Trump pohrozil uvalením cel na státy, které nesouhlasí s anexí Grónska

Tento stupňující se tlak přichází v momentě, kdy je Grónsko pod správou Dánska jako jeho autonomní území. Trump zatím neupřesnil, kterých zemí by se případné dovozní daně týkaly, ani na základě jaké právní autority by je v této souvislosti vyhlásil.

Jeho slova však vyvolala okamžitou reakci v Evropě i na americké domácí scéně. Zatímco Trump mluvil o trestech pro odpůrce, v samotném Grónsku v tu chvíli pobývala delegace amerických zákonodárců z obou hlavních politických stran, aby místním představitelům vyjádřila podporu.

Demokratický senátor Chris Coons, který delegaci vede, zdůraznil, že cílem jejich cesty je především naslouchat místním a „snížit teplotu“ v napjatých diplomatických vztazích. Ke skupině se připojili i někteří republikáni, kteří vyjadřují znepokojení nad prezidentovými plány.

V Nuuku se zákonodárci setkali s dánskou premiérkou Mette Frederiksenovou i jejím grónským protějškem Jensem-Frederikem Nielsenem. Místní politička Aaja Chemnitzová po jednání uvedla, že podpora ze strany amerického Kongresu jí dává naději, protože Grónsko nyní spojence potřebuje více než kdy jindy.

Situace má i výrazný vojenský rozměr. USA již v Grónsku provozují základnu Pituffik, která slouží ke sledování raket a námořního provozu. Podle stávajících dohod s Dánskem mohou Američané svou vojenskou přítomnost na ostrově navyšovat, Trumpovi to však nestačí a požaduje přímé vlastnictví území, aby jej mohl „bránit“ před vlivem Ruska a Číny.

Dánsko v reakci na to varovalo, že jakýkoliv pokus o vojenské převzetí by znamenal konec NATO. Na podporu Kodaně už vyslaly své průzkumné jednotky do oblasti státy jako Francie, Německo či Velká Británie.

Navzdory hrozbám z Bílého domu probíhají v zákulisí pokusy o diplomatický kompromis. Viceprezident JD Vance a ministr zahraničí Marco Rubio jednali s dánskými a grónskými představiteli o nalezení „střední cesty“, která by uspokojila Trumpovy požadavky, aniž by došlo k narušení suverenity Dánska.