Trump přestal mlžit o svém zdravotním stavu. Přiznal, že je nemocný

Chronická žilní nedostatečnost (CVI) je časté cévní onemocnění, při kterém žíly na dolních končetinách nedokážou správně odvádět krev zpět k srdci. Důvodem bývají poškozené chlopně v žilách. Podle údajů amerických lékařských institucí trpí tímto stavem zhruba jeden z dvaceti dospělých.

„Jde o velmi běžnou diagnózu a nijak neohrožuje život,“ uvedl pro časopis Time profesor cévní chirurgie Ali Azizzadeh z Cedars-Sinai Medical Center. Podle něj se nemoc projevuje hlavně otoky, bolestí a nepříjemným tlakem v nohou. Životní prognózu ani očekávanou délku života nijak neovlivňuje.

Leavitt oznámila diagnózu ve chvíli, kdy se na sociálních sítích začaly šířit spekulace o otocích prezidentových kotníků a modřinách na rukou. Ty však podle ní vznikly kvůli častému podávání ruky a pravidelnému užívání aspirinu. Na veřejnosti se navíc objevily záběry Trumpovy ruky s nápadně zakrytou modřinou.

Ačkoliv chronická žilní nedostatečnost nepředstavuje akutní riziko, podle lékařských zdrojů, jako je Cleveland Clinic, může při zanedbání vést k závažnějším komplikacím – například k tvorbě bércových vředů, hluboké žilní trombóze, plicní embolii nebo k sekundární lymfedémě. Onemocnění se sice nedá vyléčit, ale příznaky lze efektivně zvládat pomocí kompresních punčoch a pohybových cvičení.

Lékař prezidenta Sean Barbabella ve zprávě, kterou po briefingu obdrželi novináři, uvedl, že testy neprokázaly žádnou hlubokou žilní trombózu ani arteriální poruchy. Srdeční ultrazvuk ukázal normální stav srdce. „Všechny výsledky jsou v mezích normy,“ napsal Barbabella. „Prezident Trump je ve výborné kondici.“

Trump již v dubnu podstoupil každoroční lékařskou prohlídku ve vojenské nemocnici Walter Reed. I tehdy lékaři potvrdili, že je ve velmi dobrém zdravotním stavu.

Chronická žilní nedostatečnost postihuje více než 25 milionů dospělých v USA. Vzniká, když žilní chlopně v dolních končetinách přestanou správně fungovat, a krev se tak místo návratu k srdci začne hromadit v nohách. To zvyšuje tlak v žilách a vede k otokům, bolestem a nepříjemnému tlaku, zejména v oblasti kotníků a lýtek.

Podle odborníků postihuje nemoc častěji ženy než muže – přibližně v poměru 2:1. Důvodem je mimo jiné vliv hormonů (např. estrogenu) a těhotenství. Mezi další rizikové faktory patří vyšší věk, obezita, rodinná anamnéza, prodělané krevní sraženiny a dlouhé stání.

„Když člověk dlouho stojí, stoupá tlak v žilách na nohách, což zatěžuje žilní systém,“ vysvětluje kardiolog John Higgins z Houstonu. Dodává, že prezident – ač jeho pacientem není – „je někdo, kdo je na nohou často“.

Ve většině případů je CVI pouze obtěžující a ne život ohrožující. Otoky se během dne zhoršují, nohy bývají těžké a napjaté. U pacientů se často objevují výrazné otlaky od ponožek nebo zbarvení kůže. Při dlouhodobém neléčeném průběhu může docházet ke ztvrdnutí a ztluštění kůže, což může vést až k tvorbě chronických vředů.

Základem léčby je nošení kompresních punčoch s tlakem 20–30 mmHg, které pomáhají vytlačovat krev zpět směrem k srdci. Punčochy je třeba obléknout ráno a nosit po celý den. V horkých měsících je však mnoho lidí nenosí pravidelně, což zhoršuje příznaky.

Pomáhá také pravidelné zvedání nohou nad úroveň srdce během dne – například při odpočinku na pohovce nebo při práci u stolu. Doporučuje se také cvičení a pohyb, zejména zapojení lýtkových svalů, které podporují oběh. U obézních pacientů se doporučuje redukce hmotnosti.

V pokročilých případech lze využít i jednoduchý ambulantní zákrok zvaný venózní ablace. Při něm se uzavře poškozená žíla, aby se zabránilo zpětnému toku krve. Přesto většina pacientů zvládá nemoc bez nutnosti operace. Jak potvrzuje lékař Higgins, „ve většině případů je stav dobře zvládnutelný konzervativní terapií.“