Důvodem pro zvýšení dodávek kvalitních zbraní na Ukrajinu je přesvědčení západních představitelů, že Kyjev má nyní jen omezený čas, aby se připravil na očekávanou ruskou jarní ofenzivu a na svůj vlastní protiútok. Uvedl to deník The New York Times, který poukázal na to, že na Ukrajinu v poslední době proudí zbraňové systémy, jejichž dodání se původně Západ kvůli strachu z vyostření konfliktu bránil.
"Během posledních několika málo týdnů padala jedna překážka za druhou," napsal list. Připomněl, že na konci prosince se Ukrajina dohodla s USA na dodání systémů protivzdušné obrany Patriot. Následně i Německo minulý týden oznámilo, že Ukrajině dodá baterii tohoto systému. S odstupem několika hodin pak Francie, Německo a USA slíbily, že poprvé od plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu pošlou obrněná bojová vozidla. Sofistikované tanky Ukrajina přitom požadovala od začátku války.
"USA a jejich spojenci se odvažují k riskantnějším krokům na obranu Ukrajiny, zejména v době, kdy ukrajinská armáda dosáhla řady nečekaných postupů a přestála vyčerpávající útoky," podotkl americký deník.
Podle Laury Cooperové, která na americkém ministerstvu obrany řídí odbor Ukrajiny a Ruska, nyní nastala vhodná chvíle, aby Ukrajina využila svých schopností a změnila dynamiku na bojišti. Ukrajina je připravena začít protiofenzivu, buď ještě v zimě, nebo až na jaře skončí období, kdy je půda rozbahněná. Také Rusko naznačuje, že se chystá na jarní ofenzivu, uvedl podle NYT nejmenovaný vysoce postavený představitel jedné ze západních rozvědek. Ukrajina chce podle něj zabránit, aby Rusko mělo nyní před začátkem těchto intenzivních bojových akcí prostor "popadnout dech".
Camille Grand, odborník na obranu působící v think-tanku Evropská rada pro zahraniční vztahy, podotkl, že Moskva zřejmě mobilizuje pro jarní ofenzivu stovky tisíc dalších branců. Právě z toho důvodu se podle něj posunula debata o dodávkách tanků. Cílem je podle něj "umožnit Ukrajině, aby dosáhla významného pokroku už nyní".
I přes zvyšující se ochotu Západu dodávat Ukrajině pokročilejší zbraně je získání některé západní armádní techniky pro Ukrajinu stále oříškem. Řeč jde o zbraních dlouhého dostřelu, pomocí nichž by mohla Ukrajina provádět údery i na Ruskem okupovaný poloostrov Krym nebo na ruské území. Americká administrativa také odmítá jednat o dodání amerických tanků Abrams. Problematické je také poskytnutí německých tanků Leopard, které má v Evropě ve výzbroji přes deset armád. Média poukazují na to, že předání těchto tanků Ukrajině by vyžadovalo souhlas Německa.
Polský prezident Andrzej Duda ve středu ve Lvově oznámil, že Polsko se v rámci mezinárodní koalice rozhodlo předat Ukrajině rotu těchto tanků. Upozornil přitom, že předpokladem dodávky je splnění řady formálních požadavků. V jedné rotě obvykle bývá 14 tanků. Také finský prezident Sauli Niinistö ve čtvrtek agentuře STT řekl, že jeho země je ochotná předat tanky Leopard 2 Ukrajině za splnění jistých podmínek. Finský prezident dodal, že Finsko může poskytnout jen omezené množství těchto vozidel, protože potřebuje chránit vlastní hranici s Ruskem.
Mluvčí německé vlády tento týden uvedl, že Berlín v současné době poslat Ukrajině tanky Leopard 2 neplánuje. Německý vicekancléř a ministr hospodářství Robert Habeck ale řekl, že Německo by nemělo stát v cestě vojenské podpoře Ukrajiny ze strany ostatních zemí. Vládní mluvčí dnes ovšem uvedl, že Berlín zatím neobdržel žádost žádné země o předání tanků Leopard Ukrajině.
Související
„Budete čelit zdrcující reakci.“ Rutte varoval Putina před použitím jaderných zbraní proti Ukrajině
Ukrajina je vojenskou velmocí. Evropa se musí rozhodnout, zda skončí v ruských rukou, varuje Estonsko
válka na Ukrajině , Armáda Ukrajina
Aktuálně se děje
před 21 minutami
Velké pražské výročí. Je to 145 let, co začal fungovat první místní telefon
před 58 minutami
Tragické napadení v Pardubicích. Napadená dívka podlehla zraněním
před 1 hodinou
Trapas britského rádia. Oznámilo smrt krále, teď se omlouvá za chybu
před 1 hodinou
Finové deklasovali hledající se Američany, Kanada nedopustili překvapení. Němci se trápí
před 2 hodinami
Víkendové počasí může nabídnout jednu letošní premiéru, naznačili meteorologové
před 2 hodinami
Okamžitě přestaňte vyhrožovat Kubě, vzkázala Čína USA
před 3 hodinami
Rutte vysvětlil, jaký bude mít stažení amerických vojáků vliv na obranu Evropy
před 4 hodinami
Politico: Ukrajina by měla být v NATO, prohlásil český náčelník generálního štábu
před 4 hodinami
Policie evakuuje školu v Pardubicích. Na místě došlo k napadení
před 5 hodinami
„Budete čelit zdrcující reakci.“ Rutte varoval Putina před použitím jaderných zbraní proti Ukrajině
před 6 hodinami
USA se jednoduše rozhodly, že epidemii eboly nezastaví, varují experti
před 7 hodinami
Právní proces s politickým podtextem. Americké ministerstvo po 40 letech obvinilo Castra
před 8 hodinami
Ukrajina je vojenskou velmocí. Evropa se musí rozhodnout, zda skončí v ruských rukou, varuje Estonsko
před 8 hodinami
Mír v Evropě není samozřejmostí. Dějiny na nás čekat nebudou, není čas ztrácet čas, cituje světový tisk Pavla
před 9 hodinami
Nervozita v Grónsku stoupá. Trumpův zmocněnec pronesl v závěru nezvané návštěvy nepříjemnou hrozbu
před 10 hodinami
Česká diplomacie si opět trhla ostudu. Jako jediná z EU nepodpořila rezoluci OSN k ochraně klimatu
před 11 hodinami
Američan s podezřením na ebolu už je v Česku, potvrdila nemocnice
před 12 hodinami
Počasí bude o víkendu letní. Teploty dosáhnou na hranici tropů
včera
Na Ukrajině našli ruský dron osazený hlavicí s ochuzeným uranem
včera
Světu zbývá půl roku, aby se vyhnul celosvětové potravinové krizi, varuje FAO
Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) vydala varování, podle kterého by zablokování Hormuzského průlivu mohlo během šesti až dvanácti měsíců vyvolat celosvětovou potravinovou krizi. Pokud vlády jednotlivých států nezačnou okamžitě jednat, hrozí prudký nárůst cen jídla. Uzavření této klíčové námořní trasy totiž nepředstavuje pouze krátkodobý výpadek v dopravě, ale znamená začátek hlubokého systémového šoku pro globální trh.
Zdroj: Libor Novák