Trump poslal armádu na dostřel Íránu. Čas se neúprosně krátí, vzkazuje Teheránu

Prezident Trump vyzval íránské vedení, aby se okamžitě vrátilo k jednacímu stolu a přistoupilo na spravedlivou dohodu, která by zemi trvale znemožnila vlastnit jaderné zbraně. Připomněl přitom loňskou operaci „Midnight Hammer“ z června 2025, během níž americké a izraelské síly drasticky poškodily klíčová íránská jaderná zařízení. Trump varoval, že případný příští útok bude mít pro Írán mnohem ničivější následky, pokud režim odmítne ustoupit americkým požadavkům.

Evropští diplomaté sledují situaci s velkými obavami a očekávají, že krize může vyvrcholit již během nadcházejícího víkendu. Trumpovy požadavky se přitom neomezují pouze na jaderný program, který je po loňských útocích v troskách. Washington nyní požaduje také omezení íránského raketového programu dlouhého doletu a naznačuje, že nejvyšší duchovní vůdce Alí Chameneí by měl opustit politickou scénu. To jsou podmínky, které Teherán dosud rezolutně odmítal jako nepřípustné zasahování do své suverenity.

Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí reagoval prohlášením, že jeho země není ochotna vyjednávat pod přímou vojenskou hrozbou. Přesto neformálními kanály vzkázal americkému zmocněnci Stevu Witkoffovi, že Írán je ochoten k rozhovorům, pokud nebudou doprovázeny ultimáty. Teherán se v posledních hodinách intenzivně snaží o diplomatickou podporu u sousedních arabských států, jako jsou Saúdská Arábie, Katar nebo Egypt, ve snaze najít cestu k deeskalaci konfliktu.

Sousední státy v Perském zálivu, které se obávají íránské odvety, se snaží hrát roli prostředníků. Saúdskoarabský korunní princ Muhammad bin Salmán již íránskému prezidentovi Masúdu Pezeškjánovi přislíbil, že království nedovolí využití svého vzdušného prostoru ani základen pro útoky na Írán. Podobný postoj zaujala většina regionálních hráčů, kteří se obávají, že by se otevřený střet mezi USA a Íránem mohl přelít do celého regionu a ohrozit světovou stabilitu.

Zatímco Trump stupňuje vojenskou rétoriku, někteří analytici upozorňují, že načasování krize může souviset i s domácími problémy v USA, konkrétně s nepokoji v Minnesotě. Faktem však zůstává, že Írán je v současnosti ekonomicky i vojensky výrazně oslaben. Kromě poškozených jaderných komplexů zemi sužuje rekordní inflace a pád měny, což provází brutální potlačování protivládních protestů, které si podle lidskoprávních organizací vyžádalo tisíce obětí.

Íránská armáda v reakci na přítomnost americké flotily vyhlásila nejvyšší stupeň pohotovosti. Teherán varoval, že jakýkoliv úder, i kdyby byl označen za chirurgicky přesný nebo omezený, bude považovat za vyhlášení totální války. Íránští představitelé pohrozili, že jejich cílem se stanou přímo ty základny a body, z nichž budou operace proti nim vedeny.