Zatímco svět se soustředí na Donalda Trumpa a jeho návrat do Bílého domu, v Evropě se odehrávají události, které mohou zásadně ovlivnit budoucnost demokratických institucí. Dne 6. prosince 2024 rumunský ústavní soud učinil bezprecedentní rozhodnutí a zrušil výsledky prezidentských voleb z 25. listopadu, poté co obdržel důvěryhodné důkazy o rozsáhlém zahraničním vměšování. To mělo údajně zvýhodnit krajně pravicového kandidáta Călina Georgescua, dosud téměř neznámou postavu na politické scéně.
Podle zjištění rumunských tajných služeb měl Georgescu profitovat z masivní kampaně ruských botů na sociální síti TikTok a nelegálního financování kampaně. Tato událost vyvolala obavy o nadcházející volby nejen v Rumunsku, ale i v dalších evropských státech, kde se v roce 2025 očekávají hlasování – včetně Německa, Polska, České republiky a potenciálně i Ukrajiny, uvedl server The Conversation.
Snaha Ruska ovlivnit volby v západních demokraciích není ničím novým, avšak její úspěšnost je proměnlivá. Již v roce 2017 americké zpravodajské služby dospěly k závěru, že Moskva se snažila zasáhnout do prezidentských voleb v USA ve prospěch Donalda Trumpa. O rok později podobná obvinění zazněla ve Francii, kde však Kreml nedokázal zabránit vítězství Emmanuela Macrona.
Naopak v Gruzii se v říjnu 2024 údajné ruské vměšování přičítalo vítězství vládnoucí strany Gruzínský sen, což vedlo k rozsáhlým protestům a represím vůči nezávislým médiím a občanské společnosti. Podobně v Moldavsku se Moskva pokusila ovlivnit prezidentské volby, ale tamní prozápadní prezident Maia Sandu přesto obhájil svůj mandát. V těsném referendu o vstupu Moldavska do EU se nakonec pro evropskou integraci vyslovila těsná většina voličů.
Přestože veřejné mínění v Evropě zůstává převážně skeptické vůči Rusku, některé trendy jsou znepokojivé. Podle průzkumu Pew Research Center z roku 2024 se sice pozitivní názory na Putina v zemích EU a NATO drží na nízké úrovni, avšak v Německu, které 23. února čekají předčasné parlamentní volby, se počet jeho příznivců více než zdvojnásobil – z 8 % v roce 2023 na 17 % v roce 2024. Přestože je tento nárůst stále daleko od úrovně roku 2003, kdy Putina podporovalo 76 % Němců, nebo roku 2019 s 36 %, jde o vývoj, který vzbuzuje obavy.
Rostoucí podpora pro Putina však není jediným varovným signálem. Pokles důvěry v Evropskou unii je patrný napříč členskými státy. Zatímco v roce 2022 mělo EU příznivý pohled 78 % Němců, v roce 2023 to bylo již jen 71 % a v roce 2024 dokonce jen 63 %. Podobný trend lze sledovat i v dalších zemích. Pokud jde o NATO, jeho podpora v členských zemích v průměru zůstává na úrovni 63 %, ale ve většině států došlo meziročně k poklesu o 2 až 8 procentních bodů.
Zatímco Putin se snaží rozdělit Evropu jakýmikoli prostředky, včetně podpory krajní pravice i levice podle potřeby, Elon Musk, jeden z nejmocnějších miliardářů světa, se zaměřuje především na podporu krajně pravicových hnutí. Otevřeně sympatizuje s německou AfD a během předvolební kampaně veřejně prohlásil, že AfD "rezonuje s mnoha Němci, kteří se cítí ignorováni establishmentem".
Musk a Putin sdílejí averzi vůči liberální demokracii a efektivně využívají moderní technologie k prosazování svých cílů. Zatímco Musk otevřeně propaguje pravicové populisty na své platformě X (dříve Twitter), Putin využívá armádu botů a dezinformačních kampaní k šíření svého vlivu.
Společné aktivity těchto dvou postav se projevily i v německé předvolební debatě. Putin zopakoval slova Muska, který na shromáždění AfD tvrdil, že Němci by se měli "přestat cítit provinile za svou minulost". Cílem obou bylo zbavit AfD nálepky extremistické strany a učinit ji přijatelnější pro širší politickou spolupráci, podobně jako se to podařilo krajně pravicové Svobodné straně Rakouska.
Navzdory těmto hrozbám Evropa začíná reagovat. Dne 30. ledna 2025 dvanáct ministrů zahraničí členských států EU vyzvalo Evropskou komisi, aby využila svých pravomocí podle Aktu o digitálních službách (DSA) k ochraně demokratických procesů. Článek 25 tohoto zákona stanoví povinnost digitálních platforem zabránit manipulacím a umožnit uživatelům informované rozhodování.
První konkrétní krok učinil berlínský soud, který 7. února 2025 nařídil, aby společnost X (dříve Twitter) poskytla data umožňující sledování dezinformací dvěma občanským iniciativám.
Pokud Putin dosahuje úspěchů, není to jen díky dezinformačním kampaním nebo kybernetickým útokům. Klíčovým problémem je rostoucí nespokojenost s fungováním liberální demokracie. Podle průzkumu z roku 2024 bylo ve 31 demokratických zemích světa s fungováním demokracie nespokojeno 54 % dotázaných. V deseti zemích EU, Kanadě a USA bylo toto číslo ještě vyšší – 64 %.
Reakcí na tento trend nemůže být jen obrana před zahraničními zásahy. Je nutné se ptát, proč lidé ztrácejí důvěru v demokratické instituce – a především co lze udělat pro její obnovu. Pokud Evropa nenajde odpověď na tuto otázku, bude stále zranitelnější vůči pokusům Putina, Muska a dalších disruptorů ovlivnit její politiku a budoucnost.
Související

Trump a Putin dokončili telefonát. Rusko přestane útočit na energetickou infrastrukturu

Trump si kvůli válce na Ukrajině telefonuje s Putinem
Donald Trump , Elon Musk , Vladimír Putin
Aktuálně se děje
před 58 minutami

EU musí být autonomní. Na USA se spoléhat nemůžeme, prohlásila von der Leyenová
Aktualizováno před 1 hodinou

Trump a Putin dokončili telefonát. Rusko přestane útočit na energetickou infrastrukturu
před 2 hodinami

Eskalace v Gaze probíhá v určité kooperaci s Bílým domem, míní Salem. Izraelci čekali, jaká bude jeho pozice
před 3 hodinami

Trumpova hrozba mění německou politiku. Merz ruší léta zavedené pořádky
Aktualizováno před 4 hodinami

Trump si kvůli válce na Ukrajině telefonuje s Putinem
před 4 hodinami

Trumpův plán získat kontrolu nad Panamským průplavem se výrazně zkomplikoval
před 5 hodinami

Trump utnul financování Hlasu Ameriky. Čína slaví, Česko se snaží zachránit Svobodnou Evropu
před 6 hodinami

Jeden ze zakladatelů končí kvůli Fialovi v ODS. Premiéra vyzval, aby rezignoval
před 6 hodinami

Svět míří do nukleární éry. USA odmítají bezpečnostní závazky, hrozí strmý nárůst jaderných velmocí
před 7 hodinami

Svět se nezměnil, Evropu destabilizuje migrace, prohlásil Fiala
před 7 hodinami

Bacik pro EZ promluvil o obnoveném konfliktu v Gaze. Bylo logické takový vývoj očekávat, míní
před 7 hodinami

Kyjev vyhlíží hovor Trumpa s Putinem s obavami. Putin chce jen protahovat válku, míní Zelenskyj
před 9 hodinami

Detaily hovoru Trumpa s Putinem: Kdy si zavolají a o čem budou jednat?
před 9 hodinami

Elektromobil nabitý za 5 minut? Čínská automobilka vlepila Tesle políček, slibuje motoristickou revoluci
před 9 hodinami

Izrael znovu drtí Gazu, příměří je pryč. Svět je rozpolcen mezi lhostejnost a bezmocný hněv
před 10 hodinami

Trump chce uznat Krym jako součást Ruska, může k tomu vyzvat i OSN
před 10 hodinami

Jak Trump mění Evropu? EU čelí zásadnímu přehodnocení bezpečnostní politiky
před 11 hodinami

Nemocnice v Pásmu Gazy čelí přetížení. Zranění umírají, většinu tvoří děti, v šoku jsou i Izraelci
před 12 hodinami

Příměří padlo. Izrael rozpoutal v Pásmu Gazy peklo, celonoční nálety zabily stovky lidí
před 13 hodinami
Počasí značí příchod jara. Do konce týdne se citelně oteplí
Počasí se bude do konce týdne výrazně oteplovat. Podle ČHMÚ.cz naměříme ke konci týdne v maximech až 17 stupňů.
Zdroj: Libor Novák