Ukrajinská pozice ve válce slábne. Kyjev čelí těžkým výzvám na bojišti i na diplomatickém poli

Rusko mezitím postupuje na východní Ukrajině, zejména v Doněcké oblasti, kterou se snaží plně ovládnout. Navzdory těžkým ztrátám ruské síly pomalu získávají kontrolu nad dalšími územími, jejichž denní zisky se měří v polích a ulicích. Podle analytiků z WarMapper Rusko nyní ovládá přibližně 18 % ukrajinského území, včetně Krymu a částí Donbasu získaných před rokem 2022.

Ukrajinská obrana je oslabena. Velitel jednoho z praporů u Pokrovsku uvedl, že ruské síly zintenzivnily dělostřelecké a letecké útoky, přičemž malé skupiny ruské pěchoty útočí z více směrů současně. Podle vojenského mluvčího Viktora Tregubova se bojuje také o kontrolu nad městem Kurachove, které je však z velké části zničeno.

V této situaci čelí Ukrajina rostoucímu tlaku na vyjednávání o příměří. Donald Trump opakovaně tvrdí, že by mohl konflikt ukončit rychle, přičemž jeho tým plánuje do 100 dnů od převzetí úřadu navrhnout „udržitelné řešení“. Zůstává však nejasné, jak se jeho plány shodují s požadavky Kremlu, který trvá na anexi čtyř ukrajinských regionů a odmítá kompromisy.

Pro Ukrajinu jsou klíčové bezpečnostní záruky. Prezident Volodymyr Zelenskyj zdůrazňuje, že příměří musí být monitorováno a doprovázeno opatřeními, která by zabránila Rusku využít klidu k přeskupení sil. Analytici doporučují investice do moderní protivzdušné obrany a těžkých jednotek na úrovni NATO.

Moskva však požaduje mnohem víc. Kromě uznání ruské kontroly nad okupovanými regiony může vyžadovat omezení ukrajinské armády a zbraní. Pro Kyjev by to bylo nepřijatelné.

I když ruská a Trumpova administrativa vyjadřují ochotu k summitu, pozorovatelé varují, že předčasná jednání mohou vést k eskalaci konfliktu. Zatím obě strany sází na pokračování bojů, což z míru činí vzdálený cíl.