Trump zavedl poplatek 20 procent z hodnoty nákladu za proplutí Hormuzským průlivem

Současně vyhlásil zavedení dvacetiprocentního poplatku z hodnoty veškerého přepravovaného nákladu pro ostatní země, který má sloužit jako kompenzace za náklady spojené se zajištěním bezpečnosti v této nestabilní oblasti. Podle prezidenta zůstane průliv pro ostatní státy otevřený a opatření má zamezit vjezdu a výjezdu pouze íránským lodím a jejich zákazníkům. Jak přesně bude tento mechanismus fungovat v praxi, však zůstává nejasné.

Na Trumpovo prohlášení reagoval íránský poslanec Ebráhím Rezáí, mluvčí parlamentní komise pro národní bezpečnost a zahraniční politiku, který na síti X uvedl, že Írán k ochraně průlivu nepotřebuje cizí dělníky. Íránská armáda již dříve deklarovala, že nedovolí USA zasahovat do správy této námořní trasy.

K obnovení blokády dochází necelý měsíc poté, co Washington 17. června v rámci prozatímní dohody předchozí dvouměsíční blokádu zrušil a dočasně povolil prodej íránské ropy. Podle monitorovací skupiny United Against a Nuclear Iran opustilo od té doby Perský záliv 59 tankerů s přibližně 72 miliony barelů ropy a petrochemikálií, což Teheránu mohlo přinést příjmy přes 5,5 miliardy dolarů. Platnost tohoto povolení měla původně vypršet 21. srpna, ale USA jej stáhly po útocích na lodě z počátku minulého týdne.

Mezi oběma státy nadále pokračují vzájemné vojenské údery. Americké ústřední velení CENTCOM oznámilo, že v noci na dnešek zasáhlo pomocí jednocestných útočných dronů ponorku a zařízení na údržbu lodí v íránské námořní základně Bandar Abbás, čímž mělo dojít k oslabení schopnosti Íránu napadat komerční plavidla.

Írán naopak útočí na americké základny v Jordánsku, Bahrajnu a Kuvajtu a na radarové systémy v Ománu, přičemž Bahrajn obvinil Teherán z cílení na civilisty. Podle lokalizačního webu MarineTraffic zůstává lodní provoz v průlivu omezený, i když malé množství plavidel se v oblasti pohybuje.

Eskalace konfliktu vyvolala reakci na finančních trzích, kde americké akciové indexy Dow Jones, Nasdaq a S&P 500 zaznamenaly pokles kvůli obavám z inflace. Cena severomořské ropy Brent vzrostla o více než 4 procenta na přibližně 79 dolarů za barel, ačkoliv zůstává pod maximy z letošního května.

Akcie na amerických trzích jsou vedle geopolitické situace ovlivněny také poklesem technologických firem a výrobců mikročipů, jako jsou Nvidia, SpaceX a Intel, u nichž investoři řeší vysoké valuace a obavy z bubliny v oblasti umělé inteligence.