Americký ministr obrany Pete Hegseth dnes před jednáním ministrů obrany NATO v Bruselu prohlásil, že úsilí o dosažení míru mezi Ruskem a Ukrajinou není zradou Kyjeva. Zdůraznil, že ruská agrese byla pro Severoatlantickou alianci „továrním resetem“ a přinesla „uvědomění, že toto spojenectví musí být silné, robustní a reálné“.
Hegseth obhajoval výzvu prezidenta Donalda Trumpa k navýšení výdajů na obranu v rámci NATO. Podle něj by evropské státy měly jasně chápat, že ruská agrese představuje „naléhavou a reálnou hrozbu pro celý kontinent“ a že je nezbytné, aby Evropa nesla hlavní odpovědnost za svou bezpečnost.
Ministr podle The Guardian také vyzdvihl Trumpovy schopnosti v mezinárodní diplomacii a označil jej za „nejlepšího vyjednávače na planetě“, který je schopen přivést obě strany ke stolu a dosáhnout mírového řešení.
Na otázku novinářů, zda snaha o rychlé uzavření mírové dohody s Ruskem není zradou Ukrajiny, Hegseth reagoval jednoznačně. „To jsou vaše slova, ne moje. Rozhodně to není zrada,“ odpověděl. „Nejde o žádnou zradu, ale o uznání, že celý svět, včetně Spojených států, má zájem na dosažení míru a vyjednané dohody,“ dodal.
Setkání ministrů obrany NATO v Bruselu se koná v době rostoucích obav, že současná strategie vojenské podpory Ukrajině nemusí být dlouhodobě udržitelná, a že Washington se snaží nalézt cestu k diplomatickému řešení konfliktu. Zda však tato strategie uspokojí spojence i samotnou Ukrajinu, zůstává otázkou.
Jisté ale je že Spojené státy už nejsou „primárně zaměřeny“ na bezpečnost Evropy a evropské státy musí převzít vedoucí úlohu v obraně Ukrajiny. To podle deníku The Guardian prohlásil Hegseth na své první zahraniční cestě do Bruselu, kde se zúčastnil jednání ministrů obrany NATO.
Hegseth ve svém projevu zdůraznil, že Evropa musí poskytnout „drtivou většinu“ budoucí vojenské pomoci Ukrajině a zároveň připustil, že obnovení hranic z roku 2014 je nereálný cíl. Ačkoli jeho vystoupení bylo méně razantní než dříve uniklé návrhy projevů, naznačil, že USA již nebudou hlavním garantem bezpečnosti Evropy, což by mohlo znamenat zásadní změnu v přístupu NATO.
Podle Hegsetha Spojené státy přesměrovávají své vojenské priority na obranu vlastního území a na odstrašení Číny. To znamená, že evropští členové NATO by měli zvýšit své obranné rozpočty na 5 % HDP, což je podmínka, kterou zatím splňuje pouze Polsko. Pro Velkou Británii by například znamenalo zdvojnásobení aktuálního rozpočtu na obranu, který činí 2,33 % HDP.
„USA prioritizují odstrašení války s Čínou v Pacifiku, což vyžaduje strategické přerozdělení zdrojů. Proto musí Evropa převzít iniciativu,“ řekl Hegseth.
Nový šéf Pentagonu dále prohlásil, že USA sice nezastaví svou vojenskou pomoc Ukrajině, ale Evropa musí v tomto ohledu převzít vedoucí roli. Zároveň vyloučil možnost, že by USA podporovaly vstup Ukrajiny do NATO, a naznačil, že jakákoli bezpečnostní záruka pro Kyjev by musela vycházet z vojenských sil Evropy a dalších neamerických spojenců.
„Dosažení míru vyžaduje realistický přístup. Návrat k hranicím z roku 2014 je iluze, která jen prodlužuje válku a způsobuje další utrpení,“ uvedl Hegseth. Tento postoj by mohl být vnímán jako faktické přijetí ruské anexe Krymu a části Donbasu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nedávno varoval, že bez účasti Spojených států nebudou evropské bezpečnostní záruky pro Ukrajinu dostatečně silné. Zdůraznil, že jakákoli mírová dohoda by vyžadovala přítomnost až 150 000 vojáků v zemi, což by bez americké pomoci bylo pro evropské státy obtížné zajistit.
Hegsethovo prohlášení sice neznamená, že by Spojené státy odmítly závazky podle článku 5 Severoatlantické smlouvy, který zaručuje kolektivní obranu členů NATO v případě útoku, avšak naznačuje posun amerických priorit. Spojené státy podle něj „čelí významným hrozbám na vlastním území“ a jejich strategická pozornost se nyní zaměřuje na vlastní hranice a rostoucí hrozbu z Číny.
Tento posun v politice vyvolává obavy zejména mezi evropskými spojenci, kteří se obávají, že by oslabení americké podpory mohlo vést k dalšímu posilování ruských ambicí v regionu.
Související
Referendum o konci války, budoucnost Záporožské jaderné elektrárny. Co obsahuje 20bodový mírový plán?
Ruské jednotky v noci vtrhly do ukrajinské vesnice. Odvlekly desítky lidí
válka na Ukrajině , Pete Hegseth
Aktuálně se děje
včera
Brusel vrací úder. Tlaku USA ustoupit nehodlá
včera
RECENZE: Záhada strašidelného zámku se bojí i vlastního stínu. Neurazí, ale upadne v zapomnění
včera
Napětí na Blízkém východě: Izrael stupňuje údery v Libanonu před klíčovým termínem
včera
Referendum o konci války, budoucnost Záporožské jaderné elektrárny. Co obsahuje 20bodový mírový plán?
včera
Jihomoravští záchranáři jsou na pokraji sil: Místo nehod řeší rýmu a teploty
včera
Ruské jednotky v noci vtrhly do ukrajinské vesnice. Odvlekly desítky lidí
včera
Transatlantická roztržka graduje: USA zakázaly vstup do země strůjcům evropské digitální regulace
včera
Spor USA s Venezuelou má nečekaného vítěze. Zatím z něj těží pouze Čína
včera
V Turecku se zřítilo letadlo s libyjským náčelníkem generálního štábu. Nehodu nepřežil
včera
Průlom v mírových jednáních? Ukrajina zvažuje vznik ekonomické zóny na východě
včera
Ukrajinské město dalo světu nejslavnější vánoční koledu. Rusové ho srovnali se zemí
včera
Návrat terorismu, válka ve Venezuelu nebo souboj o AI? Co lze čekávat od roku 2026
včera
Předpověď počasí na svátky: Budou letos bílé Vánoce?
23. prosince 2025 21:22
Zákaz tělesného trestání dětí, změny v rozvodech, konec střídavé péče. Co přináší novela občanského zákoníku?
23. prosince 2025 19:58
Fond je neodvolatelný, reaguje Babiš na problémy se střetem zájmů. Nic tím nevysvětlil
23. prosince 2025 19:41
Vánoční příměří je dnes už nereálný koncept. Lidé sice potřebují klid, válčení se ale radikálně změnilo
23. prosince 2025 19:20
Top 5 jídel na silvestrovskou party: rychle a chutně
23. prosince 2025 18:30
Trump jmenoval nového vyslance pro Grónsko. Má obyvatele přesvědčit, aby se připojili k USA
23. prosince 2025 17:26
Trump také sdílí naši lásku k mladým dívkám, píše se v dopise, který zřejmě poslal Epstein
23. prosince 2025 16:13
Ukrajinští muži riskují smrt v horách, aby se vyhnuli frontové linii. Nikdo podle nich už nechce mír
Uprostřed mrazivého prosince čelí Ukrajina kromě ruských raketových útoků také prohlubující se krizi lidských zdrojů. Zatímco se světoví lídři v čele s Donaldem Trumpem pokoušejí vyjednat konec války, tisíce ukrajinských mužů nadále volí riskantní cestu do ilegality, aby se vyhnuli odvodu na frontu. Reportéři CNN v rumunské pohraniční oblasti Maramureš mluvili s těmi, kteří raději riskovali smrt v zasněžených Karpatech, než aby padli v nekonečném konfliktu.
Zdroj: Libor Novák