Ukrajinská armáda provedla rozsáhlý útok pomocí bezpilotních letounů na ropný terminál v Petrohradu, který je druhým největším městem Ruska. Podle vyjádření ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se jednalo o cílený zásah do infrastruktury, jež generuje finanční příjmy pro ruské válečné úsilí. Kyjev zároveň oznámil, že se terčem úderu stala také významná ruská námořní základna v této severozápadní oblasti.
Gubernátor Petrohradu Alexandr Beglov potvrdil, že město čelilo masivnímu dronovému náletu, a přiznal přímý zásah tamního ropného terminálu. Podle jeho vyjádření nebyly na místě hlášeny žádné oběti na životech. Ruské úřady zároveň uvedly, že nad Petrohradem a širší Leningradskou oblastí bylo sestřeleno celkem dvaasedmdesát ukrajinských bezpilotních letounů. Beglov vyzval obyvatele města, které má přes pět milionů obyvatel, aby raději nevycházeli ven, a upozornil na možné výpadky mobilního internetového připojení.
Ukrajina v poslední době výrazně zintenzivnila své dálkové útoky zaměřené na kritickou energetickou infrastrukturu uvnitř ruského území, což v Rusku vede k rozsáhlým výpadkům v dodávkách pohonných hmot. Podle tvrzení Kyjeva se takto podařilo vyřadit z provozu téměř třiačtyřicet procent ruských kapacit na rafinaci ropy. Samotný petrohradský terminál označuje ukrajinská armáda za jeden z největších v zemi, přičemž jeho roční kapacita dosahuje dvanácti a půl milionu tun ropných produktů. Podle ukrajinských zdrojů byly cíle v Leningradské oblasti vzdálené přibližně 850 kilometrů od ukrajinských hranic.
Ruský prezident Vladimir Putin reagoval na narůstající krizi s palivem podepsáním nového zákona, jehož cílem je posílit dodávky na domácí trh s pohonnými hmotami. Kromě ropného terminálu měla ukrajinská armáda zasáhnout také klíčovou námořní základnu ruské Baltské flotily v Kronštadtu, k čemuž se však ruská strana veřejně nevyjádřila. Ruské ministerstvo obrany ve své zprávě pouze uvedlo, že během noci a rána zneškodnilo celkově více než pět set ukrajinských dronů a raket, přičemž tyto útoky označilo za pokus odvrátit pozornost od masivních ruských úderů na Kyjev z počátku července.
Paralelně s leteckými útoky pokračují ostré spory o situaci na frontové linii v Doněcké oblasti. Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že ruské síly v červnu plně ovládly strategicky významné a silně opevněné město Kosťantynivka. To však ukrajinská armáda ústy svého mluvčího Andrije Kovaljova zásadně odmítla s tím, že město zůstává pod plnou kontrolou ukrajinských obranných sil. Kovaljov přiznal pouze ojedinělé pokusy malých ruských pěchotních skupin o infiltraci, které jsou však podle něj ukrajinskými vojáky likvidovány.
Na Putinovo tvrzení o dobytí města reagoval na sociálních sítích také prezident Zelenskyj. Uvedl, že pokud má Rusko nad Kosťantynivkou skutečně plnou kontrolu, neměl by mít Putin žádný problém se s ním na tomto místě osobně setkat a najít diplomatické řešení k ukončení války. Podle ukrajinského lídra však ruský prezident frontovou linii nepřekročí, protože skutečnost je zcela odlišná od jeho slov. Celá situace ukazuje, že obě strany se snaží získat strategickou výhodu na bojišti i v informačním prostoru před nadcházejícím summitem NATO v Turecku.
Související
Už dva dny neútočíme, stejně jsme od Západu nedostali informace o ruských náletech, prohlásil Zelenskyj
Na ruské straně zemřelo ve válce 11x víc vojáků než na Ukrajině, tvrdí Syrskyj
Aktuálně se děje
před 31 minutami
EU má jasno: Trump mění vztah k Putinovi kvůli volbám, Evropa protiruské sankce naopak zpřísní
před 1 hodinou
Záznamy tísňových volání odhalily, proč Pikeová při neúspěšné popravě hodinu trpěla
před 2 hodinami
Už dva dny neútočíme, stejně jsme od Západu nedostali informace o ruských náletech, prohlásil Zelenskyj
před 2 hodinami
Papež Lev je hospitalizován v nemocnici. Kvůli nálezu podstoupí operaci plic
před 3 hodinami
Evropské vlády se začínají připravovat na možný kolaps oceánských proudů
před 4 hodinami
Na ruské straně zemřelo ve válce 11x víc vojáků než na Ukrajině, tvrdí Syrskyj
před 5 hodinami
Guardian: Stejnopohlavní pár zažaloval slovenské úřady, neuznají mu manželství z ciziny
před 6 hodinami
Trump projevil zájem o setkání s Kim Čong-unem. Ten druhý den představil raketu schopnou zasáhnout USA
před 6 hodinami
Zemřel americký herec RJ Mitte, proslavila ho role v Perníkovém tátovi
před 6 hodinami
Rusko od vyhlášení Trumpova "příměří" šestkrát zaútočilo na energetickou infrastrukturu. Bílý dům mlčí
před 8 hodinami
Víkendové počasí může nabídnout i sněžení, zmínili meteorologové
včera
Policie dopadla útočníka od Boleveckého rybníka. Bodl ženu a ujel na kole
včera
Veletoče kolem Ronalda. Vypadalo to na konec v reprezentaci, nakonec hodlá pokračovat
včera
Na Sněžce se poprvé udržel sníh, upozornili meteorologové
včera
Starostové po úspěchu neskrývají velké ambice. Kupka ale zbraně neskládá
včera
Bájná Trója existovala. Archeologové začali mít jasno před 155 lety
včera
Je to nesmysl, udeřil Babiš ohledně emisních povolenek
včera
Zemřel herec Jiří Štěpnička, dlouholetý člen souboru Národního divadla
včera
Pokusí se Pikeovou popravit znovu? Amerika se chystá na vleklý právní boj
včera
Trump na klimatické změny nevěří, jeho válka ale činí svět zelenějším
Válka v Íránu, která měla podle původních předpokladů představovat pouze krátký a rychlý úder směřující k pádu tamního režimu, přerostla v táhnoucí se konflikt hluboce otřesikující globální energetický systém. Současný stav vyvolává zcela paradoxní otázku, zda by tento ozbrojený konflikt mohl amerického prezidenta Donalda Trumpa – známého odpůrce klimatických opatření – na mezinárodní scéně nechtěně pasovat do role „klimatického prezidenta“.
Zdroj: Libor Novák