Ve stínu Trumpa: Putin a Musk podkopávají evropskou demokracii. Jaké hrozby číhají před nadcházejícími volbami?

Zatímco svět se soustředí na Donalda Trumpa a jeho návrat do Bílého domu, v Evropě se odehrávají události, které mohou zásadně ovlivnit budoucnost demokratických institucí. Dne 6. prosince 2024 rumunský ústavní soud učinil bezprecedentní rozhodnutí a zrušil výsledky prezidentských voleb z 25. listopadu, poté co obdržel důvěryhodné důkazy o rozsáhlém zahraničním vměšování. To mělo údajně zvýhodnit krajně pravicového kandidáta Călina Georgescua, dosud téměř neznámou postavu na politické scéně.

Podle zjištění rumunských tajných služeb měl Georgescu profitovat z masivní kampaně ruských botů na sociální síti TikTok a nelegálního financování kampaně. Tato událost vyvolala obavy o nadcházející volby nejen v Rumunsku, ale i v dalších evropských státech, kde se v roce 2025 očekávají hlasování – včetně Německa, Polska, České republiky a potenciálně i Ukrajiny, uvedl server The Conversation.

Snaha Ruska ovlivnit volby v západních demokraciích není ničím novým, avšak její úspěšnost je proměnlivá. Již v roce 2017 americké zpravodajské služby dospěly k závěru, že Moskva se snažila zasáhnout do prezidentských voleb v USA ve prospěch Donalda Trumpa. O rok později podobná obvinění zazněla ve Francii, kde však Kreml nedokázal zabránit vítězství Emmanuela Macrona.

Naopak v Gruzii se v říjnu 2024 údajné ruské vměšování přičítalo vítězství vládnoucí strany Gruzínský sen, což vedlo k rozsáhlým protestům a represím vůči nezávislým médiím a občanské společnosti. Podobně v Moldavsku se Moskva pokusila ovlivnit prezidentské volby, ale tamní prozápadní prezident Maia Sandu přesto obhájil svůj mandát. V těsném referendu o vstupu Moldavska do EU se nakonec pro evropskou integraci vyslovila těsná většina voličů.

Přestože veřejné mínění v Evropě zůstává převážně skeptické vůči Rusku, některé trendy jsou znepokojivé. Podle průzkumu Pew Research Center z roku 2024 se sice pozitivní názory na Putina v zemích EU a NATO drží na nízké úrovni, avšak v Německu, které 23. února čekají předčasné parlamentní volby, se počet jeho příznivců více než zdvojnásobil – z 8 % v roce 2023 na 17 % v roce 2024. Přestože je tento nárůst stále daleko od úrovně roku 2003, kdy Putina podporovalo 76 % Němců, nebo roku 2019 s 36 %, jde o vývoj, který vzbuzuje obavy.

Rostoucí podpora pro Putina však není jediným varovným signálem. Pokles důvěry v Evropskou unii je patrný napříč členskými státy. Zatímco v roce 2022 mělo EU příznivý pohled 78 % Němců, v roce 2023 to bylo již jen 71 % a v roce 2024 dokonce jen 63 %. Podobný trend lze sledovat i v dalších zemích. Pokud jde o NATO, jeho podpora v členských zemích v průměru zůstává na úrovni 63 %, ale ve většině států došlo meziročně k poklesu o 2 až 8 procentních bodů.

Zatímco Putin se snaží rozdělit Evropu jakýmikoli prostředky, včetně podpory krajní pravice i levice podle potřeby, Elon Musk, jeden z nejmocnějších miliardářů světa, se zaměřuje především na podporu krajně pravicových hnutí. Otevřeně sympatizuje s německou AfD a během předvolební kampaně veřejně prohlásil, že AfD "rezonuje s mnoha Němci, kteří se cítí ignorováni establishmentem".

Musk a Putin sdílejí averzi vůči liberální demokracii a efektivně využívají moderní technologie k prosazování svých cílů. Zatímco Musk otevřeně propaguje pravicové populisty na své platformě X (dříve Twitter), Putin využívá armádu botů a dezinformačních kampaní k šíření svého vlivu.

Společné aktivity těchto dvou postav se projevily i v německé předvolební debatě. Putin zopakoval slova Muska, který na shromáždění AfD tvrdil, že Němci by se měli "přestat cítit provinile za svou minulost". Cílem obou bylo zbavit AfD nálepky extremistické strany a učinit ji přijatelnější pro širší politickou spolupráci, podobně jako se to podařilo krajně pravicové Svobodné straně Rakouska.

Navzdory těmto hrozbám Evropa začíná reagovat. Dne 30. ledna 2025 dvanáct ministrů zahraničí členských států EU vyzvalo Evropskou komisi, aby využila svých pravomocí podle Aktu o digitálních službách (DSA) k ochraně demokratických procesů. Článek 25 tohoto zákona stanoví povinnost digitálních platforem zabránit manipulacím a umožnit uživatelům informované rozhodování.

První konkrétní krok učinil berlínský soud, který 7. února 2025 nařídil, aby společnost X (dříve Twitter) poskytla data umožňující sledování dezinformací dvěma občanským iniciativám.

Pokud Putin dosahuje úspěchů, není to jen díky dezinformačním kampaním nebo kybernetickým útokům. Klíčovým problémem je rostoucí nespokojenost s fungováním liberální demokracie. Podle průzkumu z roku 2024 bylo ve 31 demokratických zemích světa s fungováním demokracie nespokojeno 54 % dotázaných. V deseti zemích EU, Kanadě a USA bylo toto číslo ještě vyšší – 64 %.

Reakcí na tento trend nemůže být jen obrana před zahraničními zásahy. Je nutné se ptát, proč lidé ztrácejí důvěru v demokratické instituce – a především co lze udělat pro její obnovu. Pokud Evropa nenajde odpověď na tuto otázku, bude stále zranitelnější vůči pokusům Putina, Muska a dalších disruptorů ovlivnit její politiku a budoucnost. 

Související

Donald Trump

Byl to sarkasmus. Trump bere zpět slova o ukončení války za 24 hodin

Americký prezident Donald Trump řekl, že nemínil vážně svá slova, když v předvolební kampani opakovaně říkal, že zvládne ukončit válku na Ukrajině za 24 hodin. Spojené státy americké se aktuálně snaží o dojednání příměří, ale Rusové si stanovují vlastní podmínky pro zastavení bojů. 

Více souvisejících

Donald Trump Elon Musk Vladimír Putin

Aktuálně se děje

včera

včera

Tesco

Tesco představilo novinku při nákupech. Zákazníci na ni narazí jednou týdně

Tesco zavádí v Česku novinku pro některé zákazníky, která odstartovala před dvěma dny. Každé pondělí mezi 12. a 13. hodinou bude možné nakupovat během tzv. Klidné hodinky. Je určena především lidem s poruchou autistického spektra (PAS) i dalším osobám, které ocení klidnější nákupní či pracovní prostředí.

včera

včera

Aktualizováno včera

Volodymyr Zelenskyj

Co plánuje Putin? Zelenskyj prozradil, co se děje u hranic Ruska s Ukrajinou

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prozradil, že má informace o přípravě možného ruského útoku na další ukrajinskou oblast. Je tak podle něj zřejmé, že Putin bude ignorovat současné mírové snahy Spojených států amerických, které navrhli příměří, s nímž je Kyjev připraven souhlasit. 

včera

Věznice, ilustrační fotografie.

Největší vězeňská vzpoura v Československu. Vyvolalo ji rozhodnutí Václava Havla

Před 35 lety, dne 15. března roku 1990, zahájily stovky vězňů v Leopoldově největší vzpouru v dějinách Československa. Trestanci tak protestovali proti tomu, že se na ně nevztahovala amnestie prezidenta Václava Havla. Vzpoura byla potlačena až po několika dnech a vyžádala si jednu oběť, desítky zraněných a škody v řádech milionů korun.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Byl to sarkasmus. Trump bere zpět slova o ukončení války za 24 hodin

Americký prezident Donald Trump řekl, že nemínil vážně svá slova, když v předvolební kampani opakovaně říkal, že zvládne ukončit válku na Ukrajině za 24 hodin. Spojené státy americké se aktuálně snaží o dojednání příměří, ale Rusové si stanovují vlastní podmínky pro zastavení bojů. 

včera

Rustem Umerov a Jana Černochová jednali v Praze. (15.3.2025)

Ukrajina má českou podporu i kvůli naší historické zkušenosti, řekla Černochová

Cenou za příměří nemůže být podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) to, že by Ukrajina musela ustupovat ze svých požadavků. Uvedla to v sobotu po jednání s ukrajinským protějškem Rustemem Umerovem. Setkání proběhlo v den 86. výročí obsazení Československa nacistickým Německem. "Ukrajinu budeme podporovat právě i z toho důvodu, že naše historická zkušenost, kdy jsme byli ponecháni svému osudu, je tak silná," zdůraznila na tiskové konferenci.

včera

Donald Trump

O co Trumpovi s Grónskem jde? Slova o anexi mohou být součástí širší americké taktiky

Americký prezident Donald Trump opět naznačil možnost připojení dánského autonomního území k Spojeným státům, což vyvolalo bouřlivé reakce tamější politické reprezentace. Někteří odborníci spekulují, že jeho zájem o Grónsko může být součástí širší taktiky zaměřené na posílení bezpečnosti v Arktidě a na odvrácení vlivu Ruska a Číny v této oblasti.

včera

včera

Petr Fiala

Fialovi běží výpovědní lhůta, píše Schillerová. Nové dno politické kultury, reaguje premiér

Do vlasů si na začátku víkendu vjeli premiér Petr Fiala (ODS) a bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Podle Schillerové běží předsedovi vlády výpovědní lhůta. Fiala označil její poznámky za nové dno tuzemské politické kultury. Předmětem sporu je neúčast zástupců opozice na čtvrteční schůzce parlamentních stran k otázkám bezpečnosti Česka. 

včera

Martina Sáblíková

Sáblíková se loučí s MS ve velkém stylu. Do sbírky přidala další medaili

Již sedmatřicetiletá česká rychlobruslařka Martina Sáblíková i v pokročilém věku konkurenci ukazuje, že to na bruslích stále umí. Nejinak tomu je i během mistrovství světa v norském Hamar, které je jejím posledním v kariéře. Ve čtvrtek se jí podařilo na tříkilometrové trati získat stříbro poté, co na vítěznou Nizozemku Joy Bauneovou ztratila pouhých osmnáct setin. Pro Sáblíkovou jde o 35. medaili z MS, první cenný kov získala už před 18 lety. 

včera

včera

včera

včera

14. března 2025 21:56

Papež si to představoval jinak. Vatikán prozradil, jak si připomněl své zvolení

Papež František má za sebou další klidnou noc, ve čtvrtek večer si připomněl výročí svého zvolení do čela katolické církve. Včera uplynulo 12 let od tohoto okamžiku, kterému předcházela rezignace Benedikta XVI. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy