Válka mezi Íránem, Spojenými státy a Izraelem nabírá na obrátkách. Konflikt otevírá dveře čtvrté straně

Představitelé izraelské armády otevřeně přiznali, že jejich letectvo v západním Íránu operuje s cílem „degradovat íránské kapacity a otevřít cestu k Teheránu“. Tato strategie má vytvořit prostor pro svobodné operace pozemních sil. Teherán na tyto pohyby reagoval varováním „separatistických skupin“ a sám zahájil údery proti kurdským organizacím sídlícím v Iráku, které označuje za nepřátele revoluce.

Ali Larídžání, tajemník íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti, vzkázal exilovým skupinám, aby se nepokoušely využít situace k akci. Přesto zprávy z regionu naznačují, že lídři kurdské opozice jsou v aktivním kontaktu s americkými představiteli. Například bojovníci Strany svobody Kurdistánu (PAK) se již přesunuli do oblastí v blízkosti hranic v provincii Sulajmáníja a čekají na rozkaz k zahájení operace.

Nervozita stoupá i na jihovýchodě Íránu, kde se k aktivitě probouzejí ozbrojené skupiny z řad balúčské menšiny. Podle místních úředníků se ozbrojenci přesouvají z odlehlých horských základen v Pákistánu směrem do íránského vnitrozemí. Experti však varují, že sázka na etnické menšiny může být „otevřením Pandořiny skříňky“. Írán je etnicky velmi pestrá země a podpora ozbrojeného separatismu by mohla po případném pádu režimu vést k nekontrolované a krvavé občanské válce.

Z amerických médií prosakují informace, že prezident Donald Trump osobně hovořil s lídry dvou íránských kurdských frakcí a vyjádřil ochotu podpořit ty, kteří se chopí zbraní proti režimu v Teheránu. Clandestinní operace v severozápadním Íránu, kde jsou kurdské komunity nejpočetnější, se podle zpravodajských zdrojů výrazně zintenzivnily už po loňské krátké válce mezi Íránem a Izraelem. Už v lednu byly hlášeny střety mezi íránskými Revolučními gardami a oddíly pešmergů, což jsou disciplinované a motivované kurdské jednotky.

Před dvěma týdny navíc pět konkurenčních kurdských organizací pod vedením Demokratické strany íránského Kurdistánu (KDPI) vytvořilo jednotnou koalici s jediným cílem: svrhnout teheránský režim. Mustafa Hidžrí, lídr KDPI, vyzval íránský vojenský personál, aby opustil svá stanoviště a vrátil se k rodinám, protože americké a izraelské údery představují přímou hrozbu pro životy řadových vojáků. Kurdové, kteří tvoří 5 až 10 % íránské populace, mají dlouhou historii odporu vůči klerikálnímu režimu.

Strategie USA pravděpodobně spočívá v nasazení malých týmů specialistů nebo agentů CIA, kteří budou v terénu koordinovat letecké údery s postupem kurdských pozemních sil. Tento model „outsourcingu“ pozemních bojů byl úspěšně použit v Afghánistánu v roce 2001 nebo v boji proti Islámskému státu. Cílem však není přímý pochod na Teherán, ale spíše odčerpání sil a pozornosti pravidelné íránské armády a Revolučních gard na periferii země.

Tento postup však naráží na ostrou kritiku některých expertů na Blízký východ. Alia Brahimi z Atlantic Council varuje, že pokud USA svěří pozemní operace etnickým separatistům, budou mít jen velmi malý vliv na další vývoj v zemi. Hrozí navíc, že íránská veřejnost se v obavě z rozpadu státu nakonec sjednotí právě kolem režimu v Teheránu. Navíc podpora kurdského ozbrojeného hnutí vyvolává hluboké znepokojení u regionálních mocností, jako jsou Turecko, Irák a Sýrie, které se obávají nákazy separatismu u svých vlastních kurdských menšin.

Kromě Kurdů se aktivizuje také balúčská menšina. Skupina Džajš al-Adl se přihlásila k úternímu atentátu na policejního velitele ve městě Záhedán. Exiloví balúčtí lídři sice pomoc USA vítají, ale zároveň připomínají dřívější zkušenosti, kdy Spojené státy podle jejich názoru cynicky obětovaly zájmy svých lokálních spojenců, jako se to stalo syrským Kurdům. Tvrdí však, že nastal čas, aby Washington podpořil íránské etnické a náboženské menšiny jednou provždy.

Zatímco se v severním Iráku budují komunikační uzly a výcvikové programy, politické vedení autonomního iráckého Kurdistánu se snaží zachovat opatrnost. Vicepremiér Kubád Talabání prohlásil, že region není součástí současného konfliktu a hodlá si udržet neutralitu. Přesto zprávy z bojiště naznačují, že ofenzíva milicí uvnitř Íránu již neoficiálně začala, což potvrzují některé americké zdroje, ačkoli k oficiálnímu potvrzení zatím nedošlo.