Zatímco svět se soustředí na Donalda Trumpa a jeho návrat do Bílého domu, v Evropě se odehrávají události, které mohou zásadně ovlivnit budoucnost demokratických institucí. Dne 6. prosince 2024 rumunský ústavní soud učinil bezprecedentní rozhodnutí a zrušil výsledky prezidentských voleb z 25. listopadu, poté co obdržel důvěryhodné důkazy o rozsáhlém zahraničním vměšování. To mělo údajně zvýhodnit krajně pravicového kandidáta Călina Georgescua, dosud téměř neznámou postavu na politické scéně.
Podle zjištění rumunských tajných služeb měl Georgescu profitovat z masivní kampaně ruských botů na sociální síti TikTok a nelegálního financování kampaně. Tato událost vyvolala obavy o nadcházející volby nejen v Rumunsku, ale i v dalších evropských státech, kde se v roce 2025 očekávají hlasování – včetně Německa, Polska, České republiky a potenciálně i Ukrajiny, uvedl server The Conversation.
Snaha Ruska ovlivnit volby v západních demokraciích není ničím novým, avšak její úspěšnost je proměnlivá. Již v roce 2017 americké zpravodajské služby dospěly k závěru, že Moskva se snažila zasáhnout do prezidentských voleb v USA ve prospěch Donalda Trumpa. O rok později podobná obvinění zazněla ve Francii, kde však Kreml nedokázal zabránit vítězství Emmanuela Macrona.
Naopak v Gruzii se v říjnu 2024 údajné ruské vměšování přičítalo vítězství vládnoucí strany Gruzínský sen, což vedlo k rozsáhlým protestům a represím vůči nezávislým médiím a občanské společnosti. Podobně v Moldavsku se Moskva pokusila ovlivnit prezidentské volby, ale tamní prozápadní prezident Maia Sandu přesto obhájil svůj mandát. V těsném referendu o vstupu Moldavska do EU se nakonec pro evropskou integraci vyslovila těsná většina voličů.
Přestože veřejné mínění v Evropě zůstává převážně skeptické vůči Rusku, některé trendy jsou znepokojivé. Podle průzkumu Pew Research Center z roku 2024 se sice pozitivní názory na Putina v zemích EU a NATO drží na nízké úrovni, avšak v Německu, které 23. února čekají předčasné parlamentní volby, se počet jeho příznivců více než zdvojnásobil – z 8 % v roce 2023 na 17 % v roce 2024. Přestože je tento nárůst stále daleko od úrovně roku 2003, kdy Putina podporovalo 76 % Němců, nebo roku 2019 s 36 %, jde o vývoj, který vzbuzuje obavy.
Rostoucí podpora pro Putina však není jediným varovným signálem. Pokles důvěry v Evropskou unii je patrný napříč členskými státy. Zatímco v roce 2022 mělo EU příznivý pohled 78 % Němců, v roce 2023 to bylo již jen 71 % a v roce 2024 dokonce jen 63 %. Podobný trend lze sledovat i v dalších zemích. Pokud jde o NATO, jeho podpora v členských zemích v průměru zůstává na úrovni 63 %, ale ve většině států došlo meziročně k poklesu o 2 až 8 procentních bodů.
Zatímco Putin se snaží rozdělit Evropu jakýmikoli prostředky, včetně podpory krajní pravice i levice podle potřeby, Elon Musk, jeden z nejmocnějších miliardářů světa, se zaměřuje především na podporu krajně pravicových hnutí. Otevřeně sympatizuje s německou AfD a během předvolební kampaně veřejně prohlásil, že AfD "rezonuje s mnoha Němci, kteří se cítí ignorováni establishmentem".
Musk a Putin sdílejí averzi vůči liberální demokracii a efektivně využívají moderní technologie k prosazování svých cílů. Zatímco Musk otevřeně propaguje pravicové populisty na své platformě X (dříve Twitter), Putin využívá armádu botů a dezinformačních kampaní k šíření svého vlivu.
Společné aktivity těchto dvou postav se projevily i v německé předvolební debatě. Putin zopakoval slova Muska, který na shromáždění AfD tvrdil, že Němci by se měli "přestat cítit provinile za svou minulost". Cílem obou bylo zbavit AfD nálepky extremistické strany a učinit ji přijatelnější pro širší politickou spolupráci, podobně jako se to podařilo krajně pravicové Svobodné straně Rakouska.
Navzdory těmto hrozbám Evropa začíná reagovat. Dne 30. ledna 2025 dvanáct ministrů zahraničí členských států EU vyzvalo Evropskou komisi, aby využila svých pravomocí podle Aktu o digitálních službách (DSA) k ochraně demokratických procesů. Článek 25 tohoto zákona stanoví povinnost digitálních platforem zabránit manipulacím a umožnit uživatelům informované rozhodování.
První konkrétní krok učinil berlínský soud, který 7. února 2025 nařídil, aby společnost X (dříve Twitter) poskytla data umožňující sledování dezinformací dvěma občanským iniciativám.
Pokud Putin dosahuje úspěchů, není to jen díky dezinformačním kampaním nebo kybernetickým útokům. Klíčovým problémem je rostoucí nespokojenost s fungováním liberální demokracie. Podle průzkumu z roku 2024 bylo ve 31 demokratických zemích světa s fungováním demokracie nespokojeno 54 % dotázaných. V deseti zemích EU, Kanadě a USA bylo toto číslo ještě vyšší – 64 %.
Reakcí na tento trend nemůže být jen obrana před zahraničními zásahy. Je nutné se ptát, proč lidé ztrácejí důvěru v demokratické instituce – a především co lze udělat pro její obnovu. Pokud Evropa nenajde odpověď na tuto otázku, bude stále zranitelnější vůči pokusům Putina, Muska a dalších disruptorů ovlivnit její politiku a budoucnost.
Související

Ukončit válku za den? Trump poprvé připustil, že předvolební slib nesplnil

Politico: Trump v úřadu je stejný zlom pro svět, jako 11. září a Berlínská zeď
Donald Trump , Elon Musk , Vladimír Putin
Aktuálně se děje
před 2 minutami

Ukončit válku za den? Trump poprvé připustil, že předvolební slib nesplnil
včera

TELH čtvrtfinále: Sparta porazila Třinec v prodloužení 4:3, Hradec srovnal
včera

Dubnové důchody doprovodí změny. Reagovat musí i pošťáci
Aktualizováno včera

Česko se rozloučilo se zpěvákem Josefem Zímou
včera

Policisté z kauzy napadení dívky v Praze vyvázli s podmínkami
včera

Počasí o víkendu: Za zimou musíte na hory. Podmínky se zhoršují
včera

Politico: Trump v úřadu je stejný zlom pro svět, jako 11. září a Berlínská zeď
včera

Řízená střela dlouhého doletu Neptun je ukrajinským esem v rukávu
včera

Jak urovnat spor se Slovenskem? EU zvažuje využití rozsáhlých podzemních zásobníků na Ukrajině
včera

Kdo se postaví Izraeli? Odpověď je smutná a jednoduchá
včera

Měla to být nejzábavnější AI na světě. Muskův chatbot Grok rozložil Indii, zasáhnout musela i vláda
včera

Izrael vydal rozkaz k obsazení Pásma Gazy, Hamásu hrozí anexí
Aktualizováno včera

Trump vydal nařízení, kterým rozpustí ministerstvo školství. Studenti se bojí o budoucnost
včera

Koalice, které stačí pět procent? SPD podepsalo memorandum s dalšími stranami, chtějí do vlády
včera

Musk pod tlakem: Tesla stahuje ze silnic Cybertrucky, zatímco čelí sérii útoků na svá vozidla i prodejny
včera

Prezident Pavel dorazil na Ukrajinu. Setká se se Zelenským a Šmyhalem
včera

Rusko se bude rozšiřovat všemi směry, cílem je likvidace Ukrajiny, prohlásil tajemný Putinův poradce Surkov
včera

Tvrdá slova z OSN: Připravme se na to, že lidé budou kvůli Trumpovi umírat
včera

Trump je jediný, kdo věří, že dosáhne míru na Ukrajině. Paralyzuje tím ale celou Evropu
včera
Letecká doprava kolabuje. Letiště Heathrow kvůli požáru nefunguje, dopady pocítí celý svět
Londýnské letiště Heathrow čelí kritické situaci poté, co v noci na pátek vypukl požár v elektrické rozvodně v Hayes v západním Londýně. Tento incident způsobil rozsáhlý výpadek elektřiny, který si vynutil úplné uzavření jednoho z nejrušnějších letišť na světě až do páteční půlnoci.
Zdroj: Libor Novák