Trump uvalil 25% na dovoz oceli a hliníku. EU chystá tvrdou odvetu

Spojené státy americké od dnešní půlnoci zavedly globální cla ve výši 25 % na dovoz oceli a hliníku, přičemž nebyly uděleny žádné výjimky ani osvobození od těchto cel. Tento krok vyvolal okamžitou reakci ze strany Evropské komise, která oznámila, že od 1. dubna zavede odvetná cla na americké zboží v hodnotě 26 miliard eur (28 miliard dolarů). Upozornil na to server BBC.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen ve svém prohlášení uvedla, že Brusel podnikne „řadu protiopatření“ v reakci na „neodůvodněná obchodní omezení“, přičemž vyjádřila hlubokou lítost nad rozhodnutím Spojených států.

Kromě oceli a hliníku se evropská protiopatření dotknou i dalších amerických produktů, včetně textilu, koženého zboží, domácích spotřebičů, plastů, dřeva a různých zemědělských produktů, mezi které patří drůbeží maso, hovězí, některé druhy mořských plodů, ořechy, vejce, cukr a zelenina.

Ostrou kritikou nešetřil ani australský vicepremiér Richard Marles, který uvedl, že je „skutečně zklamán“ absencí výjimek a označil tato cla za „akt ekonomického sebepoškozování“.

Australský ministr průmyslu a vědy Ed Husic byl ve svém hodnocení ještě přímočařejší, když v rozhovoru pro ABC TV uvedl, že takové jednání považuje za „podraz“ vůči spojenci, se kterým Austrálie sdílí stoletou historii přátelství a spolupráce.

Velká Británie se k situaci postavila zdrženlivěji. Ministr obchodu Jonathan Reynolds v reakci na rozhodnutí Washingtonu uvedl, že je „zklamán“ a že bude pokračovat v jednáních s americkou administrativou s cílem ochránit britské obchodní zájmy.

Britský premiér Keir Starmer však v úterý oznámil, že Londýn nebude reagovat vlastními protiopatřeními, a to navzdory neúspěšným pokusům přesvědčit Donalda Trumpa o udělení výjimek pro britský průmysl.

Zavedení amerických cel na ocel a hliník může mít podle britského ocelářského sdružení UK Steel „zhoubné důsledky“ pro britské dodavatele i jejich zákazníky v USA. Ocelářský sektor se již nyní potýká s nadměrnou kapacitou na globálním trhu, vysokými energetickými náklady a oslabenou poptávkou.

Ředitel UK Steel Gareth Stace varoval, že „tato cla přicházejí v nejhorší možnou dobu“ a zdůraznil, že Británie je „spojencem USA, nikoliv nepřítelem“, uvedl podle The Guardian.

Podle UK Steel představují Spojené státy druhý největší exportní trh pro britskou ocel po Evropské unii. Americký trh je pro britský průmysl zvláště důležitý díky vysoké hodnotě exportovaných produktů, které se uplatňují v obraně, ropném a plynárenském průmyslu, stavebnictví a výrobě obalových materiálů. USA aktuálně odebírají 9 % britského vývozu oceli z hlediska hodnoty a 7 % z hlediska objemu.

Podle britského ocelářského sektoru jsou tamní podniky částečně chráněny před obchodním přesměrováním díky ochranným kvótám, ty však byly od roku 2018 každoročně navyšovány a nyní jsou o 22 % vyšší než na začátku. Současně poptávka po oceli ve Velké Británii poklesla o 16 %, což znamená, že ochranné kvóty již nejsou dostačující.

Očekává se, že Spojené státy v reakci na evropská protiopatření oznámí další cla již 2. dubna, což by mohlo obchodní napětí mezi Washingtonem a jeho spojenci ještě více vyostřit. Evropská komise však zdůraznila, že zůstává „otevřená jednáním“ a považuje uvalení cel za krok, který „v době geopolitických a ekonomických nejistot není v zájmu žádné ze stran“. 

Související

USS Gerald R. Ford

CNN: Americká armáda může zaútočit na Írán už o víkendu

Americká armáda dokončila přípravy na možný úder proti Íránu, který by mohl být zahájen již během nadcházejícího víkendu. Podle informací z Bílého domu a vojenských zdrojů jsou vzdušné i námořní síly v oblasti Blízkého východu v plné pohotovosti. Konečné slovo má však prezident Donald Trump, který zatím k autorizaci přímé vojenské akce nepřistoupil a o dalším postupu intenzivně uvažuje.
Steve Witkoff

Druhé kolo jaderných rozhovorů mezi Íránem a Spojenými státy trvalo pouze čtyři hodiny

Druhé kolo nepřímých jaderných rozhovorů mezi Íránem a Spojenými státy v Ženevě skončilo v úterý po pouhých čtyřech hodinách. Jednání, která se soustředila na podmínky omezení íránského jaderného programu pod dohledem inspektorů OSN, probíhala v atmosféře extrémního vojenského napětí. Zatímco diplomaté zasedli k jednacímu stolu, USA pokračovaly v posilování své námořní přítomnosti v regionu a Írán ohlásil vojenské cvičení s ostrou střelbou v Hormuzském průlivu.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) EU (Evropská unie) clo Donald Trump

Aktuálně se děje

před 48 minutami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump stojí na prahu životního rozhodnutí. Američanům dodnes nevysvětlil, proč by chtěl zaútočit na Írán

Spojené státy se ocitají na prahu vojenské akce, která by mohla znamenat nejzásadnější zlom v téměř půlstoletí trvajícím napětí s Íránem. Navzdory závažnosti situace a možnosti několikatýdenního konfliktu s nepředvídatelnými následky však ve veřejném prostoru téměř chybí debata o jeho smyslu. Bílý dům zatím nepodnikl žádnou informační ofenzivu, kterou by občanům vysvětlil, proč by američtí vojáci měli riskovat své životy.

před 1 hodinou

Princ Andrew

Bratr britského krále, bývalý princ Andrew, byl zatčen policií

Andrew Mountbatten-Windsor, dříve známý jako britský princ Andrew, byl ve čtvrtek zadržen policií přímo na královském panství Sandringham v Norfolku. Podle oficiálního vyjádření policie z Thames Valley je šestašedesátiletý Andrew podezřelý ze zneužití pravomoci úřední osoby. K zásahu došlo v ranních hodinách v rezidenci Wood Farm, kde se v současnosti zdržuje.

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Větrné elektrárny jsou pro hlupáky, prohlásil Trump. Shodou v době, kdy polovina Evropy postaví obří centrum

Americký prezident Donald Trump ve svém nedávném projevu v Davosu ostře kritizoval větrnou energii. Větrné elektrárny označil za „poražené“ a země, které do nich investují, za „hloupé lidi“. Jen o pět dní později však devět evropských zemí podepsalo na summitu v Hamburku historickou dohodu o vybudování masivního centra větrné energie v Severním moři.

před 2 hodinami

USS Gerald R. Ford

CNN: Americká armáda může zaútočit na Írán už o víkendu

Americká armáda dokončila přípravy na možný úder proti Íránu, který by mohl být zahájen již během nadcházejícího víkendu. Podle informací z Bílého domu a vojenských zdrojů jsou vzdušné i námořní síly v oblasti Blízkého východu v plné pohotovosti. Konečné slovo má však prezident Donald Trump, který zatím k autorizaci přímé vojenské akce nepřistoupil a o dalším postupu intenzivně uvažuje.

před 3 hodinami

Jun Sok-jol

Jihokorejský exprezident Jun Sok-jol byl odsouzen na doživotí

Jihokorejský soud uznal bývalého prezidenta Jun Sok-jola vinným z osnování vzpoury a odsoudil jej k doživotnímu trestu odnětí svobody. Pětašedesátiletý politik čelil obžalobě v souvislosti se svým neúspěšným pokusem o zavedení stanného práva v prosinci 2024. Rozsudek představuje vyvrcholení největší politické krize v zemi za poslední desetiletí.

před 4 hodinami

Donald Trump

Trump pochválil Macinku za ostudný střet s Clintonovou

Vystoupení českého ministra zahraničí Petra Macinky na sobotní Mnichovské bezpečnostní konferenci vyvolalo mezinárodní ohlas. Jeho diskuse s Hillary Clintonovou, bývalou šéfkou americké diplomacie, neunikla ani pozornosti amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten se k celé záležitosti vyjádřil prostřednictvím příspěvku na své sociální síti.

před 5 hodinami

včera

včera

Mark Zuckerberg

Vyvolávají sociální sítě závislost u dětí záměrně? Zuckerberg poprvé v historii skončil před soudem

Generální ředitel společnosti Meta Mark Zuckerberg ve středu vypovídal před soudem v Los Angeles v přelomovém procesu, který zkoumá, zda sociální sítě záměrně vyvolávají závislost u dětí. Zuckerberg čelil ostrým dotazům ohledně toho, zda platformy jako Instagram a Facebook byly vědomě navrženy tak, aby si na nich mladiství vybudovali návyk. Je to vůbec poprvé, kdy šéf technologického giganta odpovídá na podobná obvinění přímo před porotou.

včera

Jessica Jislová, Lucie Charvátová, Tereza Voborníková a Tereza Vinklárková

Česká ženská biatlonová štafeta bojovala o nečekanou medaili. Přišla o ni v posledním úseku

Až do první střelby finišmanky české štafety Terezy Vinklárkové to vypadalo na nečekanou českou biatlonovou medaili v olympijské Anterselvě. Právě české kvarteto Jessica Jislová, Lucie Charvátová, Tereza Voborníková a Tereza Vinklárková více než tři čtvrtiny středečního závodu bojovalo o bronz, až první střelba vleže v podání Vinklárkové tuto naději Češkám bohužel odstřelila. I tak z toho ale nakonec bylo nejlepší české biatlonové umístění na těchto olympijských hrách, konkrétně páté místo. Zlato nepřekvapivě po suverénním výkonu braly Francouzky i přes trestné kolo Benadové, druhé skončily Švédky a třetí Norky.

včera

Francouzský hokejový tým

Do čtvrtfinále olympijského hokejového turnaje postoupily Německo, Švýcarsko a Švédsko

V předkole olympijského hokejového turnaje v Miláně nedošlo k žádnému překvapení a očekávaní favorité svých duelů postoupilo mezi nejlepší osmičku. Kromě Česka, které se natrápilo s Dánskem, si čtvrtfinále zahrají jednak hokejisté Německa a Švýcarska, kteří se ve svých předkolech poradili s největšími outsidery turnaje, tedy s Francií a Itálií, a také hokejisté Švédska, kteří pro změnu domů poslali Lotyše.

včera

Uprchlíci v Evropě

Plány na deportaci migrantů dostávají jasné obrysy. Evropské státy pracují na zřízení prvních center

Řecko spolupracuje se čtyřmi dalšími evropskými státy na plánu zřízení deportačních center ve třetích zemích, nejspíše v Africe. Tato střediska mají sloužit pro migranty, jejichž žádosti o azyl byly v Evropské unii zamítnuty. Řecký ministr pro migraci Thanos Plevris ve středu uvedl, že na vzniku takzvaných „návratových center“ Atény pracují společně s Německem, Nizozemskem, Rakouskem a Dánskem.

včera

Český hokejový tým

Češi byli blízko nečekanému postupu do semifinále. S hvězdnou Kanadou prohráli až v prodloužení

Byla to prohra, se kterou možná většina českého národa počítala,ale byla to prohra se ctí. Po ne příliš výrazných výkonech v předešlých zápasech přišlo na řadu veledůležité čtvrtfinále hokejového olympijského turnaje v Miláně s hvězdně nabitou Kanadou. Málokdo čekal, že s takovýmto nabitým kádrem budou Češi schopni hrát vyrovnaný zápas. Ale skutečnost opravdu nakonec byla. Navíc v zápase dokonce dvakrát svěřenci kouče Radima Rulíka vedli, ve třetí třetině však Kanaďané poslali duel do prodloužení a i když i v něm měli Češi velkou šanci na výhru, v 62. minutě o všem rozhodl bekhendovým zakončením Marner.

včera

Lubomír Metnar

Metnar podpořil snížení hranice trestní odpovědnosti

Ministr vnitra Lubomír Metnar se na tiskové konferenci vyslovil pro snížení hranice trestní odpovědnosti, která je v současnosti nastavena na patnáct let. Svůj postoj odůvodňuje dlouhodobým trendem, kdy se věk pachatelů neustále snižuje, zatímco míra jejich brutality a agresivity naopak narůstá. Metnar se v tomto ohledu opírá o své dřívější zkušenosti z policie, kdy se na ostravském oddělení vražd s násilným chováním mladistvých osobně setkával.

včera

včera

včera

ICC

Jsou na stejném seznamu jako teroristé. Soudci ICC přišli o kreditní karty i Google účty

Soudci Mezinárodního trestního soudu (ICC) čelí bezprecedentnímu tlaku poté, co na ně administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa uvalila tvrdé sankce. Kanadská soudkyně Kimberly Prostová, která léta rozhoduje o případech válečných zločinů a genocidy, se náhle ocitla na stejném seznamu jako teroristé nebo členové organizovaného zločinu. Tento krok označila za přímý a flagrantní útok na nezávislost jedné z nejvýznamnějších soudních institucí světa.

včera

žralok bílý

Počet žraločích útoků vzrostl. Na počty úmrtí po zásahu bleskem ale ani zdaleka nemají

Počet nevyprovokovaných útoků žraloků na lidi zaznamenal v roce 2025 celosvětově výrazný nárůst. Podle výroční zprávy International Shark Attack File, kterou ve středu zveřejnila Floridská univerzita, bylo v uplynulém roce zaznamenáno 65 těchto incidentů, což je značný skok oproti 47 útokům v roce 2024. Výrazně stoupl i počet obětí – zatímco předloni útok nepřežilo 7 lidí, v roce 2025 bylo potvrzeno 12 úmrtí.

včera

Ilustrační foto

Maďarsko a Slovensko se naléhavě obrací na EK. Chtějí výjimku z nákupu ruské ropy

Válka na Ukrajině začíná citelně ovlivňovat energetickou stabilitu sousedních zemí, přičemž nejvíce zasaženy jsou v tuto chvíli Maďarsko a Slovensko. Obě země se proto obrátily na Evropskou komisi s naléhavou žádostí o prosazení pravidla, které by jim umožnilo nakupovat ruskou ropu námořní cestou. Tento krok považují za nezbytný v situaci, kdy jsou dodávky skrze potrubní trasy znemožněny.

včera

Rozhovory v Ženevě skočily. Hraje se o to, na koho Bílý dům svalí vinu za kolaps, ne o mír, tvrdí experti

V Ženevě skončilo další kolo třístranných rozhovorů mezi Ukrajinou, Ruskem a Spojenými státy. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v následném vyjádření pro média uvedl, že v rámci vojenské linie jednání došlo k výraznému posunu. Všechny zúčastněné strany se podle něj chovaly konstruktivně a vojenští experti již mají jasnější představu o tom, jak by mohl vypadat monitoring příměří a ukončení bojů, pokud k tomu bude existovat politická vůle.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy