Trump ukončil financování UNRWA a stáhl USA z Rady OSN pro lidská práva

Financování UNRWA bylo pozastaveno již v roce 2024 za vlády Joea Bidena poté, co Izrael obvinil některé zaměstnance agentury z účasti na útocích Hamásu 7. října 2023. Vyšetřování vedené bývalou francouzskou ministryní zahraničí Catherine Colonnou sice odhalilo některé problémy s „neutralitou“ organizace, ale neprokázalo hlavní izraelské obvinění.

Trumpova administrativa již jednou zastavila podporu UNRWA v roce 2018, než ji Biden po nástupu do funkce v roce 2021 obnovil. Stejně tak Trump v roce 2018 stáhl USA z Rady OSN pro lidská práva, do které je Biden v roce 2021 opět přivedl zpět.

Rozhodnutí o ukončení financování UNRWA a stažení USA z Rady OSN pro lidská práva bylo oznámeno krátce před setkáním Trumpa s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem v Bílém domě. Netanjahu je prvním zahraničním lídrem, kterého Trump od své lednové inaugurace hostí. Jejich jednání přichází ve chvíli, kdy probíhají složitá vyjednávání o druhé fázi příměří v Gaze a výměně rukojmích mezi Izraelem a Hamásem.

Trumpův vyslanec pro Blízký východ Steve Witkoff uvedl, že rekonstrukce Gazy by neměla trvat tři až pět let, což považuje za „absurdní“. Trump se nedávno vyslovil pro přesun více Palestinců do sousedních států, čímž vyvolal mezinárodní kritiku. Podle jeho slov „je Gaza demoliční zóna“ a není humánní, aby v ní lidé nadále žili. Pět arabských ministrů zahraničí spolu s palestinskými představiteli proto zaslalo americkému ministru zahraničí Marcu Rubiovi dopis, v němž trvají na tom, že rekonstrukce Gazy musí probíhat s přímým zapojením místních obyvatel.

Mezitím Hamas obvinil Izrael z bránění přísunu humanitární pomoci do Gazy, což podle něj odporuje dohodám o příměří. Izraelská armáda oznámila, že v lednu při operacích na Západním břehu Jordánu zabila 55 Palestinců. Podle UNRWA musely tisíce rodin opustit uprchlické tábory v Tulkaremu a Dženínu. Situace v Dženínu je podle OSN „katastrofální“.

Napětí v regionu komplikuje i probíhající příměří mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh, které se blíží k možnému vypršení. Současně se objevují nové obavy ohledně íránského jaderného programu.

V rámci první fáze dohody o příměří mezi Izraelem a Hamasem bylo doposud propuštěno 13 izraelských rukojmích výměnou za 15 palestinských vězňů, kteří dorazili do Turecka. Celkově má být v rámci 42denního příměří propuštěno 33 Izraelců výměnou za 1 900 palestinských vězňů.

Mezitím syrský prozatímní prezident Ahmed al-Šaraa oznámil, že jeho vláda chce obnovit vztahy s USA, ale dosud s Trumpovou administrativou nejednala. Požaduje zrušení amerických sankcí, které považuje za hlavní překážku hospodářského oživení Sýrie. O situaci v Sýrii jednal v Ankaře i s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoğanem.

Trumpova rozhodnutí ohledně OSN a UNRWA ukazují na jeho pokračující snahu o přehodnocení role USA v mezinárodních organizacích. Zatímco jeho administrativa tvrdí, že se snaží chránit americké zájmy a zamezit zneužívání financí, kritici upozorňují na humanitární důsledky těchto kroků.