od července byl mimo provoz
včera
Zelenskyj odsoudil smrtící ruský útok na obchodní centrum. Pohřešují se i děti
včera
Deštivé počasí spláchlo zejména Čechy. Spadlo i přes 90 milimetrů srážek
včera
Počasí příští týden: Do Česka se opět vrátí tropické teploty
21. srpna 2026 21:38
Porážka antigorbačovovského puče před 35 lety otevřela cestu k rozšíření NATO
V povědomí tuzemské populace je datum 21. srpna bytostně spojeno s vojenským obsazením Československa zosnovaného v roce 1968 Sovětským svazem a čtyřmi dalšími členy organizace Varšavské smlouvy, studenoválečného protipólu Severoatlantické aliance. V mediální smršti, která toto výročí každoročně doprovází, poněkud zapadají události, k nimž došlo v Sovětském svazu o 23 let později, tedy krachu pokusu zastánců tvrdé linie odstavit od moci reformního vůdce Michaila Gorbačova a zvrátit směr vývoje, který umožnil jeho liberalizační kurz. Jednalo se přitom o zásadní moment pro utváření post-studenoválečného světa.
Zdroj: Matěj Bílý