Státy skupiny G7 se předběžně dohodly, že Ukrajině do konce letošního roku zajistí 50 miliard dolarů prostřednictvím zmrazených ruských aktiv. Informovala o tom agentura AFP s odkazem na úřad francouzského prezidenta Emmanuela Macrona.
Americký Bílý dům už v úterý oznámil, že na nadcházejícím summitu G7, který se bude konat od čtvrtka do soboty v Itálii, lídři představí další opatření, včetně nových sankcí a exportních kontrol v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu.
Podle AFP státy G7 zvažují využití výnosů z úroků ze zmrazených aktiv ruské centrální banky na pomoc Ukrajině. Tato aktiva mají hodnotu 325 miliard dolarů. Výnosy z úroků by měly sloužit jako záruka pro půjčku Kyjevu ve výši 50 miliard dolarů.
"Máme dohodu," uvedl ve středu nejmenovaný francouzský představitel, s dodatkem, že to byla iniciativa USA. Pokud by však ruská aktiva byla odblokována nebo výnosy nestačily na financování půjčky, státy G7 budou muset zvážit, jak si náklady rozdělí.
Rusko už dříve uvedlo, že plán nasměrovat výnosy ze zmrazených ruských aktiv na pomoc Ukrajině bude mít "nepředvídatelné" následky pro eurozónu, ekonomiky členských zemí a investiční klima. Uvedl to podle tiskové agentury TASS diplomatický zástupce Ruska při Evropské unii. Informaci přinesla agentura Reuters.
"Jedinou předvídatelnou věcí je, že v EU budou dříve či později nuceni vrátit naší zemi, což bylo ukradeno," citovala agentura TASS vyjádření úřadujícího ruského chargé d'affaires v Bruselu Kirilla Logvinova pro ruské novináře.
Podle scénáře se na nákup zbraní pro Ukrajinu prostřednictvím Evropského mírového nastroje (EPF) použije 90 procent výnosů. Zbývajících deset procent by se mělo prostřednictvím rozpočtu EU použít na projekty týkající se obnovy Ukrajiny. První miliardu eur by Ukrajina mohla získat už v červenci letošního roku.
O využití zmrazených ruských aktiv na půdě EU ve prospěch Ukrajiny se hovoří od vypuknutí ruské agrese vůči Ukrajině v roce 2022. Unie si je vědoma skutečnosti, že sáhnout na zmrazená aktiva představuje komplikace z pohledu mezinárodního práva; s výnosy ze zmrazených aktiv však může nakládat svobodněji.
Dalších 50 miliard eur pak Ukrajina obdrží od EU. Předseda Evropské rady Charles Michel už v únoru oznámil, že lídři členských států EU se na mimořádném summitu v Bruselu dohodli na finanční pomoci pro Ukrajinu, uvedl server Politico.
"Máme dohodu a jednotu," napsal Michel krátce po začátku jednání šéfů vlád a států EU. "Všech 27 lídrů se dohodlo na dalším balíčku finanční podpory pro Ukrajinu ve výši 50 miliard eur v rámci rozpočtu EU," oznámil předseda Evropské rady.
Upřesnil, že existuje dohoda o poskytování finanční podpory Ukrajině až do roku 2027, což podle něj znamená " stabilní, dlouhodobé a předvídatelné financování pro Ukrajinu."
Rozhodujícím bylo podle magazínu Politico zřejmě setkání předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové a předsedy Evropské rady Charlese Michela s prezidentem Francie Emmanuelem Macronem, německým kancléřem Olafem Scholzem, italskou premiérkou Giorgií Meloniovou a předsedou vlády Maďarska Viktorem Orbanem.
Později se k nim přidali i nizozemský premiér Mark Rutte, polský premiér Donald Tusk a tehdejší šéf belgické federální vlády Alexander De Croo.
Související
Orbán chce, aby Zelenskyj pustil ropu a přestal s protimaďarskou politikou
Pokrovsk padl, míní experti. Rusové věří v další postup, má to ale háček
Aktuálně se děje
před 43 minutami
Policie uzavřela případ RP Invest. Škoda jde do stovek milionů korun
před 1 hodinou
Harry a Meghan na cestách. WHO nasadila manžele v Jordánsku
před 2 hodinami
Polské Pendolino se poprvé objeví na české železnici
před 3 hodinami
Policie chystá další Speed Marathon. Lidé mohou pomoci s výběrem míst
před 3 hodinami
Orbán chce, aby Zelenskyj pustil ropu a přestal s protimaďarskou politikou
před 4 hodinami
Pavel odjel na zahraniční cestu do Alp, odhalil mluvčí prezidenta
před 5 hodinami
Pohonné hmoty zdražují. Obrat v trendu se zatím nedá čekat
před 6 hodinami
Kim Čong-un poslal vzkaz Trumpovi. Jaderných zbraní se vzdávat nehodlá
před 7 hodinami
Autonehoda vozu s Klempířem se vyřešila na místě. Viníkem je řidič ministra
před 7 hodinami
Pokrovsk padl, míní experti. Rusové věří v další postup, má to ale háček
před 8 hodinami
Muž, jenž způsobil manévry v Havířově, se sám zastřelil. Zbraň měl legálně
před 9 hodinami
Přestřelka na moři. Kubánci zastřelili čtyři lidi ze člunu registrovaného v USA
před 10 hodinami
Zemřel Jiří Valenta, někdejší klávesista legendární kapely Olympic
před 11 hodinami
Počasí v Česku může ovlivnit zajímavý jev. Jisté to ještě není
včera
Pavel odcestoval do zahraničí. Do práce se vrátí po víkendu
včera
Ústavní soud posvětil snížení důchodů představitelům minulého režimu
včera
Orbán se pustil do Kyjeva a zmínil údajnou hrozbu pro maďarskou energetiku
včera
Napadená taxikářka ze Šumperka podlehla zraněním v nemocnici
včera
Českého lva letos doprovodí hudba skladatele Adriána Čermáka
včera
Babišova vláda se zabývala prevencí vzniku závislostí a zrušila několik orgánů
Babišova vláda zasedla poprvé v kompletním složení, tedy už i s nově jmenovaným ministrem životního prostředí Igorem Červeným (Motoristé). Zabývala se mimo jiné zprávou o plnění Akčního plánu politiky v oblasti závislostí 2023–2025, zrušila několik svých pracovních a poradních orgánů a rozhodla o přesunu agendy Rady pro výzkum, vývoj a inovace z Úřadu vlády na Ministerstvo průmyslu a obchodu.
Zdroj: Jan Hrabě