Waltz odráží kritiku USA: Pod vedením Trumpa vracíme svět zpět z okraje propasti

Waltz naopak prohlásil, že Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa vrací svět zpět z pokraje propasti, na kterém se nacházel před osmnácti měsíci. Podle jeho slov byla tehdejší situace kritická kvůli konfliktům na Ukrajině a v Gaze, hrozbám z Íránu, blokádě Suezského průplavu húsíjskými povstalci či uprchlické krizi v Jižní Americe.

Waltz zdůraznil, že pokud se lidé zaměří na fakta a konkrétní výsledky, musí reformu multilateralismu uvítat. Poukázal na to, že mezinárodní instituce neprošly žádnou zásadní proměnou již 80 let a jejich modernizace je nezbytná.

V rámci svého vystoupení se postaral o rozruch, když vytáhl modrou kšiltovku s nápisem „Make UN great again“ (Učiňme OSN znovu skvělou) a daroval ji moderátorce diskuse, šéfredaktorce časopisu The Economist Zanny Minton Beddoesové.

Podle amerického velvyslance je nutné poslat OSN na „dietu“, protože na potřebě reformy panuje všeobecná shoda. Cílem Trumpovy administrativy je tlačit na to, aby se organizace vrátila ke svým kořenům, tedy k základním funkcím udržování a nastolování míru, které byly jádrem jejího vzniku.

Waltz v této souvislosti přirovnal budoucí postup vůči OSN k tomu, co Donald Trump udělal s NATO v uplynulém desetiletí – tedy k vyvíjení tlaku na akceschopnost a udělání si pořádku ve vlastním domě.

Waltz se věnoval také aktivitám USA na západní polokouli, které označil za projev silného vůdcovství. Jako příklad uvedl nedávný zásah ve Venezuele a tvrdil, že tento aktivní postoj Spojených států vítá mnoho zemí v regionu. Podle něj je tato asertivní politika důkazem, že USA jsou opět schopny nastolovat stabilitu tam, kde dříve vládl chaos.

Waltz v následné debatě ujistil evropské spojence, že závazek Spojených států k obraně Evropy trvá i uprostřed zpráv o možném snižování počtu amerických jednotek na kontinentu. Waltz zdůraznil, že podpora je „absolutní“, nicméně jedním dechem dodal, že Washington očekává od svých partnerů výraznější finanční samostatnost. Podle něj je spravedlivé chtít po 450 milionech Evropanů, jejichž ekonomika je srovnatelná s tou americkou, aby nesli větší díl odpovědnosti za vlastní bezpečnost.

Waltz vysvětlil, že američtí daňoví poplatníci financují globální řád založený na pravidlech již od konce druhé světové války. Vzhledem k rostoucímu státnímu dluhu USA se však lidé v Indianě či na Floridě oprávněně ptají, zda jsou jejich peníze vynakládány efektivně. Velvyslanec kritizoval současný stav systému OSN, do kterého Spojené státy přispívají více než 180 dalších zemí dohromady, a přiznal, že svým voličům nemůže s čistým svědomím říct, že se s těmito prostředky hospodaří dobře.

Jako důkaz, že Spojené státy i pod vedením Donalda Trumpa stále věří v multilateralismus, uvedl Waltz pokrok ve financování NATO v posledním desetiletí. Zdůraznil, že USA pouze žádají zbytek světa o férový přístup a finanční spoluúčast. Podle jeho slov má udržování současného stavu (status quo) svou cenu a pro Ameriku je již nadále neudržitelné, aby nesla hlavní břemeno nákladů sama.

Do diskuse ostře vstoupila estonská představitelka Kaja Kallasová, která rezolutně odmítla tvrzení, že by Evropa neplnila svou část závazků. Poukázala na masivní finanční příspěvky, které evropské země do společného systému vkládají. Zároveň Waltzovi připomněla jiný rozměr spojenectví, který nelze vyjádřit jen penězi, a to je ochota evropských zemí nasazovat životy svých občanů v konfliktech po boku Spojených států.

Kallasová zdůraznila zásadní rozdíl mezi mocnostmi, jako je Rusko a USA. Zatímco Rusko podle ní vstupuje do válek osamocené, protože nemá skutečné spojence, Spojené státy mají za zády partnery, kteří s nimi bojují a ztrácejí své lidi. Podle estonské političky je právě tato síla spojenectví tím, co dělá z Ameriky supervelmoc, a proto Washington své evropské spojence k udržení tohoto postavení nezbytně potřebuje.