Americký ministr obrany Pete Hegseth dnes před jednáním ministrů obrany NATO v Bruselu prohlásil, že úsilí o dosažení míru mezi Ruskem a Ukrajinou není zradou Kyjeva. Zdůraznil, že ruská agrese byla pro Severoatlantickou alianci „továrním resetem“ a přinesla „uvědomění, že toto spojenectví musí být silné, robustní a reálné“.
Hegseth obhajoval výzvu prezidenta Donalda Trumpa k navýšení výdajů na obranu v rámci NATO. Podle něj by evropské státy měly jasně chápat, že ruská agrese představuje „naléhavou a reálnou hrozbu pro celý kontinent“ a že je nezbytné, aby Evropa nesla hlavní odpovědnost za svou bezpečnost.
Ministr podle The Guardian také vyzdvihl Trumpovy schopnosti v mezinárodní diplomacii a označil jej za „nejlepšího vyjednávače na planetě“, který je schopen přivést obě strany ke stolu a dosáhnout mírového řešení.
Na otázku novinářů, zda snaha o rychlé uzavření mírové dohody s Ruskem není zradou Ukrajiny, Hegseth reagoval jednoznačně. „To jsou vaše slova, ne moje. Rozhodně to není zrada,“ odpověděl. „Nejde o žádnou zradu, ale o uznání, že celý svět, včetně Spojených států, má zájem na dosažení míru a vyjednané dohody,“ dodal.
Setkání ministrů obrany NATO v Bruselu se koná v době rostoucích obav, že současná strategie vojenské podpory Ukrajině nemusí být dlouhodobě udržitelná, a že Washington se snaží nalézt cestu k diplomatickému řešení konfliktu. Zda však tato strategie uspokojí spojence i samotnou Ukrajinu, zůstává otázkou.
Jisté ale je že Spojené státy už nejsou „primárně zaměřeny“ na bezpečnost Evropy a evropské státy musí převzít vedoucí úlohu v obraně Ukrajiny. To podle deníku The Guardian prohlásil Hegseth na své první zahraniční cestě do Bruselu, kde se zúčastnil jednání ministrů obrany NATO.
Hegseth ve svém projevu zdůraznil, že Evropa musí poskytnout „drtivou většinu“ budoucí vojenské pomoci Ukrajině a zároveň připustil, že obnovení hranic z roku 2014 je nereálný cíl. Ačkoli jeho vystoupení bylo méně razantní než dříve uniklé návrhy projevů, naznačil, že USA již nebudou hlavním garantem bezpečnosti Evropy, což by mohlo znamenat zásadní změnu v přístupu NATO.
Podle Hegsetha Spojené státy přesměrovávají své vojenské priority na obranu vlastního území a na odstrašení Číny. To znamená, že evropští členové NATO by měli zvýšit své obranné rozpočty na 5 % HDP, což je podmínka, kterou zatím splňuje pouze Polsko. Pro Velkou Británii by například znamenalo zdvojnásobení aktuálního rozpočtu na obranu, který činí 2,33 % HDP.
„USA prioritizují odstrašení války s Čínou v Pacifiku, což vyžaduje strategické přerozdělení zdrojů. Proto musí Evropa převzít iniciativu,“ řekl Hegseth.
Nový šéf Pentagonu dále prohlásil, že USA sice nezastaví svou vojenskou pomoc Ukrajině, ale Evropa musí v tomto ohledu převzít vedoucí roli. Zároveň vyloučil možnost, že by USA podporovaly vstup Ukrajiny do NATO, a naznačil, že jakákoli bezpečnostní záruka pro Kyjev by musela vycházet z vojenských sil Evropy a dalších neamerických spojenců.
„Dosažení míru vyžaduje realistický přístup. Návrat k hranicím z roku 2014 je iluze, která jen prodlužuje válku a způsobuje další utrpení,“ uvedl Hegseth. Tento postoj by mohl být vnímán jako faktické přijetí ruské anexe Krymu a části Donbasu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nedávno varoval, že bez účasti Spojených států nebudou evropské bezpečnostní záruky pro Ukrajinu dostatečně silné. Zdůraznil, že jakákoli mírová dohoda by vyžadovala přítomnost až 150 000 vojáků v zemi, což by bez americké pomoci bylo pro evropské státy obtížné zajistit.
Hegsethovo prohlášení sice neznamená, že by Spojené státy odmítly závazky podle článku 5 Severoatlantické smlouvy, který zaručuje kolektivní obranu členů NATO v případě útoku, avšak naznačuje posun amerických priorit. Spojené státy podle něj „čelí významným hrozbám na vlastním území“ a jejich strategická pozornost se nyní zaměřuje na vlastní hranice a rostoucí hrozbu z Číny.
Tento posun v politice vyvolává obavy zejména mezi evropskými spojenci, kteří se obávají, že by oslabení americké podpory mohlo vést k dalšímu posilování ruských ambicí v regionu.
Související
Ukrajinci chtějí znát datum třístranného jednání, kde budou i Rusové
Summit Evropské unie průlom nepřinesl. Maďarsko a Slovensko se přesvědčit nepodařilo
válka na Ukrajině , Pete Hegseth
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Počasí se v týdnu promění. Přes Česko přejde studená fronta
včera
Norská princezna v dokumentech o Epsteinovi. Zmanipuloval mě, tvrdí
včera
Velikonoce i letos ovlivní důchody. Tři výplatní termíny budou jiné
včera
Norrise poctil prezident Trump. Byl to skvělý chlap, ocenil herce
včera
Česko má po osmi letech medaili z halového MS. Lurdes Gloria Manuel ovládla čtvrtku
včera
Smrtelná nehoda ve středních Čechách. Zasahoval vrtulník
včera
Írán oplácí stejnou mincí. Varoval Trumpa, ceny ropy mohou ještě vzrůst
včera
Sparta odvetu osmifinále s Alkmaarem nezvládla. Olomouc nestačila na Mohuč
včera
Paříž či Londýn v ohrožení. Írán představuje globální hrozbu, zní z Izraele
včera
Policie apeluje na média. Jde o dopadení pachatelů útoku v Pardubicích
včera
Ochlazení v Česku potvrzeno. Meteorologové naznačili, co přinese příští týden
včera
ANO je suverénní, do Sněmovny by proniklo jen pět stran
včera
Novinky z vyšetřování požáru v Pardubicích. Policie opustila místo činu
včera
Jsme mimořádně oslabení a ohrožení, říká Fico po unijním summitu
včera
Evakuace žižkovské věže v Praze. Na místě zasahovali hasiči
včera
Češi či Poláci stáhli vojáky z Iráku. Důvodem je situace na Blízkém východě
včera
Incident s airsoftovou zbraní na Letné. Policie upřesnila, co se stalo
včera
Trump vyhrožuje Íránu. Dal mu ultimátum ohledně Hormuzského průlivu
včera
Zemřel bývalý šéf FBI a vyšetřovatel Mueller. Trump se svěřil, že je rád
včera
Výhled počasí na příští víkend. Bude poměrně chladno
Poslední březnový víkend přinese oproti tomu probíhajícímu chladnější a nevlídnější počasí. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Maximální teploty se ani nepřiblíží dvouciferným hodnotám.
Zdroj: Jan Hrabě