Útok Spojených států mířil na jadernou elektrárnu, tvrdí Teherán

Americká armáda oznámila, že během druhé noci po sobě zasáhla přibližně devadesát cílů na území Íránu. Ověřené videozáznamy prokazují poškození kontrolní věže v klíčovém přístavu Čáhbahár na jihovýchodě země a železničního mostu v severním městě Akkala. Íránská média navíc uvedla, že odpolední útok Spojených států mířil na jadernou elektrárnu v Búšehru.

Na sociálních sítích se sice objevilo video zachycující stoupající kouř, které mělo údajně dokazovat zásah této elektrárny, analýza záběrů však ukázala, že stopa kouře pochází z rybářského přístavu Banúd vzdáleného zhruba 250 kilometrů. Guvernér nedalekého města Asaluje potvrdil, že tamní molo zasáhly dvě střely, které zapálily deset rybářských člunů.

Na americké údery reagoval Írán odvetnými útoky bezpilotními letouny na vojenské základny Spojených států v Kuvajtu, Kataru a Bahrajnu. Bahrajnské úřady potvrdily ranní zachycení několika íránských projektilů a Kuvajt oznámil jednoho zraněného člověka v důsledku pádu trosek po likvidaci raket a dronů. Sbor islámských revolučních gard dále deklaroval zásah letecké základny spojené s USA v Jordánsku pomocí deseti raket, přičemž Jordánsko uvedlo, že osm z těchto střel sestřelilo.

Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí americké údery ostře odsoudil jako porušení minulý měsíc podepsaného memoranda a v telefonátu s pákistánským polním maršálem Ásimem Munírem deklaroval připravenost země k obraně. Zároveň však Arákčí hovořil se svými protějšky z Ománu a Turecka o nutnosti diplomatického řešení a předcházení další eskalaci.

Do konfliktu je od samého začátku zapojen také Izrael, který 28. února podnikl společné údery se Spojenými státy. Izraelský ministr obrany Israel Kac během projevu na promoci vojenských pilotů prohlásil, že armáda je bdělá a připravená na pokračování kampaně. Podle zpráv z místních médií dodal, že v případě nutnosti je země připravena zaútočit na Írán již potřetí.

Vzhledem k aktuální situaci v této klíčové vodní cestě zvýšila britská námořní agentura UKMTO úroveň ohrožení bezpečnosti v Hormuzském průlivu na nejvyšší stupeň. Podle agentury je v oblasti, kterou běžně protéká přibližně pětina světových dodávek ropy a zkapalněného zemního plynu, velmi pravděpodobná úmyslná nepřátelská akce.

Komerční doprava sice pokračuje, ale v omezené míře a po dvou oddělených trasách. Írán se snaží prosadit kontrolu nad průlivem a požaduje, aby lodě využívaly trasu v blízkosti jeho pobřeží, přičemž je obviňován z pěti útoků na plavidla využívající jižní koridor doporučený americkou armádou.

Finanční trhy ve Spojených státech na obnovené útoky reagovaly smíšeně. Indexy S&P 500 a Nasdaq Composite po otevření mírně posílily, zatímco Dow Jones zaznamenal pokles. Růst akcií výrobců mikročipů dokázal kompenzovat obavy investorů z konfliktu, takže se stabilizovala i cena ropy Brent na úrovni kolem 77 dolarů za barel. Podle Mezinárodního měnového fondu na globální ekonomiku v současnosti působí dvě protichůdné síly.

První z nich je energetický šok způsobený válkou USA a Izraele proti Íránu, který zvyšuje ceny a životní náklady, zatímco druhou silou je technologický šok poháněný rychlým nasazováním nástrojů umělé inteligence. Americký prezident Donald Trump sice prohlásil, že příměří skončilo, zároveň však novinářům sdělil, že nepředpokládá plnohodnotný konflikt a jednání by mohla pokračovat.