Mezinárodní situace na Blízkém východě se dále vyhrocuje. Podle zpráv americké stanice CBS, na kterou se odkazuje i BBC, současný prezident Spojených států Donald Trump již schválil vojenské plány na útok proti Íránu. Zatím však nevydal definitivní rozkaz k jejich provedení, přičemž vyčkává, zda Írán neustoupí ze svého jaderného programu.
Nejčastěji se v souvislosti s možným cílem amerického úderu hovoří o zařízení Fordo – podzemním íránském středisku pro obohacování uranu. Prezident Trump k situaci uvedl, že „možná to udělá, možná ne“, a zdůraznil, že mu „došla trpělivost“ a že trvá na „bezpodmínečné kapitulaci“ Íránu.
Íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí však Trumpovy požadavky v televizním projevu odmítl. Varoval, že jakýkoliv americký vojenský zásah bude mít vysokou cenu, a prohlásil, že „íránský národ se nikdy nevzdá“. Trump jeho výzvu k odporu bagatelizoval slovy „hodně štěstí“ a dodal, že nikdo neví, co nakonec udělá.
Válka slov mezi Washingtonem a Teheránem nabírá na obrátkách právě ve chvíli, kdy Izrael stupňuje útoky na íránská vojenská zařízení, včetně jaderných a raketových základen. Írán odpověděl palbou z hypersonických raket, které však podle dostupných zpráv nezpůsobily vážnější škody na izraelském území.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se mezitím v dramatickém videu pochlubil tím, že „Izrael ovládá nebe nad Teheránem“ a že izraelské síly „silou ničí íránské jaderné zařízení, raketovou výzbroj i symboly režimu ajatolláhů“. Podle něj je cílem postupné odstranění veškerých hrozeb ze strany Íránu.
Napětí se přelévá i do diplomatických kruhů. Americký ministr zahraničí Marco Rubio má ve čtvrtek v Bílém domě jednat s britským protějškem Davidem Lammy o dalším postupu vůči Íránu. Spojené státy podle BBC zatím nepožádaly o možnost využití britských vojenských základen na Kypru nebo na ostrově Diego Garcia. Londýn však připouští, že „všechny možnosti jsou na stole“ a že z Washingtonu zatím nepřichází úplný obrázek amerických záměrů.
Zbrojení USA v regionu však naznačuje, že se situace může brzy změnit. K letadlové lodi USS Carl Vinson se připojuje další útočná skupina vedená USS Nimitz, která právě připlouvá z jihovýchodní Asie. Souběžně s tím byly zaznamenány přesuny tankovacích letounů a stíhacích bombardérů F-22 a F-35 z Evropy směrem na Blízký východ.
Americké velvyslanectví v Jeruzalémě již vydalo evakuační plán pro své občany nacházející se na území Izraele. Není však zatím jasné, kolik Američanů hodlá zemi opustit, ani zda bude při evakuaci asistovat americká armáda.
Ministerstvo obrany USA se podle vyjádření ministra obrany Petea Hegsetha připravuje na jakýkoli příkaz prezidenta. Tento postoj znovu potvrzuje spekulace o tom, že Trump vážně zvažuje vojenský zásah – a že jeho rozhodnutí může přijít kdykoliv.
Podle údajů organizace Human Rights Activists se při izraelských úderech na Írán od pátku do současnosti podařilo zabít 585 lidí, z toho 239 civilistů. Írán odpověděl odvetnou palbou asi 400 raket na Izrael, kde zahynulo 24 lidí – podle izraelských zdrojů výhradně civilisté.
Krizi ještě přiostřila kybernetická válka. Íránská státní televize upozornila diváky na hackerský zásah, který vysílal výzvu k povstání proti režimu. Teherán označil video za „nepodstatné“ a vyzval veřejnost, aby ignorovala „rušivé zprávy“, které jsou podle něj dílem „nepřítele“.
Příslušný videozáznam obsahoval záběry z masových protestů z roku 2022 a vyzýval Íránce, aby „převzali kontrolu nad svou budoucností“. Tato výzva zapadá do širšího kontextu hlubokého napětí mezi íránským režimem a jeho vlastní společností, kde mnoho lidí nesouhlasí s autoritářským vedením země.
Související
Trump tvrdí, že válka s Íránem brzy skončí. Zmínil dva cíle pro armádu
Trump může dát zelenou dalšímu útoku na Írán bezprostředně po volbách
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Zelenskyj je připraven setkat se s Putinem na jednání o ukončení války
před 1 hodinou
Hitlerovo Orlí hnízdo vyhořelo. Co s ním bude dál?
před 2 hodinami
USA se chystají na klíčové volby. Republikánům hrozí kvůli Trumpovi ztráta Kongresu
před 3 hodinami
Volby v Izraeli sečteny. Netanjahu nevyhrál, úplnou porážku ale neutrpěl
před 4 hodinami
Předpověď počasí na nový týden. Hrozí mrazy, mrznoucí mlhy i sněžení
včera
Policejní inspekce chce zjistit, jak to bylo s dopisem obviňujícím otce Meghan
včera
Důchodci se nemusí bát. Ministerstvo zmínilo, co se má stát s výchovným
včera
Nejen hokej. Rusové mohou pořádat MS ve vzpírání, byli i na fotbalovém šampionátu
včera
Smutné číslo. Kongo oznámilo přes pět tisíc obětí eboly
včera
Česko dostane další miliardy korun na splnění plánu obnovy
včera
Bývalý princ Andrew čelí novému vyšetřování ve Skotsku. Jde i o Epsteina
včera
Motoristé se neshodnou. Turek nemá problém s ruskými hokejisty na MS
včera
Írán hrozí odvetou, pokud Američané a Izraelci znovu zaútočí
včera
Tusk neustupuje, chce obnovit vládu práva. Nawrocki shání spojence
včera
Zemřel textař Pavel Žák, psal pro hvězdy české popové scény
včera
Trump tvrdí, že válka s Íránem brzy skončí. Zmínil dva cíle pro armádu
včera
Zelenskyj znovu vyzval spojence k činům. Dodávky raket nemohou trvat roky
včera
Očekávání se naplnila. Na horách je až 15 centimetrů sněhu, uvedli meteorologové
včera
Silničáři se připravují na zimu. Spoléhat budou i na jednu novinku
včera
Papež Lev XIV. se zapsal do dějin. Stačilo odevzdat hlas ve volbách
Papež Lev XIV. se stal prvním papežem, který odevzdal hlas v amerických volbách, konkrétně v kongresových volbách uprostřed prezidentského mandátu. Potvrdil to Vatikán, informovala americká zpravodajská stanice CBS News.
Zdroj: Lucie Podzimková