Ve stínu Trumpa: Putin a Musk podkopávají evropskou demokracii. Jaké hrozby číhají před nadcházejícími volbami?

Zatímco svět se soustředí na Donalda Trumpa a jeho návrat do Bílého domu, v Evropě se odehrávají události, které mohou zásadně ovlivnit budoucnost demokratických institucí. Dne 6. prosince 2024 rumunský ústavní soud učinil bezprecedentní rozhodnutí a zrušil výsledky prezidentských voleb z 25. listopadu, poté co obdržel důvěryhodné důkazy o rozsáhlém zahraničním vměšování. To mělo údajně zvýhodnit krajně pravicového kandidáta Călina Georgescua, dosud téměř neznámou postavu na politické scéně.

Podle zjištění rumunských tajných služeb měl Georgescu profitovat z masivní kampaně ruských botů na sociální síti TikTok a nelegálního financování kampaně. Tato událost vyvolala obavy o nadcházející volby nejen v Rumunsku, ale i v dalších evropských státech, kde se v roce 2025 očekávají hlasování – včetně Německa, Polska, České republiky a potenciálně i Ukrajiny, uvedl server The Conversation.

Snaha Ruska ovlivnit volby v západních demokraciích není ničím novým, avšak její úspěšnost je proměnlivá. Již v roce 2017 americké zpravodajské služby dospěly k závěru, že Moskva se snažila zasáhnout do prezidentských voleb v USA ve prospěch Donalda Trumpa. O rok později podobná obvinění zazněla ve Francii, kde však Kreml nedokázal zabránit vítězství Emmanuela Macrona.

Naopak v Gruzii se v říjnu 2024 údajné ruské vměšování přičítalo vítězství vládnoucí strany Gruzínský sen, což vedlo k rozsáhlým protestům a represím vůči nezávislým médiím a občanské společnosti. Podobně v Moldavsku se Moskva pokusila ovlivnit prezidentské volby, ale tamní prozápadní prezident Maia Sandu přesto obhájil svůj mandát. V těsném referendu o vstupu Moldavska do EU se nakonec pro evropskou integraci vyslovila těsná většina voličů.

Přestože veřejné mínění v Evropě zůstává převážně skeptické vůči Rusku, některé trendy jsou znepokojivé. Podle průzkumu Pew Research Center z roku 2024 se sice pozitivní názory na Putina v zemích EU a NATO drží na nízké úrovni, avšak v Německu, které 23. února čekají předčasné parlamentní volby, se počet jeho příznivců více než zdvojnásobil – z 8 % v roce 2023 na 17 % v roce 2024. Přestože je tento nárůst stále daleko od úrovně roku 2003, kdy Putina podporovalo 76 % Němců, nebo roku 2019 s 36 %, jde o vývoj, který vzbuzuje obavy.

Rostoucí podpora pro Putina však není jediným varovným signálem. Pokles důvěry v Evropskou unii je patrný napříč členskými státy. Zatímco v roce 2022 mělo EU příznivý pohled 78 % Němců, v roce 2023 to bylo již jen 71 % a v roce 2024 dokonce jen 63 %. Podobný trend lze sledovat i v dalších zemích. Pokud jde o NATO, jeho podpora v členských zemích v průměru zůstává na úrovni 63 %, ale ve většině států došlo meziročně k poklesu o 2 až 8 procentních bodů.

Zatímco Putin se snaží rozdělit Evropu jakýmikoli prostředky, včetně podpory krajní pravice i levice podle potřeby, Elon Musk, jeden z nejmocnějších miliardářů světa, se zaměřuje především na podporu krajně pravicových hnutí. Otevřeně sympatizuje s německou AfD a během předvolební kampaně veřejně prohlásil, že AfD "rezonuje s mnoha Němci, kteří se cítí ignorováni establishmentem".

Musk a Putin sdílejí averzi vůči liberální demokracii a efektivně využívají moderní technologie k prosazování svých cílů. Zatímco Musk otevřeně propaguje pravicové populisty na své platformě X (dříve Twitter), Putin využívá armádu botů a dezinformačních kampaní k šíření svého vlivu.

Společné aktivity těchto dvou postav se projevily i v německé předvolební debatě. Putin zopakoval slova Muska, který na shromáždění AfD tvrdil, že Němci by se měli "přestat cítit provinile za svou minulost". Cílem obou bylo zbavit AfD nálepky extremistické strany a učinit ji přijatelnější pro širší politickou spolupráci, podobně jako se to podařilo krajně pravicové Svobodné straně Rakouska.

Navzdory těmto hrozbám Evropa začíná reagovat. Dne 30. ledna 2025 dvanáct ministrů zahraničí členských států EU vyzvalo Evropskou komisi, aby využila svých pravomocí podle Aktu o digitálních službách (DSA) k ochraně demokratických procesů. Článek 25 tohoto zákona stanoví povinnost digitálních platforem zabránit manipulacím a umožnit uživatelům informované rozhodování.

První konkrétní krok učinil berlínský soud, který 7. února 2025 nařídil, aby společnost X (dříve Twitter) poskytla data umožňující sledování dezinformací dvěma občanským iniciativám.

Pokud Putin dosahuje úspěchů, není to jen díky dezinformačním kampaním nebo kybernetickým útokům. Klíčovým problémem je rostoucí nespokojenost s fungováním liberální demokracie. Podle průzkumu z roku 2024 bylo ve 31 demokratických zemích světa s fungováním demokracie nespokojeno 54 % dotázaných. V deseti zemích EU, Kanadě a USA bylo toto číslo ještě vyšší – 64 %.

Reakcí na tento trend nemůže být jen obrana před zahraničními zásahy. Je nutné se ptát, proč lidé ztrácejí důvěru v demokratické instituce – a především co lze udělat pro její obnovu. Pokud Evropa nenajde odpověď na tuto otázku, bude stále zranitelnější vůči pokusům Putina, Muska a dalších disruptorů ovlivnit její politiku a budoucnost. 

Související

Donald Trump

Ukončit válku za den? Trump poprvé připustil, že předvolební slib nesplnil

Donald Trump čelí složitým překážkám při snaze rychle ukončit válku na Ukrajině, ačkoli v předvolební kampani sebevědomě tvrdil, že konflikt vyřeší během jediného dne. Když se loni v září v New Yorku setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, naznačil, že by mohl dosáhnout příměří velmi rychle. Předtím dokonce prohlásil, že válku ukončí ještě předtím, než usedne do Bílého domu. Nyní, po více než dvou měsících ve funkci, se však ukazuje, že jeho ambiciózní sliby narážejí na tvrdou realitu mezinárodní diplomacie a složitosti konfliktu.
Donald Trump

Politico: Trump v úřadu je stejný zlom pro svět, jako 11. září a Berlínská zeď

Události posledních týdnů zpečetily konec amerického vedení takzvaného svobodného světa. Politický vývoj ve Washingtonu, především přístup prezidenta Donalda Trumpa a viceprezidenta JD Vance k Ukrajině a spojeneckým závazkům, představuje historický zlom, který může být srovnatelný s pádem Berlínské zdi nebo teroristickými útoky z 11. září, uvedl server Politico.

Více souvisejících

Donald Trump Elon Musk Vladimír Putin

Aktuálně se děje

před 2 minutami

Donald Trump

Ukončit válku za den? Trump poprvé připustil, že předvolební slib nesplnil

Donald Trump čelí složitým překážkám při snaze rychle ukončit válku na Ukrajině, ačkoli v předvolební kampani sebevědomě tvrdil, že konflikt vyřeší během jediného dne. Když se loni v září v New Yorku setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, naznačil, že by mohl dosáhnout příměří velmi rychle. Předtím dokonce prohlásil, že válku ukončí ještě předtím, než usedne do Bílého domu. Nyní, po více než dvou měsících ve funkci, se však ukazuje, že jeho ambiciózní sliby narážejí na tvrdou realitu mezinárodní diplomacie a složitosti konfliktu.

včera

Play-Off Sparta vs. Třinec

TELH čtvrtfinále: Sparta porazila Třinec v prodloužení 4:3, Hradec srovnal

Napětí ve čtvrtfinále hokejové extraligy se stupňuje. Hradec Králové v prodloužení udolal Mladou Boleslav 3:2 a srovnal stav série na 2:2. O postup se bude bojovat v pondělí. Sparta v dramatickém duelu s Třincem vyrovnala v poslední minutě a v prodloužení rozhodla přesilovkou. Výhrou 4:3 si zajistila mečbol a vrací sérii do Prahy.

včera

důchody

Dubnové důchody doprovodí změny. Reagovat musí i pošťáci

Dubnová změna týkající se termínů výplaty důchodů představuje velkou výzvu i pro Českou poštu, která se stará o výplatu penzí v hotovosti. Celkem 210 tisíc důchodců, kterým peníze přicházeli v druhé polovině měsíce, dostane příští měsíc svůj důchod o deset dní dříve. Upozornila na to Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). 

Aktualizováno včera

Josef Zíma, český herec, zpěvák a moderátor, manžel herečky Evy Klepáčové. Kromě pop music je známý jako zpěvák české dechovky. Často bývá označován jako nekorunovaný král české dechovky.

Česko se rozloučilo se zpěvákem Josefem Zímou

Česko se v pátek rozloučilo s legendárním zpěvákem Josefem Zímou, který zemřel počátkem měsíce ve věku 92 let. Účast na smutečním obřadu byla značná, čímž se jen potvrdilo, jak populární osobností Zíma byl. 

včera

Policie ČR

Policisté z kauzy napadení dívky v Praze vyvázli s podmínkami

Policisté, kteří loni v únoru napadli devatenáctiletou teenagerku před barem v Praze na Smíchově, vyvázli s podmíněnými tresty. Muži a ženě je ve čtvrtek udělil Obvodní soud pro Prahu 5, rozhodnutí zatím není pravomocné. Informoval o tom web novinky.cz. 

včera

včera

Donald Trump

Politico: Trump v úřadu je stejný zlom pro svět, jako 11. září a Berlínská zeď

Události posledních týdnů zpečetily konec amerického vedení takzvaného svobodného světa. Politický vývoj ve Washingtonu, především přístup prezidenta Donalda Trumpa a viceprezidenta JD Vance k Ukrajině a spojeneckým závazkům, představuje historický zlom, který může být srovnatelný s pádem Berlínské zdi nebo teroristickými útoky z 11. září, uvedl server Politico.

včera

R-360 Neptun (ukrajinsky Р-360 «Непту́н») je ukrajinská podzvuková protilodní střela vyvinutá v Kyjevské konstrukční kanceláři Luč v letech 2012–2020. Střela slouží k ničení válečných lodí a jiných plavidel do výtlaku 5000 tun, popřípadě pozemních cílů.

Řízená střela dlouhého doletu Neptun je ukrajinským esem v rukávu

Rusko naznačuje možnost omezení útoků na ukrajinskou energetickou infrastrukturu právě ve chvíli, kdy Ukrajina nasazuje svou novou výkonnou střelu s plochou dráhou letu Long Neptune. Tento nový zbraňový systém představuje významný posun v ukrajinské strategii proti ruské ropné infrastruktuře a může mít dlouhodobý dopad na válečnou dynamiku.

včera

Ilustrační foto

Jak urovnat spor se Slovenskem? EU zvažuje využití rozsáhlých podzemních zásobníků na Ukrajině

Evropská unie zvažuje nový plán využití rozsáhlých podzemních zásobníků plynu na Ukrajině k urovnání vleklého sporu mezi Bratislavou a Kyjevem. Tento návrh, který byl poprvé projednáván při návštěvě evropských komisařů v Kyjevě minulý měsíc, má pomoci Slovensku kompenzovat ztrátu tranzitních poplatků po ukončení dohody o přepravě ruského plynu přes Ukrajinu na začátku letošního roku.

včera

Izraelská armáda

Kdo se postaví Izraeli? Odpověď je smutná a jednoduchá

Izraelská armáda po dvouměsíčním příměří znovu operuje v Pásmu Gazy. Ostré reakce arabských států na sebe nenechaly dlouho čekat, zatímco Spojené státy izraelskou akci podpořily jako krok k zajištění bezpečnosti. Rusko mezitím zůstává zdrženlivé. Saúdská Arábie a Katar tvrdě odsoudily útoky, zatímco Liga arabských států volá po sankcích.

včera

Elon Musk

Měla to být nejzábavnější AI na světě. Muskův chatbot Grok rozložil Indii, zasáhnout musela i vláda

Zdánlivě nevinná otázka na sociální síti X (dříve Twitter) spustila v Indii nečekanou digitální lavinu. Uživatel s přezdívkou Toka se Groka zeptal, zda by vypsal deset jeho nejlepších „mutuals“, tedy uživatelů, kteří se navzájem sledují a reagují na své příspěvky. Když chatbot odpověď chvíli zdržoval, Toka neudržel nervy a použil několik expresivních slov.

včera

Aktualizováno včera

Donald Trump

Trump vydal nařízení, kterým rozpustí ministerstvo školství. Studenti se bojí o budoucnost

Prezident Donald Trump ve čtvrtek podepsal výkonný příkaz, který nařizuje postupné rozpuštění ministerstva školství. Tento krok představuje realizaci dlouholetého cíle Republikánské strany, která usiluje o převedení pravomocí v oblasti vzdělávání zpět na jednotlivé státy a místní samosprávy. Výnos nařizuje ministryni školství Lindě McMahon, aby „v maximální možné míře a v souladu se zákonem učinila veškeré nezbytné kroky k uzavření ministerstva školství“.

včera

Svoboda a přímá demokracie (SPD)

Koalice, které stačí pět procent? SPD podepsalo memorandum s dalšími stranami, chtějí do vlády

Lídr opozičního hnutí SPD Tomio Okamura podepsal memorandum o spolupráci pro letošní volby do Poslanecké sněmovny s představiteli stran Svobodní, Trikolora a Právo respekt odbornost (PRO). Podle signatářů dokumentu jde o strategické spojenectví, které má zajistit, aby vlastenečtí voliči měli zastoupení v parlamentu a ideálně i v příští vládě. Strany se dohodly, že vytvoří společnou kandidátku a po volbách ustaví společný poslanecký klub.

včera

Tesla Cybertruck

Musk pod tlakem: Tesla stahuje ze silnic Cybertrucky, zatímco čelí sérii útoků na svá vozidla i prodejny

Automobilka Tesla oznámila svolávací akci téměř všech dosud vyrobených vozů Cybertruck – bezmála 50 tisíc kusů musí zpět kvůli závadě na karoserii. Ve stejném čase ale firma čelí i narůstajícímu napětí mimo výrobní linky. Po celých Spojených státech se množí útoky na prodejny i zákazníky Tesly, které jsou motivovány nelibostí vůči veřejnému vystupování Elona Muska.

včera

Petr Pavel na Ukrajině (Foto: Zuzana Bönisch)

Prezident Pavel dorazil na Ukrajinu. Setká se se Zelenským a Šmyhalem

Prezident České republiky Petr Pavel dorazil na Ukrajinu, kam se přesunul po oficiální návštěvě Moldavska. Cesta české hlavy státu směřovala především do jihoukrajinských regionů, které jsou bezprostředně zasaženy válečným konfliktem. Na svém webu to uvedl Pražský hrad.

včera

Vladislav Surkov

Rusko se bude rozšiřovat všemi směry, cílem je likvidace Ukrajiny, prohlásil tajemný Putinův poradce Surkov

Od začátku války na Ukrajině neposkytl žádný politický rozhovor. Nepronesl žádný veřejný komentář k bojům, které zasáhly srdce Evropy. Vladislav Surkov, jedna z nejzáhadnějších postav Ruska, mlčel. Přesto právě on je tím, kdo „stvořil“ Vladimira Putina, tajemný poradce, jenž inspiroval román Čaroděj Kremlu spisovatele Giuliana da Empoliho. Serveru L'Express se podařilo přiblížit mu a přesvědčit jej k rozhovoru.

včera

včera

Donald Trump

Trump je jediný, kdo věří, že dosáhne míru na Ukrajině. Paralyzuje tím ale celou Evropu

Mírový proces na Ukrajině se ukazuje jako iluze, kterou bere vážně pouze americký prezident Donald Trump. Jeho snaha o ukončení války prostřednictvím přímých rozhovorů s ruským prezidentem Vladimirem Putinem zaskočila Evropu a ochromila její schopnost reagovat. Evropské země se ocitly v nepříjemné situaci, kdy jim nezbývá než sledovat dění zpovzdálí, zatímco Washington rozhoduje o budoucnosti ukrajinského konfliktu.

včera

Letecká doprava kolabuje. Letiště Heathrow kvůli požáru nefunguje, dopady pocítí celý svět

Londýnské letiště Heathrow čelí kritické situaci poté, co v noci na pátek vypukl požár v elektrické rozvodně v Hayes v západním Londýně. Tento incident způsobil rozsáhlý výpadek elektřiny, který si vynutil úplné uzavření jednoho z nejrušnějších letišť na světě až do páteční půlnoci.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy