Pokuta ve výši až tří milionů rublů (asi 940.000 Kč) či až tříleté vězení bude napříště v Rusku hrozit za veřejné hanobení svatojiřské stužky jako symbolu "ruské vojenské slávy a vítězství sovětského lidu" ve druhé světové válce. V případě hanobení stužky na internetu, anebo pokud se hanobení dopustí skupina osob po předchozím spiknutí, může pachatelům hrozit až pětimilionová pokuta (asi 1,54 milionu Kč) a až pětileté odnětí svobody.
Příslušný zákon podepsal ruský prezident Vladimir Putin a právní normu zveřejnil úřední server, napsal dnes list Kommersant na svém webu.
Ruský zákon, který Putin podepsal, dovoluje podle Kommersantu používat stužku jedině za účelem připomenutí dějin, během vzpomínkových akcí na počest vojenské historie nebo v zájmu vlastenecké a mravní výchovy ruských občanů.
Svatojiřská stužka existovala již v carské říši jako součást nejvyššího vojenského vyznamenání, které zrušili bolševici. Později se ale stužka v těchto barvách objevila na nejběžnější sovětské válečné medaili, kterou měli dostat všichni účastníci bojů proti nacistickému Německu. V roce 2005 začali stužku - z iniciativy státní agentury a studentského spolku - rozdávat na oslavu květnového vítězství sovětské armády nad nacistickým Německem. Nový význam stužka získala poté, co ji přijali za svou Ruskem podporovaní separatisté v Donbasu na východě Ukrajiny.
Právě jako symbol ruského šovinismu a militarismu letos v dubnu černo-oranžové či černo-žluté svatojiřské stužky zakázal parlament v Moldavsku. Zákonodárci postavili stužky mimo zákon v reakci na ruský vpád na Ukrajinu, a to pod hrozbou pokuty, která v přepočtu činí činí nejméně 1100 Kč, anebo 69 hodin obecně prospěšných prací. Zákon přijali poslanci z prozápadního tábora, který vede prezidentka Maia Sanduová, zatímco proruská opozice jednání bojkotovala.
"Stužka začala symbolizovat zvěrstva spáchaná na nevinných lidech. Vojáci agresora nosí tuto stužku, když zabíjejí civilisty," prohlásil jeden z moldavských poslanců.
Rusko opakovaně popřelo, že by na Ukrajině útočilo na civilisty, a přes množící se důkazy odmítá podezření, že by se ruští vojáci dopouštěli válečných zločinů.
Rusko napadlo Ukrajinu před 309 dny, čímž rozpoutalo největší pozemní konflikt v Evropě od druhé světové války. Invaze si podle odhadů již vyžádala desítky tisíc životů, vojáků i civilistů, a miliony lidí vyhnala z domovů.
Ruští zákonodárci po únorové invazi do sousední země přijali řadu represivních zákonů hrozících drakonickými tresty za odchylky od oficiální linie Kremlu, který válku proti Ukrajině označuje za "speciální vojenskou operaci". Za šíření informací o ruské armádě, které úřady označí za lživé, může hrozit až 15 let vězení.
Tento měsíc ruský soud poslal na 8,5 roku do vězení opozičního politika Ilju Jašina obžalovaného z šíření lživých informací o ruské armádě, protože politik informoval o podezřeních, že se ruští vojáci během okupace ukrajinského města Buča dopustili vražd civilistů.
Jašin byl do svého zatčení jedním z posledních opozičních politiků, kteří zůstali v Rusku a otevřeně kritizovali ruský vpád na Ukrajinu. V létě na základě stejného paragrafu poslal soud na sedm let do vězení moskevského poslance Alexeje Gorinova, který veřejně hovořil o válce proti Ukrajině a o tom, že v ní umírají ukrajinské děti.
Související
Britové berou ruské výhrůžky vážně. Čelíme hrozbě přímého ruského útoku, zní z vlády
Macinka si v reakci na výhrůžky předvolal ruského velvyslance
Aktuálně se děje
před 22 minutami
Za kolik o víkendu natankujete? Ministerstvo zveřejnilo ceny paliv
před 1 hodinou
Tejc oznámil, že kvůli bitcoinové kauze podá trestní oznámení
před 2 hodinami
Česko k zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu nabídne svůj radar, oznámil Babiš
před 2 hodinami
Kushner a Witkoff jsou amatéři. Situaci v Íránu jen zhoršují, tvrdí zkušení diplomaté
před 3 hodinami
Britové berou ruské výhrůžky vážně. Čelíme hrozbě přímého ruského útoku, zní z vlády
před 4 hodinami
Ukrajina dosáhla historického milníku. Poprvé dobyla nepřátelské pozice jen pomocí robotů a dronů
před 5 hodinami
Procitli už i pravicoví populisté. Dejte od Trumpa ruce pryč, vzkázala Le Penová
před 5 hodinami
Není to jen aktuální výměna názorů. Spory mezi papežem Lvem a Trumpem sahají daleko do minulosti
před 6 hodinami
Začalo platit příměří s Libanonem, oznámil Trump. Izraelci nechápou, Netanjahua viní ze lži
před 7 hodinami
Zemřel známý herec Jan Potměšil
před 8 hodinami
Počasí: Příští týden se ochladí, do Česka se vrátí noční mrazy
Aktualizováno včera
OBRAZEM: Ukrajina potřebuje naši pomoc, řekl Rutte v Praze. Uděláme vše pro splnění závazků, slíbil Babiš
včera
Česko světovým lídrům v pátek představí plán na zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu
včera
Macinka si v reakci na výhrůžky předvolal ruského velvyslance
včera
OBRAZEM: Do Prahy přijel šéf NATO Rutte. Jedná s Babišem o českých závazcích
včera
Politico: Plánem české vlády na zrušení koncesionářských poplatků se bude zabývat Evropská komise
včera
Evropa má zásoby leteckého paliva už jen na šest týdnů. Pak začne uzemňovat letadla
včera
EU musí kvůli zhoršující se globální situaci radikálně zrychlit investice do obrany, shodují se lídři
včera
Svět pustoší hrstka tyranů, války stojí miliardy a lidé trpí. Papež Lev zareagoval na Trumpa nezvykle ostře
včera
Írán si podřezal větev. Neví, kam v Hormuzském průlivu umístil miny, a nemá je jak odstranit
Americký prezident Donald Trump oznámil plán na zahájení rozsáhlé odminovací operace v Hormuzském průlivu, což je klíčová součást snahy o znovuotevření této strategické vodní cesty. Průliv byl pro námořní dopravu fakticky uzavřen Íránem poté, co koncem února vypukl konflikt s USA a Izraelem. Odstraňování min však bude podle expertů extrémně pracné a nebezpečné, protože i když je průliv úzký, zaminovaná oblast představuje rozsáhlé území.
Zdroj: Libor Novák