USA a Írán na pozadí útoků tajně jednají. Trump nabízí Teheránu desítky miliard dolarů

Tato informace přichází v době, kdy se svět stále vzpamatovává z eskalace konfliktu mezi Íránem, Izraelem a USA. Zdroje CNN potvrzují, že navzdory vojenským úderům pokračují zákulisní rozhovory mezi zástupci USA, arabských zemí a Íránu. Příměří, dosažené tento týden, umožnilo obnovení těchto snah o diplomatické řešení.

Základní premisou zůstává nepřekročitelný americký požadavek: nulové obohacování uranu na íránském území. Írán naopak opakovaně tvrdí, že obohacování potřebuje k výrobě paliva pro své reaktory. Přesto vznikl návrh, podle něhož by mohl Írán získat desítky miliard dolarů na výstavbu jaderných zařízení pro civilní účely – ovšem bez vlastní produkce obohaceného paliva.

Jedním z klíčových momentů byl tajný několikahodinový summit ve Washingtonu, který vedl americký zmocněnec pro Blízký východ Steve Witkoff. Ten jednal s partnery z Perského zálivu den před tím, než USA provedly útoky na íránská jaderná zařízení Fordow, Natanz a Isfahán.

Podle zdrojů CNN by financování nového civilního jaderného programu v Íránu ve výši 20–30 miliard dolarů mělo zajistit arabské státy v Perském zálivu. Washington se nechce podílet na financování přímo, ale je ochoten vést a zaštítit jednání.

Další pobídkou má být zrušení některých sankcí a uvolnění přístupu k částce 6 miliard dolarů, které Írán drží v zahraničních bankách, ale dosud k nim nemá volný přístup. Ve hře je údajně i varianta, že by arabské státy financovaly přestavbu vybombardovaného zařízení Fordow na civilní jaderné centrum – bez obohacovacích kapacit.

„Ve hře je celá řada nápadů a mnohé z nich jsou velmi kreativní,“ uvedl jeden ze zasvěcených zdrojů. Jiný připustil, že budoucnost těchto jednání je krajně nejistá, ačkoliv už před posledními útoky proběhlo pět kol rozhovorů a šesté mělo následovat v Ománu – jenže ho překazil izraelský útok na íránské cíle.

Steve Witkoff v rozhovoru pro CNBC uvedl, že cílem je „komplexní mírová dohoda“ a že Spojené státy nebrání Íránu ve vývoji jaderné energie, ovšem pouze za podmínky, že nebude vyrábět obohacený uran. Inspirací je pro USA údajně model Spojených arabských emirátů, které provozují jadernou elektrárnu, ale palivo dovážejí.

Přesto prezident Trump v posledních dnech veřejně vyjádřil jistou skepsi k samotné potřebě nové dohody. Na summitu NATO v Haagu prohlásil, že "možná dojde k podpisu dohody, možná ne," a dodal, že hlavní požadavek zůstává: žádné jaderné zbraně.

Zatímco veřejně Trump bagatelizuje význam nové dohody, v zákulisí pokračuje diplomatická aktivita. Zdroje CNN potvrzují, že USA prostřednictvím katarských zprostředkovatelů komunikují s Íránem. Katar, který pomohl vyjednat příměří mezi Íránem a Izraelem, zůstává klíčovým partnerem ve snaze předejít dalšímu konfliktu.

Americká vláda věří, že tvrdý vojenský zásah a zničení části jaderných zařízení zvýšily šanci, že Írán přistoupí na nové podmínky. Zároveň ale íránský parlament právě schválil zákon ukončující spolupráci s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii, což může značit opačný směr – snahu o zakrytí programu a možný vývoj zbraní.

V posledních dnech údajně pokračuje diskuse o předložení konkrétního návrhu Teheránu. Trump ve středu prohlásil, že rozhovory by mohly začít příští týden. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmail Baghaei však o žádných oficiálních jednáních neví a zdroje CNN uvádějí, že konkrétní datum zatím nebylo stanoveno.

Minister zahraničí a poradce pro národní bezpečnost Marco Rubio na tiskové konferenci s Trumpem zdůraznil, že Spojené státy chtějí, aby Írán jednal přímo s USA, nikoliv prostřednictvím třetích zemí.

„Samozřejmě bychom rádi měli mírové vztahy se všemi státy světa. Ale to závisí na ochotě Íránu nejen k míru, ale i k přímému jednání,“ řekl Rubio.

Witkoff pak ve středu dodal, že existují „náznaky, že dohoda je možná“. Tvrdí, že více stran kontaktuje USA jménem Íránu, což podle něj dokazuje, že Teherán je připraven jednat.

Přesto zůstává mnoho otázek nezodpovězených a napětí mezi oběma státy i v regionu trvá. Jakékoli obnovené jednání bude záviset nejen na politické vůli, ale také na schopnosti obou stran ustoupit od maximalistických požadavků.