Trump podlehl lobbistům, Írán nechystal 11. září ani Pearl Harbor, říká končící šéf protiteroristického oddělení

Kent v rozhovoru s vlivným konzervativním moderátorem Tuckerem Carlsonem zdůraznil, že tajné služby neměly k dispozici data o připravovaném útoku. Konkrétně uvedl, že nebyly zachyceny žádné plány na akci, která by se dala přirovnat k událostem z 11. září nebo k napadení Pearl Harboru. Podle něj chyběly důkazy o tom, že by Íránci plánovali k určitému datu v březnu zahájit takto rozsáhlou operaci.

V rozhovoru dále vysvětlil, že íránská strana postupuje při stupňování napětí velmi uvážlivě a systematicky. Podle jeho názoru jsou Íránci při využívání eskalačního žebříčku mimořádně obezřetní a racionální. Kent zopakoval, že varování před útokem na některou z amerických základen, který by připomínal historické katastrofy, se v hlášeních neobjevilo.

Důvodem k ukončení jeho působení v administrativě byly podle úterního oznámení neshody ohledně probíhajícího válečného konfliktu s Íránem. Zatímco Kent hovoří o absenci specifických hrozeb, Bílý dům zastává v této otázce odlišné stanovisko. Oficiální místa opakovaně argumentují bezprostřední jadernou hrozbou, kterou má Írán představovat pro bezpečnost. Právě tato údajná hrozba slouží americké vládě jako hlavní podnět k provádění vojenských úderů proti íránským cílům.

Kent v úterý rezignoval na svou funkci na protest proti probíhající válce v Íránu. Pětačtyřicetiletý veterán speciálních sil a CIA své rozhodnutí oznámil v otevřeném dopise zveřejněném na sociální síti X, ve kterém prezidenta vyzval k okamžité změně kurzu a ukončení konfliktu. 

Kent ve svém zdůvodnění uvedl, že Írán nepředstavoval pro Spojené státy žádnou bezprostřední hrozbu. Podle jeho slov byla válka zahájena pod tlakem Izraele a vlivných lobbistických skupin v USA. Tvrdí rovněž, že vysocí izraelští představitelé a někteří američtí novináři šířili dezinformace, které měly prezidenta přesvědčit o nutnosti útoku a v konečném důsledku podkopaly jeho vlastní politickou platformu „Amerika na prvním místě“.

Joe Kent byl dlouholetým a loajálním stoupencem Donalda Trumpa. Do čela protiteroristického centra, kde podléhal ředitelce národních zpravodajských služeb Tulsi Gabbardové, byl jmenován na začátku Trumpova druhého funkčního období. Jeho potvrzení v Senátu bylo provázeno kritikou ze strany demokratů, a to zejména kvůli jeho dřívějším vazbám na extremistické skupiny nebo zpochybňování výsledků voleb v roce 2020.

Osobní motivace k rezignaci je u Kenta hluboce spojena s jeho rodinnou historií. V dopise připomněl svou manželku Shannon Kentovou, námořní kryptoanalytičku, která zahynula v roce 2019 při sebevražedném útoku v Sýrii. Kent, který sám absolvoval jedenáct zahraničních nasazení včetně bojů v Iráku, zdůraznil, že nemůže podporovat vysílání další generace Američanů do války, která podle něj neslouží zájmům občanů a neospravedlňuje ztráty na životech.

K situaci se vyjádřil také předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson, který v téže době komentoval další vývoj operací. Johnson během středy potvrdil, že americká mise v Íránu by měla být již brzy zdárně ukončena.

Předseda sněmovny se tímto vyjádřením ztotožnil s dřívějšími slovy prezidenta Donalda Trumpa. Ačkoliv násilí v daném regionu i nadále přetrvává, Johnson věří v rychlé uzavření celého konfliktu. Na dotaz ohledně finančních nákladů na vedení války však odmítl uvést konkrétní částku s tím, že ji nelze přesně vyčíslit.

Podle Johnsona je operace stále aktivní, a proto jsou veškeré kalkulace v tuto chvíli předčasné. Když byl konfrontován se svými dřívějšími výroky o brzkém konci, odkázal na podobná vyjádření vrchního velitele ozbrojených sil. Poznamenal, že od začátku konfliktu uplynulo pouze několik týdnů a mise je podle něj téměř splněna.

Později však před novináři připustil, že se objevily určité komplikace, které mohou původní časový harmonogram ovlivnit. Zmínil především situaci v Hormuzském průlivu, který je klíčovou cestou pro světové dodávky ropy. Uzavření této strategické vodní cesty způsobuje podle jeho slov určité zdržení v celkovém postupu.

Aktuální dění kolem Hormuzského průlivu označil Johnson za faktor, který ukončení americké přítomnosti v regionu poněkud oddaluje. I přes tyto potíže však nadále trvá na tom, že se vojenské působení Spojených států v Íránu uzavře ve velmi blízké budoucnosti. Celá operace je tak v současné době ovlivněna strategickými blokádami na důležitých námořních trasách.