Spojené státy americké od dnešní půlnoci zavedly globální cla ve výši 25 % na dovoz oceli a hliníku, přičemž nebyly uděleny žádné výjimky ani osvobození od těchto cel. Tento krok vyvolal okamžitou reakci ze strany Evropské komise, která oznámila, že od 1. dubna zavede odvetná cla na americké zboží v hodnotě 26 miliard eur (28 miliard dolarů). Upozornil na to server BBC.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen ve svém prohlášení uvedla, že Brusel podnikne „řadu protiopatření“ v reakci na „neodůvodněná obchodní omezení“, přičemž vyjádřila hlubokou lítost nad rozhodnutím Spojených států.
Kromě oceli a hliníku se evropská protiopatření dotknou i dalších amerických produktů, včetně textilu, koženého zboží, domácích spotřebičů, plastů, dřeva a různých zemědělských produktů, mezi které patří drůbeží maso, hovězí, některé druhy mořských plodů, ořechy, vejce, cukr a zelenina.
Ostrou kritikou nešetřil ani australský vicepremiér Richard Marles, který uvedl, že je „skutečně zklamán“ absencí výjimek a označil tato cla za „akt ekonomického sebepoškozování“.
Australský ministr průmyslu a vědy Ed Husic byl ve svém hodnocení ještě přímočařejší, když v rozhovoru pro ABC TV uvedl, že takové jednání považuje za „podraz“ vůči spojenci, se kterým Austrálie sdílí stoletou historii přátelství a spolupráce.
Velká Británie se k situaci postavila zdrženlivěji. Ministr obchodu Jonathan Reynolds v reakci na rozhodnutí Washingtonu uvedl, že je „zklamán“ a že bude pokračovat v jednáních s americkou administrativou s cílem ochránit britské obchodní zájmy.
Britský premiér Keir Starmer však v úterý oznámil, že Londýn nebude reagovat vlastními protiopatřeními, a to navzdory neúspěšným pokusům přesvědčit Donalda Trumpa o udělení výjimek pro britský průmysl.
Zavedení amerických cel na ocel a hliník může mít podle britského ocelářského sdružení UK Steel „zhoubné důsledky“ pro britské dodavatele i jejich zákazníky v USA. Ocelářský sektor se již nyní potýká s nadměrnou kapacitou na globálním trhu, vysokými energetickými náklady a oslabenou poptávkou.
Ředitel UK Steel Gareth Stace varoval, že „tato cla přicházejí v nejhorší možnou dobu“ a zdůraznil, že Británie je „spojencem USA, nikoliv nepřítelem“, uvedl podle The Guardian.
Podle UK Steel představují Spojené státy druhý největší exportní trh pro britskou ocel po Evropské unii. Americký trh je pro britský průmysl zvláště důležitý díky vysoké hodnotě exportovaných produktů, které se uplatňují v obraně, ropném a plynárenském průmyslu, stavebnictví a výrobě obalových materiálů. USA aktuálně odebírají 9 % britského vývozu oceli z hlediska hodnoty a 7 % z hlediska objemu.
Podle britského ocelářského sektoru jsou tamní podniky částečně chráněny před obchodním přesměrováním díky ochranným kvótám, ty však byly od roku 2018 každoročně navyšovány a nyní jsou o 22 % vyšší než na začátku. Současně poptávka po oceli ve Velké Británii poklesla o 16 %, což znamená, že ochranné kvóty již nejsou dostačující.
Očekává se, že Spojené státy v reakci na evropská protiopatření oznámí další cla již 2. dubna, což by mohlo obchodní napětí mezi Washingtonem a jeho spojenci ještě více vyostřit. Evropská komise však zdůraznila, že zůstává „otevřená jednáním“ a považuje uvalení cel za krok, který „v době geopolitických a ekonomických nejistot není v zájmu žádné ze stran“.
Související
Křehké příměří opět narušeno. Evropská komise ostře zkritizovala plán USA
Američané a Íránci na sebe vzájemně útočili. Mírová jednání jsou na mrtvém bodě
USA (Spojené státy americké) , EU (Evropská unie) , clo , Donald Trump
Aktuálně se děje
před 45 minutami
Úřad vlády vstoupil do historicky první stávky. Babiše to prý mrzí
před 1 hodinou
Izrael během války s Íránem tajně rozmístil elitní vojenské jednotky v Ázerbájdžánu
před 2 hodinami
Vědci neskrývají nadšení. AI vytvořila vakcínu chránící před celou plejádou virů
před 3 hodinami
Celé znění Zelenského dopisu Putinovi
před 4 hodinami
Zelenskyj poslal Putinovi dopis. Vyzval ho k osobnímu setkání
před 4 hodinami
USA navzdory Trumpovi schválily rozsáhlý balík pomoci Ukrajině a tvrdé sankce proti Rusku
před 6 hodinami
Víkendové počasí bude nejteplejší na jihu Moravy
včera
Novinky z vyšetřování bývalého prince Andrewa. Řeší se i případ z roku 2002
včera
Influencer skončil pro podezření z obchodování s lidmi ve vazbě
včera
Dagmar Havlová následuje mecenáše. Od Knihovny Václava Havla dává ruce pryč
včera
Vítkovi ve Francii nařídili zbourat obří vilu. Už potřetí
včera
Na Sokolovsku se našla část lidského těla. Případ si převzala policie
včera
Počasí jako na houpačce má vysvětlení. Meteorologové prozradili, co za ním stojí
včera
Pavel se kvůli summitu NATO osobně zúčastní jednání vlády
včera
Německo kvůli migraci odmítá zrušit kontroly na hranicích
včera
V Praze byl údajně zavražděn izraelský „král automatů“
včera
Rubio: Grónsko je součástí Dánska, alespoň prozatím
včera
Miloš Zeman i Pan Nikdo. Poslanci poslali na Hrad návrhy vyznamenání
včera
Izrael otočil. Bude pokračovat v útocích na Libanon, příměří navzdory
včera
Trump potvrdil, že označil Netanjahua za šíleného. Experti popsali, co se děje v Bílém domě
Americký prezident Donald Trump se stal dalším šéfem Bílého domu, který se dostal do ostrého sporu s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Důvodem jejich neshody jsou vojenské akce Izraele v Libanonu, které uvrhly americkou diplomacii vůči Íránu do hluboké krize. Teherán totiž v reakci na izraelské údery pohrozil úplným přerušením rozhovorů se Spojenými státy, což by pro Trumpa znamenalo zásadní komplikaci v jeho snaze vymanit se z nepopulární války.
Zdroj: Libor Novák