Americký ministr obrany Pete Hegseth dnes před jednáním ministrů obrany NATO v Bruselu prohlásil, že úsilí o dosažení míru mezi Ruskem a Ukrajinou není zradou Kyjeva. Zdůraznil, že ruská agrese byla pro Severoatlantickou alianci „továrním resetem“ a přinesla „uvědomění, že toto spojenectví musí být silné, robustní a reálné“.
Hegseth obhajoval výzvu prezidenta Donalda Trumpa k navýšení výdajů na obranu v rámci NATO. Podle něj by evropské státy měly jasně chápat, že ruská agrese představuje „naléhavou a reálnou hrozbu pro celý kontinent“ a že je nezbytné, aby Evropa nesla hlavní odpovědnost za svou bezpečnost.
Ministr podle The Guardian také vyzdvihl Trumpovy schopnosti v mezinárodní diplomacii a označil jej za „nejlepšího vyjednávače na planetě“, který je schopen přivést obě strany ke stolu a dosáhnout mírového řešení.
Na otázku novinářů, zda snaha o rychlé uzavření mírové dohody s Ruskem není zradou Ukrajiny, Hegseth reagoval jednoznačně. „To jsou vaše slova, ne moje. Rozhodně to není zrada,“ odpověděl. „Nejde o žádnou zradu, ale o uznání, že celý svět, včetně Spojených států, má zájem na dosažení míru a vyjednané dohody,“ dodal.
Setkání ministrů obrany NATO v Bruselu se koná v době rostoucích obav, že současná strategie vojenské podpory Ukrajině nemusí být dlouhodobě udržitelná, a že Washington se snaží nalézt cestu k diplomatickému řešení konfliktu. Zda však tato strategie uspokojí spojence i samotnou Ukrajinu, zůstává otázkou.
Jisté ale je že Spojené státy už nejsou „primárně zaměřeny“ na bezpečnost Evropy a evropské státy musí převzít vedoucí úlohu v obraně Ukrajiny. To podle deníku The Guardian prohlásil Hegseth na své první zahraniční cestě do Bruselu, kde se zúčastnil jednání ministrů obrany NATO.
Hegseth ve svém projevu zdůraznil, že Evropa musí poskytnout „drtivou většinu“ budoucí vojenské pomoci Ukrajině a zároveň připustil, že obnovení hranic z roku 2014 je nereálný cíl. Ačkoli jeho vystoupení bylo méně razantní než dříve uniklé návrhy projevů, naznačil, že USA již nebudou hlavním garantem bezpečnosti Evropy, což by mohlo znamenat zásadní změnu v přístupu NATO.
Podle Hegsetha Spojené státy přesměrovávají své vojenské priority na obranu vlastního území a na odstrašení Číny. To znamená, že evropští členové NATO by měli zvýšit své obranné rozpočty na 5 % HDP, což je podmínka, kterou zatím splňuje pouze Polsko. Pro Velkou Británii by například znamenalo zdvojnásobení aktuálního rozpočtu na obranu, který činí 2,33 % HDP.
„USA prioritizují odstrašení války s Čínou v Pacifiku, což vyžaduje strategické přerozdělení zdrojů. Proto musí Evropa převzít iniciativu,“ řekl Hegseth.
Nový šéf Pentagonu dále prohlásil, že USA sice nezastaví svou vojenskou pomoc Ukrajině, ale Evropa musí v tomto ohledu převzít vedoucí roli. Zároveň vyloučil možnost, že by USA podporovaly vstup Ukrajiny do NATO, a naznačil, že jakákoli bezpečnostní záruka pro Kyjev by musela vycházet z vojenských sil Evropy a dalších neamerických spojenců.
„Dosažení míru vyžaduje realistický přístup. Návrat k hranicím z roku 2014 je iluze, která jen prodlužuje válku a způsobuje další utrpení,“ uvedl Hegseth. Tento postoj by mohl být vnímán jako faktické přijetí ruské anexe Krymu a části Donbasu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nedávno varoval, že bez účasti Spojených států nebudou evropské bezpečnostní záruky pro Ukrajinu dostatečně silné. Zdůraznil, že jakákoli mírová dohoda by vyžadovala přítomnost až 150 000 vojáků v zemi, což by bez americké pomoci bylo pro evropské státy obtížné zajistit.
Hegsethovo prohlášení sice neznamená, že by Spojené státy odmítly závazky podle článku 5 Severoatlantické smlouvy, který zaručuje kolektivní obranu členů NATO v případě útoku, avšak naznačuje posun amerických priorit. Spojené státy podle něj „čelí významným hrozbám na vlastním území“ a jejich strategická pozornost se nyní zaměřuje na vlastní hranice a rostoucí hrozbu z Číny.
Tento posun v politice vyvolává obavy zejména mezi evropskými spojenci, kteří se obávají, že by oslabení americké podpory mohlo vést k dalšímu posilování ruských ambicí v regionu.
Související
Proč Ukrajina cílí na "ruský Amazon"? Pádem největšího dlužníka v zemi chce rozpoutat dominový efekt
Ukrajina vyvíjí vlastní balistické rakety. Na podzim budou schopny zasáhnout Moskvu
válka na Ukrajině , Pete Hegseth
Aktuálně se děje
včera
Kavinsky rozesmutnil Francii. Smrt producenta komentoval i Macron
včera
Senátoři jsou pro. Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun
včera
Španělský tisk má jasno. Novým trenérem české reprezentace má být olympijský vítěz
včera
Turek nepřikročí k žalobě na prezidenta. Důvodů je hned několik
včera
Češi se s Knížákem rozloučí v příštím týdnu. Pohřeb s poctami bude v Praze
včera
Nejtragičtější letecká havárie v Československu se stala před 50 lety
včera
Podruhé za léto může být 40 stupňů. Diví se i meteorologové
včera
Macinka ukázal esemesku od prezidenta. Opět řeší nejmenování Turka
včera
Sánchez: Nacházejících 12 hodin bude pro Španělsko klíčových
včera
Válka, kterou nikdo nechtěl. Saúdská Arábie se půl roku snažila vyhnout konfliktu s Íránem, nepovedlo se
včera
Sliboval Ameriku na prvním místě, teď ho nezajímá, co se děje doma. Trump má nejmenší podporu v historii
včera
Zemřel oscarový písničkář Glen Hansard, autor hitu Falling Slowly
včera
Německo se řítí do politického chaosu. Klíčový Merzův člověk obešel zákony, pořídil si dítě z USA
včera
Uzavření Hormuzského průlivu vyvolalo efekt, který nikdy v historii nenastal. Může zdevastovat světové ekosystémy
včera
Počasí: Tropy hrozí v části Moravy i o víkendu. Meteorologové avizují další výstrahu
včera
V Keni začali hromadně umírat sloni. Důvod je pro vědce záhadou
včera
Čínské roboty nechceme. USA zakázaly dovoz humanoidů i robotických psů
včera
Nepeče se jen Evropa. V Indii se nedá dýchat už po ránu, teploty běžně přesahují 44 stupňů
včera
Zeptám se Putina na podporu Íránu, prohlásil Trump. Podle médií ho to ve skutečnosti nezajímá
včera
Proč Ukrajina cílí na "ruský Amazon"? Pádem největšího dlužníka v zemi chce rozpoutat dominový efekt
Kremelská administrativa připustila nutnost státního zásahu na podporu největšího ruského internetového prodejce Wildberries. Společnost přišla o desetinu svých skladovacích kapacit a obrovské množství zboží v důsledku intenzivních ukrajinských dronových útoků. Kyjev zasahuje tuto platformu záměrně s odkazem na její klíčovou úlohu při zásobování ruské armády. Moskva již zahájila debatu o formě pomoci, přičemž představitelé sektoru očekávají využití státních bank k udržení operativního chodu podniku.
Zdroj: Libor Novák