Ukrajinský sen mizí v dáli. Piloti budou na F-16 vycvičeni za rok, stíhačky Kyjevu nikdo nedal

Ukrajina doufala, že ještě letos bude schopna do boje proti Rusku nasadit bojové víceúčelové stíhačky F-16. Nyní se ale zdá, že půjde jen o nesplněný sen a piloti do nových strojů usednou nejdříve za rok. Za předpokladu, že Kyjevu někdo tyto stíhací letouny vůbec věnuje.

Výcvik ukrajinských pilotů na víceúčelových stíhačkách F-16 měl původně začít koncem srpna. Mluvčí ukrajinského letectva Jurij Ihnat podle serveru Ukrajinska pravda před několika dny uvedl, že pilotům běžně trvá až šest měsíců, než se naučí ovládat stíhačku. Za určitých podmínek však lze tuto dobu zkrátit na čtyři měsíce.

"Zaměřujeme se to, abychom na konci léta začali posílat piloty do evropských zemí na výcvik. Je třeba pochopit, že to nebude rychlé, ale nebude to ani tak dlouhé, jak Rusové doufají. Myslím, že naši piloti se naučí ovládat F-16 stejně rychle, jako se vojáci naučili ovládat Patriot," tvrdí.

"Jediná věc, kterou potřebujeme, je, aby se přidala celá letecká koalice, všechny země, které mají výcvikové základny, simulátory, instruktory, výcvikové základny a letadla, protože potřebujeme co nejrychleji prohnat tímto výcvikovým programem co nejvíce lidí," dodal.

Původně se tak zdálo, že se Ukrajina vycvičených pilotů dočká ještě letos, byť s mírným zpožděním. Výcvik totiž měl původně odstartovat počátkem srpna. Nyní se ale zdá, že v létě nezačne. Že vůbec nezačne letos.

Podle článku serveru The Washington Post první skupina šesti ukrajinských pilotů pravděpodobně dokončí svůj výcvik na amerických stíhačkách F-16 nejdříve v průběhu léta příštího roku. Vyplývá to z informací získaných od významných ukrajinských vojenských a vládních zástupců.

Deník uvádí, že start výcviku byl několikrát odložen a důvody jsou různorodé, zahrnují například jazykovou bariéru a také nesoulad mezi Kyjevem a Washingtonem ohledně zamýšleného využití těchto letounů na bojišti. I když někteří piloti již mluví anglicky plynule, deník zdůrazňuje, že pro ně bude nejprve nutné absolvování čtyřměsíčního jazykového kurzu v Británii.

Tímto kurzem piloti získají potřebnou terminologii pro ovládání stíhaček. Výuka proběhne společně s pozemním personálem, který může mít s angličtinou větší potíže než sami piloti. Bojový výcvik byl z tohoto důvodu odložen na leden 2024. Druhá skupina, složená rovněž z přibližně šesti pilotů, by měla svůj výcvik zahájit zhruba o půl roku později, tedy na konci příštího roku.

Jeden z nejmenovaných ukrajinských představitelů označil tento průběh událostí za "průtahy". Všichni se shodují, že nechtějí být kritičtí vůči svým evropským a americkým spojencům, aby se nezdálo, že nejsou vděční za podporu, kterou obdrželi. Pro Kyjev se však jedná o nemalou překážku.

Ukrajina totiž původně uváděla, že se chystá nasadit stíhačky F-16 do března 2024, nedávno to podle CNN uvedl například ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Dánský ministr obrany Troels Lund Poulsen na summitu NATO ve Vilniusu také původně uvedl, že koalice jedenácti zemí s výcvikem ukrajinských pilotů pro obsluhu bojových letounů F-16 v začne Dánsku už na začátku srpna.

"Doufáme, že první výsledky výcviku uvidíme na začátku příštího roku," uvedl dánský ministr, který také zmínil, že výcvik by měl trvat šest až osm měsíců. Ukrajinský ministr Oleksij Reznikov zdůraznil, že zařazení letounů F-16 do výzbroje je pro Ukrajinu velmi důležité. Pomůže jí lepší ochranou obyvatelstva a infrastruktury před ruskými útoky. V rámci výcvikového programu budou zařazeni piloti, technici a další podpůrný personál. Program by se mohl rozšířit i na další typy letounů.

Dánsko má 43 stíhaček F-16, z nichž 30 je v aktivním provozu. Nyní je ale nahrazuje moderními stíhačkami F-35 a starší stroje je ochotno dát Ukrajině. "Ukrajina potřebuje letadla. Více než kdy jindy, pokud chtějí vyhrát. To se týká i dánských stíhaček F-16," řekl Poulsen. Problém je ale také v tom, že zatím žádný stát vysloveně nepotvrdil, že by stíhačky Ukrajině věnoval.

Spojené státy ale už dříve naznačily, že nebudou spojencům bránit v dodání amerických stíhaček F-16 na Ukrajinu. Uvedla to televize CNN s tím, že americká administrativa se chystá povolit reexport stíhaček oficiálně, žádost o to ale zatím nedostala.

O moderní stíhačky F-16 Ukrajina žádá už řadu měsíců. Umožnily by jí mířit na ruské letouny a  armáda by k tomu nemusely využívat drahé rakety systémů Patriot. Podle CNN byl navíc zatím zaznamenán jen asi jediný případ, kdy Patriot dokázal sestřelit ruskou stíhačku. Primárně je určen k ničení raket.

Stíhačka F-16, známá také jako Fighting Falcon, je jednou z nejuznávanějších a nejrozšířenějších bojových letadel na světě. Vyvinuta americkou společností General Dynamics (nyní Lockheed Martin) v 70. letech se rychle stala ikonou moderního letectva a získala si pověst výkonného a univerzálního letadla schopného plnit širokou škálu úkolů.

První let F-16 se uskutečnil v roce 1974 a v roce 1978 bylo letadlo přijato do služby amerického letectva. Od té doby bylo vyrobeno více než 4 600 kusů stíhaček a exportováno do více než 25 zemí po celém světě. Díky své všestrannosti a výkonným schopnostem se F-16 stala základním stíhacím letadlem mnoha vzdušných sil.

Související

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj: Nastal čas, aby si Evropa vybrala vyjednavače pro jednání s Ruskem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj včera večer naznačil, že nastal čas, aby si Evropa vybrala svého hlavního vyjednavače pro případná budoucí mírová jednání s Ruskem. Po rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou ukrajinský lídr uvedl, že se oba shodli na nutnosti zapojení Evropy do těchto rozhovorů, kde musí mít silný hlas a jasnou přítomnost. Podle Zelenského je nyní klíčové přesně určit, kdo bude evropské zájmy v tomto procesu reprezentovat.

Více souvisejících

válka na Ukrajině F-16

Aktuálně se děje

před 29 minutami

před 53 minutami

Hokej, ilustrační fotografie.

MS v hokeji: Lotyšsko porazilo Německo. Slovinci nenavázali na senzaci s Čechy

V nedělním odpoledni a večeru pokračovalo dalšími čtyřmi zápasy hokejové mistrovství světa ve Švýcarsku. V „české“ skupině B ve Fribourgu byl k vidění nejprve severský duel mezi Švédskem a Dánskem. Především díky třem kanadským bodům Raymnoda a také díky premiérové trefě na MS Björcka si Švédové celkem v pohodě došli k jasnému vítězství 6:2. Tři kanadské body za tři góly si pak v této skupině připsal norský reprezentant Berglund, díky němuž tak pomohl Norsku k tomu, aby si Slovinci nepřipsali druhou výhru v řadě na turnaji poté, co v sobotu dokázali porazit Čechy. V rámci skupiny A se uskutečnil rakousko-uherský souboj, v němž i přes rakouský profesorský hokej nakonec naši jižní sousedé potvrdili roli favorita. Večer si pak v této skupině poradili Lotyši s Němci.

před 1 hodinou

Čína, ilustrační fotografie

Suej-fen-che. Město, které Západu hýbe žlučí, narušuje vliv sankcí a upevňuje rusko-čínské vazby

Pohraniční město Suej-fen-che, které leží v ekonomicky oslabené průmyslové oblasti na severovýchodě Číny, se stalo mikrokosmem vyvíjejících se obchodních vztahů mezi Pekingem a Moskvou. Od vypuknutí plnohodnotné invaze na Ukrajinu v únoru 2022 a následného prohlášení obou lídrů o partnerství bez hranic se vazby mezi oběma státy výrazně prohloubily. Bilaterální obchod dosahuje rekordních maxim, což vyvolává nevoli západních představitelů, kteří Peking obviňují z poskytování ekonomické záchranné sítě pro Moskvu. Čína však západní sankce odmítá s tím, že neodpovídají mezinárodnímu právu, a trvá na tom, že běžná spolupráce mezi čínskými a ruskými podniky by neměla být omezována.

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Svět může zažít nejsilnější El Niño v historii už letos. Letní teploty zřejmě v nadcházejících letech zlámou rekordy

Klimatický fenomén El Niño se v Tichém oceánu formuje výrazně rychleji, než vědci původně předpokládali. Podle nejnovější aktualizace Centra pro předpověď klimatu (CPC), které spadá pod Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA), navíc rapidně rostou šance, že by tento jev mohl do podzimu či zimy dosáhnout historické síly. Meteorologové v této souvislosti podle CNN hovoří o možnosti vzniku vzácného takzvaného super El Niña, přičemž pravděpodobnost, že anomálie dosáhne silné nebo velmi silné intenzity, je aktuálně odhadována na 66 procent.

Aktualizováno před 2 hodinami

před 3 hodinami

WHO

WHO poprvé v historii vyhlásila stav veřejného ohrožení před zasedáním. Epiemie eboly může trvat roky

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus vyjádřil hluboké znepokojení nad rozsahem a rychlostí, s jakou se šíří nová epidemie eboly v Demokratické republice Kongo. Od začátku nynějšího propuknutí nákazy úřady v zemi zaznamenaly již nejméně 500 podezřelých případů a 130 úmrtí. V severovýchodní konžské provincii Ituri bylo laboratorně potvrzeno 30 případů, přičemž nákaza pronikla i do ugandského hlavního města Kampala, kde byl potvrzen jeden případ a jedno úmrtí. Pozitivní test měl také jeden občan Spojených států, který byl následně přepraven k léčbě do Německa.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Ebola, ilustrační fotografie

Sedmnáctá epidemie eboly vyvolává v Africe paniku. Neexistující očkování situaci dramaticky zhoršuje

V konžské provincii Ituri vyvolal návrat eboly vlnu paniky mezi místními obyvateli, kteří se obávají jak samotného šíření nemoci, tak drtivých ekonomických dopadů. K nové epidemii dochází téměř šest let poté, co v tomto regionu skončilo předchozí šíření nákazy. Lidé v hornických městech i větších centrech o hrozbě neustále diskutují ve veřejné dopravě i barech, přičemž situaci dramaticky zhoršuje fakt, že pro aktuální kmen Bundibugyo neexistuje schválená očkovací látka.

před 5 hodinami

Sídlo Světové zdravotnické organizace

Ebola se šíří rychleji, než jsme odhadovali, přiznává WHO. O většině nakažených ještě lékaři neví

Epidemie eboly, která si v Demokratické republice Kongo vyžádala již nejméně 131 lidských životů, se možná šíří mnohem rychleji, než se původně předpokládalo. Varování v úterý vydala zástupkyně Světové zdravotnické organizace (WHO) doktorka Anne Ancia. Podle jejích slov se s postupujícím vyšetřováním ukazuje, že se nákaza stihla rozšířit do dalších oblastí. V Demokratické republice Kongo úřady k úternímu dni evidují již více než 513 podezřelých případů, přičemž jedno úmrtí na tuto chorobu potvrdila také sousední Uganda.

před 7 hodinami

Ropná rafinerie

Spojené státy prodlouží dočasné pozastavení sankcí na export ruské ropy

Americký ministr financí Scott Bessent oznámil, že Spojené státy prodlouží dočasné pozastavení sankcí na export ruské ropy až do poloviny června. K tomuto rozhodnutí došlo během pondělního zasedání ministrů financí zemí G7 v Paříži, přičemž evropské spojence Washingtonu tento krok překvapil. Evropská komise a představitelé Kyjeva totiž dlouhodobě naléhají na USA, aby platnost sankcí obnovily a omezily tak válečné příjmy ruského prezidenta Vladimira Putina.

před 7 hodinami

Brexit, ilustrační foto

V Británii se ve velkém začíná mluvit o návratu do EU

Debata o brexitu a možném návratu Spojeného království do Evropské unie se vrací do popředí britské politiky v době značné vnitropolitické nestability. Bývalý ministr zdravotnictví Wes Streeting, který rezignoval kvůli nedostatku důvěry v premiéra Keira Starmera, o víkendu prohlásil, že odchod z unie byl katastrofální chybou. Podle jeho slov brexit zanechal zemi méně bohatou a s menším vlivem než kdykoli před průmyslovou revolucí. Streeting vyzval k vytvoření nového speciálního vztahu s unií s tím, že budoucnost Británie leží v Evropě a jednoho dne i zpět v evropském bloku.

před 8 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump odložil plánovaný vojenský úder na Írán

Americký prezident Donald Trump oznámil odložení plánovaného vojenského úderu na Írán, který se měl uskutečnit v nejbližších hodinách. Důvodem tohoto kroku jsou nová vyjednávání vyvolaná nejnovějším íránským návrhem na definitivní ukončení války na Blízkém východě. Šéf Bílého domu uvedl, že ho o odklad útoku požádali lídři několika zemí Perského zálivu, konkrétně Kataru, Spojených arabských emirátů a Saúdské Arábie. Podle něj existuje šance na dosažení dohody, která by byla pro Washington přijatelná a zabránila by Teheránu v získání jaderné zbraně. Trump nicméně nařídil armádním velitelům, aby byli připraveni zahájit rozsáhlý útok na Írán v případě okamžitého rozkazu.

před 9 hodinami

Afghanistán

Prodávají své děti, aby přežili. Afghánistán se potácí na hraně hladomoru

V afghánské provincii Gór se za úsvitu shromažďují stovky mužů na prašném náměstí v Čagčaránu. Lemují krajnici s nadějí, že jim někdo nabídne jakoukoli práci, která rozhodne o tom, zda se jejich rodiny ten den najedí. Pravděpodobnost úspěchu je však velmi nízká. Pětatřicetiletý Juma Khan našel za posledních šest týdnů práci pouze na tři dny, přičemž denní výdělek se pohyboval mezi 150 až 200 afghání. Jeho děti šly spát tři noci po sobě hladové a manželka i potomci plakali, načež musel poprosit souseda o peníze na mouku. Žije v neustálém strachu, že jeho rodina zemře hlady.

před 11 hodinami

Aktualizováno včera

Češi na MS v hokeji

MS v hokeji: Česko porazilo Švédsko 4:3

Po sobotní nevídané blamáži se Slovinskem, se kterým Češi poprvé v historii MS prohráli 2:3 po prodloužení, má parta trenéra Radima Rulíka jasný cíl. Odčinit tuto nečekanou porážku a naopak navázat na předešlou výhru s Dánskem. Češi se vrátili ke své původní základní sestavě ze zápasu s Dánskem, a tak se do ní vrací útočník Matěj Blümel. Oproti duelu se Slovinskem naopak zůstal mimo sestavu Jan Mandát a chyběl i Michal Kempný. V brance se objevil Josef Kořenář. Česko nakonec Švédy porazilo 4:3.

včera

Elon Musk

Musk prohrál soud proti OpenAI. Porota žalobu smetla ze stolu

Kalifornská porota jednomyslně zamítla vysoce sledovanou žalobu miliardáře Elona Muska proti společnosti OpenAI a jejímu šéfovi Samu Altmanovi. Celý případ byl smeten se stolu z procesních důvodů, jelikož Musk podal svou žalobu až po uplynutí zákonné promlčecí lhůty, která je pro podvádění takových nároků stanovena.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Rusko a Bělorusko uspořádaly vojenské cvičení zaměřené na nasazení jaderných zbraní

Rusko a Bělorusko v pondělí uskutečnily společné vojenské cvičení zaměřené na nácvik nasazení taktických jaderných zbraní. Podle prohlášení běloruského ministerstva obrany bylo cílem manévrů prověřit připravenost armády k odpalování těchto zbraní z mobilních nebo neplánovaných stanovišť. Běloruský resort obrany zároveň uvedl, že se jednalo o předem plánovanou akci, která nebyla namířena proti žádné konkrétní třetí straně. Ruské ministerstvo obrany tyto společné manévry bezprostředně nepotvrdilo.

včera

Donald Trump

Trumpova administrativa zřídila téměř dvoumiliardový fond. Peníze půjdou jeho spojencům

Ministerstvo spravedlnosti USA v pondělí oznámilo zřízení fondu ve výši 1,776 miliardy dolarů, který má sloužit k odškodnění spojenců prezidenta Donalda Trumpa. Peníze jsou určeny pro ty, kteří tvrdí, že se stali terčem nespravedlivého pronásledování ze strany předchozí administrativy Joea Bidena. Tento bezprecedentní krok umožňuje Trumpově administrativě vyplácet vládní prostředky z peněz daňových poplatníků podporovatelům hlavy státu, a to prostřednictvím úřadu, který má prezident pod kontrolou.

včera

Ebola, ilustrační fotografie

Co je ebola a proč je tak těžké epidemii zastavit?

Světová zdravotnická organizace vyhlásila kvůli nové epidemii eboly v Demokratické republice Kongo stav veřejného ohrožení mezinárodního významu. Boj s touto nákazou je však mimořádně komplikovaný. Epidemii totiž způsobil vzácný kmen viru, na který neexistuje očkování, a ohniska se navíc nacházejí v oblastech zasažených válečným konfliktem. Riziko šíření mimo východní Afriku je nicméně minimální a lidstvo nečelí hrozbě globální pandemie.

včera

Ebolou a hantavirem to neskončí. Infekční onemocnění jsou stále častější a ničivější, varují odborníci

Svět je stále méně odolný vůči epidemiím infekčních chorob. Ve své pondělní zprávě před tím varoval Nezávislý panel pro monitorování globální připravenosti (GPMB). Odborníci upozorňují, že s rostoucí frekvencí výskytu těchto onemocnění se zvyšují i škody, které způsobují. Riziko vzniku nové pandemie podle nich v současnosti roste rychleji než investice do připravenosti, kvůli čemuž svět stále není bezpečnějším místem.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy