Trump se chystal na "nevyhnutelný" útok na Írán. Proč jej nakonec odvolal?

Situace v Bílém domě byla velmi napjatá a panovalo přesvědčení, že útok je nevyhnutelný. Dokonce začala evakuace civilního personálu z největších amerických základen v regionu. Ve středu ráno se zdálo, že Trump je připraven spustit omezenou vojenskou operaci. Přesto o den později veřejně prohlásil, že od svých zdrojů získal informace o zastavení poprav, což pro něj byl signál k deeskalaci.

Do diplomatického úsilí o odvrácení války se zapojili klíčoví spojenci Spojených států. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v telefonátu s Trumpem doporučil zdrženlivost a varoval před nejistým výsledkem bez dlouhodobého tažení. Podobné signály přicházely i z Perského zálivu od představitelů Saúdské Arábie a Kataru, kteří se snažili najít cestu, jak minimalizovat škody.

Trumpovo rozhodnutí bylo ovlivněno i jeho dlouhodobou snahou vyhnout se rozsáhlým konfliktům, které by mohly ohrozit americké vojáky. Prezident se obával, že by vojenský zásah mohl vést k nekontrolované destabilizaci Íránu nebo k odvetným útokům na americké základny v Iráku a Sýrii. Podle zdrojů z jeho okolí upřednostňuje spíše omezené cíle před masivní ofenzivou.

Navzdory odkladu úderu zůstávají všechny vojenské možnosti na stole a do oblasti se přesouvá letadlová loď USS Abraham Lincoln. Mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt zdůraznila, že prezident situaci bedlivě sleduje a jeho další kroky budou záviset na tom, zda Írán skutečně dodrží slib a zastaví popravy. Teherán se sice pokouší situaci uklidnit, ale napětí v regionu zůstává extrémně vysoké.