Ukrajina dostane 50 miliard dolarů z výnosů z úroků ze zmrazených ruských aktiv

Státy skupiny G7 se předběžně dohodly, že Ukrajině do konce letošního roku zajistí 50 miliard dolarů prostřednictvím zmrazených ruských aktiv. Informovala o tom agentura AFP s odkazem na úřad francouzského prezidenta Emmanuela Macrona.

Americký Bílý dům už v úterý oznámil, že na nadcházejícím summitu G7, který se bude konat od čtvrtka do soboty v Itálii, lídři představí další opatření, včetně nových sankcí a exportních kontrol v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu.

Podle AFP státy G7 zvažují využití výnosů z úroků ze zmrazených aktiv ruské centrální banky na pomoc Ukrajině. Tato aktiva mají hodnotu 325 miliard dolarů. Výnosy z úroků by měly sloužit jako záruka pro půjčku Kyjevu ve výši 50 miliard dolarů.

"Máme dohodu," uvedl ve středu nejmenovaný francouzský představitel, s dodatkem, že to byla iniciativa USA. Pokud by však ruská aktiva byla odblokována nebo výnosy nestačily na financování půjčky, státy G7 budou muset zvážit, jak si náklady rozdělí.

Rusko už dříve uvedlo, že plán nasměrovat výnosy ze zmrazených ruských aktiv na pomoc Ukrajině bude mít "nepředvídatelné" následky pro eurozónu, ekonomiky členských zemí a investiční klima. Uvedl to podle tiskové agentury TASS diplomatický zástupce Ruska při Evropské unii. Informaci přinesla agentura Reuters. 

"Jedinou předvídatelnou věcí je, že v EU budou dříve či později nuceni vrátit naší zemi, což bylo ukradeno," citovala agentura TASS vyjádření úřadujícího ruského chargé d'affaires v Bruselu Kirilla Logvinova pro ruské novináře.

Podle scénáře se na nákup zbraní pro Ukrajinu prostřednictvím Evropského mírového nastroje (EPF) použije 90 procent výnosů. Zbývajících deset procent by se mělo prostřednictvím rozpočtu EU použít na projekty týkající se obnovy Ukrajiny. První miliardu eur by Ukrajina mohla získat už v červenci letošního roku.

O využití zmrazených ruských aktiv na půdě EU ve prospěch Ukrajiny se hovoří od vypuknutí ruské agrese vůči Ukrajině v roce 2022. Unie si je vědoma skutečnosti, že sáhnout na zmrazená aktiva představuje komplikace z pohledu mezinárodního práva; s výnosy ze zmrazených aktiv však může nakládat svobodněji.

Dalších 50 miliard eur pak Ukrajina obdrží od EU. Předseda Evropské rady Charles Michel už v únoru oznámil, že lídři členských států EU se na mimořádném summitu v Bruselu dohodli na finanční pomoci pro Ukrajinu, uvedl server Politico.

"Máme dohodu a jednotu," napsal Michel krátce po začátku jednání šéfů vlád a států EU. "Všech 27 lídrů se dohodlo na dalším balíčku finanční podpory pro Ukrajinu ve výši 50 miliard eur v rámci rozpočtu EU," oznámil předseda Evropské rady.

Upřesnil, že existuje dohoda o poskytování finanční podpory Ukrajině až do roku 2027, což podle něj znamená " stabilní, dlouhodobé a předvídatelné financování pro Ukrajinu."

Rozhodujícím bylo podle magazínu Politico zřejmě setkání předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové a předsedy Evropské rady Charlese Michela s prezidentem Francie Emmanuelem Macronem, německým kancléřem Olafem Scholzem, italskou premiérkou Giorgií Meloniovou a předsedou vlády Maďarska Viktorem Orbanem.

Později se k nim přidali i nizozemský premiér Mark Rutte, polský premiér Donald Tusk a tehdejší šéf belgické federální vlády Alexander De Croo.

Související

Více souvisejících

Ukrajina G7

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 4 hodinami

Aktualizováno před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Policie SR, ilustrační fotografie.

Slovenská policie reaguje na požár v Pardubicích

I na Slovensku je kauza podezřelého pátečního požáru v Pardubicích velkým tématem. Tamní policie neví o jakékoliv souvislosti události se Slovenskem, kde by momentálně nemělo hrozit jakékoliv nebezpečí. 

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Policie vyšetřuje požár v Pardubicích pro podezření z terorismu.

Policie prozradila novinky z vyšetřování požáru v Pardubicích

Na místě pátečního požáru v Pardubicích pokračuje policejní vyšetřování. Práci již dokončili pyrotechnici, které vystřídali kriminalisté. V případu panuje podezření ze spáchání teroristického útoku. V pátek se dokonce sešla Bezpečnostní rada státu. 

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

Tanker, ilustrační fotografie.

Česko je mezi zeměmi, které chtějí chránit lodě v Hormuzském průlivu

Česko je mezi zeměmi, které chtějí zajišťovat bezpečnost tankerů v Hormuzském průlivu, jímž proudí do světa cenná ropa. Vyplývá to z informací zahraničních médií. Washington ostatně naznačil, že o zajištění bezpečného lodního provozu v průlivu by se měly starat státy, které ho využívají. 

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 15 hodinami

včera

Norská princezna Mette-Marit (autor fotky: Frankie Fouganthin)

Norská princezna zápasí s vážnou nemocí. Čeká ji transplantace

Jedna z evropských královských rodin se obává o svou prominentní členku. Zdravotní stav norské korunní princezny Mette-Marit, která se dlouhodobě potýká s chronickou plicní fibrózou, se znovu zhoršil. Informoval o tom web Topky.sk, který se odvolává na zahraniční zpravodajské agentury. 

včera

Andrej Babiš

Babiš vyzval zbrojařské firmy k maximálnímu zabezpečení areálů

Premiér Andrej Babiš (ANO) v souvislosti s vyšetřováním pátečního požáru v Pardubicích vyzval zbrojařské firmy, aby své areály co možná nejlépe zabezpečily. V případu panuje podezření ze spáchání teroristického útoku. Stupeň ohrožení terorismem se pro tuto chvíli nemění a zůstává na druhém ze čtyř. 

včera

včera

Pavel chce počkat na závěry vyšetřování podezřelého požáru v Pardubicích

Prezident Petr Pavel se v pátek vpodvečer poprvé vyjádřil k probíhajícímu vyšetřování požáru v Pardubicích. Policie prověřuje událost pro podezření z terorismu. Pavel chce vyčkat na závěry policejního šetření. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy