Trump schválil vojenský úder USA proti Íránu

Mezinárodní situace na Blízkém východě se dále vyhrocuje. Podle zpráv americké stanice CBS, na kterou se odkazuje i BBC, současný prezident Spojených států Donald Trump již schválil vojenské plány na útok proti Íránu. Zatím však nevydal definitivní rozkaz k jejich provedení, přičemž vyčkává, zda Írán neustoupí ze svého jaderného programu.

Nejčastěji se v souvislosti s možným cílem amerického úderu hovoří o zařízení Fordo – podzemním íránském středisku pro obohacování uranu. Prezident Trump k situaci uvedl, že „možná to udělá, možná ne“, a zdůraznil, že mu „došla trpělivost“ a že trvá na „bezpodmínečné kapitulaci“ Íránu.

Íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí však Trumpovy požadavky v televizním projevu odmítl. Varoval, že jakýkoliv americký vojenský zásah bude mít vysokou cenu, a prohlásil, že „íránský národ se nikdy nevzdá“. Trump jeho výzvu k odporu bagatelizoval slovy „hodně štěstí“ a dodal, že nikdo neví, co nakonec udělá.

Válka slov mezi Washingtonem a Teheránem nabírá na obrátkách právě ve chvíli, kdy Izrael stupňuje útoky na íránská vojenská zařízení, včetně jaderných a raketových základen. Írán odpověděl palbou z hypersonických raket, které však podle dostupných zpráv nezpůsobily vážnější škody na izraelském území.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se mezitím v dramatickém videu pochlubil tím, že „Izrael ovládá nebe nad Teheránem“ a že izraelské síly „silou ničí íránské jaderné zařízení, raketovou výzbroj i symboly režimu ajatolláhů“. Podle něj je cílem postupné odstranění veškerých hrozeb ze strany Íránu.

Napětí se přelévá i do diplomatických kruhů. Americký ministr zahraničí Marco Rubio má ve čtvrtek v Bílém domě jednat s britským protějškem Davidem Lammy o dalším postupu vůči Íránu. Spojené státy podle BBC zatím nepožádaly o možnost využití britských vojenských základen na Kypru nebo na ostrově Diego Garcia. Londýn však připouští, že „všechny možnosti jsou na stole“ a že z Washingtonu zatím nepřichází úplný obrázek amerických záměrů.

Zbrojení USA v regionu však naznačuje, že se situace může brzy změnit. K letadlové lodi USS Carl Vinson se připojuje další útočná skupina vedená USS Nimitz, která právě připlouvá z jihovýchodní Asie. Souběžně s tím byly zaznamenány přesuny tankovacích letounů a stíhacích bombardérů F-22 a F-35 z Evropy směrem na Blízký východ.

Americké velvyslanectví v Jeruzalémě již vydalo evakuační plán pro své občany nacházející se na území Izraele. Není však zatím jasné, kolik Američanů hodlá zemi opustit, ani zda bude při evakuaci asistovat americká armáda.

Ministerstvo obrany USA se podle vyjádření ministra obrany Petea Hegsetha připravuje na jakýkoli příkaz prezidenta. Tento postoj znovu potvrzuje spekulace o tom, že Trump vážně zvažuje vojenský zásah – a že jeho rozhodnutí může přijít kdykoliv.

Podle údajů organizace Human Rights Activists se při izraelských úderech na Írán od pátku do současnosti podařilo zabít 585 lidí, z toho 239 civilistů. Írán odpověděl odvetnou palbou asi 400 raket na Izrael, kde zahynulo 24 lidí – podle izraelských zdrojů výhradně civilisté.

Krizi ještě přiostřila kybernetická válka. Íránská státní televize upozornila diváky na hackerský zásah, který vysílal výzvu k povstání proti režimu. Teherán označil video za „nepodstatné“ a vyzval veřejnost, aby ignorovala „rušivé zprávy“, které jsou podle něj dílem „nepřítele“.

Příslušný videozáznam obsahoval záběry z masových protestů z roku 2022 a vyzýval Íránce, aby „převzali kontrolu nad svou budoucností“. Tato výzva zapadá do širšího kontextu hlubokého napětí mezi íránským režimem a jeho vlastní společností, kde mnoho lidí nesouhlasí s autoritářským vedením země.

Související

Prezident Trump Analýza

Američané už teď mají v Grónsku volnou ruku. Trump to nechce přijmout, raději rozbije NATO

Ať už jsou výroky Donalda Trumpa o Grónsku míněny jako politický tlak nebo vážná hrozba, narážejí na tvrdou bezpečnostní realitu. Grónsko je klíčovým uzlem americké obrany v Arktidě a USA zde už dnes disponují nástroji, které jim umožňují chránit vlastní území bez napadání spojenců. Agresivní rétorika však nese vysoké systémové riziko, neboť podkopává důvěru uvnitř NATO, vytváří nebezpečný precedent a oslabuje alianční soudržnost. Cena případné eskalace by byla nesmírně vysoká a zaplatily by ji především samotné Spojené státy.

Více souvisejících

Donald Trump USA (Spojené státy americké) Írán

Aktuálně se děje

včera

včera

Ester Ledecká

Snový snowboardový závod pro Česko. V Simonhöhe vyhrála Ledecká, Maděrová třetí

Český snowboarding zažil v pátek neobyčejný historický den. V rakouském Simonhöhe si totiž obě české reprezentantky v tomto sportu Ester Ledecká a Zuzana Maděrová v závodu paralelního obřího slalomu dojely pro cenné kovy. Zatímco Maděrová navázala na předešlé úspěchy v tomto ročníku Světového poháru bronzovou medailí, Ledecká celý závod ovládla a připsala si tak svůj jubilejní 30. triumf v rámci Světového poháru.

včera

Petr Macinka na zasedání nové vlády

Motoristé a SPD se nebrání společnému prezidentskému kandidátovi

Motoristé i zástupci SPD jsou připraveni debatovat o společném kandidátovi současné vládní koalice pro prezidentské volby v roce 2028. O této strategii se v sobotu zmínil premiér Andrej Babiš (ANO), který v minulé volbě prohrál se současným prezidentem Petrem Pavlem. Ten nevylučuje opětovnou kandidaturu. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Prezident Trump

Američané už teď mají v Grónsku volnou ruku. Trump to nechce přijmout, raději rozbije NATO

Ať už jsou výroky Donalda Trumpa o Grónsku míněny jako politický tlak nebo vážná hrozba, narážejí na tvrdou bezpečnostní realitu. Grónsko je klíčovým uzlem americké obrany v Arktidě a USA zde už dnes disponují nástroji, které jim umožňují chránit vlastní území bez napadání spojenců. Agresivní rétorika však nese vysoké systémové riziko, neboť podkopává důvěru uvnitř NATO, vytváří nebezpečný precedent a oslabuje alianční soudržnost. Cena případné eskalace by byla nesmírně vysoká a zaplatily by ji především samotné Spojené státy.

včera

včera

včera

včera

ANO si na sněmu volí vedení. (24.1.2026)

Babiš na sněmu nastínil plán ANO pro prezidentskou volbu. Překvapil omluvou

Nejsilnější politické uskupení v Česku si v sobotu zvolí vedení. Na pražském Chodově se totiž koná sněm hnutí ANO, delegáti by měli v nejvyšší stranické funkci potvrdit premiéra Andreje Babiše. Předseda vlády v dopoledním projevu naznačil postup pro prezidentské volby v roce 2028. Překvapil také omluvou občanům. 

včera

včera

včera

včera

včera

Petr Pavel

Pavel připustil, že bude uvažovat o další prezidentské kandidatuře

Prezident Petr Pavel naznačil, že bude znovu kandidovat do funkce prezidenta. Navázal by tak na své předchůdce Václava Havla, Václava Klause a Miloše Zemana, protože všichni působili na Pražském hradě po dobu dvou funkčních období. Příští prezidentské volby se uskuteční přesně za dva roky v lednu 2028.  

včera

Zimní počasí v Praze

Počasí příští týden: Silné mrazy skončí, místo toho se vrátí sníh

Počasí v příštím týdnu přinese typický zimní mix deště, sněhu a teplot pohybujících se kolem bodu mrazu. Zatímco pondělí odstartuje ve znamení srážek na většině území, v dalších dnech se dočkáme přechodného uklidnění, než se ve středu večer opět přihlásí o slovo sněžení a déšť.

23. ledna 2026 21:50

Na kancelář Ivana Bartoše zaútočil sekerou neznámý útočník

Bývalý předseda Pirátů Ivan Bartoš se stal terčem násilného útoku. Neznámý pachatel v pátek večer zaútočil sekerou na výlohu jeho poslanecké kanceláře v Kutné Hoře. Na místě činu útočník navíc zanechal vzkaz, jehož obsah politik blíže nespecifikoval. Incident se obešel bez zranění, jelikož se v prostorách v danou dobu nikdo nenacházel, a celou záležitost již převzala k vyšetřování policie.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy