Ústupky? Nepřijatelné. Ruská invaze přinesla utrpení a teror, Ukrajinci jsou připraveni dál bojovat

Předvídat, jak dlouho konflikt potrvá a jaký bude jeho vývoj, Matula nechtěl. Ani Ukrajinci ale podle něj nehýří velkým optimismem. Má obavu, že válka ještě nějakou dobu potrvá, že neexistuje rychlé řešení. "Že budou dál umírat vojáci na frontě, že budou umírat civilisté kvůli barbarským raketovým útokům na civilní infrastrukturu, na obytné domy," uvedl velvyslanec.

Moskvě se podle Matuly nepodařilo nahromadit dostatek sil a techniky k nové velké ofenzivě, o které se hovořilo v souvislosti s nedávným prvním výročím invaze. "Ruským jednotkám se na frontě nedaří, fronta se nehýbe. Ruští vojáci šli do bojů dříve, než byli vycvičeni a řádně připraveni, což je zjevně důsledek politického tlaku ruského vedení," míní ambasador. Vedení podle něj stanovilo cíle do konce března obsadit v administrativních hranicích Doněckou a Luhanskou oblast, masivní ofenziva ale nezačala.

Nejsložitější je nyní situace kolem města Bachmut. Podle britského ministerstva obrany žoldnéři ruské Wagnerovy skupiny za poslední dny převzali kontrolu nad většinou jeho východní části. Pokud ruské jednotky vytlačí z Bachmutu ukrajinské síly, Matula se nedomnívá, že by to nutně znamenalo zlomový moment ve válce. Má to spíše propagandistický význam pro Rusko, uvedl. "Rusko nutně potřebuje nějaký úspěch a tak nějak si slibují, že by mohl přijít právě v Bachmutu," míní.

Podle Matuly se uvádí, že ztráty jsou jedna ku pěti v neprospěch ruských jednotek. "To znamená velké ztráty za minimální územní zisky. Pokud Bachmut padne, pak je otázka, do jaké míry to dokáže Rusko využít k cestě na další města, Kramatorsk, Slavjansk a podobně," doplnil.

Válka podle velvyslance stále tvoří problémy v podstatě všem Ukrajincům. "Spousta lidí přišla o práci. Jsou rozdělené rodiny, protože muži jsou na frontě, ženy jsou někde doma. Rozdělené rodiny jsou i z toho důvodu, že spousta žen odešla do zahraničí, do Polska, do České republiky, do dalších zemí, nebo odešly z konfliktních oblastí do jiných oblasti na Ukrajině," řekl.

Strach z dalšího vývoje, možného postupu ruských vojsk či z útoků raketami a bojovými drony je všudypřítomný, řekl velvyslanec. Jsou problémy s cestováním, občas také s dodávkami elektřiny. "Největší problém je, že většina ukrajinských rodin ve válce už někoho ztratila," dodal.

Ve spoustě větších měst včetně Kyjeva ale fungují služby, zásobování potravinami či dalším zbožím. Na východě Ukrajiny je problémem také to, že není možné využívat pozemky a polnosti. Traktory například najíždějí na miny. "Potom se to projevuje i ve výkonnosti zemědělství a obecně celého hospodářství, průmyslu," poznamenal Matula.

Podle dostupných údajů potřebuje Ukrajina odminovat asi 50.000 kilometrů čtverečních území. "Odminování je strašně složitá věc. To je problém i do budoucna, uvést zase všechno do stavu, aby pozemky a pole bylo možné využívat," doplnil.