Trump pohrozil uvalením cel na státy, které nesouhlasí s anexí Grónska

Libor Novák

17. ledna 2026 9:37

Donald Trump
Donald Trump Foto: The White House

Americký prezident Donald Trump přitvrdil ve své rétorice ohledně Grónska a pohrozil uvalením obchodních cel na státy, které nebudou sdílet jeho ambici toto území anektovat. Během pátečního setkání v Bílém domě, které se původně mělo týkat zdravotní péče, prohlásil, že Spojené státy Grónsko nezbytně potřebují pro svou národní bezpečnost. Podle Trumpa existují dvě cesty, jak ostrova dosáhnout – buď „po dobrém“, tedy koupí, nebo „po zlém“, což mnozí interpretují jako hrozbu vojenskou silou.

Tento stupňující se tlak přichází v momentě, kdy je Grónsko pod správou Dánska jako jeho autonomní území. Trump zatím neupřesnil, kterých zemí by se případné dovozní daně týkaly, ani na základě jaké právní autority by je v této souvislosti vyhlásil.

Jeho slova však vyvolala okamžitou reakci v Evropě i na americké domácí scéně. Zatímco Trump mluvil o trestech pro odpůrce, v samotném Grónsku v tu chvíli pobývala delegace amerických zákonodárců z obou hlavních politických stran, aby místním představitelům vyjádřila podporu.

Demokratický senátor Chris Coons, který delegaci vede, zdůraznil, že cílem jejich cesty je především naslouchat místním a „snížit teplotu“ v napjatých diplomatických vztazích. Ke skupině se připojili i někteří republikáni, kteří vyjadřují znepokojení nad prezidentovými plány.

V Nuuku se zákonodárci setkali s dánskou premiérkou Mette Frederiksenovou i jejím grónským protějškem Jensem-Frederikem Nielsenem. Místní politička Aaja Chemnitzová po jednání uvedla, že podpora ze strany amerického Kongresu jí dává naději, protože Grónsko nyní spojence potřebuje více než kdy jindy.

Situace má i výrazný vojenský rozměr. USA již v Grónsku provozují základnu Pituffik, která slouží ke sledování raket a námořního provozu. Podle stávajících dohod s Dánskem mohou Američané svou vojenskou přítomnost na ostrově navyšovat, Trumpovi to však nestačí a požaduje přímé vlastnictví území, aby jej mohl „bránit“ před vlivem Ruska a Číny.

Dánsko v reakci na to varovalo, že jakýkoliv pokus o vojenské převzetí by znamenal konec NATO. Na podporu Kodaně už vyslaly své průzkumné jednotky do oblasti státy jako Francie, Německo či Velká Británie.

Navzdory hrozbám z Bílého domu probíhají v zákulisí pokusy o diplomatický kompromis. Viceprezident JD Vance a ministr zahraničí Marco Rubio jednali s dánskými a grónskými představiteli o nalezení „střední cesty“, která by uspokojila Trumpovy požadavky, aniž by došlo k narušení suverenity Dánska. 

včera

První vyjádření z USA: Washington nemá důvod zpochybňovat, že byl Navalnyj zavražděn, prohlásil Rubio

Související

Ilustrační foto

Trump zasadil boji s oteplováním smrtelnou ránu. Éra klimatických regulací je definitivně u konce

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Bílém domě pojal své oznámení o rozsáhlém zrušení federální klimatické politiky jako politický triumf nad „radikální“ ekologickou agendou Demokratické strany. Tento krok, který patří k nejvýznamnějším v jeho druhém funkčním období, zrušil vědecké zjištění z roku 2009 z dob Baracka Obamy. To po dobu téměř sedmnácti let sloužilo jako právní základ pro snižování emisí z automobilů a elektráren s odůvodněním, že znečištění poškozuje veřejné zdraví.
Prezident Trump v Mar-a-Lago.

„Největší deregulace v americké historii.“ Trump zrušil vědecké rozhodnutí omezující plyny oteplující planetu

Americký prezident Donald Trump přistoupil k zásadnímu kroku a zrušil vědecké rozhodnutí z éry Baracka Obamy, které tvořilo základ pro veškerá federální opatření omezující plyny oteplující planetu. Takzvaný „endangerment finding“ neboli zjištění o ohrožení z roku 2009 konstatovalo, že řada skleníkových plynů představuje hrozbu pro veřejné zdraví. Toto rozhodnutí se stalo právním pilířem snah o snižování emisí, zejména v oblasti motorových vozidel.

Více souvisejících

Donald Trump ,  USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

před 47 minutami

Marco Rubio

Souboj o přízeň Evropy odstartoval. V Mnichově proběhla veřejná přetahovaná mezi USA a Čínou

Na Mnichovské bezpečnostní konferenci se o víkendu odehrál diplomatický souboj o budoucí směřování světového řádu. Jen několik minut poté, co americký ministr zahraničí Marco Rubio ve svém projevu ujistil evropské spojence, že k sobě obě strany patří, vystoupil se svou nabídkou jeho čínský protějšek Wang I. Čínský diplomat prohlásil, že Čína a Evropská unie jsou partnery, nikoliv rivaly. Podle něj je klíčové tento vztah udržet, aby se předešlo rozdělení mezinárodního společenství.

před 1 hodinou

Následky ruského útoku na výškový obytný dům

Opravdu má Putin zájem o mír? Rusko stále častěji míří na civilisty, počet mrtvých na Ukrajině rapidně vzrostl

Počet civilních obětí způsobených výbuchy na Ukrajině vzrostl během roku 2025 o 26 %. Tento nárůst odráží intenzivnější ruské útoky na ukrajinská města a kritickou infrastrukturu. Podle údajů monitorovací skupiny Action on Armed Violence (AOAV) bylo v důsledku výbušného násilí hlášeno 2 248 mrtvých. Dalších 12 493 civilistů utrpělo podle médií zranění.

před 2 hodinami

Mrazivé ráno v Praze

Počasí přinese tento týden další silné mrazy, o víkendu se výrazně oteplí

Nadcházející týden v České republice nabídne velmi rozmanitou meteorologickou podívanou, ve které se vystřídají ledové dny s výrazným oteplením. Zatímco v pracovní dny bude počasí ovládat mráz, o víkendu se dočkáme citelné změny. Víkendový nárůst teplot by mohl teploměry vyhnat až k hranici deseti stupňů Celsia.

včera

včera

Filip Turek (Motoristé) na jednání vlády ČR (9.2.2026)

Motoristé navrhnou nového ministra životního prostředí. Má dělat vše co mu Turek řekne

Vládní strana Motoristé sobě je připravena učinit zásadní ústupek v rámci vleklého sporu o obsazení postu ministra životního prostředí. Poslanec Filip Turek, který byl dosavadním a jediným kandidátem strany na tento úřad, v neděli vpodvečer oznámil, že hnutí nabídne premiéru Andreji Babišovi jiné jméno. Tímto krokem chtějí Motoristé vyřešit několik měsíců trvající patovou situaci.

včera

Lisa Vitozziová

Vitozziová získala ve stíhačce první italské olympijské biatlonové zlato. Voborníková sahala po TOP 10

Po mužském stíhacím závodě jeli svůj stíhací závod v rámci nedělního programu Zimních olympijských her i biatlonistky. Zatímco mezi muži nejlepší Češi uzavírali první dvacítku, v ženském závodě to vypadalo z českého pohledu po většinu času nadějněji, jelikož Tereza Voborníková byla blízko umístění v elitní desítce. To si ale odstřelila dvěma chybami na poslední střelecké položce a nakonec se musela spokojit s 18. místem. Pro nečekané italské zlato si dojela střelecky bezchybná Lisa Vitozziová, která tak pro svou zemi získala první italské olympijské zlato z tohoto sportu.

včera

Eva Adamczyková

Další medaile pro Česko ze snowboardové disciplíny byla daleko. Oba české týmy skončily ve čtvrtfinále

Stalo se zvykem díky posledním Zimním olympijským hrám očekávat cenné kovy pro české sportovce i ze snowboardových disciplín a to především zásluhou Evy Adamczykové a Ester Ledecké. Proto možná mnohé pohledy českých fanoušků směřovaly v neděli i na svah v Livignu v době, kdy se tam jel týmový závod ve snowboardcrossu. Aby také ne, jelikož poprvé v historii nasadila česká výprava do tohoto závodu hned dva páry – Kryštof Choura-Eva Adamczyková a Radek Houser-Karolína Hrůšová. Tentokrát ale naděje třeba i finále s dvojím českým zastoupením zhasly už po čtvrtfinálových jízdách.

včera

včera

Česko na Staroměstském a Václavském náměstí mohutně demonstruje na podporu Pavla

Česko zažije v březnu demonstraci na Letné, oznámil Minář

Předseda spolku Milion chvilek Mikuláš Minář oznámil na sociální síti X ambiciózní plán uspořádat 21. března masivní shromáždění na pražské Letné. Tato akce je podmíněna získáním jednoho milionu podpisů pod výzvu „Stojíme za prezidentem“, k čemuž má spolek aktuálně velmi blízko. K dnešnímu dni se pod petici podepsalo již téměř 770 000 občanů, což organizátory naplňuje optimismem ohledně dosažení stanoveného cíle.

včera

Michal Krčmář

Stíhací závod biatlonistů zvládl nejlépe Švéd Ponsiluoma. Nejlepší Češi uzavírali první dvacítku

Vzhledem k tomu, že ve sprinterském závodě mužů byl nejlepším Čechem až dvacátý Vítězslav Hornig a další Češi do nedělního stíhacího závodu vystartovali až ze zadních pozic, nedalo se bohužel ani v tomto závodě čekat, že se čeští fanoušci získají na této olympiádě v Miláně a Cortině d´Ampezzo první české biatlonové medaile. Nakonec se museli spokojit s dvěma umístěními v elitní dvacítce, neboť nejlepším Čechem byl nakonec Michal Krčmář na 18. místě a jen o místo za ním se umístil Hornig. V tomto závodě byla přerušena francouzsko-norská dominance Švédem Martinem Ponsiluomou, který se ke zlatu vyšvihl ze sedmého místa.

včera

Český hokejový tým

České hokejisty čeká složitější cesta k bojům o medaile. Se Švýcary prohráli v prodloužení

Poslední zápas ve skupině A hokejového turnaje v rámci právě probíhajících Zimních olympijských her v Miláně a Cortině d´Ampezzo mezi Českem a Švýcarskem byl o tom, kdo z těchto týmů bude mít lehčí cestu k bojům o medaile. Bylo tak důležité ho zvládnout. Svěřenci Radima Rulíka začali dobře, když po první třetině vedli 1:0 po krásné akci zakončené Chlapíkem. V závěru druhé třetiny ale přišel podobný blackout jako v zápase s Francií a do třetiny třetiny tak vstupovali Švýcaři s vedením 2:1. Závěr zápasu se Češi snažili soupeře dotáhnout, na první vyrovnání ještě Švýcaři odpověděli, na to druhé v samotném závěru našli odpověď soupeři s helvetským křížem bohužel až v prodloužení. Znamená to tedy, že Češi budou mít složitější cestu k případným medailím.

včera

Česko mohutně demonstruje na podporu Pavla

Tisíce lidí opět vyšly do ulic. Na stovkách míst demonstrují na podporu Pavla

V neděli odpoledne se Česká republika opět stala dějištěm rozsáhlých občanských protestů. Lidé vyšli do ulic ve více než 400 lokalitách, od velkých krajských metropolí až po ty nejmenší vesnice, aby vyjádřili svou podporu prezidentu Petru Pavlovi. Akce, kterou inicioval spolek Milion chvilek pro demokracii, plynule navázala na masivní shromáždění z počátku února v Praze, kde se sešlo na 90 tisíc občanů.

včera

Christine Lagardeová, šéfka Evropské centrální banky

Evropa dostala od Trumpa kopanec do zadku, rozhodně ale nečelí civilizačnímu zániku, shodli se lídři

V rámci Mnichovské bezpečnostní konference vystoupila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová s ráznou obhajobou evropských hodnot. Reagovala tak na dřívější kritiku amerického ministra zahraničí Marca Rubia, přičemž s jistou dávkou ironie prohlásila, že „woke dekadentní Evropa“ rozhodně nečelí civilizačnímu zániku. Jako důkaz uvedla neutuchající zájem mnoha zemí o vstup do tohoto evropského „klubu“, a to i ze stran států mimo kontinent, jako je například Kanada.

Aktualizováno včera

Ministr zahraničí Petr Macinka a bývalá šéfka americké diplomacie Hillary Clintonová

Macinka se na MSC střetl s Clintonovou, obhajoval Trumpovu politiku

Sobotní večerní program Mnichovské bezpečnostní konference vyvrcholil prestižní panelovou diskuzí, která se věnovala hlubokému rozkolu uvnitř západní společnosti. Hlavními aktéry ostré názorové výměny se stali ministr zahraničí Petr Macinka a bývalá šéfka americké diplomacie Hillary Clintonová. Tématem nebyla jen bezpečnostní situace, ale především střet mezi konzervativním viděním světa a progresivismem, který podle Macinky v posledních letech ovládl veřejný prostor na Západě.

včera

Nově zvolený předseda ODS Martin Kupka

Ostuda, mnichovský trapas, truhlík z okresního přeboru vyhořel... Opozice tepe Macinku za hádku s Clintonovou

Mnichovská bezpečnostní konference se v sobotu večer stala dějištěm mimořádně ostrého diplomatického střetu. V rámci panelové diskuze o rozkolu západní společnosti proti sobě stanuli český ministr zahraničí Petr Macinka a bývalá šéfka americké diplomacie Hillary Clintonová. Debata se rychle stočila od bezpečnosti k hlubokému ideologickému sporu mezi konzervatismem a progresivismem, který podle Macinky v posledních letech zcela ovládl západní veřejný prostor.

včera

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

EU zatím nemůže nabídnout Ukrajině datum vstupu, shodují se někteří lídři

Evropská unie není v tuto chvíli připravena nabídnout Ukrajině konkrétní datum vstupu do bloku. Shodli se na tom lotyšský prezident Edgars Rinkēvičs a šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová během bezpečnostní konference v Mnichově. Ačkoliv oba zdůrazňují, že Ukrajina do Evropy patří, proces naráží na potřebu vyřešit širší geopolitické souvislosti a vnitřní připravenost členských států.

včera

Hokejisté Slovenska

Hokejisté Slovenska nečekaně postupují přímo do čtvrtfinále, i přes svou prohru se Švédy

Svým dalším hracím dnem pokračoval v olympijském Miláně hokejový turnaj. Tou asi nejvýznamnější zprávou je, že dalším přímým postupujícím do čtvrtfinále tohoto ostře sledovaného turnaje je vedle Kanady i Slovensko. Stalo se tak paradoxně poté, co naši východní sousedé prohráli svůj poslední zápas ve skupině B se Švédskem 3:5, ovšem právě rozdíl dvou branek byla pro přímý postup důležitá. Definitivně o slovenském přímém postupu rozhodla vysoká výhra Finska nad Itálií 11:0. Lotyšům se povedlo ve skupině C otočit a zvítězit v zápase s Německem. USA pak večer porazila Dánsko 6:3, i když ze začátku měly se svým severským soupeřem potíže.

včera

Marco Rubio

Rubio na MSC vyzval Evropu, aby se připojila k Trumpovu novému světovému řádu

Americký ministr zahraničí Marco Rubio na Mnichovské bezpečnostní konferenci vyzval Evropu, aby se připojila k úsilí Trumpovy administrativy o přetvoření globálního řádu. Podle šéfa americké diplomacie by se nový systém měl zaměřit na suverenitu, reindustrializaci a vojenskou sílu. Rubio ve svém sobotním projevu neprojevil lítost nad snahami Washingtonu o anexi Grónska ani nad ostrou kritikou kontinentu, zvolil však smířlivější tón a zdůraznil touhu „oživit staré přátelství“.

včera

Volodymyr Zelenskyj na MSC

Zelenskyj v Mnichově formuloval podmínky, za kterých Ukrajina přistoupí k podpisu mírové dohody

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na bezpečnostní konferenci v Mnichově jasně formuloval podmínky, za kterých je jeho země ochotna přistoupit k podpisu mírové dohody. Klíčovým požadavkem je bezpečnostní záruka ze strany Spojených států na minimálně 20 let. Tato podmínka přichází před důležitými trilaterálními jednáními mezi Ukrajinou, Ruskem a USA, která mají začít příští týden.

včera

Úleva, pak vystřízlivění. Rubio sklidil za svůj projev vřelý potlesk, Evropa přitom dostala tvrdé ultimátum

Americký ministr zahraničí Marco Rubio vystoupil na 62. mnichovské bezpečnostní konferenci s projevem, který sice navenek působil přátelsky, ale nesl v sobě tvrdé ultimátum. Ačkoliv ho publikum odměnilo bouřlivým potleskem, když označil Spojené státy za „dítě“ Evropy a zdůraznil vzájemnou propojenost, jeho politické poselství bylo neúprosné. Evropští představitelé tleskali především s úlevou, že se nedočkali tak ostrých útoků, jaké loni předvedl JD Vance.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy