Trump oznámil, že s Íránem uzavřel čtrnáctidenní příměří. Žádá okamžité otevření Hormuzského průlivu

Zásadní podmínkou pro udržení tohoto dočasného míru je však okamžité, úplné a bezpečné otevření Hormuzského průlivu ze strany Íránu. Trump dal jasně najevo, že pozastavení vojenských operací je přímo vázáno na zprovoznění této strategické námořní cesty. Pokud Írán tuto podmínku nesplní, hrozba obnovení ničivé síly, kterou prezident dříve avizoval, zůstává stále ve hře.

Rozhodnutí o příměří bylo podle šéfa Bílého domu ovlivněno intenzivními rozhovory s pákistánským premiérem Šehbázem Šarífem a polním maršálem Ásimem Munírem. Právě Pákistán v posledních dnech vystupoval jako klíčový mediátor a oficiálně žádal Washington o odklad plánovaného masivního úderu. Trump pákistánského premiéra označil za velmi respektovaného muže, jehož slovo mělo při rozhodování váhu.

Prezident Trump své rozhodnutí odůvodnil tím, že americké ozbrojené síly již splnily, a dokonce překonaly všechny stanovené vojenské cíle. Podle jeho vyjádření na platformě Truth Social jsou nyní Spojené státy velmi blízko k dosažení definitivní dohody o dlouhodobém míru na Blízkém východě. Příměří má sloužit jako časové okno pro dotažení posledních detailů tohoto historického dokumentu.

Írán zaslal Spojeným státům a Izraeli desetibodový plán, který Trump označil za „použitelný základ pro vyjednávání“. Ačkoli konkrétní body plánu zatím nejsou veřejnosti známy, prezident tvrdí, že většina sporných otázek z minulosti již byla vyřešena. Dva týdny klidu mají umožnit, aby byla celá dohoda formálně dokončena a následně uvedena v platnost.

Podle vysoce postaveného představitele Bílého domu se k tomuto čtrnáctidennímu příměří připojil také Izrael. Ten souhlasil s dočasným zastavením své bombardovací kampaně, dokud budou probíhat diplomatická jednání. Tato koordinace mezi spojenci naznačuje, že tlak na Írán byl jednotný a směřoval k vynucení diplomatického ústupku v podobě zmíněného desetibodového plánu.

Íránská státní média však událost interpretují zcela odlišně a hovoří o velkém vítězství Teheránu. Podle prohlášení íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti byl Washington donucen přijmout íránské podmínky k ukončení války. Tamní tisk Trumpův krok dokonce označil za „ponižující ústup“ od jeho předchozí agresivní rétoriky vůči islámské republice.

Na zprávu o příměří okamžitě zareagovaly světové trhy, kde došlo k prudkému propadu cen ropy. Cena severomořské ropy Brent klesla o téměř šest procent, zatímco americká lehká ropa odepsala přes osm procent své hodnoty. I přes tento pokles však ceny zůstávají výrazně vyšší než před vypuknutím konfliktu na konci února, což odráží přetrvávající nejistotu v regionu.

Pozitivně reagovaly také americké akciové trhy, kde futures na hlavní indexy, jako jsou Dow Jones a S&P 500, zaznamenaly po oznámení znatelný nárůst. Investoři přivítali naději na deeskalaci konfliktu, který v posledních týdnech ochromoval globální obchod. Stabilizace situace v Hormuzském průlivu je vnímána jako klíčový faktor pro další hospodářský vývoj.

V pákistánském Islámábádu probíhala diplomatická aktivita až do pozdních nočních hodin. Ministr zahraničí Ischák Dar vedl sérii hovorů se svými protějšky z Egypta, Saúdské Arábie, Turecka a Maroka. Cílem těchto konzultací byla koordinace postupu regionálních hráčů a zajištění toho, aby příměří nebylo narušeno žádnou z bojujících stran v terénu.

Navzdory optimistickým prohlášením zůstává ve vzduchu mnoho nezodpovězených otázek o budoucím vývoji. Není jasné, zda Trump po uplynutí dvou týdnů skutečně vyhlásí konečné vítězství, nebo zda se v případě neúspěchu rozhovorů vrátí k vojenské síle. Některé zdroje naznačují, že možnost dalších náletů po skončení příměří stále existuje jako páka pro finální fázi jednání.

Donald Trump uzavřel své prohlášení slovy, že je pro něj ctí být u zrodu řešení tohoto dlouhodobého problému, čímž naznačil své ambice na trvalý mírový odkaz.