Trump stáhl z pohotovosti strategické bombardéry. Zabíjení demonstrantů v Íránu podle něj skončilo

Prezident ve svém projevu v Bílém domě zdůraznil, že zprávy o zastavení násilí zatím Spojené státy nemohly nezávisle ověřit, ale považuje je za natolik zásadní, že se rozhodl odložit zvažované vojenské možnosti. „Bylo nám řečeno, že se to zastavilo. Uvidíme, zda je to pravda, ale doufám v to,“ uvedl Trump. Podle Pentagonu byly po tomto prohlášení staženy z pohotovosti strategické bombardéry, které byly připraveny k případným sekundárním úderům na íránské cíle.

Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí v exkluzivním rozhovoru pro stanici Fox News tato slova nepřímo potvrdil, když prohlásil, že „věšení nepřichází v úvahu“. Popřel, že by Teherán plánoval popravy účastníků protivládních protestů jako odplatu za nepokoje, které zemí zmítají od konce prosince. Arakčí zároveň vyzval Washington k diplomacii a varoval před opakováním „chyb z loňského června“, kdy americké letectvo zaútočilo na íránská jaderná zařízení.

Jedním z klíčových symbolů tohoto napětí se stal šestadvacetiletý prodavač Erfán Soltání, jehož poprava se očekávala právě tuto středu. Soltáního rodina však na poslední chvíli obdržela zprávu, že výkon trestu byl odložen. Íránská justice následně ve čtvrtek dokonce popřela, že by byl Soltání vůbec k trestu smrti odsouzen, a tvrdí, že mu v případě prokázání viny hrozí pouze vězení. Aktivisté však varují, že v podmínkách téměř úplného výpadku internetu v Íránu může jít o pouhou dezinformační hru režimu.

Zatímco Trump mluví o uklidnění situace, lidskoprávní organizace uvádějí děsivá čísla. Podle odhadů Iran Human Rights (IHR) bylo během posledních dvou týdnů zabito přes 3 400 lidí. Tisíce dalších jsou drženy ve věznicích a panují obavy z rychlých soudních procesů bez obhájců. I přes prezidentův optimismus tak zůstává situace v terénu extrémně napjatá a mezinárodní komunita v čele se skupinou G7 zvažuje uvalení dalších sankcí za „úmyslné používání násilí a zastrašování“.

K určitému uvolnění přispěl i postoj regionálních spojenců USA. Podle diplomatických zdrojů lídři arabských zemí i Izraele na Trumpa naléhali, aby se k přímému vojenskému úderu neuchyloval. Panuje totiž obava, že by americký útok mohl sjednotit íránskou veřejnost kolem režimu a vyvolat masivní íránskou odvetu proti americkým základnám v Kataru, Kuvajtu nebo Saúdské Arábii, odkud byl už preventivně evakuován část personálu.

Ekonomické trhy na prezidentova slova zareagovaly okamžitě. Cena ropy, která v předchozích dnech kvůli hrozbě konfliktu prudce rostla, klesla o 3 %. Stejně tak oslabilo zlato a stříbro, což odráží snížení bezprostředních obav z narušení globálních dodávek energie. Trump v této souvislosti poznamenal, že prioritou zůstává vyřešení íránského jaderného programu a snížení napětí v Perském zálivu, ačkoliv k žádnému průlomu v jednáních o uranu zatím nedošlo.

Prezidentova nepředvídatelnost – kdy jeden den hrozí totálním zničením a druhý den mluví o „dobrých zprávách“ – rozděluje analytiky. Někteří to považují za promyšlenou strategii, která má Teherán donutit k ústupkům bez jediného výstřelu, jiní za chaos, který ztěžuje koordinaci se spojenci. Bez ohledu na motivaci však dnešní den přinesl alespoň dočasný oddech od hrozby rozsáhlého válečného konfliktu na Blízkém východě.