Trump tvrdí, že o útocích na South Pars USA nevěděly. Pomáhaly je přitom zrealizovat, píše CNN

Americký prezident Donald Trump čelí vážným rozporům ohledně informovanosti své administrativy o izraelském útoku na íránské ložisko South Pars. Zatímco šéf Bílého domu veřejně prohlásil, že Spojené státy o operaci „vůbec nic nevěděly“, zdroje z Izraele i z řad amerických úředníků jeho tvrzení přímo popírají. Podle informací CNN byl úder na největší světové zásoby zemního plynu s Washingtonem koordinován.

Tento úder na South Pars je považován za zásadní zlom a nebezpečnou eskalaci dosavadního konfliktu. Izrael se v minulosti zaměřoval především na íránské sklady paliv, ale až do středy se vyhýbal přímým útokům na samotná těžební a produkční zařízení. Rozhodnutí zasáhnout toto strategické ložisko vyvolalo okamžitou a ničivou reakci Teheránu, která pocítil celý region.

Írán v odvetě napadl klíčová energetická zařízení v sousedních státech Perského zálivu. Nejvíce zasažen byl Katar, jehož hlavní energetický uzel Ras Laffan utrpěl podle oficiálních vyjádření Dauhá „rozsáhlé škody“. Analytici varují, že tyto vzájemné údery mohou vyústit v trvalý globální nedostatek zemního plynu a nestabilitu, která se dotkne spotřebitelů po celém světě.

V reakci na rostoucí napětí a volatilitu na trzích se špičky Trumpovy administrativy chystají na krizové jednání s představiteli ropného a plynárenského průmyslu. Viceprezident JD Vance, ministr energetiky Chris Wright a ministr vnitra Doug Burgum se tento týden zúčastní výročního zasedání Amerického ropného institutu (API) ve Washingtonu.

Hlavním tématem těchto rozhovorů má být role americké těžby při zajišťování spolehlivých dodávek energie v době, kdy světové trhy procházejí otřesy. Mluvčí API Andrea Woods potvrdila, že program setkání se připravoval měsíce, ale aktuální vývoj v Íránu a prudce rostoucí ceny paliv dodaly jednání zcela nový rozměr a naléhavost.

Administrativa se momentálně potýká nejen s následky útoků, ale i s neochotou ostatních zemí pomoci se zajištěním bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Sám Donald Trump situaci ještě vyostřil, když pohrozil, že Spojené státy jsou připraveny íránské ložisko South Pars „masivně vyhodit do povětří“, pokud budou íránské útoky na katarská zařízení pokračovat.

Vnitrostátní dopady války v Íránu začínají pociťovat i američtí řidiči. Průměrná cena benzínu v USA za poslední týden vzrostla ze 3,59 na 3,88 dolaru za galon. Viceprezident JD Vance sice uznal, že vyšší ceny představují pro občany problém, zároveň je však označil za „dočasný výkyv“, který by se měl vyřešit během několika příštích týdnů.

Vance také naznačil, že vláda plánuje zavést další politické změny, které by měly ceny pohonných hmot opět stlačit dolů. Jaké konkrétní kroky Trumpova administrativa podnikne, však zatím zůstává nejasné. Jisté je, že energetická krize se stává jedním z nejpalčivějších témat domácí i zahraniční politiky Spojených států.

Rozpor mezi Trumpovými slovy a informacemi z diplomatických zdrojů naznačuje složitou hru za zavřenými dveřmi. Pokud se potvrdí, že USA o izraelském útoku na South Pars skutečně věděly nebo jej dokonce koordinovaly, mohlo by to zásadně ovlivnit vztahy Washingtonu s jeho arabskými spojenci, kteří se nyní ocitli v přímé linii íránské odvety.

Související

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Američané Trumpově teorii o ukradených volbách nevěří. Jeho projev byl plný dávno vyvrácených tvrzení

Televizní projev Donalda Trumpa nepřinesl zásadní nová fakta, mohl by se však stát klíčovým momentem, který naznačuje jeho strategii pro nadcházející kongresové volby. Prezident se v něm zaměřil na údajné hrozby v americkém volebním systému, což kritici vnímají jako přípravu půdy pro případné zpochybnění budoucích volebních výsledků v případě neúspěchu jeho strany.

Více souvisejících

Donald Trump Írán USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Američané Trumpově teorii o ukradených volbách nevěří. Jeho projev byl plný dávno vyvrácených tvrzení

Televizní projev Donalda Trumpa nepřinesl zásadní nová fakta, mohl by se však stát klíčovým momentem, který naznačuje jeho strategii pro nadcházející kongresové volby. Prezident se v něm zaměřil na údajné hrozby v americkém volebním systému, což kritici vnímají jako přípravu půdy pro případné zpochybnění budoucích volebních výsledků v případě neúspěchu jeho strany.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

včera

včera

včera

včera

Alena Schillerová, Andrej Babiš

Česko zreviduje krizovou a obrannou legislativu, rozhodla vláda

Ministerstva vnitra a obrany prověří současné právní předpisy v oblasti krizové a obranné legislativy a navrhnou konkrétní změny zákonů vedoucí k větší flexibilitě a vyšší připravenosti státu čelit mimořádným událostem. Úkol do jednoho roku provést tuto revizi zákonů uložila vláda ministrům na pondělním zasedání. Projednala také připravené memorandum, které má podpořit výstavbu dalších malých modulárních reaktorů v Česku. 

včera

včera

Bouřka, ilustrační fotografie.

Páteční počasí přinese další silné bouřky, varovali meteorologové

Série varování ze strany tuzemských meteorologů pokračuje i ve čtvrtek. Meteorologové opět upozornili na nebezpečí bouřek, zároveň plošně upřesnili výstrahu na vysoké teploty. Beze změny zůstává varování před požáry, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

Sergej Lavrov

Rusko balamutí veřejnost. Výmysly o postupu odhalují, jak moc na Ukrajině krvácí

Ruské ministerstvo obrany 3. července letošního roku zveřejnilo záběry svých vojáků vyvěšujících ruské vlajky v různých částech centra města Kosťantynivka na východní Ukrajině s tvrzením, že nad ním získalo plnou kontrolu. Toto prohlášení se však ukázalo jako nepravdivé. Nedávno zveřejněné videonahrávky, svědectví ukrajinských vojáků i nezávislé mapování frontové linie totiž potvrzují, že ukrajinské síly v městských částech nadále kladou odpor.

včera

Letadla, ilustrační foto

Dostat se do EU vyžaduje notnou dávku trpělivosti. Nový hraniční systém je problémový, rozbila jej dvojčata

Nový digitální hraniční systém Evropské unie, známý jako Entry-Exit System, se potýká s dalšími komplikacemi. Poté, co byl po čtyřech letech odkladů spuštěn 10. dubna, čelí cestující na hranicích dlouhým frontám kvůli snímání obličejů a braní otisků prstů. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová navíc přiznala, že systém má stále nevyřešené technické problémy a vyžaduje ještě mnoho práce.

včera

Jaroslav Foldyna

Policie prověřuje Foldynu kvůli podezření z týrání manželky a dětí. Hrozí mu až osm let vězení

Policie prověřuje poslance Jaroslava Foldynu, kterého nedávno vykázala ze společného bydliště v Děčíně, kvůli podezření z dlouhodobého týrání svěřené osoby a osoby žijící ve společném obydlí. O zahájení úkonů trestního řízení vůči jedné fyzické osobě informoval děčínský žalobce Lukáš Otipka z Okresního státního zastupitelství v Děčíně.

včera

Google, ilustrační fotografie

Google zakročil. Z obchodu Play smazal ruský mail, sociální síť i chatovací aplikaci Kremlu

Ruská komunikační platforma Max, kterou podporuje Kreml, byla ve čtvrtek stažena z obchodu Google Play. Stalo se tak pouhé dva dny poté, co Evropská unie uvalila sankce na mateřskou společnost VK, která za vývojem aplikace stojí. Ačkoli bezprostřední souvislost mezi sankcemi a stažením nebyla oficiálně potvrzena, k obdobnému kroku se již v červnu odhodlala společnost Apple, která aplikaci odstranila ze svého App Store. 

včera

Serhij Koreckyj

Ukrajinským premiérem se stal bývalý šéf Naftogazu Koreckyj

Ukrajinský parlament schválil jmenování bývalého šéfa státní energetické společnosti Naftogaz Serhije Koreckého do funkce nového předsedy vlády. Rozhodnutí Verchovné rady padlo ve čtvrtek poté, co prezident Volodymyr Zelenskyj předložil jeho nominaci, kterou den předtím oficiálně oznámil předseda parlamentu Ruslan Stefančuk. Pro schválení nového premiéra hlasovalo celkem 289 zákonodárců. Samotné hlasování tak dokončilo klíčovou fázi rozsáhlé vládní rekonstrukce, kterou ukrajinská hlava státu iniciovala.

včera

Mychajlo Fedorov

Lidé demonstrují, vojáci se bouří. Ukrajinou mohutně otřásá konec Fedorova

V rámci rozsáhlé vládní reorganizace na Ukrajině byl odvolán ministr obrany Mychajlo Fedorov, a to i přes nedávné vojenské úspěchy na bojišti. Tento krok vyvolal okamžité veřejné protesty v ulicích a vlnu nesouhlasu uvnitř samotných ozbrojených sil. Pětatřicetiletý Fedorov, který v úřadu strávil pouhých šest měsíců, byl oceňován za inovativní přístup k technologiím, ale dostal se do střetu s tradičními strukturami ukrajinského obranného aparátu. Jeho nástupce bude již pátým ministrem obrany od začátku plnohodnotné ruské invaze v roce 2022.

včera

včera

Jaroslav Foldyna

Policie vykázala z domu poslance Foldynu. Je podezřelý z domácího násilí

Poslanec za hnutí SPD Jaroslav Foldyna čelí podezření z domácího násilí. Policie ho v uplynulých dnech vykázala ze společného děčínského obydlí, které sdílí se svou chotí, a dočasně mu zabavila legálně držené palné zbraně. Informace o policejním zásahu přinesl Radiožurnál, kterému událost potvrdily tři na sobě nezávislé zdroje. Sám zákonodárce uplatněné opatření potvrdil, jakoukoli vinu však odmítá a celou věc nechce blíže komentovat. 

včera

včera

CNN: Útok na školu, při němž zemřelo na 170 dětí, v USA prakticky nikdo nevyšetřuje

Vyšetřování amerického leteckého úderu, který zasáhl školu v Íránu, již měsíce stagnuje u vojenského velení. Lídři Pentagonu a Centrálního velitelství USA (CENTCOM) dosud nenařídili standardní a klíčové prověření zpravodajských informací, které by pomohlo přesně objasnit, co se stalo. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy