Rusko podniklo další masivní údery na Ukrajinu. Kyjev byl bez proudu a vody, Moldavsko mělo problémy

Rusko dnes podniklo další masivní vzdušné údery na Ukrajinu. Podle ministra vnitra Denyse Monastyrského si dnešní ruské raketové útoky vyžádaly deset lidských životů. Úřady rovněž hlásí desítky zraněných a rozsáhlé výpadky proudu. Kyjev žádá kvůli ruským úderům o naléhavé zasedání Rady bezpečnosti OSN, uvedl prezident Volodymyr Zelenskyj.

"Vraždění civilistů a ničení civilní infrastruktury je terorismus. Ukrajina nadále žádá rozhodnou reakci světa na tyto zločiny," napsal na twitteru ukrajinský prezident. Ruská agentura TASS s odkazem na zastoupení Ruska v OSN napsala, že zasedání RB OSN má začít v 16:00 newyorského času (22:00 SEČ).

Nad celou Ukrajinou se dnes po poledni rozezněl protiletecký poplach. Exploze hlásily Oděská a Mykolajivská oblast na jihu Ukrajiny, Záporožská a Dněpropetrovská oblast na jihovýchodě i západoukrajinská Lvovská a Vinnycká oblast. Výbuchy zaznamenali také obyvatelé Poltavské oblasti, podle tamního gubernátora Dmytra Lunina ale zafungovala obrana v Kremenčuku.

V ukrajinské metropoli invazní síly podle úřadů zasáhly obytnou budovu, zemřeli tam nejméně tři lidé. Podle starosty Vitalije Klička je mezi nimi také sedmnáctiletá dívka. Kličko také uvedl, že útoky ve městě zasáhly infrastrukturní objekt a celý Kyjev je bez dodávek vody, v některých čtvrtích není elektřina.

Další lidé zemřeli při ruských úderech ve městě Vyšhorod v Kyjevské oblasti, kde byl taktéž zasažen obytný dům, oznámil šéf ukrajinské policie Ihor Klimenko. Šéf regionální policie Andrij Něbytov podle ruskojazyčného webu stanice BBC uvedl, že ruské údery ve Vyšhorodě zabily čtyři lidi a dalších 27 jich zranily. Něbytov na telegramu zveřejnil fotografie a video škod, které podle něj ruský raketový útok v Kyjevské oblasti napáchal. Ta je podle oblastního šéfa Oleksije Kuleby bez proudu.

Výpadky v dodávkách proudu hlásí také Lvov na západě Ukrajiny. "Celé město je bez proudu. Čekáme na další informace od energetických expertů. Mohou být přerušeny dodávky vody," uvedl starosta Lvova Andrij Sadovyj na svém telegramovém účtu.

"Rusko pokračuje v masivních raketových útocích na civilní obyvatelstvo po celé Ukrajině. Dnes máme tři zásahy vícepodlažních domů. Bohužel zahynulo deset lidí. Jen od 10. října do 23. listopadu provedli Rusové na našem území téměř 600 raketových útoků," uvedl Monastyrskyj podle agentury Ukrinform.

Náčelník ukrajinského generálního štábu Valerij Zalužnyj později upřesnil, že ozbrojené síly sestřelily 51 z celkových 67 ruských řízených střel, které invazní jednotky na jeho zemi odpoledne vypálily. Jen na Kyjev Rusové podle něj vystřelili 30 raket, přičemž 20 se jich podařilo sestřelit. Ukrajinské vzdušné síly před tím sdělily, že Rusko zaútočilo na Ukrajinu 70 střelami s plochou dráhou letu a drony, přičemž ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila 51 těchto raket a pět bezpilotních letounů.

Šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak upozornil, že Moskva údery zahájila krátce poté, co Evropský parlament schválil rezoluci označující Rusko za stát podporující terorismus. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Rusko dokázalo světu, že je sponzorem terorismu. "Evropský parlament dnes uznal Rusko za stát sponzorující terorismus... A pak Rusko celému světu dokázalo, že je to všechno pravda, když použilo 67 raket na naši infrastrukturu, energetiku a obyčejné lidi," řekl Zelenskyj ve svém videoposelství, kde zároveň vyjádřil soustrast rodinám obětí.

Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu 24. února. V posledních týdnech začala Moskva, která čelí neúspěchům na bojišti a stáhla se z řady dříve obsazených území, plošně útočit na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Ukrajina se kvůli tomu potýká s rozsáhlými výpadky dodávek elektrického proudu. Zatím nejmasivnější útok Moskva provedla podle ukrajinských úřadů v úterý 15. listopadu, kdy zasáhla na 15 energetických zařízení.

Dvě ukrajinské atomové elektrárny hlásí po ruských úderech odpojení bloků

Po dnešních masivních ruských vzdušných úderech na Ukrajinu hlásí problémy rovněž dvě ukrajinské atomové elektrárny. Pracovníci Jihoukrajinské jaderné elektrárny kvůli výpadku proudu odstavili řadu bloků, píše agentura Reuters s odvoláním na společnost Enerhoatom. Šéf Chmelnycké oblasti mezitím sdělil, že energetické bloky od sítě odpojila rovněž Chmelnycká jaderná elektrárna.

"S elektrárnou je vše v pořádku. Není kde vyrábět elektřinu," uvedl dále mluvčí Enerhoatomu o Jihoukrajinské jaderné elektrárně, která se nachází v Mykolajivské oblasti na jihu země.

K podobnému kroku přistoupili pracovníci Chmelnycké jaderné elektrárny, která se nachází na západě Ukrajiny. "Bloky Chmelnycké jaderné elektrárny byly odpojeny od energetické soustavy," uvedl oblastní šéf Serhij Hamalij podle agentury Ukrinform.

Kvůli ruským raketovým úderům podle něj nemá v současné době elektřinu většina obcí v regionu. Část města Chmelnyckyj je bez vody.

Na Ukrajině fungují čtyři jaderné elektrárny s celkem 15 reaktory. Dvě z nich - Rovenská a Chmelnycká - jsou umístěné v oblasti Volyně, další dvě - Záporožská a Jihoukrajinská - na jižní Ukrajině.

Moldavsko hlásí po ruských útocích na Ukrajině masivní výpadek elektřiny

Ruské raketové údery na ukrajinskou energetickou infrastrukturu způsobily výpadky elektřiny na polovině území sousedního Moldavska. S odvoláním na místopředsedu moldavské vlády o tom dnes informovala agentura Reuters. Výpadky elektřiny jsou podle ní hlášeny také v separatistickém regionu Podněstří, který podporuje Rusko.

"Masivní výpadek elektřiny v Moldavsku po dnešním ruském útoku na ukrajinskou energetickou infrastrukturu," oznámil na twitteru Andrei Spuni, jenž zároveň zastává funkci moldavského ministra infrastruktury. V jiném příspěvku napsal, že se opakuje situace z 15. listopadu, kdy Moldavsko - po ruských raketových úderech na Ukrajinu - rovněž postihl velký výpadek v dodávkách elektrického proudu.

Moldavský ministr zahraničí Nicu Popescu dnes na twitteru uvedl, že ruské údery na ukrajinskou energetickou infrastrukturu opět uvrhly jeho zemi do tmy, a nařídil proto předvolání ruského velvyslance na ministerstvo, aby podal vysvětlení.

Související

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Rusko využívá Trumpův odklad sankcí, zvyšuje tlak na ukrajinském bojišti

Ruské jednotky v posledních týdnech zaznamenaly menší, ale strategicky významné úspěchy na východě Ukrajiny, přičemž podle analytiků se tím zvyšuje riziko pro důležité ukrajinské opěrné body. Tento vývoj přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil 50denní lhůtu před možným uvalením sekundárních sankcí na Rusko – krok, který podle expertů Kremlu poskytuje čas k dalšímu posílení pozic i diplomacie. 

Více souvisejících

válka na Ukrajině Ukrajina

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 2 hodinami

včera

Prezident Trump se setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Jak Evropa přiměla Trumpa pomoci Ukrajině? Kyjev může poděkovat Německu

Evropští lídři se v posledních měsících naučili jednu zásadní lekci: pracovat s prezidentem Donaldem Trumpem takovým, jaký je – a ne jakého by si přáli. Tento přístup se naplno projevil při nedávném oznámení, že Spojené státy budou nepřímo dodávat zbraně Ukrajině – Evropané je koupí sami a NATO bude koordinovat jejich doručení.

včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Británie čelí jednomu z největších skandálů v historii. Kauza úniku dat afghánských spojenců bobtná

Počátkem tohoto týdne vyvolal velký rozruch únik citlivých údajů o tisících Afgháncích, kteří spolupracovali s britskými jednotkami a byli v ohrožení života po návratu Tálibánu k moci. Zjištění, že jejich osobní data byla omylem zveřejněna zaměstnancem britského velitelství speciálních sil, otřásla důvěrou v bezpečnostní aparát. Jak se však dnes ukázalo, celý incident byl ještě vážnější, než se původně předpokládalo.

včera

včera

Barack Obama, prezident USA

Obama tajně plánoval útok na jaderný arzenál KLDR

Zatímco současný prezident Donald Trump opět rozvířil debatu o možnosti zničit severokorejský jaderný arzenál, málokdo ví, že první seriózní plány na takový útok vznikly už během vlády Baracka Obamy. Dlouho před Trumpovou „ohnivou a zuřivou“ rétorikou se Obama obával, že Severní Korea brzy získá schopnost zaútočit na americká města mezikontinentálními raketami – a pověřil Pentagon, aby připravil plán útoku. Ten však nikdy nesplnil očekávání.

včera

Prezident Trump

Trump už konečně pochopil to, co všichni ostatní věděli roky

Šéf Bílého domu Donald Trump si po měsících váhání začíná uvědomovat to, co jiní poznali dávno: že s Moskvou nelze jednat jako s důvěryhodným partnerem. Ruský prezident Vladimir Putin pokračuje v ničení Ukrajiny a zároveň zrazuje i vlastní spojence, jak ukázal nedávný případ Íránu. Tento vzorec se opakuje již desítky let – využití pro vlastní prospěch a následné opuštění. Od Afghánistánu přes Sýrii až po Arménii platí, že důvěra v Kreml vede nevyhnutelně ke katastrofě.

včera

Dovoz a vývoz zboží

EU připravuje třetí odvetný úder proti Trumpovým clům

Evropská komise zvažuje novou vlnu odvetných opatření vůči rozsáhlým clům, která americký prezident Donald Trump zavedl proti evropskému exportu. Poté, co Brusel téměř vyčerpal možnosti odvetných tarifů na zboží, se nyní zaměřuje na oblast služeb a veřejných zakázek, uvedli diplomaté po pondělním jednání ministrů obchodu EU.

Aktualizováno včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Rusko využívá Trumpův odklad sankcí, zvyšuje tlak na ukrajinském bojišti

Ruské jednotky v posledních týdnech zaznamenaly menší, ale strategicky významné úspěchy na východě Ukrajiny, přičemž podle analytiků se tím zvyšuje riziko pro důležité ukrajinské opěrné body. Tento vývoj přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil 50denní lhůtu před možným uvalením sekundárních sankcí na Rusko – krok, který podle expertů Kremlu poskytuje čas k dalšímu posílení pozic i diplomacie. 

včera

Tapisérie z Bayeux

Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?

Tapisérie z Bayeux, výšivka z 11. století zachycující dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem v roce 1066, se příští rok poprvé objeví v Britském muzeu. Už letos na jaře se však dostala do médií kvůli nečekanému objevu: v německých zemských archivech ve Šlesvicku-Holštýnsku byl nalezen její ztracený fragment. Abychom pochopili, jak se tam dostal, musíme se vrátit k málo známé a znepokojivé kapitole z období druhé světové války.

včera

F-16 Israel Defense Forces

Proč Izrael bombarduje Sýrii? Nejde jen o sebeobranu

V posledních dnech došlo v Sýrii k výraznému nárůstu napětí, když izraelské letectvo provedlo několik náletů na severního souseda. Cílem byly syrské vládní základny, tanky a těžká technika – a oficiálním důvodem je ochrana drúzské menšiny na jihu země, která se dostala do otevřeného konfliktu s novou vládou v Damašku.

včera

včera

Prezident Trump

Trump oznámil plošná cla. 150 zemí dostane stejnou sazbu

Prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy uvalí jednotná cla na více než 150 menších zemí po celém světě. Podle jeho slov půjde o hromadné rozhodnutí oznámené jedním dopisem, který bude rozeslán všem dotčeným státům najednou.

včera

Julija Svyrydenková

Ukrajina má novou premiérku. Julija Svyrydenková chystá zásadní změny

Ukrajinská Nejvyšší rada dnes rozhodla o jmenování nové premiérky. Poslanci schválili do čela vlády Juliji Svyrydenkovou, čímž odstartovali výraznou rekonstrukci kabinetu, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj. Tento krok přichází v době, kdy země čelí nejen pokračující ruské invazi, ale i měnícím se vztahům s hlavními zahraničními partnery, zejména Spojenými státy. 

včera

včera

včera

včera

Dmytro Zolotukhin

Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin

Americký prezident Donald Trump mění podobu vojenské pomoci Ukrajině – místo přímých darů zbraní plánuje prodej techniky evropským zemím, které by ji mohly Kyjevu dále předat. Nový model má podle Bílého domu zmírnit domácí kritiku a přinést ekonomické výhody. Tento přístup však podle ukrajinského odborníka na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhina, bývalého náměstka ministra informační politiky a specialisty na národní bezpečnost, vysílá nebezpečný signál Kremlu. Pro EuroZprávy.cz upozornil, že váhání Západu může Rusko vnímat jako slabost, což zvyšuje riziko další eskalace konfliktu.

včera

Evropská zbrojařská skupina pod palbou kritiky. Dodává součásti bomb, které v Gaze zabíjely děti

Evropský zbrojní gigant MBDA, který vyrábí rakety a leteckou výzbroj, čelí vážné kritice poté, co vyšlo najevo, že dodává klíčové součástky bomb GBU-39, které Izrael ve velkém používá při náletech na Pásmo Gazy – včetně útoků, při nichž podle vyšetřování zahynuly desítky dětí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy