Pandemie covidu-19 těžce zasáhla zdravotnictví po celém světě a podle odhadů mohla připravit o život 80.000 až 180.000 pracovníků tohoto odvětví. Uvedla to dnes Světová zdravotnická organizace (WHO), která opět vyzvala bohaté státy ke sdílení vakcín s chudšími a rozvojovými zeměmi.
Ze 135 milionů zdravotníků po celém světě jich od vypuknutí pandemie do května 2021 zemřelo 80.000 až 180.000. "Tyto odhady vycházejí z 3,45 milionu úmrtí v souvislosti s nemocí covid-19, které byly do května 2021 oznámeny WHO, tedy z čísla, které je samo o sobě nižší, než je skutečný počet zemřelých," uvedla organizace v prohlášení.
"Proto je nezbytné, aby byli zdravotníci očkování přednostně. Údaje ze 119 zemí naznačují, že v průměru jsou plně imunizovaní dva z pěti zdravotníků na celém světě," uvedl šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus. "Tento průměr ale samozřejmě stírá obrovské rozdíly mezi regiony a ekonomickými skupinami. V Africe má dokončené očkování pouze každý desátý zdravotník. Přitom ve většině zemí s vysokými příjmy je jich plně naočkovaných přes 80 procent," dodal.
WHO proto vyzvala všechny země, aby zajistily, že proti covidu-19 budou plně očkovaní všichni zdravotníci spolu s dalšími rizikovými skupinami. "Skutečnost, že více než deset měsíců od schválení první vakcíny stále nebyly očkovány miliony zdravotníků, je odsouzeníhodná pro země a společnosti, které mají kontrolu nad globální nabídkou vakcín," prohlásil šéf WHO. Připomněl, že země skupiny G20 se zavázaly darovat do programu WHO na distribuci covidových vakcín do méně rozvinutých států (COVAX) více než 1,2 miliardy dávek očkování. Zatím ale podle WHO dodaly pouze 150 milionů dávek.
Cílem WHO je, aby do konce roku bylo plně naočkováno 40 procent populace v každé zemi, ale 82 státům hrozí, že toho nedosáhnou.
Dodávky do programu COVAX zkomplikoval fakt, že Indie se kvůli tíživé epidemické situaci rozhodla ponechot si stamiliony dávek vakcín, které slíbila. Rozvojové země se proto musely obrátit přímo na výrobce, kteří již měli smlouvy s mnoha bohatšími zeměmi. Indie dnes oznámila, že brzy obnoví vývoz vakcín přerušený na začátku tohoto roku.
Související
WHO vydala varování před masivní epidemií chřipky. Překvapivě se šíří i ve školách
WHO zažívá kvůli odchodu USA nejtěžší období v historii. Ztrácí tisíce lidí
WHO (Světová zdravotnická organizace) , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) , nemocnice
Aktuálně se děje
před 41 minutami
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
před 2 hodinami
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno před 2 hodinami
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
před 3 hodinami
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
před 4 hodinami
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
před 4 hodinami
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
před 5 hodinami
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
před 6 hodinami
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
před 7 hodinami
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
před 8 hodinami
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
před 10 hodinami
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
před 11 hodinami
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
před 11 hodinami
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
před 12 hodinami
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
před 13 hodinami
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
před 14 hodinami
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
před 15 hodinami
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
včera
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
včera
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
včera
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák